Patřím mezi lidi, kteří Valentýna neslaví. Proč taky. Je to den jako každý jiný a láska, pokud má vydržet, se přece neřídí kalendářem. Mnohem blíž je mi první máj, který má zkrátka své kouzlo. A bez povinnosti kupovat dárky, bez komerce, srdíček a různých dalších marketingových lákadel.
Když se z lásky stane položka v nákupním košíku
Valentýn dnes totiž působí podobně jako Black Friday. Obchodníci jen chytře vyplnili hluché místo mezi Vánoci a Velikonocemi a prezentují ho jako svátek, který hraje na city. Ze všech těch reklam vyplývá, že pokud nekoupíte své drahé polovičce nějaký dárek, nebo alespoň nevyužijete valentýnskou slevu na cokoliv, nejste dostatečně zamilovaní. Jako by se láska dala měřit obsahem tašky z nákupního centra nebo počtem srdíček na účtence.
Z Valentýna se stal výdělečný stroj. Je to jeden z nejčastějších dnů zásnub a každoročně představuje desítky milionů prodaných srdcových bonboniér a dárků, určených nejen partnerům a partnerkám, ale také dětem, a dokonce i domácím mazlíčkům.
Svátek, který vznikl ze vzdoru, ne z reklamy
Jenže, smést svátek ze stolu, jako umělý americký výmysl, by také nebylo fér. Valentýn má kořeny hluboko v minulosti. Sahají až do antiky a jsou spojeny se svatým Valentýnem, knězem či biskupem, který ve 3. století tajně oddával páry navzdory tehdejším zákazům. Nakonec za to zaplatil životem.
Nebyl to tedy svátek plyšových medvídků, ale vzdoru proti moci a snahy dát lásce prostor i tam, kde ji systém nechtěl. Svatý Valentýn byl navíc patronem nejen zamilovaných, ale i lidí s epilepsií, cestovatelů i těch, kteří často omdlévali. A 14. únor není obyčejným datem ani v církevním kalendáři. Připomíná Cyrila, spolutvůrce slovanské vzdělanosti, a dnes na něj připadá i Mezinárodní den darování knih. Jak příznačné, místo čokolády by někdy stačilo dobré čtení.
Samotná valentýnská tradice však vždy nebyla jen růžová. V historii existovaly takzvané kyselé valentýnky, posměšná přání, jimiž lidé dávali najevo nezájem. V současnosti zase vznikl antivalentýnský týden, ironická odpověď těch, kteří se do kolektivního nadšení odmítají zapojit.
Valentýn se navíc po světě slaví různě. Někde ve dvou kolech s přesně danými rolemi a očekáváním hodnoty dárků, jinde lidé píší dopisy literární hrdince Julii. A první valentýnku v historii neposlala zamilovaná dívka, ale muž zavřený v londýnském Toweru své ženě.
Mezi srdíčky ve výloze a skutečnou blízkostí
Možná tedy problém není v samotném Valentýnu, ale v tom, co jsme z něj udělali. Ze dne, který měl připomínat odvahu a blízkost, se stala komerční povinnost. Něco, z čeho má řada lidí doslova osypky, podobně jako z vánočních reklam, které na nás útočí ještě dřív, než stihneme sundat podzimní kabáty.
Myslím, že lásku je potřeba pěstovat každý den. A pokud už si máme vybírat konkrétní data, dávají mi větší smysl výročí nebo narozeniny. Skutečně osobní dny, které mají váhu jen pro ty, kterých se týkají, a dají se slavit po svém. Bez nátlaku, bez slevových kódů a bez pocitu, že něco děláme špatně, když se zrovna nechceme zapojit.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
