Z města na vesnici a naopak: Kde jsou maminky spokojenější?

Rozesmáté děti lítají bosky po zahradě a maminka jim připravuje svačinku z vlastnoručně vypěstované zeleniny. Idylka? Ne pro všechny. Zatímco některé ženy na mateřské si život na venkově nemůžou vynachválit, jiné pomalu propadají depresím ze samoty. Jak to mají uživatelky na eMiminu?

Uniknout z každodenního shonu tepajícího velkoměsta a dýchat čerstvý vzduch. To jsou asi nejčastější důvody, proč se ženy v očekávání nebo mladé maminky se svými partnery stěhují na venkov. Zatímco jejich muž denně dojíždí do města za prací, ony zůstávají s dítětem doma a starají se o dům a zahradu. A tady často začíná hlavní problém.

Daň za poklidnější životní tempo

Maminky ve vesnici nemají tolik možností vyžití jako ve větším městě. Za kulturou, lékaři i nákupy musejí dojíždět autem. A když ho nemají, jsou tak trochu odříznuté od okolního světa.

Přesně tak to cítí i uživatelka doumi v diskusi Maminkou ve městě a na vesnici: Jak to máte vy?: „Když bylo synovi 9 měsíců, stěhovali jsme se na vesnici. Po necelých dvou letech jsme zpátky ve městě. Nikdy bych už neměnila. Na vesnici je sice klid, příroda, ale žádný život. Kvůli všemu jsem potřebovala auto, takže to co jsme ušetřili za život na vesnici, tak jsem projezdila autem. Nebylo tam hřiště, obchod, prostě nic. Vše nejblíž 5 km, a to jen omezeně, takže jsem jezdila do města 15 km tam a 15 km zpět.“

Hellik v diskusi Město versus vesnice: Co vám chybí? to vidí podobně: „Tak mě na vesnici chybí naprosto všechno. A právě proto se po půl roce vracím zpátky do města… Sousedka, u které můžu zazvonit jen v pyžamu a dát si u ní kafčo, hřiště pro děti, jakýkoliv obchod, ke kterému bych došla pěšky, vysoké historické domy, procházky centrem města, rychlý internet, chodníky, kroužky pro děti, kroužky pro dospělé, kino, jóga, telefon na správce objektu, který vše opraví sám, nepřítomnost kohouta, který kokrhá stále a hlavně, když potřebuji usnout. Samozřejmě že přeháním, jsou tu i výhody (zahrada, čistý vzduch, klid)… Nicméně u mě prostě vede město a poslední dobu nechápu, jak jsem mohla být tak naivní a odstěhovat se…“

Hlavně se nenudit

Pocit osamocení, když je muž celý den pryč, vnímají ženy žijící na vesnici jako velké mínus oproti životem tepajícímu městu. Na partnerovi jsou kvůli tomu mnohdy i více závislé. Pocit samoty sílí hlavně tehdy, když ve svém okolí nemají žádné kamarádky nebo vrstevnice. Třeba jako werunkaw123, která se v diskusi Nuda na vesnici svěřuje: „Tak já se odstěhovala na ves, kde žije 63 obyvatel, převážně důchodci a chataři. Neznám tu nikoho a celý den se zaměstnávám dcerou, psy, zahradou, PC a péčí o domácnost. Někdy mi z toho solidně hrabe, ale co nadělám.“

V diskusi Nuda na vesnici si proto maminky radí, jak se zabavit. Lucenka se svěřuje: „Přes eMimino jsem našla další maminky z okolí a chodíme na kafe. Pak jsem pravidelně chodila na plavání, dodělávám školu, hledám výlety po okolí. Občas se ráno rozhodnu někam vyrazit, tak sednu na vlak a někam jedeme. Zahrádka mě taky dost zaměstnává.“

Cítíte se sama? Najděte si nové kamarádky z eMimina. Stačí zabrousit do diskusí v kategorii Stejné místo.

Dětství, na které budou vzpomínat s nostalgií

Na druhou stranu, rodinný život na venkově má i svá nesporná pozitiva. Vždyť co může být pro děti lepší než pobíhat celý den venku, mít les za humny a přírodu na dosah? Také pro rodiče je vlastní domek se zahrádkou daleko pohodlnější než stísněný městský byt. Záleží tedy hlavně na tom, jaké benefity mají pro kterou rodinu větší váhu.

Třeba řeřicha si bydlení na vesnici nemůže vynachválit. V diskusi Maminkou ve městě a na vesnici: Jak to máte vy? píše: „Žijeme na vsi společně s rodiči manžela - velký barák, obrovská zahrada. Jsem za to ráda, je tu vše dostupné - dvě dětská hřiště, obchod, hospoda, školka, zahrady se zvířaty (denně vídáme slepice, psy, kočky, ovce, kozy, koně), pro dítě je to paráda, ale vyhovuje to i mně - klid, pohoda, nikam se nespěchá, nikde nezavazíme v davu, když chce dcera koukat na mravence… Pro dětství ideální, pro nás rodiče na logistiku horší, ale v životě je to asi vždycky něco za něco. Tady se cítím doma, máme tu kamarády, máme s dcerou kam zajít (hned vedle obce je les, je tu lom, potok, polní cesty, můžeme jezdit na kole nebo se jen tak toulat…). Zároveň máme do deseti kilometrů město - jezdíme na bazén, do mateřského centra, do knihovny, do zoo. Pracuji z domu a vždy, když jedu na schůzku do jednoho z největších měst v ČR, tak se velmi ráda vracím domů - prostě mi vyhovuje ten klid a pomalejší tempo vesnice. Ale uvědomuji si, že teď je dcera malá, tak ji to takhle stačí, až začne kolotoč práce - škola - kroužky - nákupy - tak mi asi naplno dojdou výhody města.“

Něco na půl cesty

A že se to ve vás mele a nemůžete se rozhoupat, jestli z města uniknout na venkov nebo naopak? Ke kompromisu můžete přistoupit i v tomto případě. Máte v podstatě tři možnosti.

• I ta největší česká velkoměsta nabízejí k bydlení příjemné okrajové lokality, kde je to do přírody co by kamenem dohodil, a přitom zůstává veškerá občanská vybavenost na dosah ruky.
• Případně můžete zůstat v centru a pořídit si chatu nebo chalupu, kam budete jezdit na víkendy.
• Dalším řešením je přestěhovat se na malé město. Tam budete mít v docházkové vzdálenosti jak veškeré obchody, školy a kulturní centra, tak okolní pole a lesy.

Stejně to vidí také Dujana v diskusi Kde se lépe žije? Město nebo vesnice? „Každému se líbí někde jinde. Mně se třeba žije dobře skoro všude, ale o něco víc mi asi vyhovuje město. Ne kvůli nějakému bujarému společenskému životu, ale třeba kvůli dojíždění do práce, k doktorům atd. Zvolili jsme kompromis - bydlíme na samém okraji města (Prahy), máme to 2 minuty na MHD, ale zároveň je tu klid, za barákem les, pole…“

A za který tým kopete vy? Jste jako maminka spokojenější ve městě, nebo na vesnici? Dejte nám vědět v komentářích.