Voda z českých kohoutků patří mezi nejkvalitnější na světě. Ani splnění všech zákonných limitů však neznamená, že v ní nenajdeme chlór, zbytky léčiv, hormony, pesticidy nebo mikroplasty. Máme se těchto látek obávat? A kdy domácí filtrace dává smysl? O tom v podcastu Netabuj! mluví Mgr. Michal Malát, ředitel společnosti Filbec Filtration.
Co skutečně pijeme? Voda z kohoutku je kvalitní, ne však dokonale čistá, říká ředitel Filbecu
Mgr. Michal Malát je spoluzakladatelem a ředitelem společnosti Filbec, která se zabývá vývojem nanouhlíkových filtrů na pitnou vodu. Dlouhodobě působí také v oblasti gastronomie a školního stravování a zastává funkci prezidenta Asociace školních jídelen ČR. Tématu kvality vody se věnuje nejen z technologického, ale také ze zdravotního a ekologického hlediska. Ve svých veřejných vystoupeních upozorňuje na nežádoucí látky, které se mohou v kohoutkové vodě objevit, i na možnosti jejich účinného odstranění. Usiluje přitom o to, aby byla kvalitní pitná voda dostupnou a přirozenou součástí každodenního života.
„Česká voda z kohoutku je velmi kvalitní. Patříme mezi světovou špičku,“ zdůrazňuje v podcastu Netabuj. Současně ale upozorňuje, že kvalita ani chuť vody nejsou ve všech českých domácnostech stejné. „Voda se liší podle zdroje, ze kterého pochází. S tím souvisí i její kvalita.“ Rozdíl tak můžeme vnímat nejen mezi jednotlivými kraji, ale také mezi městy, obcemi nebo konkrétními domy. Roli hraje zdroj vody, způsob její úpravy, délka distribuční sítě i stav potrubí. „Čím větší město, tím více chlóru. To, že existují limity, znamená, že stopové množství určitých látek ve vodě je,“ vysvětluje Michal Malát.
Podívejte se na nový díl podcastu Netabuj také na YouTube:
Pitná neznamená dokonale čistá
To, že voda splňuje zákonné limity, znamená, že je považována za zdravotně nezávadnou. Neznamená to však, že v ní nejsou přítomné žádné další látky. Některé se do vody dostávají zemědělskou nebo průmyslovou činností, jiné souvisejí s každodenním životem lidí. „Všechny látky, které spolkneme, vyloučíme. Voda je koloběh, část všeho se do ní vrací,“ říká ředitel Filbecu. Týká se to mimo jiné reziduí léčiv nebo hormonů. Další skupinu představují takzvané věčné chemikálie, které se v přírodě rozkládají jen velmi obtížně. „Gore-Tex a teflon jsou chemikálie, které příroda neumí odbourat. Objevují se tak i ve vodě.“
„Chlór, hormony, antibiotika, mikroplasty – to vše se nachází ve vodě z kohoutku,“ vyjmenovává. Zároveň ale varuje před zbytečným strašením. Samotná přítomnost měřitelného množství určité látky ještě automaticky neznamená bezprostřední zdravotní riziko. Rozhodující je její koncentrace, délka působení i celkový kontext. „Naše voda sice obsahuje stopové množství určitých látek, přesto je kvalitnější než v jiných zemích světa,“ doplňuje.
Co dokážeme poznat sami?
Zakalenou nebo rezavou vodu obvykle odhalíme na první pohled. Výrazný zápach či nepříjemnou chuť také přehlédneme jen těžko. Řada látek však vodu nijak viditelně nezmění. „Chlór naše smysly poznají, jiné látky detekovat nezvládneme. Zvířata tu schopnost ale mají,“ říká host podcastu. Pokud tedy voda vypadá, chutná a voní normálně, ještě to samo o sobě nedokazuje, že neobsahuje například pesticidy, léčiva nebo PFAS. Ty může spolehlivě odhalit až cílený laboratorní rozbor.
Právě rozbor vody může být jedním z kroků před nákupem filtru, zejména u domácností využívajících vlastní studnu nebo v případech, kdy existuje konkrétní podezření na problém. Ani běžný základní rozbor ale automaticky nehledá každou látku, kterou lze ve vodě teoreticky najít.
Potřebuje filtr každá domácnost?
Domácí filtrace se v Česku postupně rozšiřuje, zatímco v některých zemích je běžnou součástí domácností už desítky let. „Západní svět filtruje vodu už dlouho. U nás se to začínáme teprve učit,“ konstatuje Michal Malát. Ne každý si však filtr pořizuje kvůli obavám o zdraví. „Zákazníka nezajímá, jak funguje filtrace vody. Hlavním důvodem je pro něj chuť a kvalita vody,“ říká. Právě chlórová pachuť, zápach nebo vysoká tvrdost vody mohou být pro řadu lidí důležitější než složité laboratorní hodnoty.
Při výběru ale podle něj nestačí sáhnout po prvním výrobku, který slibuje „čistou“ či „zdravou“ vodu. Jednotlivé technologie se liší tím, jaké látky dokážou zachytit, zda ve vodě ponechají minerály a jak často vyžadují údržbu. Výrobce by měl být schopen svá tvrzení doložit nezávislými laboratorními testy, certifikáty a konkrétními výsledky, nikoli pouze obecnými marketingovými hesly. Zanedbaný filtr navíc nemusí vodě pomoci. „Filtr, který se do určité doby nezanese, nefiltruje. Měnit by se měl jednou za půl roku,“ upozorňuje Malát. Přesná životnost však vždy závisí na konkrétním systému, množství spotřebované vody i pokynech výrobce.
Budou děti filtrovanou vodu pít raději?
Základ pitného režimu dětí ovlivňují především návyky v rodině, dostupnost nápojů a příklad rodičů. Svou roli však může mít také chuť vody. „Filtrace zbaví vodu škodlivých látek, ale zůstanou v ní minerály. Chuť vody je pak přitažlivější pro děti,“ tvrdí Michal Malát. Filtrovaná voda ale podle něj není univerzálním řešením pro všechny věkové skupiny: „Filtrovaná voda chutná dětem, pro kojence je ale pořád prioritní kojenecká voda.“
V podcastu se proto věnujeme také tomu, čím se kojenecká voda liší od běžné balené vody, zda je možné podávat miminkům filtrovanou vodu bez převaření a proč bychom právě u nejmenších dětí neměli spoléhat na obecná doporučení.
Nejdříve zjistěte, co skutečně potřebujete
- Má smysl filtrovat kvalitní českou vodu, pokud nám celý život chutná a nemáme s ní žádný problém?
- Kdy je filtr užitečným pomocníkem a kdy spíše zbytečnou investicí?
- Může špatně zvolený nebo nevyměněný filtr původně nezávadnou vodu naopak zhoršit?
- A dokáže filtr, který vodu obohacuje o hořčík, skutečně nahradit minerálku?
Také na tyto otázky odpovídá Michal Malát v novém dílu podcastu Netabuj. Otevřeně mluví o rozdílech mezi filtračními technologiemi, marketingových slibech výrobců i o tom, podle čeho poznat skutečně důvěryhodný produkt. „Sportujeme, řešíme prevenci i doplňky stravy. Už ale tolik nepřemýšlíme nad tím, co pijeme,“ uzavírá. Než však začneme mít z vody strach nebo bez rozmyslu nakupovat filtrační zařízení, měli bychom si nejprve zjistit, jakou vodu doma skutečně máme. A ujasnit si, co od případné filtrace očekáváme.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička

