Jsi na světě. Jak to všechno zvládnu?

Těhotenství a porod

Co jen s tebou, miláčku, budu dělat? Koupání, kojení, noční spánek, pláč…. To jsou pořádné výzvy ke zdolání. Leckterá maminka, a prvorodička zvlášť, si ale není jistá v kramflecích. Zkušená psycholožka a maminka pěti dětí pro vás napsala ryze praktický článek, jak péči o dítě v prvních týdnech zvládnout sebevědomě a bez větších omylů. Zkuste, zda to bude fungovat i u vás. Některé rady vás možná i trochu překvapí.

* Jak se vyrovnat s nároky mateřství?
Jak se vyrovnat s nároky mateřství?Jak se vyrovnat s nároky mateřství?

Největší starostí rodičů je asi častý pláč miminka. Ať vás uklidní, že pláče každé dítě, ale jednou zcela jistě přestane. Důležité je, abyste ho nenaučili plakat zbytečně. Dítě pláče v případě, že má hlad, je mokré nebo se bojí, což jsou potíže, které se dají zjistit a odstranit. Pláče ale i tehdy, když potřebuje teplo. Jedna bavlněná vrstva často na zahřátí rukou a nohou nestačí. Peřinka či dečka jsou nezbytným pomocníkem. Mnoho maminek dnes upřednostňuje jen slabé oblečení, ale právě to může být někdy příčinou pláče. A maminka to často nedovede rozpoznat.

Pláčem dítě trápí samo sebe

Když dítě pláče, nemusíte hned začínat s chováním v náruči. Lepší je naklonit se nad postýlkou, chvíli povídat, usmívat se, hladit po tvářičce či vsunout prst do dlaničky. Velkou pomocí je dudlík.

Teď možná vyslovím pro mnohé maminky překvapivý názor, ale na přemíru chování pozor. Myslím si, že je to velmi lehká cesta k rozmazlení dítěte, může z něho vyrůst malý tyran, který si bude neustále vynucovat vaši pozornost. Dítě navíc při častém pláči netrápí jen své rodiče, ale i sama sebe. Dítě proto raději pochovejme vždy po jídle a v situaci, kdy je spokojené. K tomu patří houpání, hlazení, zpívání či pobrukování, povídání, cvičení. Nemělo by získat zkušenost - když pláču, jsem pochován. Lepší je zkušenost - jsem pochován, když jsem v pohodě.

V postýlce je dobře

Pokud dítě pláče v náručí, maminky jsou vystrašené, bezradné, často pláč svádějí na bolesti bříška, věřte ale, že dítě je přetažené, místo náruče potřebuje do své postýlky, do svého teplíčka, do klidu a pohody. Budete překvapeni, že se rychle zklidní. Představa, že nejlépe je dítěti v náručí, nemusí být až tak pravdivá. A hysterické plácání do zadečku se snahou vypudit větříky je cesta ke stále většímu pláči. Představte si sami sebe ve stejné situaci. Stále panuje pověra, že si dítě do věku tří měsíců nic nepamatuje. Tak s tím raději nepočítejte, každá vaše akce, úsměv, slovo, povídání, pohlazení je pevně vryta do osobnosti dítěte.

Příliš mnoho změn

Prvních pár dnů po příchodu z porodnice by dítě měla koupat jen maminka v přítomnosti otce. Brzy však může začít i tatínek, vždyť je to druhá nejbližší osoba v životě dítěte. A dobře se při tom utváří vztah důvěry a lásky. Často se stává, že po příchodu z porodnice se mnoha povinností kolem miminka ujímá babička, v dobré snaze ulehčit šestinedělce. Jenže pro dítě je těch změn příliš mnoho. Jiná vanička, světlo, vůně a ještě ke všemu ho osahávají úplně jiné ruce. To se mu asi nebude líbit a první dny propláče. Může mít strach, ztratil se mu jeho pocit bezpečí.

Jak na večerní koupání

Myslím, že většina rodičů se smířila s tím, že dítě při koupání pláče. Je to škoda, kazí se tím moc hezké okamžiky. Stačí jen maličkost. Dítě asi půl hodiny před koupáním nakrmte, pak ho svlečené můžete hladit, pusinkovat, lehce procvičit nožičky, ručky. Pak při koupeli nepláče hlady a z vody má radost, usmívá se, užívá si to. Po koupání je další skvělá příležitost si povídat, usmívat se na dítě, zpívat mu, hladit a dotýkat se ho. Posléze ho opět nakrmte a uložte ke spánku. Tak se vytvoří nádherný a potřebný rituál, návyk na spaní, protože koupel se stane signálem ke spánku.

Návyk musí být

Rodiče si často stěžují, že dítě špatně spí, že má obrácený režim spánku. Osobně si myslím, že mnozí rodiče něco pokazili. Velkou neřestí je následující situace. Zaměstnaný otec se vrací večer domů a chce si dítě užít. Maminka má všechno hotovo, dítě je vykoupané, aby tatínek nebyl rušen uklízením vaničky. Jen si s dítětem hraje, v horším případě ho u televize chová v náručí. Až se této radosti nabaží, nebo se mu to omrzí, položí dítě do postýlky. Jak má ten drobeček vědět, že se právě teď od něho čekává dlouhý spánek? Chybí tu návyk, rituál.

Dítě musí do postýlky vždy ve stejnou dobu, ve stejné situaci. Alespoň v prvních týdnech života.

Ach, to kojení

Pokud máte potíže s kojením, dítě se nechce chytit, pláče, vrtí hlavičkou, je celé v napětí, zkuste si ke kojení lehnout, vaše miminko bude v klidu ležet, uvolní všechny svaly a pití mu možná půjde lépe. Dopřejme dítěti klid při jídle. Při kojení buďte milé, usměvavé, klidné. Věnujte se dítěti, nepovídejte si s ostatními. Nechejte ho v klidu odříhnout a vhodná je i chvilička na pochování.

Podněty už od začátku

A ještě něco. Nad postýlku miminka zavěste hračku, nafukovací míč, na postranice pověste barevnou dečku, obrázek, plyšáka. Na obě strany, aby dítě při pozorování otáčelo hlavičku. Chrastítko ve výši jeho zvednutých ručiček rozvíjí jeho aktivitu a zároveň dítě zabaví. Zprvu se ho dotkne náhodně, později už velmi cíleně rozezní hračku. Skutečně mluvím již o prvních dnech a týdnech života. I novorozenec potřebuje podněty, aby se rozvíjel a zároveň nenudil.

Váš příspěvek