Příběh ze života: Markéta porodila obě děti extrémně předčasně

Ani jedno z dětí Markéty Řehořové nevážilo při narození víc, než balíček mouky. Jejich porodní váha byla 1 520 gramů. Dohromady.

Markéta s dětmi. Zdroj: archiv M. Řehořové.Markéta s dětmi. Zdroj: archiv M. Řehořové.

Markéto, jak probíhalo vaše první těhotenství? Nasvědčovalo něco tomu, že skončí předčasně, nebo naopak bylo vše v pořádku?

Miminko jsem moc chtěla, ale po otěhotnění jsem se vlastně pořád něčeho bála. Už na začátku těhotenství, kdy jsem neměla důvod mít obavy, jsem stejně nebyla klidná. Asi pracovalo podvědomí, už kdysi dávno se mi zdávaly sny o dětech do dlaně… Asi je to můj osud :). Fyzicky jsem se necítila dobře až od druhé poloviny těhotenství, ale přičítala jsem to prostě jinému stavu. Problém nastal náhle v 26. týdnu těhotenství, kdy jsem začala krvácet.

Dcera se narodila zanedlouho poté… Jak se to vše odehrálo?

U Apolináře mě nejprve uklidnili, že miminko je v pořádku a na porod to nevypadá. Druhý den přišla ale špatná zpráva v podobě výsledků vyšetření, které ukázaly na hrozící preeklampsii – byl mi naměřen velmi vysoký krevní tlak. Míša byla navíc podle ultrazvuku menší, než by měla být.

Během pár dnů se můj stav zhoršoval a Míša vůbec nerostla, v 29. týdnu měla váhový odhad jen přes 800 gramů. Po dalších dvou týdnech už moje tělo nevydrželo nápor nemoci, hrozilo selhání ledvin, a proto lékaři naplánovali porod císařským řezem. Na svět přišla naše Míša s váhou 860 gramů ve 29+1 týdnu těhotenství.

I vaše druhé miminko, syn Ríša, se narodil dříve, než měl… Co bylo důvodem jeho předčasného příchodu na svět?

Byla to opět preeklampsie. První polovina těhotenství byla ukázková. V té druhé se ale příběh opakoval. Při kontrole ve 26. týdnu nezaznamenal můj gynekolog u Ríši žádný přírůstek váhy, odhad byl kolem 600 gramů. Navíc zjistil, že v jedné cévě v pupečníku není žádný průtok krve. Znamenalo to velké riziko pro Ríšu i pro mě, a proto mi byla doporučena hospitalizace se sledováním. Bylo ale jisté, že se Ríša bude muset narodit brzy.

Z vysokého tlaku mi bylo špatně, navíc se objevila i bílkovina v moči. Při kontrole ukázal monitor, že už Ríšovi není dobře a naplánoval se porod. V předvečer plánované operace ale přišel záchvat preeklampsie. Ležela jsem už na oddělení připravená na ranní operaci, ale nakonec se Ríša narodil akutním císařským řezem před půlnocí, ve 28+5 týdnu těhotenství. Vážil 660 gramů.

…jak takový záchvat preeklampise probíhá?

Záchvat začal bolestí v podžebří, která mě úplně paralyzovala. Bylo mi skutečně velmi zle, myslela jsem, že umřu. Nikdy nepřestanu být vděčná všem těm, kteří nás s dětmi zachránili. Nebýt tam, kde jsme byli, nebyli bychom tu…

To muselo být hrozné, koukat podruhé na své miminko do inkubátoru!

Bylo to hrozné. Byla to noční můra podruhé. Prostě nevěříte, že to může být horší, dokud není… A když je, tak vám nezbývá, než znovu dělat co můžete a věřit. To je totiž to jediné, co zabírá, aby se člověk na neonatologii nezbláznil.

Porovnáte-li narození Míši a narození Ríši, bála jste se stejně nebo to podruhé bylo horší, či naopak snazší, když jste věděla, co vás čeká?

Poprvé jsem nevěděla, čeho se vlastně bojím. Bála jsem se neznámých věcí, které jsem zažívala poprvé. Bála jsem se vlastně všeho, byla jsem vystrašená asi ještě půl roku potom, co už jsme byly s Míšou doma. Postupně jsem ale sbírala zkušenosti a nakonec jsem se začala cítit jako normální matka.

Míše šlo všechno vždycky dobře. Bez větších potíží zvládla pobyt na neonatologii a doma krásně vyrostla v šikovnou holčičku. Podruhé jsem se bála konkrétně a většina z těch obav se bohužel i naplnila.

Prošli jsme si vším znovu, bylo to horší, delší a těžší… Ríša byl menší a měl víc potíží, při porodu a i během pobytu na neonatologii. Zvládl vše ale tak, jak je mu vlastní, tedy s odvahou, přehledem a po svém :). Po pár týdnech doma jsem začala věřit, že i podruhé se nám stal zázrak.

Markéto, vy jste se, když jste se rozhodovala, zda budete mít druhé dítě, nebála, že se situace bude opakovat? Kde jste vzala sílu znovu otěhotnět?

Po prvním těhotenství jsem věděla, že se může stát, že nemoc propukne znovu. Lékaři mě ale neodrazovali, spíš to jako pravděpodobné neviděli. Chtěla jsem jim věřit a moc jsem chtěla, aby měla Míša sourozence. Dnes vím, že to bylo dobré rozhodnutí. Bála jsem se moc, ale cítila jsem, že to tak má být.

Váš manžel byl také tak odvážný?

Manžela jsem musela přesvědčit a podařilo se mi to docela brzy. I díky tomu, že s Míšou to šlo dobře a já se rychle uzdravila. I on se snažil věřit, že to dobře dopadne, ale stejně jako já se bál a jistý si nebyl. Přesto do toho šel, kvůli mně a já si toho vážím.

Míša a Ríša při klokánkování. Zdroj: archiv M. Řehořové.Míša a Ríša při klokánkování. Zdroj: archiv M. Řehořové.

Měly vaše děti po narození nějaké závažné komplikace?

Oba měli potíže s trávením. Vlastně žádné další závažné komplikace neměli ani jeden. Myslím tím diagnózy, ze kterých pak vyplývají možné další komplikace do budoucna. Ani jeden nebyl napojený na ventilátor, oba dýchali od začátku sami jen s malou pomocí. Míša měla infekci ve střevech druhý týden po porodu, ale brzy jí zabrala antibiotika a pak už byla v pořádku.

Ríša měl infekci střev dvakrát, podruhé závažnou. Po týdnu půstu to ale nakonec zvládl bez operace a postupně začal dobře prospívat, i když o trochu pomaleji než Míša. Další cestu neonatologií už zvládl dobře, na konci ho čekala ještě operace oboustranné tříselné kýly, ale v původním termínu porodu už jsme byli doma.

Je skvělé, že to obě děti zvládly! Jak se mají dnes? Kolik jim je a co mají a nemají rády?

Dnes je dětem 11 a skoro 9 let. Oba jsou báječní a nemají chybu. Míša chodí do páté třídy a ve škole se jí daří. Ráda tvoří a sportuje. Podle všeho je moc šikovná a všichni, kdo ji znají, ji mají moc rádi :).

Ríša je druhák. Každý den nás překvapuje svojí originalitou a bezprostředností. Je odjakživa svůj a je to tak dobře. Je šikovný v tom, co ho baví, a baví ho spoustu věcí, třeba i škola, ve které se mu daří. Je velký stavitel lega a rád hraje hry všeho druhu, ale nerad prohrává :). Má velikou fantazii a spoustu nadání, které ještě naplno nerozvinul :). Například hudební, nedivila bych se, kdyby z něj byl jednou bubeník…

Ríša a Míša nevážili při narození ani kilo. Zdroj: archiv M. ŘehořovéRíša a Míša nevážili při narození ani kilo. Zdroj: archiv M. Řehořové

O třetím miminku jste s manželem neuvažovali?

Ne, neuvažovali. Já napodruhé doslova „utekla hrobníkovi z lopaty“ a uvědomovala jsem si, co se mohlo stát. Nezvládla bych jít do toho znovu, to riziko by bylo navíc větší a doktoři to nedoporučili. Asi nebo spíš určitě jsem vždycky chtěla dvě děti. Cítím se tak spokojená, je to pro mě akorát.

Co byste chtěla vzkázat ženám, které se bojí předčasného porodu?

Chtěla bych ženám vzkázat, ať se soustředí na to, co cítí. Můžou tak poznat a ovlivnit spoustu věcí, které jsou důležité. V době těhotenství může kdykoliv nastat situace, která může ohrozit oba životy. Stát se to může kterékoliv ženě při kterémkoliv těhotenství.

Ženy, které jsou těhotné i přes reálné riziko předčasného porodu, chápu a chtěla bych jim dodat sílu a odvahu v dalším boji za spokojenou a zdravou rodinu. Nebojte se toho, co bude, bojte se toho, co nebude! Česká neonatologie je navíc na špičkové úrovni a lékaři umí téměř zázraky.

Máte zkušenost s předčasným porodem?

Autor:

Petra vystudovala český jazyk a výtvarnou výchovu na „pedáku“ – nikdy ale neučila. Dlouho žila „studentským životem“, studovala, žila ve Francii, poté v Anglii. Říká o sobě, že vždy byla „písmenkový typ“ – hodně čte a čím dál tím víc i píše. Velmi ji baví i jazyky cizí, zejména francouzština. více

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
635
12.5.20 12:17

Dobry den, obdivuji vasi silu a zaroven vam zavidim vase stesti v nestesti. Ja jsem si letos v unoru taky bohuzel prosla tezkou Preeklampsii ve 24tt ale u me to skončilo prazdnou naruci. Nase prvorozena dcera Eliška byla uplne zdrave, vitalni miminko ale bohuzel kvuli te pitome preeklampii podlehla:cry: Jen se vas chci zeptat jak jste to mela v druhem tehotenstvi? Jestli jste brala leky, nebo pichala injekce na redeni krve a tak… Planujeme dalsi miminko v brzké dobe a snazim se pozjistovat co se da, aby se to uz nikdy neopakovalo, protoze vim, ze se ta mrcha rada vraci:cry: Preji vam hodne stesti a zdravi do zivota:heart:️

  • Nahlásit
  • Zmínit