Poporodní úzkosti: Nebojte se požádat o pomoc, říká maminka, která si jimi prošla

Některé ženy se po narození miminka necítí dobře a místo štěstí mají pocit selhání a marnosti. Poporodní úzkosti a deprese mohou potkat každou z nás. Své o tom ví maminka dvou dětí, pětiletého Ondry a tříleté Klárky, Lucie Kočová (35 let).

* Lucie Kočová trpěla po prvním porodu úzkostmi. Zdroj: Lucie Kočová.

Lucie, prošla jste si poporodními úzkostmi, když se vám narodil syn Ondra. Můžete popsat, co se tehdy stalo?

První projevy úzkosti přišly asi třetí den po porodu Ondráška, to jsme byli ještě v porodnici. Vzpomínám si, že jsem začala trpět nespavostí, cítila vnitřní napětí, zmatenost a úzkost. Přitom syn krásně spinkal, ale já nemohla zabrat. Úzkost mi nedovolila usnout a tím se ostatní příznaky ještě zhoršovaly. Tehdy jsem to přičítala nemocničnímu prostředí a uklidňovala se, že doma to bude lepší.

Ale nebylo… Váš stav se stále zhoršoval?

Bylo to stále stejné, nemohla jsem spát, byla jsem nervózní a cítila, že je něco špatně. První procházku jsem nezvládla. Musela jsem se hned vrátit, protože jsem se venku necítila dobře. Ale ani doma to nebylo o nic lepší. Připadala jsem si jako v bludném kruhu, nikde jsem se nemohla uklidnit.

Svěřila jste se s tím někomu? Muselo to být pro vás velmi náročné.

Ano, řekla jsem to manželovi hned po příchodu z porodnice a také pediatričce, u které jsme byli na první prohlídce se synem. Doporučila mi obrátit se na krizové centrum. Tam jsem si promluvila s psycholožkou a s psychiatrem. Bohužel to nepomohlo, psychiatr mě odeslal domů s tím, že je to poporodní blues (krátkodobá přecitlivělost a náladovost, pozn. red.). Cítila jsem se nepochopená. Dnes už vím, že to bylo asi proto, že jsem navenek působila pohodově. Uvnitř jsem ale mlela z posledního.

Tomu naprosto rozumím. Obrátila jste se na někoho jiného, kdo vám podal pomocnou ruku?

Po dvou dnech jsme jeli do krizového centra znovu. Tehdy už to na mně bylo znát na první pohled. Probděné noci a permanentní úzkosti se mi odrazily ve tváři. Tentokrát mi doporučili rovnou hospitalizaci. Několik týdnů jsem si v krizovém centu poležela s masivními úzkostmi. O syna se tehdy staral manžel a rodina.

Když jste byla hospitalizovaná, jak probíhala léčba a kdy se vám ulevilo?

Kromě pravidelné psychoterapie jsem užívala i léky. Můj stav se začal zlepšovat za pár týdnů, až mi bylo úplně dobře. Když jsem se vrátila domů, konečně jsem si mohla užívat mateřství naplno. Tehdy mě napadlo napsat o své zkušenosti článek. Reakce maminek mě překvapily. Psaly mi, že se po porodu v menší či větší míře necítily dobře. Měla jsem pocit, že je dobré tohle téma otevřít, protože se o tom málo mluví.

Lucie s dcerou Klárkou. Zdroj: Lucie Kočová.Lucie s dcerou Klárkou. Zdroj: Lucie Kočová.

Když se vám narodila dcerka Klárka, poporodní úzkost už se neobjevila?

Naštěstí ne, po druhém porodu už bylo vše v pořádku. Tehdy jsem ale hledala informace k tématu poporodních psychických potíží a zjistila jsem, že jediná organizace, která se tomuto tématu v Česku věnuje, je Úsměv mámy. Napsala jsem zakladatelce Veronice Kubrichtové, spojily jsme síly a nápady s cílem podpořit maminky, které něčím podobným procházejí.

Jak přesně maminkám s poporodními depresemi a úzkostmi pomáháte?

Pořádáme podpůrné skupiny, poskytujeme jim podporu přes telefon nebo e-mail, navázali jsme spolupráci s odborníky, kteří se tomuto tématu věnují. Aktuálně otevíráme centrum pro takto zasažené maminky v Praze 10 – na Zahradním městě.

Lucko, co pro vás bylo na tom všem, čím jste si prošla po prvním porodu, nejtěžší?

Přijmout situaci, zorientovat se v ní a přiznat si, že potřebuji pomoc. Je lepší řešit problémy co nejdřív. Často pak stačí, zejména u mírnějších úzkostí, psychoterapie, úprava životního stylu, předcházení vyčerpanosti apod. Já jsem léky brala, umožnily mi zase brzy fungovat. Preventivně jsem si nechala malou dávku léků přes druhé těhotenství a šestinedělí. Pak jsem je vysadila. Určitě bych ale k lékům, pokud jsou potřeba, doporučovala i psychoterapii, kde si člověk tuhle zkušenost zpracuje.

Podpora, pochopení a láska vedou k uzdravení duše, míní psycholožka

Psycholožka Mgr. Renata Banášová poukazuje na to, že podle odhadů se s psychickými potížemi po porodu potýká každá pátá žena.

Paní doktorko, jak může okolí mamince, kterou trápí psychické obtíže po porodu, pomoci?

Pokud příbuzní vidí, že se s maminkou něco děje, je dobré to nepřehlížet a nebát se s ní o tom promluvit. Důležité je do ničeho ji nenutit, ale pokusit se nabídnout pomoc a zjistit, jak se cítí. Jestliže se potíže stupňují nebo trvají příliš dlouho, je na místě ženu láskyplně upozornit, že si zaslouží odbornou péči lékařů, aby měla nadále sílu pečovat o miminko. Může to znít jako klišé, nicméně pochopení, podpora a láska od těch nejbližších jsou velmi důležitým předpokladem pro uzdravení maminek, které trápí psychické potíže.

Když se tedy žena svěří do péče lékařů, jak probíhá následná léčba a co ji čeká?

Vše se odvíjí od toho, v jakém psychickém stavu se maminka nachází a po jaké době si řekla o pomoc. Stejně jako například u chřipky nebo angíny platí, že čím dříve přijde k lékaři, tím snazší a kratší bude doba rekonvalescence. Proto se věnujeme i osvětě a prevenci, protože maminky často o možných psychických potížích neví a nejsou schopny je včas rozpoznat.

Pokud se žena po porodu necítí po psychické stránce dobře déle než 10 až 14 dní nebo se chvíle smutku, strachu a velké únavy nestřídají s pocity štěstí, radosti a lásky, je potřeba říct si o pomoc. Není však nutné ihned běžet k psychiatrovi. Někomu postačí svěřit se blízkým, jiným zase podpora ostatních maminek.

V méně závažných případech může pomoci praktický lékař nebo gynekolog. Vyhodnotí váš stav, promluví si s vámi o svých závěrech, a pokud navrhne nasadit psychofarmaka (léky, pozn. red.), není nutné se jim bránit. Naprostá většina z nich se dnes již nevylučuje s kojením. Vhodné je najít si i psychologa a docházet na pravidelná sezení. Pomohou předejít návratu potíží a díky nim můžete najít jejich hlubší příčiny. Hospitalizace je až poslední volba, ke které se snažíme přistupovat jen výjimečně.

Poporodní deprese a úzkosti rozebíráte také na eMiminu

Téma Poslední příspěvek Reakcí

Úzkosti po porodu - stavy

Barus2509
dnes v 13:35 
99

Deprese a úzkosti 3 měsíce po porodu

kvetinka.hyn...
3.6.19 10:12 
55

Úzkost a panika po porodu

wewen
2.3.15 09:36 
89

Zažili jste vy nebo někdo z vašich blízkých poporodní psychické obtíže?

Autor:

Martina je maminkou osmiletého školáka a psaní je jejím koníčkem i prací. Většinu času věnuje redakční činnosti pro eMimino a Arome.cz. Píše převážně rozhovory, příběhy, aktuality i PR články. více

Témata článku

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
3952
29.7.20 00:18

Zažila jsem to stejně… Jen jsem nebyla hospitalizována, ale vzal si manžel ošetřovacku.

Zajímalo by mě, jak dlouho byla ta maminka hospitalizována, jak snášela separaci od miminka atd. Já nesnesla představu separace, bála jsem se jí tak moc, že mi to stav ještě horšilo. Nespavost též.

Příspěvek upraven 29.07.20 v 00:19

  • Nahlásit
  • Zmínit