Režisérka dokumentu Nerodič: Přemýšlet dopředu je zbytečné

Jana Počtová vybrala do svého filmu 6 rodin, které se vymykají „klasickému“ modelu rodiny. Co je přivedlo do současné situace? A jak se mají dnes?

Režisérka dokumentu Nerodič: Přemýšlet dopředu je zbytečné Archiv Jany Počtové.

‚‚Je to dokument o divným rodičovství,‘‘ říká matka jedné hrdinky přímo během filmu. Máš pocit, že jsou různé podoby mateřství a otcovství považovány dodnes za divné?

Při vzniku námětu i při samotné práci na filmu jsem si uvědomovala, že pojem rodiny se mění a ustálené vzorce již neplatí. Nebo spíše, že jich je kolem nás už mnohem více. Ona klasická nukleární rodina, jak ji máme všichni zažitou, stále existuje, ale vzhledem k 50% rozvodovosti je asi už mylné předpokládat, že se týká většiny. V současnosti existuje mnohem více forem a mým cílem bylo je ukázat, aniž bych je nějak hodnotila.

Proč jsi vlastně točila dokument Nerodič?

Protože je to víc aktuální téma, které prošlo poslední desítky let velko změnou. Často se setkáváme s pojmem střídavá péče, hodně matek je single, hodně párů se rozhoduje, zda rodinu vůbec založit. Já si vybrala 6 příběhů různých typů rodin a sledovala jsem je v průběhu skoro dvou let. Zajímalo mě, jak se do toho stavu dostaly, jak se s ním potýkají a jak ovlivňuje jejich děti.

Ukázka z filmu Nerodič

Jak jsi hledala jednotlivé protagonisty?

Téměř všichni jsou po dlouhou dobu mými přáteli, takže jejich příběhy znám hodně do hloubky. Koho jsem potřeboval do filmu, jsem oslovila jinak. Holky lesby jsem našla přes iniciativu PROUD, která se zabývá LGTB otázkou (pozn. redakce: zkratka označuje osoby s menšinovou sexuální orientací, sexuální nebo genderovou identitou). Hanku jako nevlastní matku jsem našla přes platformu Třetí rodič, která sdružuje nevlastní rodiče.

Výběr hrdinů je u filmu vždycky klíčový a myslím, že tady se zrovna povedl. Každý z nich zastupuje nějaký ‚‚archetyp‘‘. A zároveň každý z nich zastupoval i určitou možnost, jak mohu skončit já samotná nebo pro co se já (jako žena, která ještě rodinu nezaložila) mohu rozhodnout. Snažila jsem se zkoumat klady i zápory jednotlivých uskupení.

Archiv Jany Počtové.

Film končí větami protagonistů, že jejich situace je pro děti ta nejlepší. Cítila jsi to taky?

Nemyslím, že by všichni obhajovali, že je současná situace pro děti nejlepší. Navíc je to vytržené z kontextu. Například Joachim, který má dceru ve střídavé péči, říká něco ve smyslu, že když už to muselo dopadnout takhle (tedy že jejich dcera nežije s maminkou a tatínkem dohromady), tak tenhle stav je nejlepší… že naštěstí má dva inteligentní milující rodiče, kteří jsou schopni se domluvit.

Samozřejmě nikdo z mých hrdinů, kteří vychovávají děti v komplikovanější situaci, tohle nechtěl, ale kdo z nás žije život, který si plně a bez výhrad opravdu vybral. Člověk musí hrát s kartami, které mu byly přiděleny. Důležité pro mě bylo, že se všichni snaží s tím vyrovnat, bojují a milují svoje děti. A snaží se, ať se mají co nejlépe.

Archiv Jany Počtové.

Jaké byly reakce diváků po odvysílání?

Když opominu pár hlupáků na internetu, kteří film ani neviděli a měli tendence se jen vymezovat a být vulgární, tak byly reakce rozhodně kladné. Většině lidí se ten film líbil. Dotkl se jich. Velmi často si o něm po projekci ještě dlouho povídali a rozebírali ho. On je totiž dobrý v tom, že se tak trochu týká nás všech.

Právě v tom mi připomněl dokumentární seriál Manželské etudy, který také mapuje životy různých rodin. Sleduješ ho?

Když se mi podaří zapnout televizi, tak se ráda kouknu. V horizontu 30 let skvěle funguje, ale můj film je trochu o něčem jiném. Na Nerodiče ani moc nehledím jako na časosběrný dokument, proto bych tyto dva dokumenty vedle sebe nestavěla.

Dvouleté natáčení není extrémně dlouhá doba. Možná to tak na první pohled vypadá díky malým dětem, které rostou a mění se v prvních letech strašně rychle. Na začátku filmu jsou v kočárku, ani se nehnou a na konci už dělají první krůčky.

Archiv Jany Počtové.

Změnil tě tvůj film? Jak bys popsala Janu Počtovou před natáčením a po něm?

Já nejsem schopna popsat Janu Počtovou pomalu ani všeobecně, natož před či po. Dokumentaristika je moje práce. Každý film mě nějak ovlivní, někam posune, nějak trochu změní. Neustále se učím a poznávám. Práce na Nerodiči trvala celkem 5 let. To je v životě ženy v produktivním věku strašně dlouhá doba.

Kdybych měla říct, jak mě to posunulo, tak vidím spíš pozitivní věci než negativní. Pochopila jsem zase o trochu víc, že život vždycky nepřinese jen to, co chcete a co si plánujete, a že přemýšlet o tom dopředu je zbytečné. Dobré je žít to, co je. Tak trochu jsem se zbavila jakéhosi strachu ze založení vlastní rodiny. Takže když bych měla odpovědět na vaši otázku – vzalo mi to hodně nervů a pár let života, ale mnohem více mi to dalo.

Archiv Jany Počtové.

Jak se rodiny mají teď?

Myslím, že se naštěstí uklidnil život adoptivní matky Stáni. Nevlastní máma z patchwork rodiny Hanka se trochu více ‚‚odradikalizovala‘‘. Jinak je vše při starém. Děti rostou a jsou zdravé a šťastné. A rodiny stejně bojují, stejně se trápí, stejně se radují.

Jana Počtová (1980) vystudovala dokumentární tvorbu na FAMU. Točí snímky o společenských a historických tématech nebo o cestování. Její dokument Generace Singles obdržel několik cen a stal se druhým nejúspěšnějším dokumentem roku 2011. Její nejnovější snímek Nerodič měl premiéru v září 2017. Zhlédnout ho můžete na Dafilms nebo Aerovod.

O čem diskutujete

Téma Poslední příspěvek Reakcí

Dokumenty, které stojí za to vidět

5.12.16 14:06
34

Těhotenství a porod v dokumentech

27.9.16 12:56
43

Zajímavé dokumenty ze života

13.1.16 23:42
60

Viděli jste dokument? Který příběh vás nejvíce zaujal? Napište nám do komentáře.

Autor:

Monika na eMiminu začala pracovat jako administrátorka v roce 2011. Web se nakonec stal nedílnou součástí jejího života. Stále ji baví zlepšovat eMimino po textové a uživatelské stránce. více

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
3059
18.3.18 13:42

A miminka za mřížemi…

  • Zmínit
  • Nahlásit
3059
18.3.18 13:38

@Malinkydablik :mrgreen: dobrý, no. Když jsem měla chuť na dokument, pustila jsem si takovou náhradu na youtube. „rodina počká - sociální dokument o rodinách odsouzených“ taky jsem zkoukla všechny díly holky pod zámkem, když už jsem byla u těch odsouzených.. :)

  • Zmínit
  • Nahlásit
18.3.18 13:19

Tak mi pošli poštou fleshku, a já ti to na ní nahraju a pošlu zpátky :D

  • Zmínit
  • Nahlásit
3059
17.3.18 20:01

Tak asi nic, byl to jen trailer..

  • Zmínit
  • Nahlásit
3059
17.3.18 19:54

@Malinkydablik jé tak dík, už stahuju :)

  • Zmínit
  • Nahlásit
17.3.18 19:52

Je to ke stažení zdarma na fastshare.cz tam je všechno. I když já si toho všimla pozdě, ale tè stovky nelituji ještě o trochu levnější než kino :mrgreen:

  • Zmínit
  • Nahlásit
3059
17.3.18 19:48

Podívala bych se, ale 100 se mi za to dávat nechce teda..

  • Zmínit
  • Nahlásit
17.3.18 19:38

Perfektní… Koukám na to podruhé, teď už v klidu, když malička spí :) je tam zachycena krása (ne)obyčejného života (ne)obyčejných lidí. Fakt se mi líbí, jak každý přijal ten svůj osud a žije tak jak nejlépe dovede, právě s těmi kartami, které jim život nachystal, jak se zmiňuje tatínek že střídavě péče (mimochodem oooobrovsky sympaťák ) :D moc nesympatizuji s tou paní, která má každé dítě s jiným mužem, ale to už je věc názoru. Každopádně to byla kvalitní podívaná, moc díky za typ :mavam:

  • Zmínit
  • Nahlásit