Beznaděj vystřídalo štěstí

Jsem zde, abych mohla plnit roli babičky

Beznaděj vystřídalo štěstí

Moje dcera se pár let snažila o miminko, ale bohužel se nedařilo. Fyzicky i psychicky byla na tom dost špatně. Hlavně když její kamarádky prožívaly štěstí se svými dětmi. Nepomohli ji ani lékaři, když ji vzali poslední naději přirozeného početí. Zklamání, že se ani několikáté umělé oplodnění nepodařilo bylo veliké. A pak se to stalo, měla jsem rozsáhlý infarkt, moje tělo i mysl byla takzvaně na druhém břehu. Něco mi nedovolilo umřít a táhlo mě to zpět do života. Kdosi mi stále opakoval, že ještě není můj čas, že na mě ještě někdo čeká a chce mě poznat. Díky strachu o mě dcera přestala myslet na miminko. Za pár měsíců byla ze mě babička a z dcery šťastná milující máma…

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
8882
31.10.20 09:39

Krátký, ale silny příběh - a jsem ráda, že to dobře dopadlo! :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit