Zamilovala jsem se do jeho hlasu. Jenže pak jsem na prstě uviděla snubák

Hlas v telefonu a přelud ideálního muže

Od svých dvaceti let jsem byla vášnivou cestovatelkou a během deseti let jsem sama procestovala téměř celý svět. Protože jsem se živila jako fotografka a copywriterka na volné noze, mohla jsem si to dovolit a pracovat i ze zahraničí. Pokud jsem však jela někam na víc než dva týdny, bylo těžké najít nějakého spolucestovatele, natož partnera. Měla jsem za sebou několik krátkých vztahů, které nevydržely déle než pár měsíců.

Na jednu stranu mě mrzelo, že jsem neměla parťáka, ale na druhou stranu mě zase nikdo neomezoval a na cestách jsem se vždycky s někým seznámila. A tak jsem si psala aspoň blog, kde jsem sdílela zážitky z cest se svými čtenáři.

„Hele, Zuzi, co kdybys mi udělala besedu pro druhý stupeň?“ oslovila mě známá, která byla učitelkou na základní škole. „Já ti nevím,“ nebyla jsem si tím jistá. Popravdě jsem si to nedovedla představit. Pro dospělé ještě ano, ale pro několik tříd puberťáků? Známá mě nakonec přesvědčila a beseda se navzdory mým obavám velmi vydařila. A tam to všechno začalo a já jsem si k psaní a fotografování začala vydělávat ještě besedami.

Když jsem se vracela z besedy v Domažlicích, zazvonil mi telefon a na displeji se objevilo neznámé číslo. „Dobrý den, tady Radek,“ ozval se na druhé straně hluboký mužský hlas. „Dostal jsem na vás kontakt ze školy v Poděbradech, rád bych vás pozval k nám na základku v Jablonci nad Nisou. Zvládla byste to ještě tento týden? Byl bych moc rád, protože se nám to tematicky hodí.“ „Přijedu moc ráda,“ odpověděla jsem. „Hodí se vám tento pátek?“ Hodil.

Kdybyste mi ještě předtím, než mi Radek zavolal, řekli, že se člověk může zamilovat i po telefonu, nevěřila bych vám to, ale teď jsem měla pocit, že se mi to stalo. V duchu jsem si neustále představovala, jak asi vypadá, a nemohla jsem se na nic soustředit. Po dlouhém čekání konečně přišel pátek. Nasedla jsem na vlak, a když jsem se ocitla před školou, s bušícím srdcem jsem Radkovi zavolala.

Informace o reklamě

Matahari Dates – Seznamka pro náročné

Matahari Dates je privátní platforma propojující muže připravené poskytovat podporu a ženy, které hledají vztah založený na respektu, ambici a jasné dohodě.

Vyzkoušejte zdarma!

Oříškové oči a nečekané zklamání

Když otevřel dveře a já jsem se mu podívala do oříškově hnědých očí, věděla jsem, že jsem úplně ztracená. Jenomže když se mi představil a podal mi ruku, všimla jsem si, že má na prstě kroužek. Že jsem byla tak pitomá, hubovala jsem si v duchu. Pan učitel se na mě celou dobu mile usmíval a nespouštěl ze mě oči. To je taková škoda, že je ženatý, letělo mi hlavou, když jsem po ukončení besedy dávala žákům prostor pro dotazy. Už dlouho se mi nikdo takhle nelíbil.

Jakmile jsem zodpověděla všechny otázky, pan učitel ke mně přišel, poděkoval mi za pěknou a zajímavou besedu a dal mi kytici růží. Když mi podával ruku, měla jsem na chvíli pocit, že ji držel déle, než bylo nutné. Pak jsem se ale v duchu okřikla, že jsem si to nejspíš vyfantazírovala, a raději jsem nad tím přestala hloubat.

A tak jsem se s ním rozloučila a vyšla ven do mrazivého dne. Byla jsem tak zklamaná, že se mi chtělo skoro plakat. Vzápětí jsem zaslechla rachocení dveří a za zády se mi ozval povědomý hlas.

„Slečno Zuzano, počkejte.“ Otočila jsem se a spatřila Radka. Než jsem stačila cokoli říct, pokračoval. „Víte, chtěl jsem se ještě zeptat, jestli vás můžu pozvat na večeři.“ Místo odpovědi jsem se významně podívala na jeho prstýnek. „Ach tak, to je kvůli mým žákyním. Věřte mi, že když učíte druhý stupeň, je pro všechny lepší být ženatý učitel než svobodný,“ vysvětlil a já jsem se musela začít smát.

Pozvání jsem samozřejmě moc ráda přijala a v létě spolu vyrážíme do Austrálie. Radek má totiž jako učitel dva měsíce prázdnin. Já jsem konečně našla parťáka na cesty a věřím, že i partnera pro život.

Zuzana, 31 let

Přečtěte si další zajímavé příběhy, které Život napsal »