Kdo bojuje, vyhrává, říká maminka Jana (25), která se potřetí potýká s rakovinou

Před třemi lety se Janě Ryšánkové obrátil život naruby. Byla v pátém měsíci těhotenství, když jí lékaři oznámili, že má rakovinu v pokročilém stádiu.

* Jana s dcerkou Stellinkou. Zdroj: Archiv Jany Ryšánkové.

Jani, kdy se ve vašem životě poprvé objevilo slovo rakovina?

Přesně 3. ledna 2017. Je to můj nejčernější den v roce. Když tohle slovo ze svých úst pan doktor vypustil, nemohla jsem tomu dlouhé vteřiny uvěřit. Vždyť jsem proboha těhotná a brzy se stanu mámou…

Byla jste v pátém měsíci těhotenství a bohužel také ve druhém stádiu rakoviny, to zní jako patová situace. Jak ji lékaři řešili? Začali s léčbou, nebo bylo nutné počkat, až přijde dcera na svět?

Scházelo se plno lékařských konzilií, aby rozhodlo, co bude se mnou a Stellinkou dále. Byly jsme pro ně takový těžký oříšek. Pro mě bylo nejdůležitější, aby zůstala v bříšku co nejdéle a aby za každou cenu byla v pořádku. Jako první nás čekala náročná operace nádoru ve 27.tt, kde hrozilo, že přijde Stell na svět. Pokud víte , že umíráte, a doktoři přijdou s rozhodnutím, jak bude léčba zahájena, nemůžete odmítnout, pokud se chcete zachránit.

Stell nemohla vyrůstat přeci bez mámy. Věřila jsem tomu, že to na sále společně s naší mateřskou láskou zvládneme, a proto jsem se nijak nepřipravovala na to, že bych mohla během operace porodit. Prostě jsem si tuhle možnost nepřipustila.

Vše dopadlo dobře a nastala další léčba, chemoterapie. Velice mě to vyděsilo, že mi tenhle jed měl být podáván během těhotenství. Ale má doktorka, můj anděl, ve kterého jsem měla plnou důvěru, věděla, co dělá, a já jí plně důvěřovala. Dostala jsem čtyři cykly šetrné chemoterapie, která se podává těhotným a nemocným maminkám. S dalším pokračováním chemoterapie se muselo počkat až po porodu.

Po nějaké době však rakovina udeřila znovu…

Ano, rakovina udeřila znovu po dvou letech. V červnu 2019 byl zjištěn nález na levé plíci, byla to metastáze. Jako první se mi před očima vybavila Stell. I přes to velké zoufalství a strach, jsem musela doufat, že to zase zvládnu. ,,Ach můj bože, plíce, vždyť tohle je tak důležitý orgán,“ říkala jsem si dlouhé dny s nešťastným pláčem.

Začátkem léta jsem měla ale zdravotní potíže, a i když jsem z hlouby duše doufala, cítila jsem, že se něco děje a kontrola dopadne špatně. Nález byl díky bohu operatovatelný. Po operaci nastaly velmi bolestivé dny a já si tak moc přála, abych tohle už nikdy nezažila…

Jenže prožila… bohužel i potřetí, tentokrát s nádorem v ledvině, že ano?

Byla to noční můra, když jsem se o dva měsíce později dozvěděla, že se rakovina zase tak rychle vrátila. Za tak krátký čas ve mně vyrostl 18cm nádor na ledvině, o kterou jsem tím pádem přišla.

Zažila jsem peklo. Po operaci nastaly komplikace a já se hodně dlouho dávala do pořádku. Nebyla jsem schopná několik dní fungovat jako máma. Cítila jsem v sobě tak velké selhání. Abych situaci lépe zvládala, musela jsem začít brát antidepresiva.

Hned začátkem roku mě čeká onkologická léčba, na kterou musím být plně fyzicky a psychicky připravená. Je to strašně těžké, ale snažím se to stále nevzdávat. Hlavně kvůli Stell, nesmím ji zklamat.

Na sociálních sítích se vám nedostává jen podpory. Nedávno jste psala, že se kdosi podivil, proč s vámi partner ztrácí čas. Kde myslíte, že se v lidech bere taková zloba?

Od té doby, co se rakovina vrátila potřetí, jako by se roztrhl pytel s vlnou zlých a nepřejícných lidí. Dostala jsem několik vážně bolestných zpráv, kdy mě už lidé dost drsným způsobem pohřbívají nebo se diví, že se mnou vůbec právě přítel ztrácí čas. Tomuhle jsme se oba jen zasmáli a poslali na sociální sítě vzkaz, že ho spolu ztrácíme moc rádi.

Zkrátka mi nedávají žádné šance na uzdravení a dávají mi to „sežrat“. Absolutně tyhle zprávy nechápu. Snažím se nepřipouštět si je k srdci, chvíli jsem z toho smutná, ale pak si z toho už nic nedělám.

Pisálek vůbec nemá ponětí, jak velkou ránu tím může způsobit. Na takovou otázku mi od nich vždy ale přijdou jen vysmáté smajlíky. Zvláštní je, že je to pokaždé profil, který je pak smazán nebo na něm nejsou žádné fotografie a počet sledujících.

Ale vy se nedáte, jste bojovnice a sršíte optimismem. Co nebo kdo vám ho dodává?

Optimismus mi dodává hlavně Stell s přítelem, který si se mnou musel v nemocnici zažít hodně těžké chvíle, u kterých jsem ani nechtěla, aby někdy byl. Viděl mě v bolestech, zvracet a trápit se. Vždy mě ale pohladil, chytl za ruku a řekl, že jsme na všechno dva.

Miluji je nadevše na světě a vždy tady jsou pro mě, když je potřebuji. Také moje rodina, kamarádky a „fanoušci“, kteří mě denně podporují. Děkuji!

V čem by byl boj s rakovinou jiný, kdybyste nebyla maminkou?

Kdybych onemocněla a nebyla jsem těhotná, nevím, zda bych v sobě našla tak velkou bojovnici. To, že jsem musela zachránit nás obě, mi dávalo neskutečnou sílu nakopat rakovině zadek. Těžko říct, jak bych se k tomu bez Stell postavila. Určitě bych šla do boje, ale kdo ví, jestli s tak velkým odhodláním a optimismem.

Co byste vzkázala ženám, které si právě vyslechly diagnózu a jsou tedy na začátku těžkého boje?

Nikdy se nevzdávejte, protože kdo bojuje, vyhrává! Nesmíte hlavně propadnout depresím, jinak to s vámi půjde z kopce. Nebuďte na to sami a dovolte ostatním, aby vás podporovali a trávili s vámi čas. Na světě je tak krásně a máme tu plno lidí, kteří nás ve svém životě potřebují. Ten boj stojí rozhodně za to.

Jani, co vás čeká nyní? Jaké kroky lékaři chystají?

Čeká mě léčba, jaká, ještě není jisté. Můj nádor byl poslán na studijní výzkum, aby se pro mě našel lék. Bohužel jedno studium pro mě vhodný lék nemá, a tak čekám na výsledky ještě jednoho. Pokud i oni pro mě nenajdou lék, bude mi nabídnuta chemoterapie nebo biologická léčba.

Od první léčby jste psala blog Kdo bojuje, vyhrává, dokonce z něj vzešla také stejnojmenná kniha. Jaký byl váš impuls k psaní?

Hlavní impuls byl dostat to ze sebe ven, vždy se mi strašně ulevilo. Také jsem věděla, že mým příběhem můžu pomoci ostatním pacientům, a to mě hnalo vpřed. Psaní mě vždy velice bavilo.

Chystáte druhý díl knihy?

Určitě! Od Nového roku na knize pracuji a přála bych si, aby vyšla ještě tento rok.

Celé eMimino Janče drží palce, aby byla brzy zcela fit. Co byste jí vzkázali vy?

Váš příspěvek

Odesílám...
485
26.1.20 12:12

Otázkou zůstává, jestli to opravdu byla rakovina. Příliš často se totiž stává, že za metastázy, je považována nákaza parazitem Echinicoccus multilocularis. Může to být způsobeno tím, že při punkci se zjistí, že se nejedná o lidské buňky, a diagnóza rakovina, je na světě.

  • Nahlásit
  • Zmínit
67
24.1.20 21:44

Teeda… Drzim palce at jste brzy zdrava a rakovina se uz nevrati. Nechapu jak nekdo muze byt tak neprejici. Mate muj velky obdiv. Je mi tez 25 a mam dceru a ja bych se asi sesypala jako hromadka nestesti, i kdyz pro dceru bych si nechala trhal i koncetiny. :srdce: Takovy lidi jako jste vy by meli mit od zivota sanci. :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4244
23.1.20 23:27

Přeji brzké uzdravení a zlým lidem, co ji píši ošklivé texty na instagram nic dobrého.

  • Nahlásit
  • Zmínit
92
22.1.20 19:17

Přeji moc moc zdraví, ať to všechno dobře dopadne. Jste silná žena, máte můj obdiv. Držím vám palce. :mavam: :mavam: :hug: :srdce: :srdce: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
22.1.20 19:08

Janičko sleduji vás už delší dobu, jste skvělá a věřím, že tu hnusnou nemoc porazíte. Hodně štěstí :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.1.20 21:34

Prajem Vám veľa síl, nech to všetko zvládnete, ste veľmi silná a odvážná žena.

  • Nahlásit
  • Zmínit
519
21.1.20 06:41

Přeji spoustu štěstí a zdraví. jste velmi silná žena. :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1386
20.1.20 12:52

Držím palce! Jste krásná rodina! :hug: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9264
20.1.20 09:10

Hodně sil :hug: :andel: :kytka: Jste holky krásný a máte skvělýho chlapa, bojujte :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
36
20.1.20 00:04

Ať dál bojuje, protože to vítězství přijde :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1644
19.1.20 21:12

:srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: mnoho sil a zdraví Vám a Vaší krásné rodině :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
604
19.1.20 17:56

Jste obě krásné holky! Držte se, zvládnete to ;-) Moc Vám držím palce ;-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.1.20 15:41

Ahojky moc Vám držím palce. Obdivuji Vaši statečnost

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.1.20 14:29

Jani preji vam do dalsich dni silu. A to nejenom tu psychickou, ale i fyzickou. A jen ty spravne lidi kolem vas vsech doma. :srdce: :hug:

Příspěvek upraven 19.01.20 v 14:29

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.1.20 14:16

Jani, přeji Vám: HODNĚ SIL, MOC MOC ZDRAVÍ, HODNĚ SMÍCHU, NEUSTÁLOU PŘÍTOMNOST NADĚJE, DOBRÝCH LIDÍ KOLEM VÁS VŠECH A V BLBÝCH DNECH VÍRU, ŽE BUDE LÍP :srdce: :srdce: :hug: :hug: :pankac: :pankac:

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.1.20 14:07

Přeju hodně sil :kytka: hlavně se nevzdávat..věřím, že nakonec vyhrajete. :potlesk: a nepřející lidí, bych ignorovala..oni Váš život nežijí.. :srdce: držte se!

  • Nahlásit
  • Zmínit