Budou s námi umět novorozenci mluvit dřív, než vysloví první slova. Podle vědkyně ano

První měsíce života: Pevný základ pro vývoj řeči

Řeč nestojí na pomyslném startu v momentě, kdy dítko řekne první slovo. Ono pravděpodobné „máma“ nebo „táta“ není tím, co startuje cestu ke schopnosti se domluvit. Vývoj řeči začíná již v prvních měsících života dítěte. Novorozenec sice není schopen vyslovovat, jeho mozek je ale už na správné cestě k tomu, aby se tak v pozdější době stalo.

Miminko vnímá různé zvuky a rytmy hlasů, melodii slov, které ho obklopují. Zvuky zde jsou ještě předtím, než maličký človíček začne chápat jejich význam, a to předem formuje jeho pozdější řeč. Velmi dobře oušky vnímá zvuky slov, byť obsah nedokáže rozklíčovat a vnímat.

Ve chvíli, kdy dítě začne reagovat na své okolí a interagovat s rodiči, spouští se důležitý mechanismus, který je základem pro porozumění řeči. To se děje díky bohatému zvukovému prostředí, které zahrnuje nejenom samotná slova, ale také tón hlasu, rytmus a melodii. Miminko je v tomto smyslu doslova houbou, nasákne vše, co slyší. V prvních měsících života se tedy buduje pevný základ pro jazykové dovednosti, které později vedou k tomu, že dítě začne mluvit.

Ukazuje se také, že novorozenci dokážou rozlišovat mezi zvuky různých jazyků, což naznačuje, že naše děti se rodí s úžasnou schopností zachytit jemné detaily jazyka. Překvapuje vás to?

Potvrzeno: Dítě se od nás řeči učí již v prenatálním období. Mluvit na bříško není zbytečné. Zdroj: Canva

Výzkum Nikoly Paillereau: Jazykové vnímání už v prenatálním období

Nikola Paillereau je vědkyně, výzkumnice, která se věnuje fascinujícímu výzkumu, jenž odkrývá ještě hlubší zákoutí vývoje řeči. Paillereau se zaměřuje na to, jak novorozenci vnímají řeč, a to nejen na základě zvuků, ale také na rytmických vzorcích, které jsou s každým jazykem spojené. Její výzkum ukazuje, že již před narozením může mít dítě určité predispozice k tomu, jak rozlišuje zvuky a rytmy, které budou součástí jazyka, který se později naučí. Dle všeho to vypadá tak, že dobrým řečníkem se člověk již rodí.

Ve studii z roku 2021 Paillereau zjistila, že novorozenci jsou schopni rozlišovat mezi rodným jazykem a cizím jazykem, a to na základě jeho rytmu. Tento objev naznačuje, že základy pro jazykové rozpoznávání nejsou dány pouze tím, co dítě slyší po narození, ale také tím, co slyší v děloze. Zajímavé je, že novorozenci jsou schopni vnímat rytmus řeči již v prenatálním období, což znamená, že zvuky, které matka vydává, čímž je myšleno i tok její řeči, slova, mají skutečný vliv na vývoj dítěte.

Tento výzkum přináší zcela novou perspektivu pohledu na to, jak složitý a dynamický proces je vývoj řeči. Paillereau ukazuje, že jazyk není pouze něčím, co se dítě učí v rámci komunikace s okolím, ale že má své kořeny hluboko v prenatálním období, kdy dítě ještě nemá možnost mluvit, ale jeho mozek je již připraven na to, aby vnímal jazykové vzorce.

Podle posledních zjištění Nikoly Paillereau je možné odhalit různé jazykové odchylky už od osmého měsíce věku. Zdroj: Canva

Zajímavé vědecké metody, jak zobrazit řeč v mozku

Možná vás napadá, jak se vůbec něco takového dá zkoumat. Nikola Paillereau si bere k ruce pokročilé zobrazovací technologie. Využívá kombinaci EEG (elektroencefalografie) a fNIRS (funkční infračervené spektroskopie), což jsou neinvazivní metody, které sledují mozkovou aktivitu.

Tyto technologie umožňují vědcům sledovat, jak kojenci reagují na jednotlivé zvuky, jak začínají rozlišovat hlásky rodného jazyka a jak si osvojí různé dialekty. Kromě toho Paillereau dokáže odhalit různé jazykové odchylky už od osmého měsíce věku, což umožňuje včasný zásah a odbornou pomoc pro děti, které by mohly mít problémy s vývojem řeči.

Výzkum má širší ambice

Vědkyně se chce podívat i na to, jak lze použít technologii pro osoby, které ztratily schopnost mluvit, například po mozkových mrtvicích nebo při ALS. Paillereau se inspirovala současnými pokroky v oblasti neurálního přenosu myšlenek, které umožňují pacientům s neurologickými problémy komunikovat prostřednictvím implantovaných elektrolytů. Její vizí je však neinvazivní přístup, který by byl schopný přenášet myšlenky bez nutnosti chirurgických zásahů.

Podle Paillereau by mohlo být v budoucnosti klíčovým nástrojem v této oblasti jednoduché zařízení, kterým by bylo něco jako nálepka na kůži, umožňující přenos myšlenek bez nutnosti invazivního zásahu, a to dokonce i mezi mozky lidí. Tato revoluční technologie by mohla otevřít nové možnosti pro ty, kteří ztratili hlas, a posunout hranice lidské komunikace.

Zdá se vám to jako nemožné a říkáte si, že to už je sci-fi? A kolikrát v historii lidstva si již lidé, naši předci, říkali to samé?

To, kde dítě vyrůstá, vliv rodinných příslušníků, je velmi důležité pro vývoj jazykových schopností jedince. Zdroj: Canva

Vliv prostředí na vývoj řeči: Co všechno může ovlivnit jazykové dovednosti dítěte?

Výzkumy, jako je právě třeba ten, který vede Nikola Paillereau, ukazují, že není jedno, do jakého prostředí se miminko narodí. To, kde dítě vyrůstá, vliv rodinných příslušníků, je velmi důležité pro vývoj jazykových schopností jedince. Kromě genetických predispozic je to právě prostředí, které může výrazně ovlivnit, jak dítě rozvíjí své jazykové schopnosti. Mluvení s dětmi, čtení knih, zpívání nebo třeba jen každodenní konverzace mezi rodiči a ostatními rodinnými příslušníky, jsou klíčové pro rozvoj jejich řeči.

Tento výzkum zdůrazňuje i význam raných interakcí mezi rodiči a dítětem. Podle Paillereau a jejích kolegů jsou děti schopny rozlišovat mezi různými akustickými vzory už od narození, což znamená, že je velmi důležité, jakým způsobem s nimi komunikujeme. I v případě bilingvních dětí výzkum ukazuje, že čím dříve jsou děti vystaveny různým jazykům, tím snadněji se naučí rozlišovat mezi nimi.

Vývoj řeči jako fascinující proces

Vývoj řeči je tedy daleko komplexnější, než se na první pohled může zdát. Díky výzkumu Nikoly Paillereau víme, že základy pro porozumění jazyku jsou připraveny již v prenatálním období a že dítě má schopnost rozlišovat zvuky a rytmy, které se stanou základem pro jeho pozdější jazykové dovednosti. Tento fascinující proces ukazuje, jak důležité je nejen to, co dítě slyší, ale i jakým způsobem s ním interagujeme od samého začátku. Vývoj řeči je tak nejen otázkou učení, ale i vzorců, které jsou v nás všech zakořeněny už od narození.

V konečném důsledku to, jak komunikujeme s našimi dětmi, ovlivňuje jejich schopnost rozvíjet jazykové dovednosti a vytvářet základy pro celoživotní učení. A to je něco, co bychom měli brát v úvahu každý den.

Mluvme s nimi, čtěme jim, udržujme i v soukromí určitou úroveň jazykového projevu. Vkládáme tak do našich dětí mnoho pro jejich budoucnost.