Hláška „six-seven” se stala internetovým fenoménem a rychlostí světla se rozšířila mezi děti. Rodiče zůstávají zaskočení a nechápou, co ona dvě čísla znamenají. Zajímá vás, jak tento virální trend vznikl a proč si ho děti tolik oblíbily? Mě to také zajímalo, protože jsem byla doslova úplně mimo, když to moje dcera začala vesele vykřikovat.
Nechápete? Nevadí, já také ne
Děti hystericky křičí „six-seven”, rodiče se nejprve leknou, co se děje, a pak jen nevěřícně čekají, až to přejde. „O co tady sakra jde,” napadlo mne, když jsem to poprvé slyšela, už ani nevím kde. Dost mě to rozhodilo, vrtalo mi hlavou, co s těmi čísly šest a sedm je. Přemýšlela jsem, jestli jsem slyšela dobře.
Pokud patříte k tzv. mileniálům, ke kterým se řadím prý i já (i když to mám s odřenýma ušima), obávám se, že to nemůžete plně pochopit. Jen tak tiše tolerovat a čekat, až tahle divná móda odezní a nastoupí něco podobně ztřeštěného.
Kde se vzala hláška six-seven?
Tušila jsem předem, že ve virálním rozšíření budou mít prsty sociální sítě (a Facebook to spíše nebude). Zajímalo mě ale, kde se hláška vzala, jak vznikla, kdo ji zkrátka vymyslel. Původ hlášky „six seven“ se nejčastěji spojuje s písní Doot Doot amerického rappera Skrilly, kde se „six seven“ objevuje v refrénu spolu se zvukem policejních sirén.
Song se rozšířil hlavně ve videích z basketbalového prostředí, a právě tam dostal nový význam. Výraz zpopularizoval hráč LaMelo Ball, který měří šest stop a sedm palců – ano 6 a 7. Zajímá vás, kolik tento dlouhán měří v naší míře? Dva metry a jeden centimetr! LaMelo si z těch dvou číslic začal dělat legraci a díky internetu byla tahle šílenost na světě. Z Ameriky do Evropy, i do naší kotliny, to už pak ono „six-seven” nemělo daleko.
Děti jsou na tato dvě čísla extrémně citlivé
Je neuvěřitelné, kde všude moje 10letá dcera umí tu šestku a sedmičku vidět. Poznávací značky aut, domovní čísla, ceny v obchodech. Jde to tak daleko, že vidí 6 a 8 a řekne: „Jéé, hele, mami, škoda, že tam není místo osmičky sedmička.” Pokaždé mi trvá x sekund, než pochopím sílu toho sdělení. A nikdy nevím, co na to říct. Jsem prostě úplně mimo.
Má každá generace své hlášky?
Říkám si, že každá generace má něco, co ostatní nechápou. My jsme vyrostli bez internetu, mobilních telefonů, virál byl na houbách a sociální síť jsme měli jen fyzicky, v partě, kroužku, škole, na sídlišti, ve vsi. Znáte takovou tu fotografii, kde dvě holčičky drží kámošku, jedna za ruce, druhá za nohy, houpou jí, a pod tím je napsáno: Anička a Mařenka si v 80. letech minulého století škrtají Andulu z přátel? Tak to skutečně bylo.
Pokud dnešní mladí uslyší od nás, „starých” naše hlášky, budeme jim připadat asi ještě o píď šílenější než oni nám, když s pusou od ucha k uchu ječí: „Six seveeeeeeen!!” My můžeme oponovat leda s přiblblým úsměvem (také jsem to od vrstevníků slyšela), že „Za našich mladých let nás rozhodilo jiné číslo. Jo, to šedesát devítka, to byla jiná číslice!” a pak jim, taky s pusou od ucha k uchu, říct leda tak: „Čágo bélo, šílenci.”
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
