Hurá ven do nepohody!

Spolu s klesajícím teplotou přimrzá i úsměv mé jinak dobrotivé babičky, když sleduje, jak se chystám na vycházku s mojí dcerou, její pravnučkou. A co se děje teprve po návratu! „Tys jí nedala rukavičky? Podívej se, jak má studené ručičky! A takovou slabou bundičku, vždyť omarodí. A kde jsou ty tlusté ponožky, co jsem jí upletla?“ vyčítá mi prababička.

Asi nenajdu odvahu ukázat babičce tento článek, ale přesto jsem se pokusila poopravit nejoblíbenější mýty o oblékání a „venčení“ kojenců. Sbírat jsem je ani nemusela, babička mě ráda a dobrovolně zásobuje.

„Sáhni si, jak má studené ručičky - tomu dítěti je zima!“

Na to už mám vybroušenou odpověď: „Tak mu sáhni za krk.“ Dítě stejně jako dospělý může mít koncové části těla chladné, ač mu zima není. I tváře mohou studit, ale nos spolehlivě prozradí, jak na tom je. Studí-li mu nos, je opravdu na místě přiobléci. Neméně důležité je ale také kontrolovat, zda dítě není oblečené příliš. To bývá častější případ, jak uvádí v jednom svém článku i pediatr MUDr. Martin Gregora: „S promrzlým dítětem jsem se v ordinaci nesetkal, ale s přehřátým a osypaným potničkami se občas setkávám.“ Nezapomeňte tedy také kontrolovat, zda se dítě nepotí. To nejlépe zjistíte, sáhnete-li mu za krk nebo shora na zádíčka. Zpocené by být opravdu nemělo.

„Obleč jí ten teplý vlněný svetr a ponožky.“ Éra vlněných svetrů a oblékání jedné tlusté vrstvy je již překonaná. Kouzlo vrstvení oblečení jistě znáte - několik tenčích vrstev je nejen praktičtějších, ale i lépe udrží teplo. Platí, že spodní vrstva by měla nejen hřát, ale i dobře odvádět pot. Další vrstva by měla co nejlépe izolovat. Jak správně vrstvit, je-li doopravdy zima? Přímo na tělo patří kojenecké body - tričko nebo tílko a punčocháčky. Uchytíte-li je pod body, nebudou sklouzávat. Poté nátělník nebo roláček. Na ně přijde mikinka a dupačky. Svrchní vrstvu tvoří overal nebo fusak, do fusaku je možné dát ještě bundičku, nebo miminko obalit dekou. Hlavička by i v relativním teple měla být chráněna čepičkou, v zimě i kapucí. Miminka mají vzhledem ke svému tělíčku hlavičku velikou, takže jim tudy může unikat dost tepla.

Babiččiny teplé ponožtičky beru na milost. Teplo na nožky je důležité, ponožky navíc dobře fixují šlapky dupaček. Ve velké zimě se přes ně ještě obují teplé „capáčky“.

A co se týče materiálu, fleesová mikinka je nesrovnatelně příjemnější než vlněný svetr. Příjemný dotek a nedráždivost jsou důležitá kritéria. Pokud máte sami rádi tzv. funkční prádlo, vězte, že jej můžete dopřát i svému miminku. Ceny se ovšem pohybují v jiné relaci než u těch běžných bavlněných. Zejména u malých miminek počítejte s tím, že budete možná muset v terénu přebalovat. Proto volte pokud možno takové oblečení, aby bylo možné přebalení, aniž byste museli celé miminko svlékat.

„Zavaž mu pusinku šátkem, ať nedýchá ten studený vzduch.“

Tohle nedělejte. Šátek příliš nepomůže a je-li opravdu mráz, může dokonce ublížit. Součástí vydechovaného vzduchu je i vodní pára, která se díky šátku může srazit přímo na pokožce obličeje a vést tak až k omrzlinám. Pokud opravdu mrzne, pobyt venku zkraťte nebo vynechejte.

Odborníci doporučují nechodit s kojenci ven, je-li chladněji než -10°C. V případě novorozenců pak od -5°C.

Pobyt venku by neměl být „za trest“ ani pro maminku. Pokud je venku opravdu nevlídno, netrapte se tím, že dítě přijde o procházku. Vždyť v létě jste pro změnu venku celé dny.

Kdy je lépe nikam nechodit? Vedle silného mrazu také v případě silného větru a vlhka, obojí totiž rychleji odvádí teplo. Bydlíteli ve městě (nebo na vsi, kde se topí uhlím), také v době inverze. Jsou-li špatné rozptylové podmínky, prach a zplodiny z výfukových plynů se drží u země, což vašim ani dětským sliznicím dobře neudělá.

„A nezapomeň namazat tvářičky krémem.“

Trváte-li na použití krému, rozhodně volte specializovaný, který má v popisu práce vaše dítko ochránit před mrazem. Běžné hydratační krémy mají vysoký obsah vody, která v mraze pokožce dobře neudělá. Bezpečnější je použít mast - například Bepanthen nebo Infadolan. Pokud miminko s kůží nemá problémy, tedy nevysušuje se a není podrážděná, není nutné ji natírat. Osobně zastávám názor, že čím méně podobných přípravků tělo miminka uvidí, tím lépe.

„Neber ho ven, když má rýmu.“

Kdybyste se řídili tímto doporučením, některé děti by znaly zimu jen za oknem. Samozřejmě, při akutním onemocnění patří miminko do tepla a má-li navíc horečku, není co řešit. Pokud ale jde jen o slabší rýmu, není třeba se procházky vzdát. Jen lépe zkontrolujte, zda je přiměřeně oblečeno. Obléknete-li dítě příliš a zpotí se, zvyšujete riziko, že nastydne. Kolik je tedy akorát? Oblečte dítě jako sebe, ovšem nezapomeňte, že miminko se nehýbe. Dáte-li jednu vrstvu navíc, pravděpodobně se strefíte.

„Dej ho do kočáru, není to kotě, abys ho takhle tahala.“

Narážka, kterou zná každá maminka, pokud nevozí dítě jen v kočárku. My jsme nejdříve používali klokanku a babyvak, nyní již krosničku. Šátek se příliš neujal. Většina dětí má způsob transportu tělo na těle ráda a není důvod, proč jej nevyužívat. V každém případě, máte-li dítě na těle (netýká se krosničky), je potřeba tomu přizpůsobit oblečení nejen dětské, ale i své.

Disponujete-li dostatečně rozměrným kabátem nebo bundou, do které se vejdete oba, je to nejpohodlnější. Spodní oblečení volte spíše lehké. Miminko by ale mělo mít teplé ponožky (capáčky z nožiček často padají) a čepičku, vy šátek na krk, protože bundu nedopnete. Klokanku i babyvak je samozřejmě možné mít i přes bundu, pak je oblečení podobné jako v kočárku. Sice miminko hřejete vlastním tělem, ale zase není chráněné korbičkou, ani přikryté. Při silném větru nebo dešti je asi lépe použít kočárek, stejně když je příliš kluzko. Pak je zbytečné riskovat případný pád, s miminkem na těle jste značně neohrabanější.

Na závěr ještě jeden úsměvný mýtus, se kterým jsem se setkala (ten není babiččin, abych jí nekřivdila):

„Ať tě ani nenapadne chodit s ním ven před koncem šestinedělí. Dítě ofoukne a tobě zastydne mlíko.“

K tomu myslím není co dodat. Možná jen – pozor na uhranutí ošklivým pohledem a černou kočkou!

Co si vzít s sebou?

U malého miminka nikdy nevíte, jestli se nestane nějaká nehoda, proto nikdy nezapomínejte na rezervní oblečení. Zejména v zimě se vyplatí i náhradní čepička, teplé ponožky a rukavičky. Ať již pro případ ztráty nebo přidání další vrstvy. Počítejte s možným přebalováním, takže i vlhčené ubrousky (byť je doma nepoužíváte), přebalovací podložku, alespoň dvě rezervní plínky a pro všechny případy mast na zadeček. Nejméně dvě plínky látkové a ubrousky nebo papírové kapesníky. Je-li miminko zvyklé na dudlík, pak k němu i pouzdro. Pokud je na něm závislé hodně, možná i rezervní dudlík. Vše, co potřebujete ke kojení, včetně lahve s vodou pro vás. Pokud nekojíte, vybavte se na případ napadení neodkladným hladem a nezapomeňte na pití. Může se hodit i hračka nebo sušenky (dle věku dítěte) na zabavení.

Zdá se vám to moc? Lépe mít něco navíc, než něco podstatného postrádat.