Supermatky jako trend 21. století? Výsledkem je stres a vyčerpání

Pohled na matky se za poslední roky změnil. Zatímco v minulosti měly ženy za úkol především pečovat o rodinu a domácnost, dnes je trend jiný. Na ženy jsou kladeny čím dál větší nároky, které vedou k fyzickým i psychickým problémům.

Děti, práce, domácnost, ženy občas neví, co mají dělat dřív. Zdroj: Profimedia.cz. Děti, práce, domácnost, ženy občas neví, co mají dělat dřív. Zdroj: Profimedia.cz.

Děti potřebují spokojené a vyrovnané mámy

Dnešní doba vykresluje dokonalou ženu jako milující matku, manželku, která perfektně zvládá všechny úkoly v zaměstnání, k tomu skvěle vypadá a má neustále dobrou náladu. Není proto divu, že ženy mají často den nabitý doslova k prasknutí.

Ráno vypravit děti do školy, připravit svačiny a snídani, poté vyrazit do práce. Po skončení pracovní doby rozvést děti na kroužky, nakoupit, připravit večeři, zkontrolovat úkoly a večer se proměnit v milující manželku. Samozřejmě, tohle v reálném životě prakticky není možné. Odborníci poukazují na to, že mnohé ženy se však snaží tomuto „ideálu“ maximálně přiblížit. Výsledkem je silná frustrace, stres, únava a podrážděnost. Podle psychologů si tak zadělávají na psychické i jiné zdravotní potíže.

Naslouchejte svým potřebám

Ve stresu se ocitají nejen ženy, které touží být dokonalé, ale také jejich děti, které žijí v neustálém tlaku. Dcery navíc od matek pochytávají jejich vlastnosti a může se stát, že i ony jednou budou chtít být supermámou.

Jak z toho ven, když se vás tento problém týká? Položte si otázku, zda je důležitější být dokonalá, nebo žít opravdový život. Naučte se naslouchat sama sobě a svým potřebám. Pochvalte se za úspěchy a hoďte za hlavu to, co se zrovna nepodařilo, protože drobné neúspěchy patří k životu. Rozhodně se také nebojte vyhledat pomoc psychologa, protože odborníci poukazují na to, že touha po dokonalosti je vlastně ochranou před vnitřním zraněním.

O nárocích, které jsou na ženy kladeny, diskutujete

Téma Poslední příspěvek Reakcí

Jak zvládáte práci, domácnost, děti?

unuděná
2.4.24 12:45
106

Nic nestíhám, vše odkládám, doma bordel a nic hotového...

zrcadlo
29.9.20 21:45
64

Pocit že nic nezvládám...

Mihalka88
17.12.18 08:37
12

Máte občas pocit, že vlastně nic nestíháte tak, jak byste chtěla?

Autor:

Martina je maminkou dvou dětí, puberťáka Jakuba a malé holčičky Anety. Psaní je jejím koníčkem i prací, které se věnuje již 13 let. Píše převážně rozhovory, příběhy, aktuality i PR články. více

Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.

eMimino kartička

Témata článku

Přečtěte si také

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Dacice
16
9.2.20 12:08

Nie som superžena a nikdy ňou nebudem

Moja mama mala 5 detí, žili sme na dedine, mama väčšinou doma s nami až do nášho predškolského veku, veľká úžitková záhrada, mama nám šila a štrikovala väčšinu oblečenia, varila denne, piekla každú sobotu buchty, vyrábala pre nás jogurty (obchody ďaleko, peňazí málo); chovali sme prasce/sliepky/kačice. Otec chodil (len) do práce. Babička z mamkinej strany chodila mame pomáhať so záhradkou, inak všetko zvládala sama za čo ju obdivujem až doteraz. Keď nastúpila do práce po 4.dieťati (otec ju nutil, že je už dlho doma…), tak sa po 2 mesiacoch vrátila do statusu „žena v domácnosti“ po otcovom naliehaní. Dôvod: otcova matka= stará mama nás totiž nebola schopná ani vypraviť do školy/škôlky (môjho otca vychovávala prababička), takže stará mama nevedela, čo robiť s deťmi…to nebola burina (plevel), ktorú vykopeš a je po probléme.
Otec mamku do práce už viac neposielal… stačilo zapojiť jeho a jeho matku :wink:.
Mama nastúpila do zamestnania, keď jej bolo niečo pred 50tkou.

Môj manžel pochádza tiež z početnej rodiny, rozdiel je v tom, že jeho matka stíhala aj pracovať a aj deti. Jej manžel chodil iba do práce.

No, a teraz môj manžel očakáva, že budem ako jeho supermatka =zvládať všetko (až na tú hydinu, také veľké hospodárstvo nemáme). Snažila som sa, veď som dievča z dediny…
No z pôrodnice (po 1.dieťati) som šla s takým nízkych hemoglobínom, že som odpadávala všade: ani navariť/nakúpiť/pediatra som nezvládala sama. Maltofer som užívala (transfúziu 1/2l dostala ešte v pôrodnici), no čakala som rýchlejšie zotavenie po pôrode. Bála som sa čokoľvek robiť, niekam ísť. Moje sebavedomie bolo pod bodom mrazu. Po 5 mesiacoch som skočila s panickým atakom v nemocnici (to som ešte nevedela čo to je). Trvalo to rok, pokiaľ som bola schopná zvládať to, čo pred pôrodom plus dieťa/syn (malo alergiu na BKM a lepok, takže som musela držať diétu kvôli kojeniu, umelinu nechcelo).
Po ďalšom roku som otehotnela, prestala som s diétou. Môj prístup k domácnosti/situácii sa zmenil: cez týždeň som nevarila-jedlo som si nechala nosiť; syna som nenútila každú chvíľu na nočník aby sa odnaučil od plienok; keď spal syn-spala som aj ja; prala som keď prádla bolo na 2 sušiaky; žehlila po 2 praniach, upratovala priebežne cez týždeň.
Teraz má dcéra 7 mesiacov (cisársky rez bol nutný) a ja som znova na bezmliečnej/bezlepkovej diéte. Zotavenie po cisárskom bolo rýchle. Varím denne diétnu stravu (alebo vytiahnem zvyšky z mrazáku), no inak som nič z „tehotenského“ prístupu nezmenila.
Proste nie som superžena a nechcem ňou byť, lebo by som sa z toho zbláznila. Radšej chcem byť najlepšou matkou (v rámci mojich schopností) pre deti a užívať si čas s nimi.

  • načítám...
  • Zmínit
Filanda
6196
9.2.20 06:09

Já si nemyslím, že to dřív bylo těžší / jednodušší, ale bylo to prostě jiné. Zaprvé ty ženy měly v podstatě home office. Práce měly hodně, ale byly doma, takže se to více slučovalo s tím, aby pracovaly a současně zajistily děti. Když ženská dala dítě na záda a šla na trh / pole atd. tak nikdo neřešil, jestli má ještě pořád 10 kilo navíc, jestli se jí pářou šaty / má na nich flek a proč se proboha už nenamaluje. ;) Tenhle tlak je myslim dnes dost velký. Dřív se tím nikdo nezabýval. Podobně žily všechny ženy v okolí - dnes se často matky dostávají do celodenní izolace, kdy nemají s kým prohodit slovo (rodina a známí jsou v práci). Obzvlášť, když bydli ještě v nějakých satelitech. Méně se řešilo, že dítě řve. Jestli se dost rozvíjí atd. Dnes má člověk pocit, že má vychovávat nejšťastnější a nejrozvinutější dítě na světě. A u starších dětí nám rodičům hodně času zabere právě to zaměstnání a často i dojizdeni do něj. Pak má člověk pocit, že nic nestíhá. Je to prostě něco jiného než když máma zadělavala doma chleba a domu ji priběhlo starší ubrecene dítě a ona jen vyndala ruce z chleba a byla tam pro něj. Ano spoustu stresů si ženy dělají samy, ale celkově je společnost nastavena tak, aby hodnotila a odsuzovala a prezentovala jak by něco mělo být a pokud to tak není je člověk špatný, neschopný atd. Teďka už se to začíná otáčet a upozorňuje se na to, že není vše růžové a všichni nežijí krásně a šťastně, jak prezentují na Facebooku atd., ale pár let zpátky byla média zahlcena supermatkami, co vše umí, vše zvládnou a den má pro ně asi 48 hodin.

Příspěvek upraven 09.02.20 v 06:11

  • načítám...
  • Zmínit
rena621
1671
9.2.20 00:26

Ne, každá jsi musí umět naložit to co unese a když není sama je fajn zapojit všechny členy. Je to prosté a proto ženy nestresujte.

  • načítám...
  • Zmínit
AnnieTRoj
3164
8.2.20 20:18

@Janli, prababička byla učitelka, musela po válce nebo v průběhu války (přesně nevím) uvolnit místo jinému potřebnějšímu učiteli, protože oni měli hospodářství, takže nemusela vydělávat v zaměstnání. Propustili děvečky a jejich místo musela nahradit prababička. Byla celé dny doma, ale starat se o domácnost a hospodářství je docela záhul, zvláště před 70 lety. Zbytek života byla nešťastná. Hospodářství ji nebavilo, milovala učit. Myslím si, že nebyla jediná, která by vyměnila práci doma a domácnost za docházení do zaměstnání a starost o děti a domácnost.
Samozřejmě děti byly samostatnější, nebyl provoz atd. Ale jim všechny práce trvaly mnohokrát déle.
Hodně žen si to dělá samo. Všechny starosti si nahrnou na sebe. Chodí do práce i s malými dětmi, přitom studují, jiné si pořídí velikou zahradu, která jim sežere spoustu času, další musí mít denně naklizeno, děti musí mít každý den kroužek na který je potřeba vozit. Jsou situace, kdy to jinak nejde, ale většinou si to na sebe naloží dobrovolně. Každá musí zvážit, co zvládne a co ne a hlavně si uvědomit, co je důležité a bez čeho se dá obejít.
Ale neznám z praxe, nemám děti, třeba si toho na sebe taky naložím hodně a nebudu stíhat.

  • načítám...
  • Zmínit
MartinaIrena
25142
8.2.20 18:44

@Janli No, nemusely chodit do práce. Moje babička chodila prát prádlo do rybníka a mlátila s ním o kameny. Max. potom vynalezli valchu a mýdlo s jelenem. Přes léto od rána do večera na poli, sprcha neexistovala. Největší luxus byl ohřát vodu v hrnci na kamnech. Ohřívala se i voda na nádobí. A to v kamnech. Pravidelne celý den přikládat, aby nevyhaslo. Dříví po schodech z kůlny. Když chtěla upéct kuře, tak zabít, oškubat, teprve potom na pekáč. Nebylo oblečení. Takže se přešívalo, co se dalo. Nákupy se tahaly z města autobusem a ve městečku pěkně oběhnout všechny krámy zvlášť. Žádný supermarket a dojet si vozíkem k autu. To jsou jen střípky, co si pamatuju z vyprávění, ale bylo toho určitě daleko víc. Ženské na vsi měly ruce hrubé jak lopaty. Nechci nikomu kazit iluze, ale myslím si, že hodně z nich by dřinu v domácnosti, u dobytka v chlévě a na poli vyměnilo za budování kariéry v teplé kanceláři s kafíčkem u nosu.

  • načítám...
  • Zmínit
Alušáček
15651
8.2.20 15:40

Kdy byla ta doba, že ženy pecovaly jen o rodinu a domácnost? To už je hodně dávno a byly úplně jiné podmínky, takže ty ženy drely daleko víc než dřeme dnes. Pak přišel socialismus, matky sup do práce, mimina do jeslí, po práci vystát fronty s nákupem letět do jeslí, domu, uvařit, uklidit, vyzehlit pleny, atd. V dnešní době jsme většina z nás tři roky doma, máme všechny možné vymoženosti od jednorázových plen až po auto pro každého dospělého člena rodiny. Ja osobně jsem ráda, že jsem matkou v dnešní době.

  • načítám...
  • Zmínit
cecetka
27071
8.2.20 07:09

Zadne superzeny ani supermatky neexistuji. Staci deti nerozmazlovat a ucit je samostatnosti. 10lete decko uz opravdu neni potreba do skoly a na krouzky vozit autem. Muze jit pesky nebo MHD (jako my, kdyz jsme byli deti, a to jsme byli jeste mladsi). Predstavte si, ze deti dokonce umeji i ze skoly prijit domu bez doprovodu matky a dokonce si umeji i sami doma prichystat svacinu. Jen jim to ty supermatky museji dovolit :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Janli
7.2.20 21:48

@MartinaIrena jenže ty ženy k tomu nemusely chodit do práce a budovat kariéru, rodina fungovala jako vícegenerační a péče o děti a domácnost byla rozložená i na prarodiče. A hlavně neexistoval internet :mrgreen:.

  • Upravit
MartinaIrena
25142
7.2.20 13:59

Mohu jen souhlasit. Poslední dobou tady vídám například hodně diskusí na téma chtěla bych druhé dítě, ale bojím se, že to nezvládnu. To mi připadá až děsivé, vzhledem k tomu, že ženy po tisíciletí zvládaly pečovat o daleko více dětí než jedno. A neměly zdaleka tak komfortní podmínky jako máme dnes my. A myslím si, že je to škoda, protože osobně považuji velkou rodinu za to nejkrásnější ve svém životě.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář