Vztah matky a dcery: Jsme jejich vzorem, přenášíme na ně svou energii i hodnoty

Jak by měly maminky přistupovat k výchově svých dcer a co je na této roli stěžejní? Zeptali jsme se psychoterapeutky Elišky Nehybkové.

* Vztah matky a dcery je jedinečný. Zdroj: Shutterstock.com.

Eliško, v čem vnímáte největší pouto mezi matkou a dcerou?

Mámy jsou pro dcery osobou, se kterou se budou porovnávat. Zda se bude dcera s matkou ztotožňovat, nebo se snažit odlišit, závisí na věku i na tom, jak kvalitní vazby mezi nimi jsou. Pokud je vztah vřelý, plný náklonnosti a adekvátních projevů lásky a hranic, pak bude matka pro dceru pozitivním a bezpečným vzorem.

Jestliže je vztah negativní, založený na kritice, zanedbávání potřeb nebo přetěžování požadavky, může docházet k častým hádkám, opozici, rizikovému chování a vnitřní nejistotě. Také situace, kdy je chování matky k dceři různorodé, tedy chvíli pozitivní a chvíli negativní, může být pro rozvoj psychiky dítěte a osobnosti rizikové.

Je pravda, že holčičky více tíhnou k otcům?

Je a není. Každý rodič má k dětem opačného pohlaví jiný typ vztahu. Stejně silný a důležitý, ale s jinými úkoly. Rodina je jako dýchající organismus. Po určitou dobu raného dětství dívka tíhne více k matce a učí se od ní základní prvky chování a emočních vzorců, které se vztahují k ženské roli. Později, ve školkovém nebo mladším školním věku, má blíž k otci, který jí pomáhá dodávat sebevědomí a zvládat požadavky vnějšího světa, do kterého se dívka dostává.

Ve chvíli, kdy začíná puberta, se zase obrací k matce a hledá u ní podporu, postoje a informace ohledně vlastního těla, sexuality, ženského sebevědomí a vztahu k sobě samé. V období adolescence je opět důležitá role otce, který slouží dceři jako vzor pro hledání budoucích partnerů. Jeho chování k ní a matce určuje její budoucí vztahovou roli a sebevědomí.

Je ale potřeba říci, že oba rodiče mají pro výchovu dcery stejný význam. Mají trochu jiné úkoly a v žádné fázi vývoje není jeden nepotřebný nebo na druhé koleji. Protože to, co dítě ovlivňuje celou dobu, je vztah rodičů navzájem a celková atmosféra rodiny.

V čem můžeme my, maminky, své dcery nejvíce ovlivnit a co jim dát do života?

Pokud je vztah kvalitní a pozitivní, pak v raném dětství holčičky matku napodobují a přebírají od ní vzorce chování i emočního reagování. Učí se nápodobou, takže tím, co vidí, ne tím, co matka vysvětluje slovně. Dáváme dcerám vzor pro to, jakou roli budou hrát v rámci rodiny i společnosti. Jak budou reagovat na stres, jak budou řešit konflikty a náročné situace.

Na co bychom si při výchově dcer měly dát pozor?

Považuji za důležité, aby se matka nesnažila vychovat dceru jako svou kopii. Je třeba představit si dítě jako projekt, u kterého neznáme správný výsledek. Mnoho matek se snaží při výchově dodržovat zásady nebo pravidla, která ale nemusí platit pro jejich situaci. Je dobré snažit se co nejvíce vnímat, jakou povahu a typ osobnosti dcera má, a pomáhat jí být tou nejlepší variantou jí samé. Nesnažit se na dítěti odžívat to, co nám se nepodařilo nebo jsme neměly k dispozici.

Nepotřebujeme být ale dokonalé mámy. Pokud nám občas ujedou nervy nebo uděláme chybu a pak se za ni omluvíme, i tak jsme pro dceru dobrou mámou. Dáváme jí totiž důležitý příklad, že ani ona nemusí být dokonalá, aby byla dobrá.

Pojďme ještě k období, kdy už jsou dcery větší. Jak by měla matka svou dceru připravit na první menstruaci?

Důležité je, aby téma těla, sexuality a zdraví nebylo v rodině tabu. Aby bylo začleněno do výchovy jako přirozené. Je ale zcela v pořádku, že každá rodina má svou úroveň diskrétnosti o těchto tématech. Dobré je, aby už v dětském věku dcera viděla, jaké názory a postoje k menstruaci má její máma. Děti jsou velmi vnímavé a sledují, jak se chováme sami k sobě, jestli se máme rádi, jak o sebe pečujeme, jak umíme odpočívat. A to všechno od nás přebírají a kopírují.

O menstruaci s dívkou mluvte, vysvětlete jí dopředu, co se v jejím těle děje a že je to zcela přirozené. Můžete udělat pro dceru speciální rituál ještě s dalšími ženami, při kterém je dívka symbolicky přijata do kruhu dospělých. Nebo alespoň zkuste z menstruace udělat něco, na co se dívka přirozeně těší a co ji posunuje do dospělosti.

Poradila byste maminkám, jak zvládnout pubertu dcer? V čem je jiná než u chlapců?

Puberta je především naprosto jiná u každého dítěte. Podle jeho povahy, podle dosavadních zkušeností se svou rolí v rodině a podle toho, jak bylo v dítěti pěstováno sebevědomí. Pokud panuje ve vztazích důvěra a rodiče postupně a adekvátně uvolňují pravidla a přidávají zodpovědnosti i práva, je puberta pro dívku sice emočně náročná, ale nemusí nutně docházet k porušení vztahů.

Matky by se neměly nechat vyprovokovávat k emočním hádkám a žabomyším válkám, například ve stylu oblékání. Dávejte dceři najevo, že i když experimentuje se svou osobností zrovna takto či onak, vaše láska se nemění. Nebojte se ale projevit svůj názor i udržet si respekt. Vaše hodnoty zůstávají stejné.

Mějte důvěru, že jste doteď položili v dítěti základy kvalitního charakteru a dopřejte mu jeho vlastní zkušenosti. Pravidla mají být v rodině stále, mladý člověk se na nich má podílet větší měrou než doposud, ale mají přibývat také zodpovědnosti a povinnosti, před kterými není dobré dítě chránit. V tomto je puberta u dívek i chlapců podle mě stejná.

Vztah matky a dcery rozebíráte také na eMiminu

Téma Poslední příspěvek Reakcí

Dcery jsou drzé a nezvládají školu

Paralenka...
5.11.18 13:43 
328

Jak na výchovu u temperamentní, divoké dcery?

Anonymní
2.6.16 12:28 
81

Matky a dcery, vztahy

honeyjenny
25.11.14 08:01 
28

Je podle vás náročnější vychovat syna, nebo dceru?

Autor:

Martina je maminkou osmiletého školáka a psaní je jejím koníčkem i prací. Většinu času věnuje redakční činnosti pro eMimino a Arome.cz. Píše převážně rozhovory, příběhy, aktuality i PR články. více

Témata článku

Přečtěte si také

Perličky ze žákovské vašich dětí

Perličky ze žákovské vašich dětí

Jsou věci, které si ze školní výuky budeme pamatovat až do konce života. A nemusí jít hned o Pythagorovu větu. Oprávněné, nebo křivdící, poznámky v žákovské knížce mnohdy spíše pobaví, než poučí....

Váš příspěvek

Odesílám...