Období dovolených je v plném proudu, a tak se přímo nabízí téma cestování malých dětí v letadle. Když se řekne miminko na palubě, okamžitě se proti sobě postaví dva nesmiřitelné tábory. Jeden tvrdí, že nejmenší děti do letadla nepatří, a druhý namítá, proč by si mámy měly odpírat cestování, zvlášť když miminko často létá za tatínkem nebo rodinou v zahraničí.
Opravdu musíme létat za každou cenu?
Že jsou názory na cestování s dětmi různé, dokazuje i téměř 35stránková diskuze zde na eMiminu. Osobně nezbytné situace plně chápu, ale jsem proti tomu, aby úplně malé děti (obzvláště do jednoho roku) létaly na dovolené, které z mého pohledu nejsou nutné. Diskomfort, který miminko v letadle zažívá – například kvůli nepříjemnému tlaku v uších při vzletu a přistání – bývá velký. Pláč je pak často nevyhnutelný. A reakce okolí? Opravdu vám stojí za to vystavovat sebe i dítě nelibým pohledům ostatních cestujících?
Svým způsobem může být cestování s kojencem snazší než s dvouletým nebo tříletým batoletem. Miminko můžete kdykoliv nakojit, je šance, že většinu cesty prospí, a často mu stačí náruč. Pokud tedy nemáte dítě, které je zvyklé výhradně na neustálé chování a uspávání v chůzi. To se v uličce letadla realizuje poměrně těžko.
Na druhé straně zpacifikovat svéhlavé dvouleté či tříleté dítě je poněkud těžší oříšek. Ještě nechápe, že musí zůstat sedět, a zároveň už ho neuklidní jen pouhá přítomnost mámy. Sláva rodičům, kteří se své děti v letadle alespoň snaží zabavit.
Zvažte, jakou má vaše dítě povahu
Nechci nikomu diktovat, že nemá jet s malým dítětem na dovolenou. Dávám ale k zamyšlení, zda by nebylo dobré upřímně zvážit, jak takovou cestu zvládne právě váš potomek. Děti jsou malé jen chvilku, ten čas uteče jako voda a není zas taková oběť 3 až 4 roky k moři neletět. Později už se dá s dítětem obvykle rozumně domluvit (pokud nemá specifické potřeby nebo poruchu – to je zcela jiná situace, kterou zde nerozebírám).
Možná si někdo pomyslí, že jsem bezdětná, když mám takový názor. Není tomu tak. Mám dvě děti ve věku čtyři a pět let a teprve teď bych si troufla vzít je do letadla. Přitom jsem před jejich narozením byla zvyklá jezdit k moři celkem pravidelně. Moje děti mají klidnější povahu a vím, že by pravděpodobně nikoho neobtěžovaly. Přesto letos ještě nikam nepoletíme.
A přesně to by měli rodiče zvážit: Zvládne moje dítě cestu tak, aby to pro něj i pro okolí nebyl permanentní stres?
Matky malých dětí by neměly být izolovány
Aby nedošlo k omylu, nemluvím o běžných dopravních prostředcích, které jsou nutné k dennímu fungování. Netvrdím, že se má máma na 4 roky zavřít doma a izolovat od světa, to v žádném případě. Možností, jak být ve společnosti a užívat si života, je spousta. Vždy by ale měla existovat šance dané místo opustit, pokud dítě zrovna nemá svůj den.
V mnoha případech by navíc pomohla alespoň viditelná snaha rodičů dítě uklidnit. Společnost by se pak na rodiny s dětmi nedívala tak často skrz prsty.
Možná by byla společnost k dětem daleko více tolerantní, kdyby dítě v letadle téměř pokaždé nebylo synonymem pro kopání do sedačky, pláč, vztekání se a jekot vedle absolutně netečného rodiče. Čest výjimkám.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
Klukovi je 9 let, letěli jsme v jeho 2 letech a v pohodě, párkrát řekl nahlas, že ho to nebaví, ale žádné řvaní se nekonalo, dva významné pohledy od důchodců se konaly, ale ziju… nyní litame několikrát ročně i sama bez manžela.
Tenhle článek je zbytečný. Stejně se každý zařídí po svém