Každé mladé ženy se její okolí ptá na otázky týkající se mateřství... a to nemusí být příjemné. Dotazující často neví, co daný pár zrovna prožívá, a může „rýpnout do živého“. Proč je pro nás téma otěhotnění tak citlivé?
A co ty, kdy budeš mít mimčo?
Pokud je žena dlouho sama, pravděpodobně se jí dříve nebo později lidé budou ptát „Tak co, už máš přítele?“ V tomto případě si vždy vybavím onu známou scénu z Románu pro ženy: „Lauro, už máš chlapce?“
Následují otázky týkající se svatby, po svatbě samozřejmě hned přijdou na řadu děti. Jako by byla povinnost držet se této osnovy a kdo ji jen lehce poruší, už se vymyká z normálu. Ze své zkušenosti mohu říct, že nejvíce mě zraňovaly otázky ohledně mateřství – o miminko jsme snažili dlouho a nešlo to. Jenže to nechcete každému říkat.
Pro ty, kdo se ptají: Hlavní je porozumění
V současné době přibývá párů, které se o dítě marně snaží. Je to běh na dlouhou trať a naplánovat čas otěhotnění je prakticky nemožné, až na šťastlivce, kterým se zadaří doslova na „první šťouch“. A pak jsou tu samozřejmě kamarádky, které otěhotněly dříve, aniž se o to vůbec snažily (jak jinak) a ve velké euforii se vás zeptají: „A co ty?“ A protože psychika hraje v otěhotnění významnou roli, všechny tyto nátlaky člověku rozhodně nepřidají. Jak z toho ven?
V první řadě je důležité porozumění. Než vás napadne tuto otázku položit, zvažte, zda je to opravdu vhodné. Je rozdíl, když se bavíte s nejlepší kamarádkou a když se zeptáte ženy, kterou vídáte jen občas a prakticky ji neznáte. Pokud už tohle téma otevřete, vnímejte, jak ho prožívá druhá strana. Některé ženy si potřebují o svých pocitech promluvit, jiné je naopak raději drží pod pokličkou. Každopádně je vždy lepší dopředu důkladně zvážit, než položíte otázku typu: „Kdy budeš mít dítě?“ Rozhodně pak není vhodné ji pokládat opakovaně. Pokud se někdo vyhne odpovědi, respektujte to.
Psycholožka: Nevhodné dotazy umí narušit psychickou pohodu
Proč spousta lidí dodnes klade otázky, které předpokládají scénář partner-svatba-dítě? Každý se přece může svobodně rozhodnout, jestli si po svatbě chce ještě užívat, budovat kariéru, nebo si pořídit dítě. Ať už se žena rozhodně jakkoliv, její blízcí by pro to měli mít pochopení a jak se říká „netlačit na pilu“. Opravdu není povinnost mít dítě.
S tímto tématem se setkává Lenka Pelechová téměř denně. Jako psycholožka pracuje převážně s páry, které se léčí s neplodností. Je svědkem jejich dlouhé a náročné cesty plné naděje i beznaděje. A prožívá s nimi i tu obrovskou radost, když se miminko podaří.
„Pokud si myslíte, že otěhotnět je snadné, přesvědčím vás o opaku. Mnoho žen a mužů na cestě za rodinou udělali vše, co bylo třeba. Žili zdravě, miminko neodkládali, ale přesto se jim nedaří počít,“ popisuje Lenka. Dodává, že právě psychika může být „viníkem“, proč to nejde. Pár mnohdy vyzkouší všechno možné i nemožné, ale pokud není především žena v psychické pohodě, otěhotnění se nedaří. Statistiky jsou neúprosné – problémy s početím má každý pátý pár.
„Napadlo vás někdy, že páru, kterému jste položili takovéto otázky, nevyšlo umělé oplodnění anebo truchlí nad ztrátou svého dítěte? Také je dost možné, že si děti ani nepřejí nebo se na ně necítí být připraveni. Než se příště zeptáte, popřemýšlejte. Buďte ohleduplní a respektujte jejich soukromí,“ doporučuje Lenka.
Mějte po ruce univerzální odpověď… a spoustu nadhledu
Jak tedy zareagovat na otázku, kterou z duše nenávidíte? Připravte si dopředu jednoduchou odpověď a odbočte od tématu, pokud je pro vás bolestné. Můžete jednoduše říct, že na tom „pracujete“, nebo že miminko není na pořadu dne, případně na rovinu povězte, že o tom nechcete mluvit.
Pamatujte: i když nemůžete otěhotnět, jste ženou s velkým Ž a máte nárok na naplněný život. Postarejte se o svou psychickou pohodu, najděte znovu pocit jistoty, vlastní hodnoty a smysl života. Zaměstnejte hlavu jinými tématy, než je mateřství, třeba novým koníčkem nebo různými cíli (pracovními, cestovatelskými apod.). Pokud už je situace nad vaše síly, obraťte se na odborníky, psychology. Během pár měsíců se můžete cítit o mnoho lépe.
Na jakou otázku jste nejvíc „alergičtí“?
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
Deti mit nebudu, a taky me stvou ty lidi, ze se porad vyptavaji. Co svatba a deti. Nekdo proste neda pokoj no.
tohle rikat temer 35lety zensky, je proste TRAPAS A NEVYCHOVANOST. Uz mame za sebou hodne zklamani a delame pro to vse co se da. Hrozně me to urazilo a chce se mi z nich blejt a s dobrymi vztahy je amen.
.
… Opravdu si myslíš, že je normální se ptát na něco, co velkou část lidí uvede do rozpaků a ještě větší část na to odpovědět nechce nebo nemůže?
Tím myslím mít připraveno nějaké téma, jak dál, když už se stane. 
…
.
Ano, v mých 28 letech jsme se začali „snažit“. Po roce nám řekli, „Jedině IVF.“
Prošli jsme si 7 lety nadějí, trápení, těšení, zklamání, stresování.
Zažila jsem 1000 otázek „Tak, co, kdy už?“ A nikdo, kdo to nezažil si neumí představit, co se v toužící ženě v tu chvíli odehrává… Když všechny kamarádky, příbuzní atd. rodí a rodí další a další děti.
V tu chvíli nechcete být v kůži té, která se usmívá a říká: Ještě ne; Teď plánujeme velkou dovolenou; Ještě máme čas ;Až nám příroda dovolí;… Protože né vždy se zeptá někdo, komu chcete vyprávět ty pravé důvody… A upřímně, ani v rodině to není tak jednoduché…