Vědci mají podezření, že poruchy imunity souvisí s těhotenskými komplikacemi

Klíčovou roli hraje imunita

Když se v matčině těle začne vyvíjet dítě, má samozřejmě z poloviny otcovy geny. Z imunologického hlediska je proto plod pro matčin imunitní systém něco jako transplantát. Na rozdíl od transplantovaného orgánu, proti kterému organismus bojuje a bez léčby by ho nepřijal, ovšem tělo matky plod nejen nevypudí, ale řádně ho vyživuje, celých devět měsíců mu poskytuje ochranu a podmínky pro zdárný vývoj. Kromě tohoto velkého úkolu musí ženin imunitní systém zároveň nadále chránit také samotnou maminku.

Aby tyto dva, do jisté míry protichůdné, úkoly dokázala imunita splnit, musí dojít k určitým změnám v imunitním systému. Pokud k nim nedojde anebo nejsou provedeny správně (vlivem vrozené poruchy nebo následkem infekce či nemoci), může být život dítěte v těle matky ohrožen. Hrozí pak předčasný porod a dokonce také potrat.

Jak to v imunitním systému chodí?

Lidský imunitní systém má dvě hlavní části:

• vrozenou
• získanou

Vrozené imunitní mechanizmy jsou založeny hlavně na několika typech bílých krvinek (fagocytech) pohlcujících vše cizorodé. Další důležitou součástí vrozeného imunitního systému je tzv. komplement – složitá soustava bílkovin, z nichž některé se po aktivaci navazují na povrch škodliviny, a tím ho činí „chutnějším“ pro fagocyty. Jiné zase lákají fagocyty do místa infekce, další jsou schopny proděravět povrchovou membránu některých mikroorganismů, a tak je zabít.

Získaná imunita je založena na bílých krvinkách (T a B lymfocytech) a funguje na jiném principu než vrozená. Lymfocyty skupin B či T jsou vybaveny unikátními čidly, které jsou dopředu připraveny na setkání s cizorodou strukturou. Většina z obrovského spektra čidel se sice nikdy neuplatní, ale je připravena „pro každý případ“.

Nevýhodou složitého antigenně specifického imunitního systému je, že plné rozvinutí obranných mechanismů proti cizorodým škodlivinám, s nimiž se setkáváme, trvá poměrně dlouho, až několik dní. Jako nezbytná linie první obrany tedy musí primárně sloužit onen vývojově starší vrozený systém (fagocyty, komplement). Pomalejší, ale přesnější antigenně specifické mechanismy tedy obranné reakce až dokončí. V případech opakovaného setkání se stejnou škodlivinou jsou však rychlé a účinné, protože mají imunologickou paměť.

Měli jste v těhotenství problém s imunitou?

článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Karin Malíčkovou

MUDr. Karin Malíčková

Lékařka oddělení alergologie a klinické imunologie

MUDr. Karin Malíčková je lékařkou oddělení alergologie a klinické imunologie na klinice GENNET, kde působí od roku 2015. Je autorkou a spoluautorkou více než 100 přednášek a publikací, spoluautorkou 7 monografií, účastnila se řešení řady grantových projektů. Je členkou České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP.

Článek vznikl na pokračování a čekají vás ještě další dva díly.