Postcovidový syndrom u dětí: Které příznaky by rodiče neměli podceňovat?

Ještě donedávna to vypadalo, že děti nejsou „terčem covidu“. Většina z nich zvládá nemoc téměř bez příznaků. Bohužel v současné době už je jisté, že některé děti mohou mít následky po prodělané infekci, která může v krajním případě ohrozit jejich život. Na tuto skutečnost mimo jiné upozornil primář dětského oddělení z nemocnice Slaný MUDr. Jiří Havránek.

Postcovidový syndrom u dětí: Které příznaky by rodiče neměli podceňovat? Poscovidový syndrom může způsobit vážné následky. Jak ho poznat? Zdroj: Ingimage

PIMS: Noční můra všech rodičů

Pediatr Jiří Havránek je jedním z lékařů, kteří upozorňují na poscovidový syndrom u dětí, takzvaný PIMS. Jedná se o zkratku z anglického Pediatric Inflammatory Multisysteme Syndrome. Jde o autoimunitní reakci, která vzniká v důsledku covidu na své vlastní tkáně. Vedle srdce mohou být postiženy i další orgány.

MUDr. Havránek uvedl, že PIMS se může objevit v období dvou až šesti týdnů pro prodělaném covidu (i u bezpříznakových dětí) ve věku 0–19 let.

„Rozhodl jsem se vás informovat veřejně, neboť onemocnění bohužel není vzácné. Na dětských odděleních pražských klinik leží aktuálně již řada dětí s tímto onemocněním, a i my jsme již diagnostikovali pacienta ze Slaného,“ napsal pediatr ze Slaného na sociální sítě. Zdůraznil, že onemocnění může být život ohrožující a rovněž může mít vážné následky. Na druhé straně včas podchycené je vyléčitelné.

Jaké jsou příznaky PIMS

Jako prvotní příznaky PIMS, které by rodiče neměli podceňovat, uvedl lékař horečku nad 38,5 °C se kterou se současně objevují alespoň dva z těchto příznaků:

  • vyrážka,
  • popraskané zarudlé rty, zarudnutí v dutině ústní a zbarvení jazyka do sytě červené (připomíná barvu malin),
  • otok hřbetů rukou a nártů nohou a olupování kůže na dlaních nebo ploskách nohou,
  • nehnisavý zánět spojivek,
  • průjem, zvracení nebo bolesti břicha.

Oslovili jsme pana primáře, aby nám k postcovidovému syndromu, na který je třeba upozornit rodiče, řekl více.

Postcovidový syndrom očima pediatra

Pane doktore, na sociálních sítě nemocnice Slaný, upozorňujete rodiče na poscovidový syndrom, který by neměli podceňovat. Uvádíte, že je důležité co nejdříve navštívit lékaře. Vy sám jste se s tímto syndromem už setkal. Jak probíhá léčba?

Ano, měli jsme na oddělení jedno dítě, kde se PIMS potvrdil. Základní léčba spočívá v podávání vysokých dávek imunoglobulinů, antibiotika zde vůbec nefungují. Součástí léčby je i podpora při systémovém postižení určitých orgánů, například umělá plicní ventilace nebo podpora krevního oběhu, srdce a tak dále.

Z toho, co říkáte, je tedy nutné, aby dítě bylo hospitalizováno, že?

Bezpodmínečně ano. Ambulantně nelze podat ani základní terapii – imunoglobuliny, ani řešit komplikace systémového zánětu. Dítě by mělo být hospitalizováno na odděleních vyššího typu, kde jsou schopni zajistit invazivní sledování krevního tlaku nebo umělou plicní ventilaci. Je to velmi závažný stav.

To je doslova černá můra každého rodiče. Může mít dítě po prodělání tohoto syndromu následky do budoucna?

Bohužel ano. PIMS nejčastěji napadá srdce. Při postižení koronárních (věnčitých tepen) mohou děti v budoucnu dostat infarkt myokardu nebo může dojít k prasknutí výdutě na věnčité tepně. V obou případech jde o potenciálně život ohrožující komplikace.

Proč se podle vás o tomto syndromu téměř nemluví? Rodiče by přeci měli být dostatečně informováni.

Toto onemocnění se u nás poprvé objevilo zhruba v listopadu loňského roku. Takže je to poměrně nové. Na druhou stranu si myslím, že Pediatrická společnost zareagovala rychle a zveřejnila doporučený postup pro diagnostiku syndromu. Stále je však mnoho lékařů z periferií, kteří o diagnóze PIMS nemají dostatek informací.

Právě neinformovanost a fakt, že syndrom není vzácností a současně je dobře léčitelný, nás vedl ke zveřejnění informací o PIMSU na našich webových stránkách.

Určitě souhlasím, že je potřeba lidi informovat. Na druhou stranu můžete nás rodiče trochu uklidnit s tím, že toto onemocnění je zatím spíše vzácné?

Bohužel i když bych rád rodiče uklidnil, nemám dostatek informací kolik dětí tento syndrom mělo. Co ale vím, tak jen ve Fakultní nemocnici Motole mělo PIMS kolem dvaceti pacientů, na dětském oddělení v Thomayerově nemocnice to bylo kolem deseti případů. Když budeme předpokládat podobné počty i na jiných klinikách nebo v krajských nemocnicích, dostaneme se řádově až k několika stovkám. Bohužel, vzácné to není.

Od zveřejnění našeho upozornění na webu slánské nemocnice a Facebooku, každý den řeším telefonicky a emailem cca 20–30 dotazů a kolegové zhruba stejný počet. Lze říct, že k dnešnímu dni jsme mluvili asi se 200 rodiči a musím konstatovat, že u řady dětí s velkou pravděpodobností onemocnění patrně již proběhlo. Právě z důvodu minimální informovanosti odhalené případy tvoří pouze špičku ledovce a realita bude o poznání horší,

Zmiňujete, že pokud rodiče přijdou včas za lékařem, dítě není ohroženo. Co znamená včas, můžete to upřesnit? Některé příznaky lze totiž snadno zaměnit například s virózou. Navíc, když dítě mělo bezpříznakový covid, tak o tom rodiče ani nemusí vědět.

Jakmile se některé příznaky objeví, je určitě vhodné navštívit lékaře a provést vyšetření CRP. To bývá u poscovidového syndromu vždy vysoké. Dále je potřeba odebrat krev na protilátky, díky kterým lze zjistit, že dítě covid prodělalo.

Samozřejmě také test na covid, který se ukáže jako negativní. Následně dítě musí do nemocnice, kde mu budou podány imunoglobuliny. V tuto chvíli dítě není ohroženo na životě a je minimální pravděpodobnost, že se rozvine srdeční postižení.

Čím delší dobu bude trvat, než dítě dostane imunoglobuliny, tím je větší pravděpodobnost srdečního postižení, ale současně i pravděpodobnost, že u dítěte dojde k orgánovému zánětu a může být ohroženo na životě.

Chtěl bych ale upozornit, že u tohoto syndromu musí být vždy horečka, a to tři a více dní. Stejně tak vysoké CRP. Jednotlivé příznaky také nemusí probíhat současně. Upozornila mě na to jedna maminka a rád bych to poslal dál.

To znamená, že dítě může mít vyrážku, po pěti dnech se objeví teplota, ale vyrážka zmizí, následně zmizí i teplota a objeví se překrvení spojivek atd. Toto je samozřejmě jen příklad, jak to může v praxi probíhat.

MUDr. Jiří Havránek dlouhodobě odpovídá také v naší poradně jako spolupracující lékař Olivovy dětské léčebny.

Autor:

Martina je maminkou desetiletého školáka a psaní je jejím koníčkem i prací. Většinu času věnuje redakční činnosti pro eMimino a Arome.cz. Píše převážně rozhovory, příběhy, aktuality i PR články. více

Přečtěte si také

Movember: Knírem proti rakovině

Muži po celém světě se první listopadový den hladce oholí, aby si poté během celého měsíce nechávali růst knír. Víte, proč to dělají a čeho chtějí docílit?

Váš příspěvek

Odesílám...