8 mýtů o koronaviru. Jaká jsou skutečná fakta?

Zatímco svět čelí pandemii COVID-19, objevuje se řada informací o tomto novém typu koronaviru. Jen některé však odpovídají realitě. Co jsou mýty a jaká jsou fakta?

* Počet nemocných koronavirem stále stoupá. Zdroj: Profimedia.cz.

Co o novém typu koronaviru víme?

Podle odborníků se tento nový typ koronaviru (označovaný také jako SARS-CoV-2 nebo COVID-19) poprvé objevil na začátku loňského prosince na potravinářském trhu v čínském Wu-chanu. Epidemie nejdříve postihla Čínu a po Novém roce se virus postupně rozšířil do celého světa. V současné době je v Číně na ústupu, mezi nejvíce zasažené patří Spojené státy, Itálie a Španělsko. Nejvyšší úmrtnost má Itálie, kde nemoci podlehlo přes 10 tisíc lidí. Od začátku března je koronavirus v Česku a lidé si kladou řadu otázek. S tím se pojí i vznik mýtů a polopravd.

1.mýtus: Proti koronaviru působí paralen, ibalgin raději neužívejte

V nedávné době se objevila v tisku zpráva, že při léčbě koronaviru pomůže paralen. Lékárny následně zaznamenaly zvýšený zájem o toto léčivo, který kvůli tomu nebyl nějakou dobu téměř k dostání. Naopak o ibalginu zpráva tvrdila, že může nakaženým lidem uškodit.

Fakt: Paralen na koronavirus nepůsobí

Odborníci se k těmto informacím vyjádřili tak, že v současné době neexistují vědecky podložené důkazy o tom, že by ibuprofen mohl při léčbě koronaviru nemocného ohrozit. Nemocní tak mohou používat léky snižující horečky i bolest svalů obsahující paracetamol, stejně tak ibuprofen, který ulevuje zejména od bolesti. Oba léky jsou určeny pouze k tlumení příznaků, nemoc neléčí.

2. mýtus: Nemoc má těžký průběh pouze u starých a nemocných

Na počátku pandemie se lidé mnohdy domnívali, že mladé a zdravé virus neohrožuje.

Fakt: Virus může mít těžký průběh i mladých lidí

Přestože ze statistik vyplývá, že mezi zemřelými převažují senioři a lidé s chronickým onemocněním, k závažnému průběhu může dojít i u mladého a zdravého člověka. Vážných případů je přibližně 20 % a z nich 5 % pacientů potřebuje umělou plicní ventilaci. COVID-19 může vyústit v extrémních případech v oboustranný zápal plic.

3. mýtus: Koronavirus je jako chřipka

Někteří lidé srovnávají koronavirus s klasickou chřipkou. Je pravda, že prvotní symptomy jsou velice podobné a u některých lidí má virus i mírnější průběh.

Fakt: COVID-19 může mít horší průběh než chřipka

Už jen ze statistik úmrtnosti je znatelné, že koronavirus je nebezpečnější než chřipka. U mnohých nakažených je průběh komplikovanější a také delší. Zatímco na chřipku celosvětově zemře 0,1 % nakažených, v případě COVID-19 to jsou 4 %. Proti chřipce se také můžeme očkovat, u nejnovějšího typu koronaviru zatím očkování neexistuje.

4. mýtus: Rouška a časté mytí rukou nás ochrání

Pokud budou všichni nosit roušku a pravidelně si mýt ruce, určitě sníží riziko nákazy. Lze se ale spolehnout pouze na tato opatření?

Fakt: Virus se drží na površích i několik dní

Problém je, že virus na některých typech povrchů dokáže přežít až 48 hodin. Kromě roušky bychom měli nosit také ochranné brýle a jednorázové rukavice. Důležité je také pravidelně povrchy a věci, na které často saháme, dezinfikovat. Pozor především na peněženku, telefon a klíče.

Na mobilu se drží spousta bakterií i virů. Zdroj: Profimedia.cz.Na mobilu se drží spousta bakterií i virů. Zdroj: Profimedia.cz.

5. mýtus: S oteplením koronavirus odezní

Mnozí doufají, že jakmile se jaro rozjede naplno, nemocnost novým typem koronaviru klesne. Jiní naopak říkají, že virus zničí tuhý mráz.

Fakt: Počasí šíření viru nezastaví

Vědci však upozorňují, že s počasím epidemie nesouvisí. Podle některých studií by však mohlo teplé počasí alespoň zpomalit šíření viru. Většina vědců se shoduje na tom, že na vlivy počasí se spoléhat rozhodně nemůžeme.

6. mýtus: Děti jsou vůči COVID-19 imunní

Rodiče malých dětí dlouho uklidňovala skutečnost, že děti koronavirus nechytají.

Fakt: Děti nejsou imunní, ale mají méně komplikací

Přestože děti jsou mezi nakaženými v menšině, ani ony nejsou zcela imunní. Rozdíl je v tom, že u mnoha dětí rodiče ani nezjistí, že nemocí prošly, protože nemají příznaky, případně velmi mírné.

7. mýtus: Lidé, kteří nemají příznaky, nejsou infekční

Nemám příznaky, jsem automaticky zdravý a nemusím se obávat, že nakazím druhé.

Fakt: Člověk je nakažlivý ještě před vypuknutím příznaků

Tento virus je zrádný především v tom, že i lidé, kteří se subjektivně cítí dobře, mohou nakazit ostatní. Proto se COVID-19 šíří tak rychle a snadno. Inkubační doba nemoci může být až 2 týdny. Ještě před objevením se prvních příznaků nemoci už pacient představuje riziko pro své okolí. To je jeden z hlavních důvodů, proč je nařízená celostátní karanténa a plošné nošení roušek. Je potřeba omezit shromažďování lidí, jedině tak se může šíření nákazy zpomalit.

8. mýtus: Zásilkou z Číny se můžeme nakazit

Ještě v době, kdy byl koronavirus převážně v Číně, kolovaly mýty o tom, že zásilka z Číny může přenášet virus.

Fakt: Není známý přenos viru z balíčku z Číny

Odborníci říkají, že ačkoliv virus na některých površích dokáže přežít několik hodin i dní, je nízká pravděpodobnost, že by se zákazník nakazil z převzatého balíčku. Pokud ale chcete mít jistotu, můžete balíček nastříkat dezinfekcí nebo nechat 2 až 4 dny uložený v původním obalu například ve sklepě a teprve poté ho otevřít.

O koronaviru diskutujete také na eMiminu

Téma Poslední příspěvek Reakcí

Odjezd na chalupu - koronavir

lichylichozrout
25.3.20 15:09 
81

Koronavir Uničovsko

Elliis
22.3.20 09:41 
15

Těhotenství, koronavir a práce

Orchideas1
19.3.20 15:23 
31

Jaké další mýty o koronaviru jste slyšeli?

Autor:

Martina je maminkou osmiletého školáka a psaní je jejím koníčkem i prací. Většinu času věnuje redakční činnosti pro eMimino a Arome.cz. Píše převážně rozhovory, příběhy, aktuality i PR články. více

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
11928
7.4.20 10:14

Existuje logický rozpor mezi tím, že se virus drží na některých površích až několik dnů a tím, že není přenášen poštovními zásilkami, třeba i z jiných míst, než je Čína. :think:
To by si zasloužilo bližší komentář.

Příspěvek upraven 07.04.20 v 10:14

  • Nahlásit
  • Zmínit
1
7.4.20 08:23

Neměl by článek, který srovnává „mýty“ a „fakta“, obsahovat použité zdroje, nebo odkazy na vědecké publikace? Takhle to trochu působí že si to autorka vymyslela, nebo načetla někde na internetu.

  • Nahlásit
  • Zmínit