Život před narozením: ovlivňuje naše zdraví?

Časopis Time uveřejnil v nedávné době nové poznatky o vlivu nitroděložního období na nemoci v dospělosti. Proč mají někteří lidé sklon k úzkosti či depresi, proč se jiní přejídají či reagují alergicky na látky, které ostatní nevnímají? Proč se někomu zanášejí cévy? Proč stále více lidí trpí cukrovkou?

Život před narozením: ovlivňuje naše zdraví? zdraví. Zdroj: Shutterstock

Dosud se na tyto otázky odpovídalo velmi vágně lékařským termínem „multifaktoriální etiologie“, což neznamená nic víc než „z mnoha příčin“. Z těchto mnoha příčin se zdůrazňovaly zejména dědičnost, životní styl a civilizační faktory, ale často tento termín vyjadřoval jen rozpačité „nevíme“. Velkým tématem 90. let bylo kouření.

V poslední době se pozornost přesunula na období našeho životního startu. Již delší dobu se ví, že první tři roky života mají zásadní vliv na nastavení metabolismu a imunity. Příjem mateřského mléka po dostatečně dlouhou dobu funguje jako prevence alergií a astmatu; kvalita výživy v kojeneckém věku bývá považována za určující pro rozvoj obezity. Dostatek podnětů v batolecím věku se považuje za klíčový pro rozvoj centrální nervové soustavy.

Nově se ovšem vědci začali zajímat o ještě ranější období - nitroděložní. Je pravděpodobné, že právě to je rozhodující pro náš pozdější repertoár chorob. Množství a kvalita živin v matčině krevním oběhu, vzduch, který dýchá, voda kterou pije, infekce, drogy, matčin stres a emoční labilita, zkrátka kvalita jejího psychického a fyzického zdraví je určující i pro zdravotní stav potomka v jeho dospělém věku.

Vysoká specializace

V medicíně došlo ke ztrátě celkového pohledu a vědomí souvislosti. Jednotlivé obory si rozebraly člověka po orgánech a medicína dospělých se oddělila od dětské medicíny, pediatrie. V rámci pediatrie se navíc odštěpila neonatologie, péče o novorozence, a nově vznikla fetální medicína pečující o plod před narozením. Zanikl kontinuální pohled na zdraví člověka, který by bral v potaz souvislosti mezi jednotlivými obdobími života. Prakticky neexistuje zpětná vazba mezi gynekologem sledujícím těhotnou, porodníkem, pediatrem a lékaři, kteří řeší pozdější nemoci a jejich komplikace.

Zdravé srdce podle regionu?

Na souvislost zdraví lidí jednotlivých regionů s rozlišnou socioekonomickou úrovní upozornil britský lékař David Barker poprvé před dvaceti lety. Díváme-li se na data pouze z pohledu medicíny dospělých, pak nedává příliš smysl, že chudé regiony mají vyšší výskyt srdečních příhod, protože víme, že naopak tučná masitá strava je rizikovým faktorem. Byl to právě doktor Barker, který přišel s hypotézou, že větší vliv než strava v dospělosti má vliv kvalita stravy matky během těhotenství.

Chudé matky, byť často s nadváhou, jedí více průmyslově vyráběných levných potravin a méně kvalitních čerstvých výrobků. Jejich strava neobsahuje látky pro optimální rozvoj kardiovaskulární soustavy. Rodí děti se statisticky nižší porodní váhou, které mají významně vyšší výskyt srdečních chorob ve středním věku. Jeho studie provedená na vzorku 15 000 osob a závěry z ní vyvozené se vžily jako Barkerova hypotéza, která byla dále rozpracována dalšími vědci.

Stejnou studii, ale na mnohem větším vzorku 120 000 osob zrealizovala epidemioložka Janet Rich-Edwards z Women’s Hospitál Boston. Analyzovala data z těhotenského a novorozeneckého období a porovnávala je s dalšími údaji z dospělého života, jako je socioekonomický status a životní styl, a se zdravotní dokumentací. Výsledky se považují za průlomové v nazírání na zdraví populace. Bylo potvrzeno, že původ řady nemocí, zejména těch, které se řadí mezi tzv. civilizační, spadá do období před narozením.

Příčiny obezity

Posun v jejich vnímání přinesla studie prezentovaná na 58. kongresu Americké porodnické a gynekologické asociace (ACOG). Podle této studie má větší vliv na obezitu člověka obezita jeho těhotné matky než genetika a stravovací návyky v rodině. Ženy, které před těhotenstvím podstoupily přísnou odtučňovací kůru, porodily děti, u kterých byl o 52% nižší výskyt obezity než u kontrolního vzorku obézních matek bez redukce hmotnosti. Tento příznivý vliv pokračoval i v době puberty až do dospělosti. K léčbě byly použity všechny dostupné metody včetně chirurgické bandáže žaludku. Vysvětlení spočívá v adaptaci metabolismu plodu na přísun cukrů a tuků v pupečníkové krvi. Jiná studie z roku 2009 sledovala sourozence matek, které rodily s rozvinutou obezitou nebo po snížení váhy. Výsledek byl srovnatelný - sourozenci narození v době, kdy matka zredukovala hmotnost a měla přiměřený nárůst váhy během těhotenství, měli 3× nižší výskyt obezity než jejich bratři a sestry. Původní předpoklad, že pro rozvoj obezity je určující genetická dispozice, tak byl vyvrácen.

S obezitou klesly i další sledované choroby - vysoký krevní tlak, přetížení kloubů a páteře, nemoci tepen a srdce. Podobný průzkum proběhl i na populačním vzorku diabetiček II.typu. Zde se ukázalo, že ženy s nižší mírou kompenzace hladiny cukru mají častěji děti, které v dospělosti budou rovněž diabetici. Vysoká hladina cukru narušuje metabolismus plodu.

Při sledování populace dětí obézních matek došlo i k velmi překvapivým závěrům. Obezita dívek je závažným rizikovým faktorem sexuálního chování u dospívajících. Obézní dívky mají vyšší pravděpodobnost zahájit sexuální život před dosažením 13. roku života. Jejich sexuální aktivity více zahrnují nechráněný sex a jsou více vystaveny riziku nákazy pohlavní chorobou.

Nestresujme těhotné ženy

Zvláště ne různými doporučeními typu „jezte tohle, pijte tamto“. Nenabízejme příliš mnoho potravinových doplňků. Obavy, zda dělají všechno správně, vedou u těhotných k tomu, že své těhotenství prožívají jako období pocitů nedostatečnosti až viny s rizikem možného selhání.

Těhotné ale ve skutečnosti potřebují zcela základní věci: živé potraviny, čistý vzduch, nezávadnou vodu a v neposlední řadě přirozený pohyb. Jenže velká část těhotných ve městech právě toto nemá.

Již delší dobu se ví, že např. pro rozvoj mozkové tkáně je důležitá kyselina listová ve stravě, jíž by za normálních podmínek, kdyby jedla dostatek čerstvých zelených potravin, měla matka dostatek. Dojde-li ke změně jídelníčku ve prospěch balených potravin, je nutné doplňovat kyselinu listovou ve formě tablet. Na inteligenci budoucího dítěte má vliv i řada dalších látek. Těhotným ženám je fyziologicky dáno, že se jim zlepšují smysly - lépe slyší, lépe cítí, mají jemnější rozlišení chutí a snad i lépe vidí. Pověstné je zvracení těhotných a jejich chuťová vybíravost. Je to přirozené pobídnutí vlastního těla k tomu, aby byly mnohem obezřetnější při výběru jídla. Jsou přecitlivělé na hluk, protože mají ochránit nezralé sluchové ústrojí plodu. Čich je má ochránit před kontaminovanými potravinami, ale i před agresivními nepřátelskými lidmi - pach jejich potu totiž dokáže vnímavá těhotná rozpoznat. Toto vyostření smyslů je dar, který má sloužit ke kvalitě nitroděložního vývoje. Dnešní těhotné ženy mají bohužel často toto instinktivní vnímání potlačeno.

Mysli na mě, než se narodím

Smogová zátěž těhotných a vystavení některým látkám dává podklad pro výzkum tzv. fetální etiologie rakoviny. Období těhotenství, zejména pak období, kdy se zakládají orgány (organogeneze) je totiž mnohem více citlivé i na minimální přítomnost škodlivin. Zdá se, že pozdější propuknutí zhoubného onemocnění v dospělosti by mohlo mít příčinu v nepravidelnosti zárodečné tkáně při jejím vzniku.

Na podkladě nových zjištění a odhalení dříve opomíjených souvislostí došlo k revolučnímu posunu ve vnímání příčin řady nemocí. Lidské kvality a nedostatky se formují nikoliv jen při početí, tedy genetickým základem. Na základě výzkumů z poslední doby se právě život před narozením jeví jako zásadní období, bezprostředně předurčující kvalitu zdraví člověka.

Témata článku

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...