Nedostačující sociální služby pro autisty. Rodinám chybí informace i podpora státu

O čem všichni mluví

Lidí s autismem v Česku přibývá. Najít sociální službu pro nemocné je složité a v některých oblastech až nemožné. Celostátní výzkum kanceláře ombudsmanky Anny Šábalové to jen potvrzuje. V čem tkví hlavní problém a kde hledat řešení?

Péče o autistické dítě je náročná. Zdroj: Photographee.eu / Shutterstock, Inc.Péče o autistické dítě je náročná. Zdroj: Photographee.eu / Shutterstock, Inc.

Výsledky průzkumu jsou alarmující

Jak informoval iDnes, chybí pobytové i ambulantní služby, raná péče, stacionáře a odlehčovací služby. I když vhodné zařízení v místě bydliště existuje, kapacita se velmi rychle zaplní. Takže rodiny, které se starají o autistické dítě, ji už nemohou využít. Ombudsmanka také poukazuje na to, že rodinám postižených často chybí dostatek informací a podpora státu.

Průzkum probíhal tak, že kancelář ombudsmanky hledala vhodnou službu pro dva modelové klienty s autismem s problematickým chováním. Jednalo se o dítě a o dospělého člověka. Pracovníci kanceláře oslovili dohromady 424 sociálních služeb v různých krajích po celé České republice. Výsledkem bylo, že dětského autistu by nepřijalo žádné zařízení v Karlovarském, Zlínském a Plzeňském kraji. Dospělého pak v Ústeckém a Karlovarském. Ovšem i v dalších místech v Česku byly kapacity téměř plné.

Autistů je stále více, místa nejsou

Autistických lidí u nás stále přibývá. V současné době připadají dva autisté na 100 obyvatel. Rodiče malých i dospělých dětí s touto nemocí se na ombudsmanku velmi často obrací s prosbou o pomoc. Poukazují na to, že v jejich kraji potřebné služby chybí nebo jsou dlouhodobě nedostupné. Nemají dostatek informací.

Ombudsmanka přiznává, že v tomto směru selhává stát. Není možné, aby rodiče hledali služby po celé zemi a měli takový problém najít pomoc. Péče o autisty je velmi náročná a vyčerpávající. Pro rodinu je to obrovská zátěž a veřejná pomoc by jim v tomto ohledu měl ulehčit.

Anna Šabatová na základě průzkumu připravila doporučení pro ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví, školství a další instituce. Zároveň apeluje na kraje, aby lépe zmapovaly poptávku a vytvářely konkrétní termínované plány poskytování sociálních služeb. Měly by také zvážit například mimořádné dotace pro zařízení, která jsou ochotná poskytnout postiženým okamžitou službu.

O autismu na eMiminu diskutujete

Nárok na pomoc má každý s vážným zdravotním postižením

Podle ombudsmanky je důležité zohlednit také personální a psychickou náročnost péče o autistické klienty. Pracovníci, kteří pečují o nemocné lidi, potřebují především motivaci. Ústavní soud letos v únoru rozhodl o tom, že kraje mají zajistit zdravotně postiženým lidem dostupnost sociálních služeb.

Stát má povinnost pomoci v nouzi a nemůže nechat rodinu „na holičkách“. Každý člověk s vážným zdravotním postiženým má nárok na adekvátní péči. Na druhou stranu není v jeho kompetenci donutit kraje, aby poskytly služby podle konkrétních představ opatrovníků.

Ombudsmanka Šabatová vidí největší problém v tom, že zdravotnická zařízení často nedokážou poskytnout rodičům postiženého dítěte ani základní radu v tom, kde hledat pomoc a dostatečné informace. Navíc na školskou diagnostiku autismu rodiny čekají mnohdy až několik měsíců.

Jaké je tedy řešení? Podle Šabatové je důležité, aby kraje průběžně zjišťovaly vytíženost center a podle potřeby kapacitu navyšovaly. Neměl by tak vznikat problém s nedostatkem míst, protože nárok na potřebné služby má každý postižený.

Jaký je váš názor na tuto problematiku? Máte osobní zkušenost? Podělte se o ni.

Váš příspěvek
Dolphina
Nováček 8 příspěvků 25.11.18 18:27
Aspergr nebo autismus

Mám v pěstounské péči 8leteho vnuka. Pred 3 lety, kdy jsem si ho vzala, byl předpoklad na poruchu attachementu. Prošli jsme problémy ve školce i ve škole. Mezitim jsme vyměnili psycholozku a díky ní jsme se pohli dopředu. Domluvila nám vyšetření v Nautisu v Praze a věci se začínají hýbat a spousta věcí se vysvětluje. Pracuji s autistickymi dětmi, ale bohužel toto mě nenapadlo, protože v práci mám děti s kombinovanym postižením. Po mé zkušenosti bych řekla, že strašně moc záleží na jaké odborníky narazíte, aby vám opravdu pomohli. Dokud nemáte diagnózu v ruce nikdo se s vámi moc nebaví. Všechno si člověk musí nastudovat a poradit si do doby než dostane papír. Jak je to ve 4 dohodach. Prostě papir na všechno.

Vložit nový komentář