UKÁZKA: Hledání ztracené maminky

Líbil se vám Stoletý stařík, který vylezl oknem a zmizel? Pak doporučujeme knihu Ztráty a nálezy. Najdete v ní tak trochu zvláštní osobnosti a příběh, ve kterém se skrývá více než jen putování po Austrálii - hledání maminky.

UKÁZKA: Hledání ztracené maminky čtení.jpg

Náhoda svede dohromady tři odlišné osobnosti… Osamělou Agathu pokřikující na lidi na ulicích. Karla, který utekl z domova důchodců si užít zbytek života. A sedmiletou Millie s červenými vlasy a ještě červenějšími gumáky.

Jednoho dne ji ovšem maminka zanechá samotnou pod stojanem s obrovitánskými spoďárami v místním obchodním domě. Už se nevrátí. Tam začíná příběh podivné trojice.

Ukázka z knihy Ztráty a nálezy: První den čekání

Schovaná za květináči s velkými rostlinami, které lemují zdejší kavárnu, pozoruje páru stoupající z šálků kávy. Muž, co vypadá jako Santa Claus, a žena s nesmírně rudými tvářemi se k sobě nad hrníčky nakloní blíž. Nemluví, ale pára z jejich nápojů se spolu líbí a tančí jim kolem tváří, vystřeluje vysoko nad hlavu. Jiný pán se při jídle na svou ženu nedívá a jeho kávová pára vytváří ve vzduchu ty nejnádhernější tvary. Millie žádné takové ještě nikdy neviděla. Je vůbec ještě možné vymyslet nové obrazce? Paní s ukřičenými dětmi má kafíčko, které zhluboka dýchá, dlouze a unaveně vzdychá.

U stolku v rohu sedí muž s obličejem zvrásněným jako kůra stromů. Na sobě má fialový oblek s červenými kšandami a šálek svírá oběma rukama, jako by se mu pokoušel zabránit v odletu. Na kytce před Milie přistane moucha. Co by se stalo, kdyby umělo létat úplně všechno? zeptá se dívenka šeptem holínka pozoruje, jak muška přelétá z listu na list. Večeře by vám sama vlétla do pusy a nebe by bylo plné stromů, ulice by se přemisťovaly, jak by se jim zachtělo. Ale někteří lidé by nejspíš trpěli mořskou nemocí a na letadlech už by nebylo nic zvláštního.

Pán s kůrovitou kůží foukne do hrnečku tak silně, až káva vyšplíchne a pára se rozdvojí. Jeden proud vystřelí vpřed, ten druhý dál stoupá ke stropu. Muž chvíli zamyšleně zírá do hloubi šálku a pak znovu foukne.

Vstává. Musí se oběma rukama zapřít o stůl a pořádně zatlačit, aby se mu to podařilo. Projde kolem Millie, která se snaží vší silou vůle přitáhnout jeho pohled, ale stařík kráčí s očima upřenýma na zem. Moucha se vydá za ním a začne mu poletovat kolem těla. Pán zvedne ruku a pleskne se do stehna. Muška padá k zemi.

Millie se k ní po čtyřech odplazí a nabere ji do dlaně. Zvedne si ji k očím, pak ruku sevře v pěst a v stane, pozoruje záda kůrovitého muže, který se šourá pryč z kavárny a hlavním vchodem ven.

Millie pod Obrovitánskými spoďárami nahmatá batoh a vytáhne z něj svou zavařovačku „pro všechny případy“. Sevře ji mezi koleny, odšroubuje a mouchu do ní opatrně spustí. Pak sklenici zavře a vyndá Knihu mrtvých tvorů a fixy. Číslo 29, napíše. Moucha v obchodním domě. Skrz tenký papír vidí zrcadlově obrácené slovo TÁTA. Poklepe si fixou o holínky a zvedne si sklenici k obličeji. Skulinou mezi kalhotkami vidí, jak na ni zírá ten panák odnaproti. Na sobě má zářivě modrou košili se žlutými palmami a skrz sklo zavařovačky působí jeho oči obrovsky, jako by byly pouhé centimetry od těch jejích. Millie posune dvoje spoďáry, aby mu viděla jen po kolena.

Celé odpoledne drtí v rukou sklenici a čeká na zlaté boty. Když se podvečer přehoupne v noc, poslední dveře se zaklapnou, cvakne zámek a všechno zčerná - vzduch, zvuk i země -, Millie to připadá, jako by se kolem ní zavíral celý svět. Tiskne tvář na výkladní skříň, ze stočených rukou si udělá dalekohled a pozoruje lidi přecházející k autům v doprovodu jiných lidí: manželů, manželek, partnerů, partnerek, dětí a babiček, dcer a otců a matek. a pak odjíždějí pryč, všichni do jednoho, dokud se parkoviště nevyprázdní tak dokonale, až ji z toho rozbolí oči.

Odplazí se zpátky pod Obrovitánské spoďáry a z batůžku vytáhne obložený chleba. Při jídle škvírou mezi kalhotkami pozoruje figurínu panáka, která jí pohled oplácí. Ahoj, špitne Millie na pozdrav. Jediným dalším zvukem je hučení zářivek ve vitrínách.

Kniha Ztráty a nálezy od Brooke Davisové vychází jako novinka k Velkému knižnímu čtvrtku. Nesentimentální, chytré počtení pobaví bizarními situacemi, ale i ukáže, že mladí mohou být moudří, stáří nerovná se smrt a občas porušit pravidla stojí za to.

Autor:

Monika na eMiminu začala pracovat jako administrátorka v roce 2011. Web se nakonec stal nedílnou součástí jejího života. Stále ji baví zlepšovat eMimino po textové a uživatelské stránce. více

Témata článku

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...