Naše kolegyně a bývalá šéfová eMimina Hanka v úterý 8. září porodila zdravou holčičku Emičku. Plánovaný porod císařským řezem zkomplikoval Covid-19 u staršího syna Šímy. Jsou české porodnice na koronavirus připravené? A jak celou situaci rodina zvládá?

Hanka byla ještě donedávna nedílnou součástí našeho eMimino týmu. Před pár dny se stala šťastnou dvojnásobnou maminkou. Plánovaný porod císařským řezem sice proběhl dobře, ale po psychické stránce byl pro Hanku mnohem náročnější, než tomu bylo poprvé. Rozhovor jsme dělali po telefonu krátce poté, co ji propustili z porodnice.
Hani, popiš nám, prosím, co všechno předcházelo tvému porodu? Jak jste se dozvěděli, že je Šíma pozitivní na Covid-19?
V sobotu odpoledne (5. září – pozn. red.) jsme dostali informaci z vedení školky, že jedna z paní učitelek je pozitivní na koronavirus. Všechny děti hygiena obratem zaregistrovala k odběrům, a tak jsme jeli hned na Bulovku na testování. I když byl Šíma naposledy ve školce 31. srpna, měl slabou bílou rýmu a nechtěli jsme nic podcenit.
Musela jsi vzhledem k naplánovanému porodu také na testy?
Ano, shodou okolností jsem byla na testech na Covid-19 také v neděli, tedy dva dny před porodem. Je to opatření povinné pro všechny maminky, které do porodnice v Podolí nastupují na plánovaný císařský řez. Moje výsledky přišly ještě před nástupem do porodnice a byly negativní. Považovala jsem tedy potvrzení Šímova testu, s kterým jsem nonstop, pouze za formalitu. O to větší překvapení bylo, když jsem se v pondělí večer v devět hodin dozvěděla, že je syn pozitivní. Zprávu jsem dostala ani ne dvanáct hodin před plánovanou operací.

Sestřičky nejdřív přijaly informaci s klidem, ale po konzultaci s lékařkou mě v noci okamžitě převezly na izolační pokoj se speciálním režimem. Tady například musí všichni používat respirátor FFP2. Lékaři a sestřičky, kteří se o mě starali, nosili ochranný oděv, rukavice, brýle a štít. Izolační pokoj měl ještě druhou místnost, kde se musel personál dle konkrétních pokynů oblékat a svlékat, než za mnou šel. Měla jsem jednorázové nádobí a vše se okamžitě likvidovalo. Celý den jsme hodně větrali. Ráno před operací jsem šla na opakovaný test. Byl opět negativní.
Jaká opatření teď panují v porodnici?
Opatření se mění každým dnem. Vzhledem k tomu, že jsem byla na izolačním pokoji, nevím, jak to probíhá na běžných pooperačních pokojích nebo na oddělení šestinedělí. Co vím – všichni v budově nosí roušku a je zákaz návštěv. Otcové u porodu zatím být mohou. Můj manžel nesměl, protože je rizikový stejně jako já, když pobýval v domácnosti s infikovaným pacientem. Emu také testovali, je negativní. Ale od narození byla pro jistotu v separační místnosti a boxu, který je oddělený od dalších miminek. V den, kdy se narodila, mi ji na pokoj přivezli jednou, další den dvakrát. Častěji to prý nešlo.
Pociťovala jsi u lékařů a sester nervozitu, nebo obavy ze současné situace?
Zdravotnictví je služba a vše je primárně o lidech. Musím říct, že na příjmu i na JIPce jsem narazila na extrémně milé a hodné sestřičky. Podporovaly nás a byly ochotné. Nervozní možná byly, vždyť mají také rodiny, ale nedávaly mi to jako rizikové pacientce nijak najevo. Že sem chodí ženy nemocné nebo s podezřením na covid, je prý na týdenním pořádku.
Trochu opačný pocit mám z doktorů. Komunikace nebyla tak skvělá, jako u prvního porodu se Šímou. Na spoustu informací jsem se musela doptávat. Například jsem vůbec nevěděla, že pacienti s podezřením na koronavirus by měli být co nejdříve propuštěni domů. Přišlo mi, že odejít z nemocnice dva dny po císaři je trochu kruté, ale z lékařského hlediska prý bezpečné. Po psychické stránce to bylo pro mě hodně náročné také proto, že manžel nemohl být u porodu se mnou.
Lékařka mi mé brzké propuštění později po telefonu odůvodnila tím, že chrání personál i ostatní maminky a děti. Proto se snažila veškerá vyšetření, která se týkala mě i malé, co nejvíce urychlit.

Narodila se ti zdravá Ema a Šíma je nakonec bezpříznakový. Co vás nyní v nejbližší době čeká? Karanténa a další test?
Ano, Šíma je bezpříznakový, nic mu prakticky není. Je v domácí karanténě. Podle instrukcí pediatra má být deset dní doma. Pokud nebude mít žádné příznaky, je považovaný za vyléčeného. Mé dva testy byly negativní, ale v desetidenní izolaci jsme i přesto celá rodina.
Dva dny po porodu nás s malou propustili domů. Rozhodli jsme se, že s Emičkou pro jistotu zůstanu v izolaci bez manžela se synem. Příbuzná nám půjčila a připravila byt v Letňanech, kam jsme se přesunuly. Zajímavostí je, že všichni, kteří jsme za poslední týden se Šímou byli ve styku – manžel, děda, i paní na úklid, která uklízela celý dům, jsme negativní…
Máte podobné zkušenosti z porodnice jako naše Hani? Podělte se o ně v komentářích pod článkem, diskusích a deníčcích!