V minulém článku jsme si přiblížili fungování imunitního systému a jeho mechanismů. Vysvětlili jsme si, že imunitní systém maminek může za určitých okolnosti reagovat na přítomnost dítěte jako na cizí organismus v těle. Nejdůležitější úlohu při rozhodování o tom, jak se k plodu tělo zachová, hrají především mateřské lymfocyty.
Lymfocyty a jejich chování v těhotenství
Existuje několik typů lymfocytů. Jedna skupina, které se říká cytotoxické T lymfocyty, má schopnost vyhledávat a zabíjet infikované buňky. Infikovanou buňku tedy neléčí, „pro jistotu“ ji zabíjí jakožto možný zdroj šíření infekce. Tato riskantní strategie je často účinná, ale někdy může napáchat více škody než užitku. Jinou funkci mají tzv. pomocné T lymfocyty – jsou pomocníky pro pohlcovače – fagocyty, regulační T lymfocyty tlumí aktivity ostatních, zvláště potenciálně sebepoškozujících T lymfocytů.
Přečtěte si také předešlý článek, ve kterém se dozvíte další zajímavé informace o fungování imunitního systému a jeho mechanismů »
Jaké mechanismy probíhají?
V těhotenství musí být matčin imunitní systém schopen tolerance odlišných otcovských znaků, které na sobě plod nese. Činí tak několika důležitými a navzájem propojenými mechanismy, ke kterým patří především:
- potlačení zabíječských reakcí, např. cytotoxických T lymfocytů
- přítomnost speciálních molekul tkáňové slučitelnosti (HLA-G), kterými plod „oslepí“ zabijácké schopnosti bílých krvinek
- útlum tvorby prozánětlivých působků, přesměrovaní aktivity pomocných T lymfocytů směrem k protizánětlivé odpovědi
- významné uplatnění „policejního dozoru“ regulačních T lymfocytů nad tím, aby se všechny složky imunity chovaly k plodu slušně a tolerovaly ho
Normální zdravé těhotenství není v žádném případě sdruženo se zvýšeným rizikem vzniku infekčních chorob. Protiinfekční procesy jsou však více zaměřeny na vrozené imunitní mechanismy.
Všechny popsané mechanismy jsou v rovnováze
Celý systém si můžeme představit jako sestavu tisícovek složitě seřazených dominových kostiček. A bohužel někdy stačí nesprávné postavení či pohyb jedné jediné kostičky, aby se celý systém dal do pohybu v nesprávnou chvíli a nesprávným způsobem.
Spouštěčem této dominové kaskády může být chybění některé složky imunitního systému. V těhotenství jsou velice významné zejména složky vrozeného imunitního systému, například komplement. Existují poměrně běžné vrozené poruchy některých složek komplementu, které člověka mimo těhotenství nijak zásadně neohrožují, nositelé těchto poruch o nich často vůbec nevědí, protože jim nečiní žádné obtíže. V graviditě se však situace může změnit, a chybějící složka komplementu již může mít za následek zpočátku spící zánět, který se může změnit a vést ke spuštění mechanismů předčasného porodu.
Chybění nebo snížené hladiny obranných protilátek např. proti původcům infekčních chorob (tzv. hypogamaglobulinémie) mohou mít podobný dopad: v těhotenství „posílá“ matka přes placentu své ochranné protilátky dítěti a v její krvi hladina protilátek klesá. Pokud žena vstupuje do gravidity s nízkými hladinami protilátek, nemusí jejich množství postačovat pro řádnou ochranu těhotné, následkem mohou být atypicky probíhající infekce, které mohou vést k předčasnému porodu.
Mladé ženy jsou nejvíce ohroženou skupinou lidí, u kterých může dojít ke vzniku tzv. autoimunitních chorob. To jsou nemoci, kdy imunitní systém nesprávně rozeznává své vlastní struktury jako cizí a spouští nekontrolované zánětlivé reakce v postižených orgánech a tkáních. Je jasné, že když takto likvidačně imunita působí na své vlastní tkáně, jsou z poloviny cizorodé znaky dítěte rovněž v ohrožení. Problémem však je především onen neinfekční zánět – ten je tou první dominovou kostičkou, která může dát do pohybu například mechanismy vedoucí k předčasnému porodu.
Máte zkušenosti s autoimunitní chorobou?
MUDr. Karin Malíčková
Lékařka oddělení alergologie a klinické imunologie
MUDr. Karin Malíčková je lékařkou oddělení alergologie a klinické imunologie na klinice GENNET, kde působí od roku 2015. Je autorkou a spoluautorkou více než 100 přednášek a publikací, spoluautorkou 7 monografií, účastnila se řešení řady grantových projektů. Je členkou České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP.
Článek vznikl na pokračování a první díl si můžete přečíst zde
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
