Jsme žába, pod kterou se vaří voda? Bojím se toho, jak pro-life organizace utahují šroubky

„Tohle by se u nás nemohlo stát,“ říkali jsme si ještě před několika lety, když se v sousedním Polsku drasticky zpřísnily už tak striktní potratové zákony. Jenže aktuální obava, že jsou naše ženská a reprodukční práva v ohrožení, rozhodně není nijak přehnaná ani hysterická, ta je zcela reálná.

Jsme žába, pod kterou se vaří voda? Bojím se toho, jak pro-life organizace utahují šroubky Jsme žába, pod kterou se vaří voda? Bojím se toho, jak pro-life organizace utahují šroubky. Zdroj: Canva

V květnu minulého roku jsem napsala článek, kde jsem reagovala na rostoucí vliv tzv. pro-life organizací na politiky, gynekology, soudce, učitele a další odborníky. „Členové Hnutí pro život mají vazby na mezinárodní ultrakonzervativní kruhy a v zákulisí české politiky prosazují posunutí obecně přijímaného narativu, že je interrupce zdravotním zákrokem. Podle nich se jedná o morální selhání, které by mělo být stigmatizováno, a ženy by měly být všemožnými prostředky od podstoupení zákroku odrazovány,“ psala jsem tehdy. Jejich snaha ovlivnit veřejné mínění a legislativu směrem k omezení reprodukčního práva se tenkrát nepodařila.

Nyní se do čela poradního týmu ministra práce Aleše Juchelky (ANO) postavil Jan Gregor, dlouhodobě spjatý s konzervativní Aliancí pro rodinu. Jako vedoucí poradce bude mít přímý vliv na podobu sociální a rodinné politiky. Přitom sám je autorem zcela extrémních výroků týkajících se například dětského certifikátu a tělesného trestání dětí. Donedávna se také významně angažoval proti právům LGBTQ+ osob a otevřeně kritizoval liberální pojetí rodiny. Jeho vliv na ministerstvo proto vyvolává oprávněné obavy, že odbornost na ministerstvu ustupuje ideologii a politikaření.

A pokud si myslíte, že jde jen o Gregorovy názory, chybí vám kontext. Aliance pro rodinu dlouhodobě spolupracuje s Hnutím pro život, jejich rétorika se prolíná a společně lobbují nejen vůči tzv. genderové ideologii, ale také za omezení reprodukčních práv. Už nejde o marginální aktivismus, ale o síť, která má přístup ke státní správě a formuje, co je správné a co je nepřijatelné. A to vše má navíc mezinárodní dimenzi.

Do Prahy nedávno dorazil James Carafano, jenž dlouhodobě propojuje americké ultrakonzervativní kruhy s politiky ve střední Evropě, a na půdě CEVRO Univerzity si přizvukoval třeba s Tomášem Pojarem, bývalým bezpečnostním poradcem vlády, či europoslancem za ODS Alexandrem Vondrou.

A ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) se stále plánuje sejít se zástupci Heritage Foundation, think-tanku, který výrazně ovlivnil administrativu Donalda Trumpa a sehrál zcela klíčovou roli při zrušení federální ochrany práva na interrupci. Macinka přitom dlouhodobě mluví o woke revoluci, cancel culture či zeleném alarmismu jako o hrozbách, proti nimž je třeba se vymezit.

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci i v dalších vystoupeních zdůrazňuje hodnotovou blízkost části české politické reprezentace k současnému americkému konzervatismu. Reálně poklonkuje lidem, kteří systematicky oslabují reprodukční práva a práva menšin. Možná to zní přehnaně. Možná si říkáte, že z toho dělám jen drama. Jsem hrozná, já vím. Jenže právě takhle to začíná…

Pochodem pro rodinu to začalo a kde to skončí? Pochodem pro rodinu to začalo a kde to skončí? Zdroj: ČTK / Šimánek Vít

Co se dnes děje ve světě i v české společnosti, je postupná eroze zažitých práv a demokratických jistot. Nejde o izolované situace. Podobná setkání, konference a hodnotové dialogy probíhají napříč Evropou – v Maďarsku, Polsku, na Slovensku i jinde – a vytvářejí síť politických a ideologických vazeb. Americká kulturní válka se tak nepřenáší jen skrze sociální sítě, ale i skrze osobní kontakty, poradenství a strategickou spolupráci.

Tlak na redefinici pojmů jako rodina, práva žen či ochrana dětí není rozhodně okrajový. Je systematický, dlouhodobý a koordinovaný. A bylo by naivní myslet si, že se nás netýká. Chci mít i do budoucna kontrolu nad svým tělem, ale vidím, jak snadno se může veřejná debata posunout, když těmto názorům dovolíme šířit se bez důsledné a hlasité kritiky. Nejedná se o žádný alarmismus, je to pojmenování reality.

Ultrakonzervativní organizace už nechtějí stát stranou. Chtějí ovlivňovat instituce, nastavovat normy a určovat, co je správné pro naše životy, naše děti i naše rodiny. A práva se neberou jedním rozhodnutím. Omezují se postupně – jazykem, personálními změnami, nenápadným posouváním hranic den po dni. Proto buďme bdělí. A dejme jasně najevo, že právo na interrupci i další práva si vzít nedáme.

Autor:

Jako šéfredaktorka vede obsah celého eMimina – od magazínu po podcast. V redakci působí od roku 2020 a sama jako máma ví, jak důležité je mít po ruce spolehlivé a srozumitelné informace. Vedle řízení týmu pro vás dál píše články zaměřené na sociální, ženská a rodinná témata. více

Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.

eMimino kartička

Témata článku

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
12885
24.2.26 19:52

Jsem se musela podívat, jestli jsem to snad nepsala já :mrgreen:

Vidím to 1000% stejně :?

  • načítám...
  • Zmínit