Učiva je ve školách stále více. Děti i učitelé ztrácí motivaci

Rámcové vzdělávací programy jsou příliš obsáhlé a na žáky i učitele je vyvíjen obrovský tlak. S tímto tvrzením přišla Česká školní inspekce. V čem vidí největší problém a jaké řešení navrhuje?

Učiva na základkách je stále více. Nestíhají děti i učitelé. Zdroj: LightField Studios / Shutterstoc Učiva na základkách je stále více. Nestíhají děti i učitelé. Zdroj: LightField Studios / Shutterstoc

Česká školní inspekce se letos zaměřila na množství probrané látky na základních školách a došla k překvapivému zjištění. Učiva je tolik, že dětem zbývá jen minimum času na opakování, procvičování a zábavnou formu učení. Vyplývá to z průzkumu, který v letošním roce Česká školní inspekce udělala.

Až do roku 2005 se žáci učili podle jednotných osnov. Ty následně nahradily takzvané rámcové vzdělávací programy, které se postupně rozšiřovaly o nová témata. Výsledkem je až příliš velké navýšení objemu učiva.

Kvantita na úkor kvality?

Inspektoři pravidelně kontrolují znalosti žáků pomocí testů. Aby žák test zvládl, musí mít alespoň 60 % správných odpovědí. Pro zajímavost: v angličtině takových výsledků dosáhnou všechny děti pouze na desetině škol, v češtině na 6,5 % škol a například v matematice to není ani celé jedno procento.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal vidí hlavní problém ve stále narůstajícím objemu učiva. S tím souvisí i nedostatek času, který mají učitelé pro výklad látky, možnost rozvíjení a opakování probraného učiva.

Stávající programy jsou předimenzovány

Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys vidí problém především v motivaci žáků a učitelů. Podle něho není dostatek času na následnou kontrolu toho, zda žáci probranou látku skutečně ovládají.

Nabízí se otázka, jak s těmito informacemi naloží ministerstvo školství. Zatím se k této problematice příliš nevyjadřuje. Nicméně téma ohledně úpravy rámcových vzdělávacích programů by chtělo co nejdříve otevřít, aby se mohla zapojit co nejširší pedagogická veřejnost. Zahajovací konference by se měla uskutečnit v lednu příštího roku.

Česká školní inspekce by se do zmiňovaných diskuzí také ráda zapojila. Zatloukal se nechal slyšet, že důležité je vymezit, co je základem vzdělávání a co už je pouze „doplněk“. Podle něho je velice důležité stanovit přesný obsah vzdělávání žáka. Zapomínat by se nemělo také na učitele, pro které je třeba vytvořit promyšlený systém profesního rozvoje.

O množství látky ve školách na eMiminu diskutujete

Téma Poslední příspěvek Reakcí

5. třída - učení

andelka83
16.11.22 06:34
325

Měla by škola děti vychovávat?

MirkaHeřmánek
31.12.21 22:26
62

Je v dnešní době ZŠ náročnější než v 80. a 90. letech?

CHLAP.cz
23.12.18 14:23
113

Změna školy - syn nezvládá učivo

kdochcekam
13.1.17 07:51
65

Co si myslíte o množství učiva žáků základních škol?

Autor:

My píšeme, vy čtete. Pokud chcete zapřáhnout naše klávesnice, posílejte své tipy na info@emimino.cz. více

Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.

eMimino kartička

Témata článku

Přečtěte si také

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Náhodný host
2603
2.1.22 12:12

@MirkaHeřmánek Škola by měla děti učit učivo, kde je vhodné či nutné, aby se znalosti udržely co nejdéle, pokud možno trvale. Jak jsem už psal, třeba matematika, znalosti cizích jazyků, pravopis a sloh v mateřském jazyce ap. Možná i klíčová fakta z dějepisu je vhodné znát celý život. Přijde mi divné, když si maturant myslí, že do začátku 2. světové války jsme byli stále Rakousko-Uhersko. Ale i znalosti, kde jde spíš o průběžné informování, to je taky na místě. Znát i aktuální věci z politiky, třeba kdo je prezident, premiér ap. Počítačová gramotnost má taky cenu, i když zde ty znalosti v jistém smyslu za pár let budou zastaralé. Škola má i informovat, nespoléhat jen na internet a další média. Spíše je otázka hodnocení, děti není potřeba kvůli všemu stresovat, musíš se naučit, aby ses dostal na střední školu ap. Dnes se na sš dostane každý, i když na skutečně výběrové sš se dostanou jen ti nejlepší. Zas bez zkoušení by asi dětem chyběla motivace. Celé školství je nastavené, aby děti se naučily, co se pro ně zvolí z různých předmětů, penzum znalostí či jak to nazvat. nepočítá se, když dítě v něčem exceluje a v něčem je slabší. Zkrátka cení se hlavně průměrnost, umět povinně vše, až potom lze v něčem i vynikat, ale to škola zpravidla moc neocení. Školství dobré k tomu, aby tam nebyli analfabeti a ignoranti, ale nemotivuje k vlastnímu zájmu. Ten se vlastně ani moc nepředpokládá, hlavně se naučit, co je povinné.

  • načítám...
  • Zmínit
Náhodný host
2603
2.1.22 12:03

@Veveří Ano, děti se učí spoustu balastu. Před lety jsem našel sešit z občanské nauky, soudruh zástupce nám tehdy nadiktoval takové věty jako pražským primátorem je soudruh Zuska, předsedou ONV Praha X je soudruh Peltrám (jménem si už nejsem jist), předsedkyní vlády Izraele je Golda Meirová. Asi nevadí, když se to děti naučí, pamatují si to 14 dní, pak to pozapomenou. Těch informací zas nebylo tolik, že bychom tím byli zahlceni. Učivo jsem si pamatoval ze školy, doma jsem se to neučil a z OV jsem měl jedničku (tehdy to byla výchova, komunismus děti vychovával, nechtěl je jen učit). Tady je možné diskutovat, co mají děti znát ze školy a co mohou znát z toho, že sledují zprávy v televizi nebo na internetu. Zas asi něco by znát měly. Z hlediska dlouhodobé znalosti takovéto znalosti cenu nemají. Ale je potřeba se učit i aktuální věci, nejen matematiku či latinu, kde ty vědomosti zůstávají staletí stále stejné a stejně tak i zůstanou pro další generace. Škola by měla budovat jednak znalosti, co by měly být trvalé, např. celý život pak mít dobrou znalost pravopisu, schopnost slohu, znalosti cizích jazyků, matematiky ap. Ale i ty „průtočné“ znalosti, kde se vlastně ty věci postupem času mění, ty mají své místo. Na jednu stranu kvantum požadovaných znalostí, na druhou stranu ze škol, základních i středních se toho umí žalostně málo. Tím myslím třeba to, že po mnoha letech jazykové výuky ty děti ty jazyky znají velmi málo. A u těch jazyků to je pouze vidět, stejně jako u pravopisů, když pak paní doktorka či pan inženýr píšou a jen se to hemží hrubkami a stylistiky kostrbaté, neumějí se vyjadřovat. Ale ta bída platí asi celkově, pro všechny předměty.

  • načítám...
  • Zmínit
MirkaHeřmánek
25
31.12.21 22:21

Nemyslím si, že by obsahy ŠVP - tedy přesuny z RVP byly náročnější a obsažné. Jde o to, aby školy s nimi uměly dobře pracovat a dobře rozlišit, co je podstatné učivo a co jen informativní. Učivo se také opakuje stále dokola a tak je někdy možné na učivo klást menší důraz a některé učivo naopak zdůraznit. Takovým příkladem jsou vyjmenovaná slova ve 3. třídě. Ve škole jsme udělali mapu učiva do 6. třídy a do 9. tříd a žáci byli příjemně překvapeni, že je učivo konečné a že si mohou sami zhodnotit kolik toho umí. Žáci sami také mohou si říci, co čím se nemusí zabývat a co potřebují doučit.
Pokud téma shrnu, vidím tuto náročnost v obavě učitelů, že musí naučit všechno se stejnou měrou a s malou důvěrou v to, že žáci se dokáži některé věci naučit snadněji a jen v některých potřebují pomoc.

  • načítám...
  • Zmínit
evva.elza
60
27.12.18 00:00

a :-)

Příspěvek upraven 27.12.18 v 00:04

  • načítám...
  • Zmínit
evva.elza
60
27.12.18 00:00

A :-) Byl tu příspěvěk, asi není nutné, aby tu byl dvakrát. Ukládal se mi delší čas. :-)

Příspěvek upraven 27.12.18 v 00:06

  • načítám...
  • Zmínit
evva.elza
60
27.12.18 00:00

Já jsem spokojená. Na škole, kam jsme dali děti dělají věci velmi rozumně, myslím si, že i na Facebooku mají heslo Heřmánek, škola, která dělá věci smysluplně, velmi doporučuji.
Myslím si, že v českém jazyce se jim rozhodně podařilo spojit nutné s zábavným a většinu dětí od 3. do 5, třídy český jazyk baví. Je to asi skvělou učitelkou, která je výtečná. Děti opravu učení baví, jsou motivováni ke čtení a i děti. Ůkoly nedostávají ze dne na den, ale pracovní sešity na měsíc a děti i rodiče si volí svoje tempo. Celý systém je nastaven velmi citlivě. Rozhodně se neučí hlouposti v prvovědě, přírodovědě a vlastivědě, spíš chodí do lesa a objevují a zkoumají. Je to velmi příjemné. Myslím, že si s obsahem vědomocí poradili moc dobře, škola jako celek a kdyby nebyla tahle diskuze ani bych netušila, že je takový problém kolem. Pochopitelně mám kamarádky, která mají děti i v jiných školách a vidím ten rozdíl.

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5740
23.12.18 19:12

@Beata.xy syn je ve 4. třídě a neuměl to ani vyslovit, u učení doma u toho brečel, protože si to nemohl zapamatovat. Opravdu jsem si klepala na čelo, který nesoudný mozek zařadil 9-10letym dětem takovou látku do osnov. Buďto člověk co nezná/nemá děti a nebo vědátor zcela odtržený od reality a nebo obojí dohromady 8o

  • načítám...
  • Zmínit
Beata.xy
433
23.12.18 17:42

@Veveří
Přesně to jsem chtěla napsat. Toho balastu kolem je strašně moc.
Teď se synovec ve čtvrté třídě učil strukturu EU, co dělá rada, parlament, komise, soudní dvory, přijde mi to zbytečně brzo.

  • načítám...
  • Zmínit
CHLAP.cz
1694
23.12.18 14:43

@Anonymní Jako učitelka na 2. st. ZŠ musím potvrdit… Stačí nakouknout do RVP ZV a je okamžitě zřejmé, že se toho musí žáci naučit strašně moc! A my učitelé jsme akorát nesví, protože nestíháme plnit časové plány, ale ono za 45 min v počtu pomalu 30 dětí ve třídě se toho až tolik nestihne :-/

.....................................................................................................

Děkuji Vám moc za tento příspěvek. :kytka: :kytka:

Příspěvek upraven 23.12.18 v 14:44

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5740
23.12.18 13:51

@mamusa0914 nemáte tak úplně pravdu, děti se toho učí víc než jsme se učili my, všechno dělají dřív a rychleji a víc do hloubky. Až nestíhají pochopit látku. A když jsme u té MŠ - my jsme se 30 lety ve velkáčích abecedu neučili.

  • načítám...
  • Zmínit
mamusa0914
217
23.12.18 08:05

Boze jak muzenekdo tohle napsat:(. Uz v materske skolce na besidkach je videt jak deti uci mene a mene, na zakladnich skolach uz jsme se skoro priblizili vysnenemu cili USA. :,(

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
22.12.18 18:20

Jako učitelka na 2. st. ZŠ musím potvrdit… Stačí nakouknout do RVP ZV a je okamžitě zřejmé, že se toho musí žáci naučit strašně moc! A my učitelé jsme akorát nesví, protože nestíháme plnit časové plány, ale ono za 45 min v počtu pomalu 30 dětí ve třídě se toho až tolik nestihne :-/

  • Upravit
Veveří
5740
21.12.18 21:25

Jenže než se v systému cokoliv změní, opustí moje děti vzdělávací systém :,( To bude za 10 let. Nebyli jsme schopni systém změnit ani za 30 let od revoluce a tak pochybuju, že se toho moje děti dočkají. Dalších dvacet let se bude experimentovat :,(

  • načítám...
  • Zmínit
Náhodný host
2603
21.12.18 12:32

Ano, učivo na zš je mnohdy takové, že dosti věcí nezná ani vysokoškolák, který sám má rozsáhlé a kvalitní vědomosti. Na druhou stranu, děti ze škol neumějí téměř nic. A to, co se učí, tak formou průběžného učení. Naučit se něco, umět to po dobu zkoušení, což je tak jeden, dva týdny a pak to zapomenout. Protože se učí něco nového. Já si myslím, že cennější jsou trvalé vědomosti. Některé věci ze zeměpisu, z dějin, matematiky atd. by člověk měl znát celý život. Ne vše si udrží později tím, že se to nějak opakuje používáním nebo se s tím člověk pravidelně setkává.

Do jisté míry je v pořádku, že část vědomostí se zapomene, i toto může mít cenu, jednou se s tím obeznámit a poté pozapomenout. Něco by ale v té hlavě mělo zůstat déle, ať dlouhodobě desítky let, nebo aspoň do dalších školních let a škol vyšších stupňů.

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5740
21.12.18 07:56

Do rámcových vzdělávacích programů se roky bezhlavě pumpovalo kvantum látky, ale nikdy se nic neubíralo. Naše děti mají hlavy zavalené balastem, neumí třídit informace a pracovat s nimi. Naše školství je pořád založené na biflování jako v 19. století. Nic se nezměnilo. Všichni jsou pod tlakem, učitelé, děti i rodiče. Ve srovnávacích vzdělávacích testech, do kterých se zapojilo několik dalších zemí, jsme dopadli katastrofálně a spadli jsme do podprůměru. Sama žasnu, do jakých podrobností se v některých předmětech na ZŠ zachází a jsem si jistá, že jsme se to neučili a nebo až ve vyšších ročnících. Uvedu příklad: děti ve 4. třídě se učí složení vlády, parlament, Senát, ministry, v některých školách dokonce počty zákonodárců a délku volebních období. Ve 4. třídě! Pro děti je to hudba z Marsu, které nemůžou ještě rozumět. MŠMT by se mělo konečně probrat. Čím víc toho dětem lijou do hlavy, čím závratnější rychlostí, tím jsou „hloupější“. Kde je škola hrou, která motivuje a probouzí zvídavost?

  • načítám...
  • Zmínit
alifie
17221
20.12.18 13:01

To je fajn, že na to naši odborníci konečně přišli. Bohužel se obávám, že než se tenhle problém začne opravdu nějak řešit, tak moje děti budou mít ukončené vzdělání.

  • načítám...
  • Zmínit
Lendie
20.12.18 05:42

Nedivím se, že nezvládají matematiku, když mají tolik učiva. Matematika potřebuje prostor k pochopení. Není to jen o bezhlavém „našrocení“ se něčeho. Dnešní technologie moc dětem s logickým uvažováním též nepomáhají. Jsou chytré mobily, ale blbých je čím dál více. Navíc jsem měla to „štěstí“ rok a půl studovat na pedagogické fakultě právě matematiku a musím říct, že to byla tragédie a zcela mě to znechutilo od tohoto povolání. Počet praxí (která je podle mě nejdůležitější) je minimální. Hlavně, že jsou studenti naučeni na zkoušku. Půlka z nich neuměla téma vysvětlit tak, aby to laik (tudíž i žák, který s látkou nepřišel do styku) pochopil. Na děti i učitele se toho doopravdy nakládá moc. Stát chce geniální lidi, ale s tímto přístupem (aneb od každého se naučíme trochu a pryč od toho) to dotáhne akorát na bandu (promiňte ten výraz) blb*ů. Děti jsou stále chytré, ale musí se s nimi umět pracovat. Na pedagogických fakultách by se mělo víc učit, jak (daný předmět) učit dle mého názoru. Čím víc zná učitel, tím větší požadavky má navíc i na své studenty.

Příspěvek upraven 20.12.18 v 05:46

  • Upravit
Vložit nový komentář