Dotaz čtenářky: Mám řidičák už od 18 let. Tenkrát jsem ho nechtěla. Nikdy mě auta nezajímala a neměla jsem ani potřebu řídit, ale rodiče strašně bazírovali na tom, že ho prostě musím mít. Na vlastní auto ale nebylo, takže jsem od té doby neřídila. Teď řídím rodinné auto, když je potřeba. Došlo mi ale, že mě to vlastně vůbec nebaví. Jenže manžel na mě pořád tlačí, že MUSÍM řídit.
Názor odborníka:
Hezký den,
vždycky doporučuju najít si někoho, kdo vám řízení bude ulehčovat a s kým to učení půjde snáz. Těžké to máte nejspíš i bez takové „pomoci“ ostatních, takže spíš se hodí si to řízení ulehčovat. Takový člověk, ať už to bude partner nebo partnerka, někdo ze známých nebo odborník, by váš strach měl hlavně respektovat. Nemusí ho nutně chápat a nemusel si jím sám projít. Stačí respektovat, že vy ten strach máte. Nezlehčovat ho, nepřesvědčovat vás o opaku a do ničeho vás nenutit. Z mého pohledu je prvním nejdůležitějším krokem naslouchat, promluvit si o tom strachu, pátrat z čeho vzniká nebo kdy se blíží a podle toho teprve plánovat další kroky.
- Jedna možnost je najít si na řízení auta něco, díky čemu mě to začne aspoň trochu bavit nebo díky čemu získám nějakou formu odměny. Pro někoho je to cílová destinace, třeba si zajede pro dobrou kávu. Pro někoho jiného je to zapisování si počtu ujetých kilometrů, zvládnutých křižovatek nebo čehokoliv jiného, co „sbírá“ a má z toho množství malých úspěchů dobrý pocit.
- Druhou možnost vidím v přijetí řízení auta jakožto běžné a neutrální činnosti, díky které získávám nějaký benefit, ale nebudu se snažit dosáhnout pocitu „baví mě to!“ Něco jako třeba čištění zubů nebo mytí nádobí. Nemusí mě to bavit, ale přináší mi to do běžného života nějaký benefit.
- Třetí možností je rozhodnout se to nedělat a takové rozhodnutí je naprosto v pořádku. Řízení auta rozhodně není něco, do čeho by měl být kdokoliv nucen. Je to potenciálně životu nebezpečná aktivita, při které mám velkou zodpovědnost a pokud se něco pokazí, nemůžu se té zodpovědnosti vzdát tím, že řeknu „ale manžel mě k tomu řízení donutil“. Já sám třeba nedoporučuji, aby mým budoucím klientkám kupoval jízdy se mnou jejich manžel jako „překvapení“. Jedině se souhlasem té obdarované strany, která si jízdy se mnou přála a sama se chce v řízení zlepšit ze své vlastní vůle.
Medailonek odborníka
Petr Šulc (Koučink řidičských dovedností), Vyjezdi.se
Více než 16 let jsem pracoval v marketingu a uživatelském designu. V roce 2021, po osobních zkušenostech a s pomocí ve svém okolí, jsem spustil projekt Vyjezdi.se, jenž pomáhá lidem získat řidičské zkušenosti.
V něm využívám kromě techniky řízení i poznatky z kurzů kognitivně-behaviorální terapie, racionálně-emoční behaviorální terapie, koučinku a dalších terapeutických směrů.
Další informace
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
