"Nikdo vás nevytočí jako vlastní dítě," potvrzuje psycholožka

Výchova dětí

Klára Marušincová přirovnává situaci rodičů k výběru čokolády. "Dříve byly tři druhy, dnes je druhů sto padesát. Sama volba tím vytváří určitou míru tlaku a stresu," vysvětluje v rozhovoru.

Klára vychovává 8letého a 11letého syna, před pár týdny se jí narodila holčička. Také pro eMimino.cz začala psát články, kterými zodpovídá vaše dotazy k výchově a partnerství. Nejprve jsme ji vyzpovídali v tomto rozhovoru.

Kláro, s jakými potížemi se na vás rodiny obracejí?

Stále častěji řeší problémy s nastavováním hranic. Trend ve výchově totiž přešel z výrazně autoritativní, nekompromisní a drsné výchovy (kterou řada z nás zažila jako dítě) k tendenci dávat dětem až příliš zodpovědnosti, bezhraničního prostoru a nadvlády nad dospělým.

Proč je z toho tolik rodičů bezradných?

Drží se zuby nehty, aby dětem vše vysvětlili a zachovali ultra trpělivý klid, i když uvnitř to vše vře jako v sopce. Díky tomu nejsou pro své děti opravdoví a jejich vlastní potomci je pak nerespektují a testují je do morku kostí. Podle mě je klíčem důvěra rodičů v sebe sama, aby mohli být pro své děti přirozenou autoritou. Děti je pak budou následovat nikoliv ze strachu, jak tomu bylo dříve, ale z úcty a opravdového respektu.

Opakuje se v rodinách ještě jiné téma, spojené se současnou dobou?

Rodiče se na mě obracejí i s problematikou digitálních závislostí a s neschopností soustředit se, která s ní souvisí.

diskusí se často ozývá, jak má člověk skloubit roli partnera a rodiče. Proč se situace zdá těžší, než měla generace našich rodičů?

Částečně je to tou nepřebernou volbou, kterou dnes máme. Zjednodušeně řečeno, dříve byly na trhu „dobré“ čokolády tři. Bílá, mléčná a na vaření. Jednu jste si vybrala a pak už si mohla jen užívat tu sladkou chuť. Nikoho ani nenapadlo očekávat raw kvalitu, plantáže z Karibiku apod. Dnes je druhů 150 a sama volba tím vytváří určitou míru tlaku a stresu, přes který je konečný požitek hůř dosažitelný.

Stejně tomu je i ve výchově a partnerství, ať už se jedná o plenky, příkrm, volbu školy nebo možnou podobu sexuálního života. Díky ideálům, které nám předkládají média každý den, jsme bombardováni kritérii, na základě kterých si tvoříme očekávání a nároky jak na sebe jako rodiče, tak na partnery. Pokud nás k tomu ještě zatěžují pochyby, nedůvěra v sebe sama a kritičnost vůči sobě i ostatním, dostáváme se do spirály vnitřního zmatení, nespokojenosti a stresu.

Mgr. Klára Marušincová je dětská psycholožka, zakladatelka a ředitelka lesní mateřské školy Velíček v Praze na Zbraslavi. Pracovala jako školní psycholožka v Mezinárodní Montessori škole. Ve své soukromé praxi si užívá kouzelné chvíle s dětmi v rámci terapie volnou hrou.

Dá se z toho kolotoče vymanit?

Neobejde se to bez vnímání vlastních potřeb a intuice. Ale na to je třeba zpomalit své tempo.

Jak vlastně vaše mateřství ovlivnilo pracovní praxi?

Jsem schopná lépe porozumět a vcítit se do situací svých klientů, ať už dospělých nebo dětských. Nikdo vás totiž neumí vytočit jako vlastní dítě. Nikdo jiný vám nenastaví tak přesné zrcadlo vašich vlastností jako vaše dítě. A nikdo nedokáže otestovat vaše hranice, hodnoty a přesvědčení jako vlastní potomek. Cesta rodičovstvím je proto především cestou objevování sama sebe, svých kvalit a schopností.

Na jaké uspokojující pracovní „výsledky“ ráda vzpomínáte?

Vždy mě potěší, když mi rodiče říkají "Já nevím, co v té herně děláte, ale nikdy jsme nečekali, že se budou děti dožadovat „A mamí, tatí, kdy už zas půjdeme za tou tetou psycholožkou?“ Jsem vděčná, že mohu dětem a jejich rodičům dopřávat bezpečný a vzácný prostor, kde si mohou lépe porozumět a přijít na způsoby jak společně vyrůst.

Tři tipy, které Kláře pomáhají skloubit práci a mateřství:

  1. Obklopte se lidmi, kteří vám pomohou a podrží vás. Ve školce mám úžasný tým, bez kterého by spousta věcí nefungovala. Nezvládla bych je bez svého muže Marka a jeho velké duševní, ale i finanční podpory.
  2. Naučte se říkat ne a srovnávat si priority. Je to velká výzva nechávat některé věci ladem, ale jinak to nejde, když je priorita osobní čas a rodina.
  3. Dělejte to, co vás opravdu naplňuje a baví. I velké závazky se pak nesou lehčeji.

Napište Kláře svůj příběh a dotaz na poradna@emimino.cz, který zodpoví v příštím článku. Vaše anonymita je naprostou samozřejmostí.


Reklama


Reklama

Témata článku

 Váš příspěvek

Reklama


Reklama