V Česku se o něm mluví spíše jako o kontroverzní alternativě, když všechny ostatní možnosti selžou. Náhradní mateřství může stát stovky tisíc, trvat roky a právně je to stále šedá zóna. Přesto se najdou páry, které do toho jdou, často s velkou dávkou odvahy i víry v lidi.
Když vlastní děloha nestačí
Některé ženy nemohou dítě donosit kvůli zdravotním problémům, chybějící děloze nebo neúspěšným pokusům o IVF. Řešením může být surogátní, neboli náhradní mateřství – proces, kdy dítě donosí jiná žena a po porodu ho předá biologickým rodičům. V Česku ale chybí jasná legislativa a vše stojí na domluvě a důvěře.
„Dle § 775 občanského zákoníku je matkou dítěte žena, která dítě porodila,“ vysvětluje právnička JUDr. Tereza Patočková. Jinými slovy, i když je dítě geneticky spojené s jiným párem, po porodu je z pohledu práva matkou surogátní rodička. Té proto nelze nařídit, aby se dítěte vzdala. Může tak učinit pouze dobrovolně, a to tak, že dítě nabídne k osvojení biologickým rodičům.
„Po dvou operacích jsem přišla o dělohu. Nabídla se mi sestřenice. Bylo to neuvěřitelné… ale během porodu jsem byla celou dobu u ní, držela ji za ruku. Když mi miminko položili do náruče, brečely jsme obě.“
Najít ochotnou ženu není rozhodně snadné. Ideální kandidátka je zdravá, má vlastní děti, je ve věku 21–45 let a má podporu rodiny. Nejčastěji se hledá mezi přáteli a příbuznými, ale některé páry volí cestu přes reprodukční kliniku nebo internetové diskuse.
Herečka Amber Heard je trojnásobnou maminkou dětí, které jí odnosila náhradní matka »
Kolik stojí „mít“ dítě jiné ženy
Za samotné těhotenství náhradní matce platit nelze – zákon to zakazuje. Obvykle se ale hradí veškeré výdaje spojené s těhotenstvím: cesty na kliniku, vitamíny, lékařské prohlídky. K tomu je třeba přičíst cenu lékařských zákroků: odběr vajíček, hormonální léčbu a umělé oplodnění.
Pojišťovna nic z toho neproplatí, takže vše jde z kapsy páru. Výsledná částka? „Pohybuje se ve stovkách tisíc korun,“ říká JUDr. Patočková. A to mluvíme o situaci, kdy se otěhotní hned, ne po několika pokusech IVF.
„Tři roky, šest cyklů IVF a přes milion korun. Každý neúspěšný pokus bolel víc než ten předchozí. Přesto to stálo za to.“
Když zákony spí a nervy pracují
V Česku není náhradní mateřství přímo upraveno zákonem. „Neexistuje žádný způsob, jak věc právně ošetřit a eliminovat veškerá rizika,“ vysvětluje právnička. To v praxi znamená, že i když má pár geneticky vlastní embryo, právně matkou zůstává žena, která porodila.
Pokud náhradní matka není vdaná, lze ihned po narození zapsat biologického otce do rodného listu. Pak už jen zbývá, aby se matka dítěte vzdala a soud povolil adopci ženě z páru. Jestli je ale vdaná, otcem je automaticky její manžel, a bez jeho souhlasu adopce neproběhne.
Najít náhradní matku může trvat týdny i roky a samotný proces zabere několik měsíců. Často se čeká na vhodné načasování, úspěšné oplodnění a hladký průběh těhotenství.
Emily in Paris je také maminkou díky náhradní matce »
Jak je to ve světě:
- USA: Náhradní mateřství je legální a často placené. Náhradní matka může dostat desítky tisíc dolarů jako odměnu. Existují agentury, které celý proces zprostředkují.
- Austrálie: Ve většině států povoleno pouze altruistické náhradní mateřství (bez odměny). Placené je zakázané a v některých státech i trestné.
- Velká Británie: Legální jen altruistické, smlouvy nejsou právně závazné, matka si může dítě nechat.
- Ukrajina: Patří mezi nejlevnější destinace v Evropě pro náhradní mateřství. V souvislosti s ČR se řeší mafiánské praktiky.
- Německo a Francie: Náhradní mateřství je zakázané.
- Řecko: Legální i pro cizince, nutný je soudní souhlas ještě před otěhotněním.
- Indie: Od roku 2022 povoleno jen pro indické páry a pouze altruisticky.
- Thajsko: Po aférách s komerčním náhradním mateřstvím povoleno jen pro thajské páry.
V Česku se schyluje ke změně?
V současnosti existuje věcný návrh zákona, který má surogátnímu mateřství dát jasný právní rámec a vyřešit hlavní rizika – že náhradní matka dítě neodevzdá, nebo biologičtí rodiče dítě nepřevezmou.
Návrh počítá s přísnými podmínkami: věkový limit náhradní matky, psychologické posouzení, omezení finanční náhrady jen na pokrytí nákladů. Přestože vláda schválila podkladovou analýzu již v minulém roce a návrh má koaliční podporu, dosud nebyl převeden do paragrafové podoby ani předložen Sněmovně, a podle opozice není pravděpodobné, že by zákon prošel v tomto volebním období. Konkrétní legislativní kroky se očekávají až kolem přelomu let 2025/2026.
A tak české náhradní mateřství stále zůstává v šedé zóně a čeká na jasná pravidla, která by chránila rodiče i náhradní matky.
Podělte se s ostatními v diskusích k tématu:
| Téma | Poslední příspěvek | Reakcí | ||
|---|---|---|---|---|
Náhradní mateřství | 9.8.26 20:45 | 85 | ||
Náhradní mateřství z pohledu náhradní matky | 18.11.25 18:50 | 76 | ||
Náhradní mateřství v zahraničí | 19.11.24 16:14 | 6 | ||
Jak se stát náhradní matkou? | 29.2.24 13:45 | 28 | ||
Náhradní mateřství a jeho problematika | 10.6.19 22:53 | 15 | ||
Náhradní mateřství - náklady | 18.1.16 14:50 | 48 | ||
JUDr. Tereza Patočková (Právník), Aperio
JUDr. Tereza Patočková vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V poradně Aperia pracuje od jejího založení. Zodpovídá právní dotazy jak ve webové poradně, tak při telefonických a osobních konzultacích.
Je odbornou garantkou právní poradny Aperia, podílí se na jejím nastavení a je průvodkyní nově příchozím kolegyním a studentkám.
JUDr. Terezu Patočkovou najdete také na stránkách:
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
