Manželé by měli mít stejné finanční možnosti, říká advokátka. Realita je mnohdy jiná

Manželé by měli mít stejnou životní úroveň

Podle advokátky Kateřiny Zagorové mají oba manželé právo na stejnou hmotnou a kulturní úroveň. „Rozhodně by to nemělo fungovat tak, že žena na rodičovské sedí doma a nemá ani na teplou večeři, zatímco manžel jezdí po dovolených sám a stravuje se v prvotřídních restauracích,“ říká advokátka. Společné jmění manželů zahrnuje majetek, který manželé nabyli po svatbě vyjma darů a dědictví. O tom, jak s tímto majetkem naložit, by měli rozhodovat oba stejně.

Manželé jsou povinni vzájemně se informovat o stavu svého jmění a ani jeden z nich by neměl být ve finanční nevýhodě. Pokud to tak nefunguje, může se jeden z partnerů domáhat svých práv soudně. „Toto ale považuji za krajní řešení. Ze svých zkušeností vím, že jakmile se do sporu vloží právník, manželství nemívá dlouhého trvání,“ pokračuje advokátka.

Důvodem tohoto zákona je ochrana manželky nebo manžela, který se ve prospěch rodiny vzdal dočasně zaměstnání a kariéry. „Manželství bych mohla přirovnat ke komunismu. Každý pracuje a do rodiny přináší tolik, co může. Oba by tak měli mít nárok ve stejné míře uspokojit své potřeby,“ pokračuje Kateřina.

Žena často netuší, kolik manžel vydělává

Mnoho žen ale nezná svá práva. Často vůbec netuší, jak je na tom finančně jejich rodina, protože manžel si tyto informace nechává pro sebe. Neshody ohledně financování rodinného rozpočtu se obvykle objeví v době, kdy je žena na rodičovské dovolené. Podle Kateřiny je v první řadě vhodné zkusit se s manželem domluvit.

„Pokud dohoda není možná a nepomohou ani služby párového poradenství či mediace, posledním řešením je soud, který však často vede k definitivnímu rozpadu vztahu a rozvodu manželství," říká.
Dodává, že neshody v názorech na financování rodiny obvykle mají hlubší problémy v nedostatku důvěry mezi manžely nebo v potřebě kontroly jednoho z páru.

A jak je to v případě, když pár není sezdaný a partneři spolu mají dítě? „Když pomineme výživné na nezletilé dítě, o kterém existuje většinové povědomí, má žena právo na náhradu nákladů spojených s těhotenstvím a do dvou let věku dítěte i na výživné na svou osobu. Všechny tyto nároky se promlčují ve lhůtě tří let od jejich vzniku,“ říká advokátka.

Jak to vidí uživatelky eMimina?

Na toto téma hojně diskutujete také na eMiminu. Uživatelka s nickem Dana V říká: „My máme s manželem finance oddělené. Každý na svém účtu. Co si vydělám já na zkrácený úvazek je čistě pro mě, moje potřeby a zábavu. Vše ostatní platí manžel. Vím, kolik manžel vydělává, vím, za co utrácí a nemám důvod to nijak řešit. Stejně pokud jsme manželé, je úplně jedno na jakém účtu peníze jsou.“

Svůj názor přidala také trojskáhelena. „Jsme manželé, máme společné jmění manželů a peníze beru jako společné. Máme každý svůj běžný účet a spořicí účet a potom spořicí společný. V našem případě je to jednodušší, protože vyděláváme stejně. Systém výdajů máme rozdělený stejně od začátku vztahu. Muž platí všechny platby spojené s bytem a autem, já platím jídlo a běžný provoz domácnosti. Větší výdaje jako je dovolená a spotřebiče platíme napůl a vždy řešíme společně. Každý měsíc odesíláme stejnou částku na společný spořicí účet a každý pak podle výdajů spoří na svůj osobní účet.“

Přečtěte si další názory uživatelek eMimina v diskuzích

Co na rozdělení financí v manželství říkáte vy?