Neptejte se bezdětných žen na mateřství, ubližuje jim to víc, než si myslíte, říká psycholožka

Každé mladé ženy se její okolí ptá na otázky týkající se mateřství... a to nemusí být příjemné. Dotazující často neví, co daný pár zrovna prožívá, a může „rýpnout do živého“. Proč je pro nás téma otěhotnění tak citlivé?

Neptejte se bezdětných žen na mateřství, ubližuje jim to víc, než si myslíte, říká psycholožka Kdy budeš mít miminko? Otázka, která se bezdětným nepokládá. Zdroj: Profimedia

A co ty, kdy budeš mít mimčo?

Pokud je žena dlouho sama, pravděpodobně se jí dříve nebo později lidé budou ptát „Tak co, už máš přítele?“ V tomto případě si vždy vybavím onu známou scénu z Románu pro ženy: „Lauro, už máš chlapce?“

Následují otázky týkající se svatby, po svatbě samozřejmě hned přijdou na řadu děti. Jako by byla povinnost držet se této osnovy a kdo ji jen lehce poruší, už se vymyká z normálu. Ze své zkušenosti mohu říct, že nejvíce mě zraňovaly otázky ohledně mateřství – o miminko jsme snažili dlouho a nešlo to. Jenže to nechcete každému říkat.

Pro ty, kdo se ptají: Hlavní je porozumění

V současné době přibývá párů, které se o dítě marně snaží. Je to běh na dlouhou trať a naplánovat čas otěhotnění je prakticky nemožné, až na šťastlivce, kterým se zadaří doslova na „první šťouch“. A pak jsou tu samozřejmě kamarádky, které otěhotněly dříve, aniž se o to vůbec snažily (jak jinak) a ve velké euforii se vás zeptají: „A co ty?“ A protože psychika hraje v otěhotnění významnou roli, všechny tyto nátlaky člověku rozhodně nepřidají. Jak z toho ven?

V první řadě je důležité porozumění. Než vás napadne tuto otázku položit, zvažte, zda je to opravdu vhodné. Je rozdíl, když se bavíte s nejlepší kamarádkou a když se zeptáte ženy, kterou vídáte jen občas a prakticky ji neznáte. Pokud už tohle téma otevřete, vnímejte, jak ho prožívá druhá strana. Některé ženy si potřebují o svých pocitech promluvit, jiné je naopak raději drží pod pokličkou. Každopádně je vždy lepší dopředu důkladně zvážit, než položíte otázku typu: „Kdy budeš mít dítě?“ Rozhodně pak není vhodné ji pokládat opakovaně. Pokud se někdo vyhne odpovědi, respektujte to.

Psycholožka: Nevhodné dotazy umí narušit psychickou pohodu

Proč spousta lidí dodnes klade otázky, které předpokládají scénář partner-svatba-dítě? Každý se přece může svobodně rozhodnout, jestli si po svatbě chce ještě užívat, budovat kariéru, nebo si pořídit dítě. Ať už se žena rozhodně jakkoliv, její blízcí by pro to měli mít pochopení a jak se říká „netlačit na pilu“. Opravdu není povinnost mít dítě.

Lenka Pelechová provází páry na cestě za miminkem. Zdroj: Lenka Pelechová.Lenka Pelechová provází páry na cestě za miminkem. Zdroj: Lenka Pelechová.

S tímto tématem se setkává Lenka Pelechová téměř denně. Jako psycholožka pracuje převážně s páry, které se léčí s neplodností. Je svědkem jejich dlouhé a náročné cesty plné naděje i beznaděje. A prožívá s nimi i tu obrovskou radost, když se miminko podaří.

„Pokud si myslíte, že otěhotnět je snadné, přesvědčím vás o opaku. Mnoho žen a mužů na cestě za rodinou udělali vše, co bylo třeba. Žili zdravě, miminko neodkládali, ale přesto se jim nedaří počít,“ popisuje Lenka. Dodává, že právě psychika může být „viníkem“, proč to nejde. Pár mnohdy vyzkouší všechno možné i nemožné, ale pokud není především žena v psychické pohodě, otěhotnění se nedaří. Statistiky jsou neúprosné – problémy s početím má každý pátý pár.

„Napadlo vás někdy, že páru, kterému jste položili takovéto otázky, nevyšlo umělé oplodnění anebo truchlí nad ztrátou svého dítěte? Také je dost možné, že si děti ani nepřejí nebo se na ně necítí být připraveni. Než se příště zeptáte, popřemýšlejte. Buďte ohleduplní a respektujte jejich soukromí,“ doporučuje Lenka.

Mějte po ruce univerzální odpověď… a spoustu nadhledu

Jak tedy zareagovat na otázku, kterou z duše nenávidíte? Připravte si dopředu jednoduchou odpověď a odbočte od tématu, pokud je pro vás bolestné. Můžete jednoduše říct, že na tom „pracujete“, nebo že miminko není na pořadu dne, případně na rovinu povězte, že o tom nechcete mluvit.

Pamatujte: i když nemůžete otěhotnět, jste ženou s velkým Ž a máte nárok na naplněný život. Postarejte se o svou psychickou pohodu, najděte znovu pocit jistoty, vlastní hodnoty a smysl života. Zaměstnejte hlavu jinými tématy, než je mateřství, třeba novým koníčkem nebo různými cíli (pracovními, cestovatelskými apod.). Pokud už je situace nad vaše síly, obraťte se na odborníky, psychology. Během pár měsíců se můžete cítit o mnoho lépe.

Na jakou otázku jste nejvíc „alergičtí“?

Autor:

Martina je maminkou desetiletého školáka a psaní je jejím koníčkem i prací. Většinu času věnuje redakční činnosti pro eMimino a Arome.cz. Píše převážně rozhovory, příběhy, aktuality i PR články. více

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
20773
14.1.21 15:52

@Lamm hele, já tomu nerozumím. Bavíme se tady o jednom konkrétním tématu, jedné otázce. Tady je článek, který vysvětluje problematiku, máš tu vyjádření několika žen, proč je tahle otázka nevhodná a ty do toho zatáhneš otázky na práci, zdraví apod. Proč? Vždyť je to úplně mimo…

  • Zmínit
  • Nahlásit
311
14.1.21 15:19

@Lamm Řekla bych, že porovnáváte neporovnatelné. Např. když zjistim, že někoho vyhodili z práce, tak už se ho na to neptám. Když zjistim, že někdo nosí paruku kvůli nemoci, tak se pak už neptám na novou barvu vlasů. Když někomu zemře blízký, tak se ho přece pak ptám na úplně jiné otázky. Zajímá mě, jak to zvládá a snažím se ho třeba rozveselit. Ale téma děti a svatba, partner…Na to se vás lidi zeptají a ptají se klidně roky na to samé. Popichují, šklebí se, dělají blbé vtípky nebo poučují. To je to, co je otravné. Pořád odrážet ty samé dotazy a rady.

  • Zmínit
  • Nahlásit
267
14.1.21 08:43

To je ale diskuze. Člověk aby se už bál na cokoli zeptat. Za chvíli budeme konverzovat jen o počasí. Na úvod, první dítě se mi narodilo v 33 po třech letech usilovného snažení a předtím už bylo pár let necháme tomu volný průběh. Se svatbou to bylo podobné. Jediné, co mně kdy ranilo, byla reakce mojí mámy, otázky ostatních jsem moc neřešila. Vždyť je tolik témat, které člověka můžou zranit a každého něco jiného. Dávné kamarádky z dětství se zeptáte na rodiče (její maminka na mne bývala moc hodná) a ejhle, před pár měsíci zemřela. To samé s tatínkem kamarádky další. Souseda na uštěkaného psa, který mne už dva dny nebudí - přejelo ho auto. Sousedky cestou do práce, jestli dnes taky zaspala - dostala výpověď a jede na pracák, co teď, nezaplatí hypotéku… Učitelky ve školce, že už jsem ji tam dlouho neviděla - těžce jí onemocnělo dítě, tak už se do školky nevrátí, manželky mužova šéfa na novou barvu vlasů - je to paruka kvůli vážné nemoci. A tohle se mi stalo v rámci posledního roku a není to všechno. Odpovědi na své „netaktní“ otázky jsem se dozvěděla většinou mimochodem později a těch lidí je mi fakt líto. Ale v podstatě vše byly velmi nevinné otázky, které jsou součástí běžné konverzace s milými lidmi. Měla jsem raději mlčet a jen pozdravit? Nebo se jim raději vyhnout? Chci teď třeba moc sestřence pogratulovat k čtvrtému dítěti, ale copak vím, jestli je chtěné, nebo se narodilo v pořádku? Po přečtení dnešní diskuze bych asi raději měla být zticha.

  • Zmínit
  • Nahlásit
10647
7.1.21 15:53

Slusne vychovany clovek se na tohle nepta..

  • Zmínit
  • Nahlásit
11617
7.1.21 13:40

@Janli ale ja nerikam, jak se ma bezdetna zena citit. Ja furt dokola rikam, zeokoli nezmenis, i kdyby ses stavela na hlavu a odrazela usima :nevim:.
Tak je potreba se s tim nejak naucit pracovat.

  • Zmínit
  • Nahlásit
16344
7.1.21 10:44

@Janli Je to absurdní a jsem rád, že to napsal někdo jiný, než já. :mavam:
Ale stane se, proto jsem napsal ten poslední odstavec.
Taky se může stát:… s mobilem u ucha: „Ahoj! Tak co děti?“ - otázka, kterou člověk vypustil asi 0,1 sekundy před tím, než si uvědomil, že neměl… :zed:

  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
7.1.21 10:35

@M_Vladim tak to už ženeš ad absurdum… navíc se tu bavíme o dotazování bezdětných na děti…

  • Zmínit
  • Nahlásit
16344
7.1.21 10:31

@Janli No a už to je:
Jak se daří, co pořád děláš?:jazyk:
Dotyční můžou být právě na tohle zahájení chytlaví. ;)… Opravdu si myslíš, že je normální se ptát na něco, co velkou část lidí uvede do rozpaků a ještě větší část na to odpovědět nechce nebo nemůže?
To jsem napsal? :think: :nevim:

Příspěvek upraven 07.01.21 v 10:33

  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
7.1.21 10:27

@M_Vladim nevím, jestli mi pán bůh nadělil víc sociální inteligence a empatie než jiným, ale pokud potkám někoho, s kým chci zavést rozhovor, tak se zeptám - Jak se daří, co pořád děláš? Tahle prostá věta naznačí můj zájem o život osoby a zároveň dovolí, aby mi ten člověk sdělil jen to, co mi říct chce. Vyhneme se tím trapným sdělením - jsem na pracáku, rozpadl se mi vztah, nemůžu mít děti, zemřel mi rodič… Jak prosté, že? A pořád se tady dokola motáme kolem toho, že některé otázky jsou společensky nevhodné, že ptát se na výši platu, sexuální život, plánování dětí, váhu, velikost penisu a barvu stolice je faux pass. A pořád dokola si někdo bude obhajovat, že to normální je…Opravdu si myslíš, že je normální se ptát na něco, co velkou část lidí uvede do rozpaků a ještě větší část na to odpovědět nechce nebo nemůže?

  • Zmínit
  • Nahlásit
16344
7.1.21 09:55

Mít potomky je jedna z vlastností každého živočišného druhu. Není proto nic divného, že tahle otázka někoho, při setkání s někým bezdětným, napadne. Nelze lidem nařizovat, co si mají myslet, zvlášť, když je to v dané situaci logické.
Ovšem, jestli se na to ptát je něco jiného. Ti, kterým se nedaří z toho sami mají posunuté myšlení a tak není nic divného, že jsou trochu vztahovační. Znamená to zarazit dřív, než s hovorem zajedete do slepé uličky, ze které už bez nějaké konverzace na téma děti nevycouváte, protože to tomu druhému hned naskočí. Případně nastane trapné „ticho na téma“. :?
Někteří z nás mají společenské inteligence více, jiní méně a někdy prostě zapředete hovor za situace, kdy myslíte ještě na něco jiného a neuhlídáte to. Takže, jak se říká: králi nesmíte říkat, co by mohl udělat, ale co má udělat. :lol: Tím myslím mít připraveno nějaké téma, jak dál, když už se stane. :think:
A z druhé strany: až se vás někdo zeptá, jak se daří, věřte, že jde z 95% o čistě abstraktní konverzační otázku i když zrovna vy máte v hlavě něco jiného.

  • Zmínit
  • Nahlásit
14445
7.1.21 09:28

@Lucie_Sx Janli to řekla za mě. Ono ani nejde o to, že bych se styděla před plnou tramvají, to byl spíš příklad dotazujiciho. Tohle je o empatii a kinderstube. Kdo je nemá, obhájí si jakoukoliv nevhodnou otázku :nevim:

  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
6.1.21 20:24

@Lucie_Sx traga je to, že lidi pořád nedokážou pochopit, že tahle otázka je společensky i lidsky nevhodná. Takže by bylo fajn, kdyby jsi nám tady přestala vysvětlovat, jak se mají bezdětný ženy cítit a chovat a začala vysvětlovat buranům, že by se měli nad sebou zamyslet. Můžeš totiž odpálkovat deset debilů denně, můžeš si vymyslet nějakou prudce inteligentní frázi, ale ten pocit poraženýho v tobě stejně zůstane. Nejenže se musíš vyrovnávat se svým trápením, ale i s trapnýma otázkama… Proč?

  • Zmínit
  • Nahlásit
11617
6.1.21 20:15

@Ba-stet Jako jo, chapu jak to myslis, na druhou stranu, tohle se muze stat ohledne jakehokoliv tematu.
V tramvaji stacilo opacit, jestli uz ma pani prihlasku do domova duchodcu, ze jsou dlouhy cekacky…
Jako vazne, clovek se citi trapne, na druhou stranu pulka tramvaje spi a druha to do peti minut zapomene. Zadna traga.

  • Zmínit
  • Nahlásit
787
6.1.21 17:26

@ZItu Presne tak!

  • Zmínit
  • Nahlásit
3882
6.1.21 14:13

Děti jsou sice běžné konverzační téma a málokdy se mu dá vyhnout. Ovšem hodně záleží na tom, kdo se ptá, jak se ptá a jak následně na odpověď reaguje. Bohužel mnoha dotazujícím se chybí empatie a dostatečná inteligence na to, aby pochopili, že není vhodné v konverzaci pokračovat. Kdo nezažil, nepochopí. Za těch x let jsem zažila tolik nevyžádaných rad od lidí, kteří měli děti na první dobrou - od relativně normálních, až po rádoby vtipné: jestli vůbec víme, jak se děti dělají a zda to děláme dostatečně často, případně že máme být rádi, že žádné děti nemáme. A na tyto experty zabere až tvrdé poslání do patřičných míst, nic jiného.

  • Zmínit
  • Nahlásit
787
6.1.21 14:06

Holky, ja ale musim rict na obranu vsech co se ptaji, ze driv nez jsem se o dite zacla marne snazit jsem taky netusila jak zranujici to muze byt a kolik neplodnych paru vlastne je a ze potraty jsou tak caste. Takze jsem se mozna nekdy taky zeptala uplne hloupe aniz bych chtela komukoliv ublizit. Proste jsem jen jako mlada nevedela! Takze kdo nezazije nepochopi. Presne jak uz nekdo napsat. Tohle jsou dva tabory, krere se neshodnou ;) ale v pohode.., jsou horsi veci na svete :lol:

  • Zmínit
  • Nahlásit
21266
6.1.21 09:02

@Ba-stet já vím, která otázka je normální, ale už opravdu není můj problém, že to někdo vidí jinak

  • Zmínit
  • Nahlásit
14445
6.1.21 08:56

@terien Považuju Tě za chytrou ženskou. Nevěřím, ze neumíš rozlišit, ktera otázka je normální (a byla shoda okolností, ze to známá neunesla).

  • Zmínit
  • Nahlásit
21266
6.1.21 08:41

@Ba-stet já jsem popsala reálnou situaci, která se mi stala

  • Zmínit
  • Nahlásit
14445
6.1.21 08:36

@terien Ale to už doháníš ad absurdum.

  • Zmínit
  • Nahlásit
14445
6.1.21 08:34

@Lucie_Sx Snazila jsem se zdůraznit, ze nemluvím o kamarádech. Moji blízcí to věděli a nevadilo mi o tom mluvit. S kym jsem mluvit nechtela a jeho vyptavani mi bylo opravdu nepříjemné: pani z podatelny, s níž jsem jinak nikdy nevedla osobní hovor, ani o tom, jaky byl vikend. Ptala se velmi často pred jinymi lidmi. Kamaradka mojí babičky na jeji oslavě narozenin, přede všemi, kolegyně mojí mámy, ktera mě znala jako dítě a nevidela me 25let. Že mladší už nebudu, tak šupšup rodit, se dozvěděla cela tramvaj.

A to ošívání, to není způsobenou korektností, ti lidé se cítí trapně, nechtějí o tom mluvit a vlastně je to nezajímá. Kdy bude druhé je pro tenhle typ lidí otázka ve stylu How do you do - konverzační.

Ono to vypadá jako blbost, jenže žádného vyptávače asi nenapadne, že není první, kdo se ptá. Že zenska kolem třicítky to slyší doslova všude, kam přijde.

  • Zmínit
  • Nahlásit
21266
6.1.21 05:18

@AH ano, člověk by se opravdu neměl ptát asi vůbec na nic. Nedávno jsem potkala známou, šla s manželem a zastavila mě, prý jak se mám. Dobře a ze slušnosti jsem se zeptala také, jak se má. Nic konkrétního, nic, co by me výrazně zajímalo. Začala krčit rameny, do toho něco mňoukat, já vůbec nevěděla co se děje, jestli jí mám k něčemu gratulovat nebo se něco stalo, prostě tam stála, házela rameny a vydávala prapodivné zvuky. Když to nebralo konce, tak její manžel řekl, že se snaží o dítě a nejde jim to. Řekla jsem, že je mi to líto a šla jsem dál. Tak příště až mě zastaví, tak bych asi měla sklopit hlavu a dělat, že jí nevidím nebo raději vůbec nemluvit nebo nevím :nevim: upřímně řečeno mě ani nezajímá jak se má, ani mi není líto jestli nemají děti, je mi to jedno, protože to není žádný blízký člověk, jen jsem chtěla být slušná. Tak fakt nevím, jak a o čem by se člověk měl bavit, když se tedy ani nesmí zeptat, jak se druhý má, protože náhodou by se mohl mít špatně a už je to citlivé téma :nevim:

  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.1.21 22:29

Nesnasela jsem tuto otazku..Kdy budes mit mimco? A kdyz jsem se vsemozne branila odpovedi a vyhybala, tak natlak jeste vic.Mela jsem kazdemu vypravet, jak se uz 7 let nesnazim o nic jineho? Rikat, ze mozna dite mit nebudu? Kdy jsem uz brecela nad kazdou MS atd.Pak dostanete jeste upozorneni, jak mate nejvyssi cas a ze bez ditete je zivot na H! A kdyz jste rekli, ze to nejak nejde, tak rady, ktere davno znate! A pak politovani atd. A jak je i adopce atd.To nechcete slyset! Tak ted se tech bezdetnych tupych krav ptam zas ja…ja uz dite mam, ony ne a tahne jim na 40.

  • Nahlásit
443
5.1.21 19:44

Nevím, kde se v lidech bere ta drzost ptát se vůbec ženy na takové citlivé téma. Já vždycky říkám, že mám vážnou srdeční vadu a další nemoci, takže těhotenství by bylo pro mě rizikové a možná by mě i ohrožovalo na životě. Většinou potom tihle otravní lidé sklapnou.

  • Zmínit
  • Nahlásit
11617
5.1.21 18:46

@Ba-stet
„Vyptávači se ošívají…“ - třeba u vážně nemocných lidí zajde ten strach mluvit s nimi o čemkoliv (aby se jich to náhodou nedotklo) tak daleko, že je spousta „kamarádů“ raději odstřihne… To je ohleduplnost dohnaná ad absurdum.

  • Zmínit
  • Nahlásit
1321
5.1.21 18:43

@Ba-stet Dobře napsáno.
Za mě taky děti jako běžné konverzační téma ano - ale s těmi, kdo děti mají.

  • Zmínit
  • Nahlásit
14445
5.1.21 10:55

Zajímavé nepochopení dvou táborů. Já děti považuju za běžné konverzační téma - s lidmi, co děti mají. Pokud je nemají, běžně bych to řešila s dobrou kamarádkou, ale absolutně nechápu, proč to rozebírat s paní z podatelny, se kterou se maximálně zdravím :nevim: Prostě dítě buď je - a pak se ptejte, nebo není - a o čem teda mluvit? Chcete slyšet, že ta nepříliš blízká sousedka, vzdálená známá, bývala kolegyně… zrovna potratila? Že jí to po dvacáté v kuse nevyšlo? Že musela na přerušení kvůli VVV? A k tomu vyptávání a usazování - já se umím ohradit, našla jsem si i větu, kterou jsem odpovídala („Nojono, to víš, no“ - zní to absurdně, ale většině těch lidí, co se ptají, to stačí, protože je detaily vlastně nezajímají). Jenže první rok mě to jen vnitřně trochu otravovalo, druhý znervónovalo, čtvrtý mučilo… Bohužel čím déle je člověk neplodný, tím méně odolný vůči okolí je. A je jedno, jak asertivní nebo chladnokrevný je jinak v běžném životě.

Teď dítě mám. Největší bolest zmizela. Na otázky po sourozencích odpovídám, že vyrobit tuhle trvalo čtyři roky a na další se nejspíš nezmůžeme. A vidím, jak se vyptávači ošívají, je jim to nepříjemné, nechtějí to vědět :nevim:

  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.1.21 07:56

Já teda nevím, pokud jde o běžnou otázku a ne výslech, tak o co jde? Taky se snažíme léta a zatím to nejde, všichni kolem děti maji, a to i kamarádky, které je ani nechtěly a my nic, mezi mě to, ale teda že bych se hroutila z otázky, plánujete děti? Tak blízké okolí ví a ti, se kterými nejsem v blízkém kontaktu se třeba zeptají a co děti? A buď mám chuť říct, zatím to nejde, ale spíš nemám, tak řeknu, zatím Neředíně a Stivín řeč jinam, co jsem z porcelánu? Že mě položí jedna otázka? Já se vypořádávání s horšími věcmi, v sobě ohledně tohoto tématu, chápu, že lidí to zajímá, mám 28 let a jsem 3 roky vdaná, ale dělat z toho vědu, že se někdo zeptá..švagrová má rakovinu prsu, prostě i to mi pomohlo zvednout si priority, lidí řeší horší věci, jasné, že my kterým to nejde, se cítíme špatně, máme depky, ale hroutit se, že se nás někdo zeptá na děti? Chodit kolem nás po špičkách? V pra i kolegyně mají děti a furt o nich mluví,,občas mě to vnitřně štíra, ale to je můj problém, přece po nich nemůžu chtít, aby o tom nemluvily, kór když jim ani neřeknu, že to nejde, oni to berou tak, že asi chceme až po 30, ale já mám srůsty a muž pomalejší spermie, ale to km neříkám, tak neví. Občas přijde fráze, počkej až budete mít vy, to se taky bevyslis, NJ..tak snad to přijde..já nevím, dneska aby se kolem každýho chodilo po špičkách, kdyby mě to hodně štvalo, asi bych řekla, že se nedaří a že ty řeči mi vadí a vím, že by si daly pozor, být by jim to občas ujeli, ale nevidím důvod to dělat.. :nevim:

  • Nahlásit
3100
4.1.21 23:27

@Lucie_Sx Téma děti s bezdětnými není běžné konverzační téma, stejně jako se holčiny co je x let ve vztahu nebudu ptát na svatbu. Je vysoce pravděpodobné, že ji vnitřně štve, že stále nic. Stejně tak se nebudu ptát single ženské, jestli už má chlapa. Jsou to tak významné věci, že pokud se něco změní, samy mi to řeknou a do té doby držím papulu. A dá se pokračovat, prostá sociální inteligence.

Pokud vím, že někdo má děti, ptám se na ně, protože obvykle jsou lidi na své děti hrdé a rádi se podělí o pár historek.

  • Zmínit
  • Nahlásit
33
4.1.21 23:15

Článek mě přestal zajímat při větě: „A pak jsou tu samozřejmě kamarádky, které otěhotněly dříve, aniž se o to vůbec snažily (jak jinak)…“, nevím jestli jsem to jenom špatně nepochopila, ale tohle je zase šťouchání do maminek, které se „vůbec nemuseli snažit“. Samotná nemám u některých svých bezdětných kamarádek právo mluvit na téma „dělání dětí“ protože jsem podle nich evidentně dítě nikdy nedělala, jenom se to prostě stalo. To je zase druhá strana mince a taky zraňující. Každý se někdy setká se zlou otázkou a každý někdy zlou otázku položí aniž by si to uvědomoval.

  • Zmínit
  • Nahlásit
787
4.1.21 20:59

Tady uz se zase resi extremy. Jasne, ze je tema deti bezne konverzacni tema. Ale prece zalezi koho se ptam, kde a jaky mame vztah atd. Proste ja potkat bezdetnou kamosku, krere je pres 30, tak si dam pozor a timhle tematem rozhodne nezacinam. Stejne tak bych vynechala toto vyptavani na setkanich jako rodinne oslavy atd. Pokud se chci zeptat blizke osoby, tak zvolim takovou chvilku, kdy treba budeme sami a zeptam se jednou a pokud dotycna svede tema jinam, tak uz to necham byt. Musim rict, ze ja sama jsem timto tematem traumatizovana. Obcas se mi stalo/ stava, ze se bojim jit mezi urcite lidi, protoze vim, ze se to bude probirat. Uvedomila jsem si, ale ze to, ze mi to vadi je, ale muj problem a ne tech lidi a snazim se to zmenit v sobe. Bohuzel, abych se dostala do tohoto bodu nejaky cas zabralo a to je asi ta doba, kdy to vetsine zenam velmi ublizuje.

  • Zmínit
  • Nahlásit
11617
4.1.21 20:14

@Janli
Jadro pudla je spis v tom, ze ti inteligentni lidi to normalne poberou a ti druzi by se navazeli kvuli cemukoliv, takze stejne nezbyde nez je nejak durazneji usadit. A to spousta zen opravdu moc neumi.

Ja to treba beru tak, ze „intimnejsi“ tema dava cloveku prilezitost se vic otevrit. Sblizuje to. Kolikrat clovek prekvapene zjisti, s kym vsim ma spolecnou rec. Muze vzniknout fajn pratelstvi. To hovorem o pocasi nevznikne.

  • Zmínit
  • Nahlásit
5932
4.1.21 19:54

@Janli chapes, ze je to prehnany… Kdyz teda potkám nekoho po letech. On/ona se me zepta na decka, ktere vesmes vlacim s sebou, tak ja se zeptat nesmim, protoze zrovna se snazi, potratili, nechteji nebo proste nevim jestli mají :nevim:… Chapu, kdyz neco slysis nekolikrat za den, tak ti štve na druhou stranu, ksyz se dostaneme do urciteho veku, tak se takove doatzy daji ocekavat… Kdyz jsme byli ve skole, tak se taky vsichni ptali na známky :nevim:

  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
4.1.21 19:46

@Pidulka1991 porovnávám reakce a schopnost některých diskutujících pochopit daný problém.

  • Zmínit
  • Nahlásit
5932
4.1.21 19:44

@Janli to vazne porovnavas dotaz na deti s tim, ze nekdo muze krmenim zabit koně?? 8o

  • Zmínit
  • Nahlásit
279
4.1.21 19:17

Tedy, jen zírám, doteď jsem téma děti skutečně považovala za naprosto běžné téma ke konverzaci. Nemluvím o žádném rytí a nevyžádaných radách a ptaní se na děti 50× dokola, ale prostě když potkám kámošku, tak se zeptám úplně stejným tónem a dotazem na stejné úrovni, jako bych se ptala, co v práci a co manžel… Předem nezjišťuju, jestli zrovna nedostala padáka a není v rozvodovém řízení, abych jí svým dotazem nenavodila trauma.
Jedné příbuzné jsem se dokonce zeptala i na svatbu! Ještěže se s ní vidím tak jednou za dva roky a nemůžu jí tenhle neslušný dotaz klást příliš často.

  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
4.1.21 18:53

@Lucie_Sx v tom je jádro pudla. Lidi považují téma děti za běžný konverzační téma. Jednou pro vždy NENÍ. Pro většinu bezdětných párů je to tak intimní téma, že si radši pokecají o tom, kdy a jaký měli naposledy sex. Inteligentní člověk to po prvním vysvětlení pochopí…
Silně mi to tu připomíná nedávnou diskuzi, kdy zakladatelka vysvětlovala proč se nesmí koně krmit :roll:.

  • Zmínit
  • Nahlásit
11617
4.1.21 18:23

@Psylocke
„Svatba? Co to je? Ne, nevim, fakt, muzes mi to vysvetlit? To jako vazne? No nekecej, opravdu?“
Bude sranda :P

  • Zmínit
  • Nahlásit
11617
4.1.21 18:08

@Altavista
Ale ty lidi nezmenis :nevim:.
Navic tema „deti“ je normalni konverzacni tema.

Jinak toho chudaka jsrm nemyslela jako nadavku, ale v tom smyslu, ze tim ten clovek trpi.
Ja jsem se taky neumela vymezit a ucim se to stale, tak vim, jake to je.

  • Zmínit
  • Nahlásit
1321
4.1.21 15:58

@AH Ale o tom to není. Můžete se denně třeba i 50× vymezit, můžete být dost asertivní, ale stejně mi tyhle otázky přijdou otravný a hlavně zbytečný.
Jak už tady několikrát padlo, něco jinýho je to probrat s dobrou kamarádkou mezi čtyřma očima, ne když se po půl roce potkáte se známou někde na ulici, a ta se na to hned ptá. A pak následuje spousta nevyžádaných rad, aniž by s tím dotyčná měla zkušenost. Vy/já ji můžete asertivně odpálkovat, ale to není ta pointa, pointa je, že i když se vymezíte, ty špatný pocity vám už stejně navodila. Protože se tím - už jen tím nastavením hranic v tom rozhovoru - musíte zabývat. Aniž byste chtěla.

  • Zmínit
  • Nahlásit
311
4.1.21 14:45

@AH Hlavně jestli jste si opravdu jistá, že ty lidi okolo svým chováním neser.te. :lol: To už je věc druhá, že. :P

  • Zmínit
  • Nahlásit
311
4.1.21 14:41

@Lucie_Sx Chudák a duševní mrzák je naopak ten, který si musí zvyšovat sebevědomí tím, že do někoho stále rýpe. Např. by mě zajímalo, jak byste tedy asertivně reagovala např. na otázku:,,Kdy bude svatba?" Když se mě na to dotyčná osoba ptá po 30 a vždy hned, jak mě uvidí. Když už jste vyčerpala třeba 30 různých odpovědí. A ptá se na to pořád. A ptá se na to 50 dalších lidí, které průběžně potkáváte. A ptají se na to už třeba 5 let. A vy třeba tu svatbu ani nechcete, ale lidem to nedá a přijde jim divné, že by se ŽENA nechtěla vdávat. Protože jejich omezené mozky nechápou, že to má někdo jinak.To je na psychiatra pro ty, co se na to ptají. A to samé se dá vztáhnout na děti.

  • Zmínit
  • Nahlásit
AH
191
4.1.21 14:38

@Janli dyk sem to psala. Jeste ze jsem tak neempaticka a neomalena ze jsem si diky tomu vyslektovala kolem sebe lidi, kterych se nemusim bat se zeptat na normalni veci bezneho zivota. Tim asi diskuse mezi nami dal pozbyva cenu, protoze pro me deti narozdil treba od nabouenstvi, zdtavotniho stavu, financi apod. Intimni otazkou nejsou.

  • Zmínit
  • Nahlásit
3100
4.1.21 14:22

@AH Jsem jeden z nejostřejších lidí, které znám. Nemám problém se vymezit. Podporuje mě v tom i má práce. Přesto mi hloupé dotazy lezou na nervy.

Pracuji na sobě právě tak, abych lidi nepřivádela do rozpaků a nekladla idiotské dotazy. Pokud tobě to nevadí, nuť na sobě pracovat své okolí, nikoliv sebe. Jistě jsi pak velmi oblíbená.

  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
4.1.21 14:13

@AH ty nedokážeš pochopit, že otázka dětí je intimní pro většinu lidí a pokud se na to ptáš jsi nejen neempatická, ale taky značně neomalená. Zkus se někdy bezďetných zeptat, který téma opravdu nechtějí řešit. Děti budou v první trojce.

  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
4.1.21 14:09

@Lucie_Sx kdyby lidi neměli potřebu klást stupidní otázky, tak by nebyla potřeba se vymezovat. To není o asertivitě, věř mi, že jsem asertivní dost, ale je nepříjemný tohle pořád dokola řešit.

  • Zmínit
  • Nahlásit
AH
191
4.1.21 14:03

@Lucie_Sx amen :palec:

@Altavista proč? Protože každy ma tu hranici a vnimani indiskretnosti jinde. Protoze je jednodussi, abych ja se naucila s tim co mi vadi pracovat a snazila se, aby mi to nevadilo (nebo abych dotycneho vymezila do pro me akceptovatelnych mezi)..nez abych se chovala jako pupek sveta a urcovala ostatnim jak maji myslet a co mohou rict aby za me to bylo v poradku a vhodne tema.

  • Zmínit
  • Nahlásit
AH
191
4.1.21 13:55

@Janli asi čteme každá něco jiného a chápeme jinak čteny text. Ale ne, opravdu z článku psycholozky, ke které chodí páry, které mají problém bavit se o neplodnosti a mají z toho trauma neusuzuji, ze to tak mají vsichni. Až tu bude článek od psycholožky, kam si lidi chodí léčit trauma ze vztahu, zařadíme jakékoliv otázky na vztahy do nevhodnych? Kdo určije že tohle téma je společensky nevhodné? Ty? :nevim: i tahle diskuse na kterou se odkazujes dle poctu srdicek ukazuje ze je to tak pul na pul. V jednom z mych prispevku ses mohla docist jaka jsou ma dalsi temata ke konverzaci. Nikde jsem nepsala ze toto je me jedine tema, zbytecne prekrucujes tect. Za me se neptam treba na plat nebo sexualni zivot.
Ja teda zas nechapu, ze ma nekdo takovy problem pochopit, ze pro nekoho otazka na deti fakt neni intimni.

  • Zmínit
  • Nahlásit
3100
4.1.21 13:51

@Lucie_Sx mně se to nelíbí, proč bych měla měnit sama sebe, kvůli lidem kterým nedochází, že pokládají dotazy, které mohou být indiskrétní?

Znovu, co je komu vůbec do toho?

  • Zmínit
  • Nahlásit
11617
4.1.21 13:49

@Psylocke
Jestlize do nekoho okoli porad ryje a stoura, tak je to jeho problem, ze se neumi vymezit. Kazdy by se to mel naucit, protoze pak do nej bude ryt nekdo kvuli praci, divnemu ucesu, druhu auta, vegetarianstvi, dovolene atd atd.
Takovy clovek je chudak, ze neumi dupnout a rict a dost.

Obecna rada vsech psychologi a koucu je „okoli nezmenis, ale muzes zmenit sebe“.

  • Zmínit
  • Nahlásit