Expert na vzdělávání: Rizika vnímám hlavně v letošních přijímacích zkouškách na střední školy

Odborníci upozorňují na nerovné podmínky jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které mají děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Letos jsou kvůli uzavření škol umocněné nucenou domácí přípravou. Jak situaci českého školství vnímá člen platformy KoroNERV-20 a expert vzdělávacího centra EDUin Bob Kartous?

* Letošních jednotných přijímacích zkoušek se zúčastní skoro 100 tisíc studentů. Zdroj: Profimedia.cz.

Od začátku března byly z důvodu pandemie koronaviru české školy zavřené. Nyní se pomalu otevírají, a tak můžeme začít bilancovat. Jak si podle vás se situací poradily školy, jak vláda a ministerstvo školství?

Školy reagovaly velmi rozdílně. V mnoha případech se učitelé okamžitě snažili rozjet online distanční vzdělávání. Těmto učitelům patří obrovské poděkování a úcta. Byl jsem perplex z toho, že někteří učitelé dokázali vlastně okamžitě otevřít digitální třídy bez ohledu na předchozí zkušenosti a dovednosti. Na druhou stranu nemálo škol a učitelů považovalo za „online výuku“, když pošlou žákům e-mailem zadání v podobě zkopírovaných stránek z učebnice. V roce 2020 se tomu dá těžko aplaudovat.

Co se týká vlády a Ministerstva školství, jsou to dva odlišné příběhy. Ministr školství se poctivě snaží pracovat v podmínkách, které není schopen ovlivnit. Je závislý na rozhodnutí krizového štábu a ministerstva zdravotnictví. Kompromisy přijaté ministrem Plagou vnímám jako přijatelné a podobně to vnímá dle mého i většina učitelů a ředitelů škol, s nimiž jsme utvořili jakýsi „krizový“ poradenský štáb ministra.

U vlády jsem velmi kritický. Velmi. Jak je možné, že tuhle ministr zdravotnictví, tuhle nějaký náměstek vyvolává mezi rodiči nejistotu o tom, co a jak bude? Ale to není to nejhorší. Nejhorší je, že přijatá opatření nemají žádnou oporu v analýze dostupných dat. To je skutečně žalostné.

Jaká rizika vnímáte s koncem tohoto školního roku?

Rizika vnímám u těch žáků a studentů, kteří ukončují studium a případně se hlásí jinam. Tedy zejména žáci v 5., 7. a 9. třídách, maturanti, vysokoškolští studenti před státnicemi. Pevně doufám, že se najde skutečně jen minimum těch, kdo nepochopili výjimečnost situace a budou místo shovívavosti chránit kvalitu vzdělání. Ministerstvo školství přijalo novelu klasifikační vyhlášky, která neumožňuje nechat žáky propadat. To se ale netýká ukončení studia a samozřejmě se to netýká výsledku přijímacích zkoušek, kde jde o to dostat se přes čáru přijetí. Očekávám nemalé množství správních stížností a žalob nepřijatých uchazečů na střední a vysoké školy kvůli nerovným podmínkám.

Samozřejmě jsou tu rizika latentní, skrytá. Zejména ve vztahu k dětem žijícím v neuspokojivých či nevhodných podmínkách. Těm škola umožňuje alespoň na nějakou dobu vymanit se z prostředí způsobujícího bolest, stres či vyvolávajícího apatii. Problém je, že za současného stavu se o jejich životní situaci, až na neziskové organizace, nikdo příliš nezajímá. Těmto dětem by ale primárně měl pomáhat veřejný vzdělávací systém. Žel jsem zatím nezaregistroval žádnou spojenou snahu ministerstva školství ani sociálních věcí v této věci. Jako ostatně nikdy předtím…

Přečtěte si více o vyhlášce MŠMT »

Vzdělávací systém by podle Boba Kartouse měl snižovat handicapy. Zdroj: Bohumil Kartous.Vzdělávací systém by podle Boba Kartouse měl snižovat handicapy. Zdroj: Bohumil Kartous.

Jednotná přijímací zkouška na střední školy se letos týká skoro 100 tisíc uchazečů. Přibližte, prosím, jakým způsobem bude probíhat.

Ministerstvo školství se rozhodlo, že přijímací zkoušky proběhnou místo ve dvou standardních termínech pouze v jednom. Jde o kompromis čistě organizačního charakteru, jelikož druhý termín už při posunu zasahoval do prázdnin. Není to ale kompromis, který by bral jako nejvyšší prioritu zájem dětí. Pro uchazeče to znamená, že pokud neuspějí, pravděpodobnost jejich šance dostat se na kýžený typ školy klesá takřka k nule. Ministr školství rozhodl, že přijímací zkouška bude probíhat nejdříve 14 dnů po znovuotevření škol, k čemuž u druhých stupňů dojde nejdříve 1. 6. 2020. Plošné zkoušky budou probíhat standardně, tedy na středních školách, na které se uchazeči hlásí, formou testů z českého jazyka a matematiky. S jejich výsledkem se spokojuje drtivá většina středních škol, jen minimum z nich stanovuje nějaká další kritéria.

Přečtěte si více o pravidlech letošních maturit a přijímacích zkoušek »

Dlouhodobě patříte mezi kritiky jednotné přijímací zkoušky. V čem vidíte její hlavní úskalí?

Je to hloupý způsob přijímání i za běžné situace, natož nyní. Zplošťuje to obraz uchazeče na minimum. Vede to základní školy k tomu, že místo vzdělávání žáky připravují primárně na přijímací zkoušky. Ti, kteří se nehlásí do maturitních oborů, se pak dostávají na druhou kolej, mimo zájem učitelů. Úspěch v takovém typu přijímaček závisí vysoce na možnostech rodiny maximalizovat potenciál dítěte dodatečnou přípravou. A to je právě onen faktor, který bude hrát ještě významnější roli tento rok, kdy děti ze sociálně slabších rodin nebudou mít možnost snížit svůj handicap alespoň formou pomoci ze strany školy, učitelů.

Vzdělávací systém by se měl snažit snižovat handicapy vyplývající z vysoce rozdílné sociální nebo organizační situace rodin. Většina učitelů umí tyto žáky identifikovat a buď sami, či s využitím externích zdrojů jim pomoc nabídnout. Skvělou iniciativu odstartovala paní ředitelka Marcela Erbeková ze ZŠ Mnichovice: podařilo se jí přes studentský spolek Otevřeno vytvořit skupinu deseti studentů pedagogické fakulty, kteří on-line doučují žáky devátých tříd na přijímací zkoušky. U studentů to vzbudilo velký zájem pracovat dobrovolně a paní ředitelka našla prostředky na jejich odměnu. Bylo by skvělé, kdyby se to podařilo i na dalších školách.

Učitelská profese byla z počátku uzavření škol společností vyzdvihována. Vypadalo to, že by se snad mohla vrátit mezi klíčová a uznávaná povolání. Postupem času ale toto téma opět opadá. Jak to vnímáte vy?

Bude to záviset na osobní zkušenosti rodičů, a ta je skutečně diametrálně odlišná. Někteří rodiče budou tleskat učitelům a ctít je za jejich nasazení a důmysl, někteří definitivně zlomí hůl nad školstvím, které je nechalo „ve štychu“, vyčerpané z práce, sedící každý den s dětmi nad zadanými úkoly. Na jedné straně budou rodiče a učitelé, kteří k sobě našli cestu a mnohem lépe se dokážou pochopit a vyjít si vstříc, na druhé straně budou rodiče a školy, v jejichž vztahu způsobila karanténa nárůst nedůvěry.

V tom prvním případě lze očekávat další progres ve vzdělávání, například v diskusi nad jeho obsahem. Jeden můj kamarád, nejmenovaný expert s profesurou, mi s údivem před časem sdělil, že měl problém se zadáním českého jazyka pro třetí třídu. Vysoce vzdělaný člověk, který píše odborné studie. Ne, že by neuměl rodný jazyk. Nedávalo mu ale žádný smysl ničit dětem vztah k němu tím, že je bude místo funkčního používání, psaní a mluvení, mořit větným rozborem.

Tam, kde se podařilo navázat vztah větší důvěry a náklonnosti, nepochybně dojde i k diskusi nad hodnocením dětí. Třeba k dohodě na tom, že dětem není nutné dávat známky, že existují mnohem důkladnější a prospěšnější způsoby hodnocení. Ve finále to obnaží skutečnost, jak velké rozdíly v českém vzdělávacím systému panují.

Chystá se vaše dítě na přijímačky na střední školu?

Mgr. Bohumil Kartous Ph.D.Mgr. Bohumil Kartous Ph.D.

Mgr. Bohumil Kartous Ph.D.

Spolupracovník think tanku EDUin a člen nezávislého expertního týmu KoroNERV-20.
Bob Kartous o vzdělávání pravidelně publikuje odborné články, analýzy a komentáře. Je autorem konceptu Auditu vzdělávacího systému v ČR, poradcem Jiřího Drahoše, předsedy vzdělávacího výboru Senátu Parlamentu ČR, a členem kolegia rektora Vysoké školy ekonomiky a managementu. Navíc je spoluautorem knihy 2036, kapitoly o budoucnosti vzdělávání a autorem knihy No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? Od roku 2018 slouží jako mluvčí Českých elfů, občanské skupiny zabývající se dezinformacemi v českém digitálním prostoru.

Autor:

Klárka se už řadu let věnuje dětem, a to v rámci neziskového sektoru i dětského oddílu. Na eMiminu a Arome působí jako redaktorka. více

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...