Reklama

Nejlepší rodiče jsou ti bezdětní: Očekávání vs. realita mateřství

Výchova dětí

Moje dítě bude hodné a poslechne mě na slovo. Poznáváte se? Přesně tohle jste si myslela… než se z vás stala máma. A teď? Za chvilku ticha byste platila zlatem a že si vaše ratolest zrovna napatlala kečup na uši? Normálka. V čem svým miláčkům nejčastěji ustupujete?

Jedině zdravě


Očekávání: Spousta ovoce, zeleniny, samé vitamíny a ŽÁDNÉ sladkosti nebo nezdravé potraviny. Chcete přeci, aby vaše dítko co nejlépe prospívalo a nebylo vybíravé.

Realita: Jenže ony ty hranolky s tatarkou prostě chutnají líp než cuketové pyré a něco to dítě jíst musí, tak projednou…

Jako jednou, dvakrát za měsíc mladší tříletý uzobl staršímu 3 hranolky, tak jsem to neřešila… Před tím bych snad cizí maminku projela pohledem!

Co na to eMimino: Prosadit si, aby dítě jedlo jen to, co vy uznáte za vhodné, je pro řadu maminek často jen nereálný sen. Nevzdávejte se ho, ale na druhou stranu neupadejte do mdlob pokaždé, když v puse vašeho miláčka skončí čtvereček čokolády od babičky nebo třeba ty hranolky na pouti. Mějte však jasně nastavené hranice a snažte se dítě vést ke zdravé stravě s tím, že občas může „zhřešit“. Zapojte ho do příprav v kuchyni a vymýšlejte společně hravě vypadající jídlo, které pak sní hned s větší chutí.

Nebudu po něm dojídat


Očekávání: Žádné luxování zbytků po capartovi, každý bude mít svůj talíř a toho se bude držet.

Realita: Ty už nemůžeš? To nevadí, maminka si dá za tebe. A tak je z toho tuhle půlka rohlíku, tuhle čtvrtka jablíčka, zbytek přesnídávky, pribiňáčka, polévky… Přeci to nevyhodíme, ne?

Vždy mi přišlo nechutný, když matka něco dojedla po dítěti, nooo dělám to taky.

Co na to eMimino: Nebuďte popelnice. Ony se ty jednotlivé kousky dohromady nastřádají a pak z toho může být hned nějaké to kilo navíc. Nesnědlo dítě všechno, co mělo na talíři? Zkuste příště dát menší porci – přidat mu přeci můžete vždycky. A když občas nějaký ten zbytek zůstane, svět se nezboří.

Tablet jako sprosté slovo


Očekávání: Dítě si už od útlého věku bude listovat v obrázkové knížce a dokáže se samo na chvíli zabavit hraním. Televize ho zajímat nebude a tablet s pohádkami mu zkrátka nepůjčím!

Realita: A mamííí…! To je pořád něco. Vaše malé torpédo vás nenechá dospat a pořád se dožaduje pozornosti. Jen u těch pohádek na obrazovce vydrží chvíli v klidu, tak kdo by odolal…

Plánovala jsem, jak nebudeme používat tablet a už frčíme písničky při krmení, protože to do něj můžu bezpracně našupat bez přemlouvání…

Co na to eMimino: Nezakazujte dětem tablet nebo televizi úplně, protože právě zakázané ovoce chutná nejlíp, a o to víc by je pak obrazovky lákaly. Vymezte si ale pevně stanovenou dobu, kdy budou pohádky nebo hry povolené. Třeba půl hodiny denně, během které si za odměnu vychutnáte zasloužené kafe, šlofíka… a hlavně to ticho.

Zdroj: Kaspars Grinvalds / Shutterstock, Inc.

Spát jenom ve své posteli


Očekávání: Dítě večer uložím do JEHO postýlky a tam také zůstane až do rána. Do postele rodičů má vstup zakázán.

Realita: Noční můry, špatný sen nebo se mu jen nechce spát – tak šup do pelechu k mamince a tatínkovi. Tam usne během minuty a vy si rádi necháte ukrást peřinu a utlačovat se, hlavně, aby se brouček dobře vyspal.

Že děti nebudou spát s námi v posteli. U prvorozený dcery jsem to ještě celkem dodržela, občas jsem ji nechala spát, když měla ošklivé sny. No, synovi budou dva a už půl roku má zrušenou postýlku a je nasáčkovanej u nás.

Co na to eMimino: Dítě potřebuje intenzivní kontakt se svými rodiči a společné spaní je pro něj přirozená věc. Pokud vám to ale nevyhovuje nebo kvůli svému malému uzurpátorovi ráno probouzíte s kruhy pod očima a jediné, na co myslíte, je silná káva, prosaďte si svou. Nebo dětskou postýlku umístěte k vašim nohám. Dítě bude cítit vaši blízkost, ale zároveň vám nechá dostatečný prostor.

Otřepané fráze nevyslovím


Očekávání: Svému dítěti vždy trpělivě vysvětlím všechno, na co se mě bude ptát. Ráda přeci podpořím jeho přirozenou zvídavost. Když mě něčím naštve, napočítám do deseti a potom si o tom spolu rozumně popovídáme.

Realita: Když už po sto padesáté během pěti minut slyšíte „A proooč?“, nejraději byste se teleportovala do jiné galaxie. Není divu, že ho odbydete slovy „Protože proto!“ nebo z vás samovolně vyletí: „Já už se z toho picnu!“.

Nikdy nebudu říkat otřepané, nesmyslné fráze jako: „Začni se chovat nomálně!“ nebo „Odejdi do svého pokoje a vrať se, až budeš normální“, „Proč? Protože jsem to řekla!“, „Já se z tebe zbláznim!“… a teď to ze mě padá, aniž bych chtěla.

Co na to eMimino: Trpělivost dojde každému. Nemusíte si rvát vlasy za to, když vám jednou za čas ujedou nervy a své informací chtivé nebo příliš akční dítko utnete trochu přísněji, než jste vlastně chtěla. Nenechávejte se ale emocemi ovládnout pravidelně. Pro děti je přirozené objevovat svět kolem sebe a právě rodiče jsou první na ráně, kdo jim o něm něco může povědět.

My jsme se dneska hezky napapinkali


Očekávání: Šišlání, zdrobněliny a mateřské plurály mi NIKDY neprojdou přes pusu. A maminky, co je používají, by měly dostat minimálně pokutu.

Realita: On se nám vyklubal první zoubek! Krásně jsme dneska spucli obídeček. Tak to si zasloužíme jedno kokíno! A jéje…

Nikdy nebudu mluvit o jeho vyměšování, v mateřském plurálu a podobné hrůzy. To zatím (a doufám navždy) držím.

Co na to eMimino: Hlavně všeho s mírou, prosím. :-)

A jak to mají maminky z redakce eMimina?


Naše Janča si vzpomněla na nedávnou příhodu. Ještě za bezdětna se zapřísáhla, že svému dítěti nikdy nebude lhát. Ale když se jí dcerka Emily zeptala, jestli je v těch čokoládových bonbonech, co leží na stole, alkohol… Bezostyšně odpověděla, že ano.

A jaké jsou vaše nejčastější ústupky v mateřství? Jen se pochlubte a napište nám je do komentářů pod článek.


Reklama


Reklama

Témata článku

 Váš příspěvek
 
trpaslinka
Extra třída :D 12112 příspěvků 05.08.18 12:46

jo, to jidlo. Sama jsem byla obezni a tak jsem si rikala, ze moje deti budou jist zdrave, aby nedopadly jako ja… U syna jsem tedy to jidlo tak strasne moc resila, delala vsechny mozne kasicky a kdyz zacinal zlobit s jidlem, delala jsem vice a vice chyb jen aby se najedl, az nejedl skoro vubec nic. Byl hrozne hubeny, jak z toho jeste vetsi stres, ze je podvyziveny, resila jsem to s kazdym, sla na kurz o zdrave vyzive pro problematicke deti, az nakonec endokrinolog, kdyz videl, jak se tim stresuju rekl "je zdravy, testy jsou v poradku (kvuli rustove poruse chodi pravidelne na krevni testy), tak to nereste a klidne mu dejte McDonalda, kdyz ho chce a zkuste zdravejsi stravu zavadet postupne, aby s tim nemel problemy v dospelosti. Ale ted se hlavne uklidnet a dejte mu, co chce. Poslechla jsem ho, od lekare jsme sli k tomu mekaci, doma jsem zacala klidne delat, smetanove omacky a ejhle, syn zacal alespon neco jist. Porad je problematicky, ale jidlo uz pro nas neni stres a kluk zacina byt ochotny obcas ochutnat neco noveho. Uz neni podvyziveny, ale stihly je porad i pres to, ze jeho jidelnicek stale jeste neni zrovna ideal.

 
Izumi Miyako
Zasloužilá kecalka 546 příspěvků 31.07.18 12:58

Myslím, že by se to dalo rozvést na více témat. Bezdětní jsou někdy s jejich názory fakt „super“.

Taky jsem si myslela, že si bude malá listovat v knížce. Realita je, že knížkou hází, tablet ji moc jako ostatně všechno nezajímá. Má tři mobily a ani na ty pohádky v TV se moc dívat nechce. Sama vůbec. Když má náladu, tak se jažtak koukne na něco se mnou, ale většinou to nesmí být pohádka. Ty fakt snese málokdy. Takové ty vyloženě pro malé děti. Když už tak pro teengery. :mrgreen:

 
Digiivca
Kecalka 112 příspěvků 31.07.18 12:27

Nikdy semnou nebude spát v posteli :-D :-D. Teď je synovi 2,5 a už skoro rok spí semnou v posteli :-D. A můj manžel řekl, že na teblet a telefon má ještě spoustu času. Jeli jsme autobusem a prcek se začal tak nudit, že mu manžel půjčil telefon, aby si mohl hrát s fotákem a my jsme v klidu dojeli do bodu B :-). Jinak zatím co jsem řekla, že budu dělat dodržuji :-)

 
Mis1983
Kelišová 5177 příspěvků 30.07.18 21:57

No…nikdy bych je nenechala litat po krame, abych v klidu nakoupila…to se mi uplne nepodarilo…
Ale i tak se mi dost veci dari. Ovsem odmitam detem odmitat kontakt- nocni spani, potreba blizkosti a potuleni…to jim neodmitnu…nikdy…

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama