Jak na chřipkovou sezonu jsme si popovídali s lékařem MUDr. Jiřím Havránkem

Ochlazuje se a o slovo se začínají hlásit virózy a různé respirační choroby. Letos se těchto poměrně banálních onemocnění obáváme mnohem více kvůli koronaviru, který může mít podobné příznaky. Jak poznat, zda se jedná o virózu nebo chronické onemocnění a kdy jít k lékaři? Na otázky odpovídá pediatr MUDr. Jiří Havránek.

Jak na chřipkovou sezonu jsme si popovídali s lékařem MUDr. Jiřím Havránkem Kdy navštívit lékaře a kdy zůstat doma? Zdroj: Profimedia

Pane doktore, podzim pomalu končí, mají být rodiče ve střehu, co se týče zvýšené nemocnosti u dětí?

První virová onemocnění můžeme očekávat spíše dle počasí, než podle kalendáře. Ochlazení směrem k deseti stupňům, které bude trvat déle než týden a sychravé počasí může přinést první nemocné.

Jaké jsou nejčastější respirační choroby, které se u dětí i dospělých objevují?

Nejčastější respirační onemocnění jsou virového původu. Dnes, vzhledem k pandemii, se vyšetřuje COVID-19. Ale obecně diagnostiku lehkých virových respiračních infektů nikdo neprovádí – vyjma stavů těžké dušnosti nebo například při podezření na zápal plic. Je to drahé a hlavně nám to nijak nepomůže v terapii.

S viry je to stále obtížné. Například u angíny můžeme nasadit antibiotika, u kterých víme, že v dostatečné dávce zaberou a nemocný se uzdraví. U virů ale nemáme k dispozici dostatek specifických virostatik. Je to konec konců vidět právě na léčbě COVIDU-19, kde některé léky jsou experimentální, jiné s nejasnou účinností. Všichni tak upínáme svou pozornost, zda se podaří vytvořit účinnou vakcínu.

Většina respiračních chorob, se kterými se běžně setkáváme, mají mírný průběh. Specifická léčba neexistuje, proto léčíme pouze symptomaticky. To znamená, že potlačujeme příznaky, jako jsou horečka, kašel, rýma a bolest hlavy. Takový typ infektů byl a je u nás stále nesprávně nazýván „chřipkou“, přestože s pravou chřipkou nemá pranic společného.

Naopak v zahraničí tyto infekty nazývají „common cold“ neboli běžné nachlazení. A to je zcela výstižné. Zpravidla totiž před propuknutím nemoci předchází prochladnutí. Pravá chřipka, influenza pak probíhá pod obrazem vysokých teplot, kašle únavy a velkých bolestí svalů a kloubů. Rýma se objevuje jen vzácně. Její maximum je ale až v průběhu zimních měsíců.

Pokud nemoc ani po třech dnech neustoupí, je třeba navštívit lékaře. Zdroj: ProfimediaPokud nemoc ani po třech dnech neustoupí, je třeba navštívit lékaře. Zdroj: Profimedia

Jak tedy poznat, kdy je vhodné zajít k lékaři?

Lékaře je třeba navštívit, když ani po dvou až třech dnech symptomatické léčby nedochází k ústupu příznaků. Jestliže dítě vykazuje v rámci infekce závažné příznaky jako je dušnost – obtížný nádech, prodloužený výdech, zrychlené dýchání a má horečku blížící se čtyřicítkám, je potřeba okamžitě vyhledat lékaře. Stejně tak v případě, že nemůže přijímat tekutiny z důvodu častého zvracení, pocení a při extrémní únavě. Hlavně silná dušnost u dětí nesnese odklad.

Jak mohu jako rodič poznat, že moje dítě má virózu, nebo už potřebuje antibiotickou léčbu? Vím, že tohle řeší lékaři, ale stejně, jaké jsou příznaky?

Virová infekce zpravidla probíhá s lehčími klinickými příznaky. Cenná je např. informace, že dítě s poklesem teploty má dobrou chuť k jídlu, má zájem o hru, není letargické. Lékaři hodně napoví i vzhled dítěte, ale jsou potřeba již velké zkušenosti a určitě o tom musí rozhodnout odborník. Obecně během prvních 48 hodin respiračního infektu je obtížné konstatovat, zda jde o virózu nebo infekci bakteriální.

Pokud si lékař není jistý podle klinického průběhu, provádí zpravidla tzv. CRP (C-reaktivní protein – pozn. red.) – píchnutím do prstu z kapilární krve. Nízké hodnoty znamenají virózu, vysoké pak zánět bakteriální. Norma je pod 8, ale u viróz běžně bývá 10 – 25, rozmezí 30 – 60 je tzv. šedá zóna, kdy může jít o „těžší virózu“ nebo dokonce o bakteriální zánět. Hodnoty nad 60 značí už s velkou mírou jistoty zánět bakteriální.

Pro podání antibiotik je však rozhodující celkový klinický stav, ne pouhé číslo. Každopádně nízké hodnoty není třeba léčit antibiotiky. Zde ale musím poznamenat, že velkou roli hraje časový průběh. Pokud půjdete s nemocným dítětem k lékaři např. 24 hodin od začátku potíží, CRP nemusí ještě stihnout nastoupat a může tak být nízké. Teprve s odstupem dvou dnů je výtěžnost dostatečná.

Jaká bývá nejčastěji léčba respiračních chorob u dětí, pane doktore?

Základem je léčba teploty. Léky se jmenují antipyretika a zároveň slouží i k tlumení bolesti – analgetika. I když existují studie, které prokazují, že viry se při vyšší teplotě pomaleji množí. Horečka je tedy na jednu stranu pro imunitu organismu příznivá. Ale pokud dítě bolí hlava, „není mu dobře“, je podle mě neetické nepodat mu lék, když vím, že pravděpodobně přinese dítěti úlevu. Pouze tehdy, když dítě samo horečku dobře snáší, se doporučuje podat antipyretika nad 38,5 °C u kojenců a batolat a nad 38 °C u větších dětí. Nejčastěji se užívají přípravky s paracetamolem (Paralen, Panadol aj.) nebo ibuprofenem (Ibalgin, Nurofen aj.).

Pozor na léky s paracetamolem, při zvýšených dávkách hrozí poškození jater. Zdroj: ProfimedaPozor na léky s paracetamolem, při zvýšených dávkách hrozí poškození jater. Zdroj: Profimeda

Můžete říci, která léčiva jsou vhodnější? Zda podat Paralen nebo Ibalgin a jak postupovat při rýmě a kašli?

V praxi se neprokázalo, že by byla jedna skupina účinnější než druhá, jen pozor u paracetamolu, při celkové denní dávce nad 60 mg/kg/den hrozí poškození jater. Do nosu volíme tzv. dekongesční kapky (Nasivin, Otrivin aj.). Ty vedou k oplasknutí sliznic a uvolní tak ucpaný nos. Naopak při tekoucí rýmě je třeba smrkat nebo sekret odsávat. S léky na kašel je to složitější.

Zde je třeba rozlišit, zda je přítomen suchý kašel a ten potom tlumíme, nebo kašel vlhký, kdy se snažíme naředit hlen a usnadnit vykašlávání. Toto rozlišení je zcela klíčové, protože pokud pacient se suchým kašlem dostane přípravek na odkašlání, kašel se mu ještě zhorší. Často také zde nežádoucí účinky lehce převyšují ty požadované – např. hlen v dýchacích cestách je naředěn až do té míry, že sám jde obtížně vykašlat a doslova zaplavuje průdušky.

Vrcholem absurdity jsou léky, které kašel tlumí, ale zároveň umožní vykašlání. Je to jako dát lék pilotovi, aby vydržel bdělý a pozorný, který mu toto sice umožní, ale současně ho uspí. Naopak např. hořká čokoláda má studiemi ověřenou účinnost jako antitusikum (tj. přípravek tlumící kašel – pozn. red.). Stejně tak funguje podání lžičky medu na noc. Zjednodušeně doporučuji jen léky na tlumení kašle v úvodu nemoci, pokud je kašel úporný tak, že nedovolí dítěti se spokojeně vyspat.

Čím ještě mohu dítěti ulevit kromě léků?

I v dnešní době je vhodné nepodceňovat léčbu fyzikální, tj. dítě by mělo mít zvýšenou polohu zejména na noc, vlhký vzduch a dostatek tekutin. Velmi vhodné jsou inhalace hyperosmolárních roztoků na principu např. mořské vody nebo Vincentka. Tyto přípravky se hodí nejen k inhalaci, ale i k výplachům nosu, především po odeznění akutní fáze, protože umožňují rychlejší zhojení sliznice.

Ještě povězte, máte nějaké tipy, jak těmto respiračním onemocněním předcházet?

Možností je mnoho a bylo by to na samostatnou kapitolu. Základním problémem je vyznat se v množství léků na trhu a vybírat z toho, kde byla prokázána účinnost nebo jde o léky, které žádné studie nemají. Mezi osvědčené přípravky, které lze volně koupit, patří bakteriální lyzáty, imunoglukany, nukleotidy, vitamíny C a D, stopové prvky zinek a selen, z rostlin echinacea, černý bez, česnek, zázvor, žen-šen. Někdy jsou děti zvýšeně nemocné, protože mají nízkou zásobu železa – zde je ale vhodné tento fakt ověřit a neléčit naslepo.

Nachlazení u dětí rozebíráte také na eMiminu

Téma Poslední příspěvek Reakcí

Co vám zabírá při nachlazení u dětí

16.9.19 15:48
27

Nachlazení u miminek

1.4.19 10:09
7

Nachlazení u batolete

8.5.17 08:27
29

Máte nějaký osvědčený tip, jak podpořit imunitu?

Autor:

Martina je maminkou osmiletého školáka a psaní je jejím koníčkem i prací. Většinu času věnuje redakční činnosti pro eMimino a Arome.cz. Píše převážně rozhovory, příběhy, aktuality i PR články. více

Témata článku

Přečtěte si také

Mužská neplodnost: Jak podpořit tvorbu a kvalitu spermií?

  • 22.06.20
  • komerční sdělení

Stále přibývá lidí, kteří se marně snaží o miminko. S neplodností se potýká celosvětově přibližně 15 % párů. Problémy jsou ve stejné míře na straně žen i mužů. Víme, jak můžete mužskou plodnost...

Váš příspěvek

Odesílám...