O prázdninách děti běhají, mají rozvolněný režim, ale s příchodem září pak ve škole musí sedět. Pro pohybově založené děti může být změna doslova šok. Co dělat, aby jim sezení neublížilo fyzicky ani psychicky?
Jak připravit děti na sezení v lavici po prázdninách
Děti o prázdninách tráví většinu dne v pohybu – běhají po hřišti, skáčou, lezou po prolézačkách. Náhlý přechod k dlouhému sezení v lavici bývá proto pro mnohé z nich velkou změnou. Zejména pro aktivnější děti to znamená více stresu, a nejen toho psychického. Příprava na školní režim by neměla začít až prvního září. Ideální je přirozeně děti připravovat už během srpna.
Co pomůže?
- Zavést postupně pravidelný denní režim – večerka a ranní vstávání alespoň o týden dříve.
- Krátké „hraní si na školu“ – učení vsedě, čtení, malování nebo pracovní listy u stolu připomenou sezení a soustředění.
- Zapojit balanční podsedák nebo dětský gymball i při domácích činnostech (např. při jídle nebo kreslení), aby si tělo zvyklo na klidný, ale aktivní sed.
- Trénovat výdrž u stolu – začít třeba s 10–15 minutami a postupně prodlužovat.
- Mluvit s dětmi o tom, jak to ve škole vypadá, a připravit je psychicky – ukázat jim třídu, školní lavici, projít si s nimi cestu do školy.
Cílem není děti „zkrotit“, ale pomoci jim přechod ze svobodného léta zvládnout hladce a zdravě – fyzicky i psychicky.
„Statické sezení bez možnosti pohybu vede k únavě a často i bolesti zad. Zvlášť prvňáčci se přitom ještě učí správně sedět, jejich tělo není zvyklé být dlouho v jedné poloze,“ říká fyzioterapeutka Mgr. Iva Bílková. Podle ní by bylo ideální, kdyby měly děti možnost sedět na míči nebo používat vzduchem plněné podsedáky, které podporují mikropohyb i během sezení.
Tato doporučení potvrzují i zahraniční výzkumy. Podle studie Frontiers in Psychology (2020) má dynamické sezení pozitivní vliv na pozornost i výsledky žáků. Další studie zveřejněná v BMC Public Health (2021) ukazuje, že pohybové přestávky během vyučování pomáhají zlepšit výkonnost i náladu.
Pomůcky, které pomáhají: Žvýkání, podsedáky i prstýnky
Možná znáte děti, které okusují tužky nebo rukávy. Jde o snahu těla zklidnit se a koncentrovat. I když žvýkání není ideální z hlediska fyzioterapie, některé pomůcky mohou být užitečným kompromisem. „Na trhu jsou speciální silikonové nástavce na tužky nebo kousátka ve formě přívěsku, které nevadí ani při výuce,“ vysvětluje Iva Bílková.
Podobnou funkci mají i tzv. ergoterapeutické prstýnky – pružné kroužky, které děti mačkají během výuky. Pomáhají odvést nadbytečné napětí a udržet pozornost.
Pohybové přestávky: Nejsou luxus, ale nutnost
V mnoha školách je problém i to, že děti nemají kde a kdy se hýbat. Přestávky často probíhají v těsné třídě mezi lavicemi, a tělo tak zůstává zatuhlé i několik hodin v kuse.
„Děti by si měly během dne rozhodně protáhnout záda, lehnout si, zakroužit rukama, udělat dřepy. V některých školách už jsou běžné pohybové koutky s kobercem nebo bosonohým chodníkem,“ popisuje Bílková.
Podle WHO by se děti měly hýbat alespoň 60 minut denně. Ale pozor, to neznamená jen organizovaný sport. „Dítě se potřebuje zadýchat a zapotit alespoň dvakrát denně. Může běhat po zahradě, venčit psa, jezdit na koloběžce. I to se počítá,“ dodává fyzioterapeutka.
Těžká aktovka? Zbytečné přetěžování
Dalším faktorem, který zatěžuje dětské tělo, je školní aktovka. Ta často váží i čtvrtinu tělesné hmotnosti dítěte. Správný výběr batohu přitom může předejít dlouhodobým problémům s páteří.
Ideální aktovka by měla:
- vážit max. 1200 g,
- mít polstrovaná záda a široké popruhy,
- být přizpůsobená velikosti a postavě dítěte,
- být seřízená tak, aby nepřesahovala výšku ramen.
Jaký sport pro malého školáka?
Vybrat správný sport pro malého školáka může být docela oříšek. Organizované sportovní kroužky jsou skvělým způsobem, jak dítěti dopřát kompenzaci za sezení ve škole. Nejvhodnější jsou ty, které podporují správné držení těla – gymnastika, balet, atletika nebo tanec. Opatrnější bychom měli být u sportů jako hokej, judo nebo tenis, které jednostranně zatěžují tělo.
Na druhou stranu – hůř než „špatný“ sport je žádný pohyb. „Radši ať dítě skáče po posteli než sedí hodiny u notebooku,“ uzavírá Bílková.
Dětské tělo není stavěné na dlouhé sezení. Pokud chceme, aby se děti ve škole dobře učily, musíme jim dopřát prostor k pohybu – nejen po škole, ale i během vyučování. Aktivní přestávky, chytré pomůcky a správná aktovka jsou prvním krokem k tomu, aby školní docházka nebyla pro jejich zdraví zátěží.
Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT (hlavní fyzioterapeutka), FYZIOklinika
Absolvovala magisterské studium fyzioterapie na FTVS UK v Praze. Vedle toho úspěšně složila mezinárodní zkoušku na McKenzie Institut International, a je tak jako jedna z mála fyzioterapeutů v Česku držitelkou této akreditace.
Společně se svým manželem založila pražskou FYZIOkliniku, kde úspěšně aplikují léčbu kombinací manuální fyzioterapie s inovativní technologií rázových vln. Zde je vedoucí fyzioterapeutkou.
Pracuje s dětskými pacienty od kojeneckého věku, u nichž je zpravidla cílem zlepšit psychomotorický vývoj či zkvalitnit pohybové dovednosti v případě neurologických a ortopedických diagnóz, po pacienty věku předškolního a školního. V práci s dospělými se specializuje na cílenou pomoc při odhalování zdánlivě nesouvisejících příčin obtíží. Ověřenými i moderními technikami ulevuje od bolestí zad, hlavy, kloubů a dalších problémů.
Mgr. Ivu Bílkovou, Cert. MDT najdete také na stránkách:
Zdroje: who.int, emimino.cz, fyzioklinika.cz
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
