Zlákala je vidina vyšší životní úrovně, toužily po změně prostředí nebo chtěly být nablízku partnerovi, který dostal vysněné místo. A tak sbalily kufry a přestěhovaly se za hranice. Zatímco část odložila růžové brýle už po pár měsících života v cizím prostředí, jiné by neměnily a v cizí zemi dokonce přivedly na svět i svého potomka. Jak se maminkám z eMimina v zahraničí žije?
Představa „lepšího života“ přiměla mnoho mladých žen zvednout kotvy a opustit českou kotlinu. V cizině si buď našly práci, nebo přijaly roli ženy v domácnosti a o finanční zabezpečení se postaral partner. Pro vztah i pro psychiku byla tahle životní změna pořádná zabíračka. Ale nevzdaly to. Těžké začátky překonaly a na cizí prostředí si zvykly. A ač svého rozhodnutí většinou nelitují, ne vždy chtějí v zahraničí zůstat napořád.
Připravte se, že se vám bude stýskat
Ženy často za hranice vycestují jako doprovod manžela či přítele, který zde dostal lukrativní pracovní nabídku. Případně si původně několikaměsíční pobyt v cizí zemi protáhnou právě proto, že tu najdou lásku svého života, a rozhodnou se začít nový život v jeho rodišti. Dříve nebo později se jim ale začne po domově stýskat.
Třeba uživatelka LaraA v diskusi Maminky žijící v zahraničí vypráví: „Žila jsem pár let v Anglii, manžel Angličan, měla jsem kvalifikovanou práci v oboru, ale před narozením prvního děcka jsme se vrátili do Čech. Chyběli mi kamarádi. Zvlášť s prckem pro mě bylo důležité mít kolem sebe hodně známých. Třeba ještě někam vyjedem, ale doma jsme všichni čtyři v ČR.“
Právě pocit odcizení a samoty je asi nejčastějším důvodem, proč se Češky žijící za hranicemi, chtějí vrátit zpátky domů. To potvrzuje i KlaraBoch v diskusi Osamělost v zahraničí: „Manžel byl pracovně vyslán do Asie a já jsem jela samozřejmě s ním, protože to může být až na několik let. Neumím místní jazyk a vzhledem k tomu, že žijeme tak izolovaně, není možnost, že bych se s někým seznámila. Akorát se dostaneme jednou týdně na větší nákup do města. Jinak je manžel pořád v práci nebo na firemních akcích s prací spojených, takže já jsem doma s naší měsíční dcerou. Ne, že bych se nudila, ale rodina a přátelé jsou daleko, nemám si s kým někam zajít a popovídat si.“
Start za hranicemi není zadarmo
Ano, platy v zahraničí, tedy alespoň ve vyspělých „západních“ zemích jsou někde jinde než u nás. A spotřební zboží naopak stojí mnohem méně než tady. Ale všechno není tak růžové, jak se na první pohled zdá. Třeba v Londýně a dalších městech jsou v porovnání s naší zemí náklady na bydlení přímo astronomické. Snížit je můžete leda tím, že budete byt sdílet s více lidmi. V každém případě se však musíte uskromnit a předem mít našetřenou velkou finanční rezervu. Také práci na místě byste si měli sjednat ideálně už před odjezdem.
To potvrzuje uživatelka Gregory v diskusi Maminky v zahraničí, jak se vám žije?: „Žiju 4 roky v USA s Čechem a plánujeme návrat asi za rok. Byla jsem tu spokojená, ale už se těším domů. Věci tu levnější jsou, ale věř mi, že to ti život štěstím nenaplní. A taky je spoustu věcí, které jsou dražší - nájmy, ale i vlastnictví nemovitostí (platí se vysoká property tax), letenky pro návštěvy ČR, kvalitní jídlo a restaurace, veškeré služby, školky pro o 5 let a všechny aktivity pro děti (např. v naší oblasti se standardně platí 30 dolarů za půlhodinu výuky na hudební nástroj).“
Pikola vypráví svůj pohled na život ve Španělsku v diskusi Život v zahraničí: „My odjeli, pracuje manžel, žijeme ve Španělsku. Pokud si nechceš vydělat a spokojíš se s cestováním a nižší životní úrovni, můžeš jet. Taky počítej s tím, že pokud nebudeš mít práci, nikde tě nepřivítají s otevřenou náručí. Dopředu mít hodně peněz, asi se opakuji, ale bez práce nebo povolení k pobytu ti možná nebudou chtít dát bydlení nebo otevřít účet. Papírování se vším hrozný.“
Papírování a obíhání úřadů
A jak je to s příspěvky od státu? Obzvlášť pokud plánujete v zahraničí porodit a vychovávat dítě, zjistěte si, na jaké máte nárok. V případě, že žijete v cizině, ale trvalé bydliště máte stále hlášené v Čechách, rodičovský příspěvek dostanete právě odsud. Jestli v zahraničí nepracujete, na mateřskou, porodné a další dávky nárok nemáte.
Katy.k1 radí v diskusi Porod v zahraničí takto: „Ahoj, tak já jsem Češka, můj exmanžel je Němec. Bydleli jsme v Česku, on pracoval a platil daně v Rakousku, tudíž jsem zde neměla nárok na mateřskou, rodičák, porodné atd. Nevím, jak je to s porodným, já rodila ještě v Německu, ale v Reichu má každý nárok na Familienbeihilfe - je to něco jako přídavky. Pokud jsi tam nepracovala, tak nemáš nárok na mateřskou, jen na rodičák Karenzgeld, můžeš si myslím taky vybrat, jestli dva nebo tři roky, ale čtyři nejdou.“
Nový domov, nový život
Odstěhování do zahraničí ale také mnoha uživatelkám obrátilo život vzhůru nohama a za nic by ho nevyměnily. Očarovala je tamější atmosféra, smýšlení lidí, jiná kultura… Našly tu zkrátka svůj pravý domov.
Třeba jako Babies v diskusi Maminky v zahraničí, jak se vám žije?: „Já byla pařící typ, se spoustou přátel. S těma se vidím, ČR je hodinu od Londýna. Jezdí sem za mnou, já za nima, skypujeme, máme facebooky… Díky Anglii mužů dělat, co mě baví, mám tu víc možností. Nedokážu si představit život v ČR! Nemám tu v UK nikoho, jen přítele a dceru, ale nějak mi to nepřipadá jako důvod se vracet! Je fakt, že jsem o mamku přišla jako mladá, možná kdyby žila, tak do UK ani neodjedu. A taky si myslím, že stěžovat si člověk stejně bude všude.“
Stejně tak to vidí Chijioke v diskusi Maminky žijící v zahraničí, jak jste spokojené?: „Já jsem byla rok v Holandsku s partnerem, potom měsíc v Německu, ale nemohla jsem tam získat slušnou práci kvůli jazyku. Pak jsem šla ve 4. měsíci těhotenství do Anglie. Partner žije v Holandsku a má tam dobrou práci. V UK jsem s dcerou 2 roky. Před rokem dorazila moje máti, aby mi pomohla starat se o malou. Jinak já mám tady v UK skvělou práci ve svém oboru a dodělávám si medicínu - to jsem v ČR nedokázala. Do ČR ani nejezdíme ani to nemáme v plánu a určitě se vracet nehodláme.“
A Rejžička se také přidává: „Mám pár spolužaček a celkově lidí ze svého okolí, kteří se přestěhovali pryč. Napadá mě sousedka do Francie, spolužačky do New Yorku a Německa. Zpátky už by nešly.“
Je rozdíl v tom, jakou destinaci si pro svůj pobyt pár vybere. Evropské země umožní častější návštěvy domoviny a také více či méně podobný styl smýšlení a kulturní blízkost. Zapadnout do společnosti méně vyspělé země s rozdílným náboženstvím je oproti tomu o něco složitější. V každém případě se nově přistěhovalí musejí co nejvíce snažit spojit se svým okolím. Třeba pořádat pravidelná sousedská posezení, přihlásit se na večerní jazykové kurzy, komunikovat s ostatními maminkami… Obzvláště ve větších městech je těchto možností bezpočet. Díky sociálním sítím je snadné propojit se také s komunitou Čechů žijících ve stejné oblasti. O to snadnější pak bude sžít se s novým prostředím.
A jaké zkušenosti se životem v zahraničí máte vy? Napište nám je do komentáře.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
