Byl to boj. Porod i dny po něm. Ale děti za to stojí!

Můj první porod a prvních 14 dní s miminkem. Náhled okem prvorodičky, která se bála od samého začátku.

Byl to boj. Porod i dny po něm. Ale děti za to stojí!

Dlouhou dobu jsem váhala, jestli vám sem můj příběh napsat. Nerada bych vyděsila prvorodičky, sama jsem si vyhledávala informace před porodem.

O miminko jsme se s manželem snažili celkem dlouho, po braní spousty léků a změněné práci se nakonec zadařilo. Byla jsem na rizikovém těhotenství a chodila pravidelně na kontroly. Od 7. měsíce mi lékař říkal, že mám počítat s předčasným porodem. Byla jsem hodně vyděšená a začala po kamarádkách shánět věci velikosti 50 a méně. Sama jsem si koupila nejmenší vel. 56. Tři týdny před termínem mi v půl sedmé večer praskla voda, když jsem se sehnula s lopatkou a smetákem zamést nepořádek ve sklepě. V půl osmé jsme vyjeli do nemocnice, jelikož jsem si podle recenzí a po domluvě vybrala nemocnici hodinu cesty od místa bydliště.

Když jsme přijeli do nemocnice, napojili mě ihned na monitor a sestřička odešla. Monitor začal po chvilce neskutečně pískat a červeně blikat. Vyděšeně jsem poslala manžela pro sestru. Malý měl tep okolo 190, sestra mě nechala na monitoru a řekla, že pokud mu tep neklesne, bude porod císařským řezem. Po třech hodinách tep neklesal a já se neotevírala. Paní doktorka mi řekla, že se mám připravit na císařský řez. Začala jsem úkolovat manžela, že si přeji, aby mu byl syn přiložen na tělo, pokud já nebudu moct. Ihned jsem hlásila, že budu chtít nadstandard.

Malý jakoby to slyšel a během 10 minut se mu tep srovnal a císařský řez více nehrozil. Po čtyřech hodinách jsem měla už silné kontrakce a stále jsem byla otevřena na dva prsty. Dávkovali mi neustále kapačkou něco na otevření. Po 10 hodinách jsem si musela nechat zavést epidural. Naprosto nevyspalá, unavená a bez sil. Bohužel v kontrakcích, které byly téměř nepřetržité, mi málem nebyli schopni zavést epidural, ale nakonec se to povedlo a na čtvrt hodinu se mi ulevilo. Po 15 minutách mi píchli hned oxytocin, takže se to s epiduralem vyrovnalo a nastaly opět silné bolesti. Otevřela jsem se zase pouze o kousek. Lékařka byla rozhodnuta, že prostě porodím přirozeně.

Po 13 hodinách jsem se konečně dostala do fáze tlačení. Sama jsem vycítila, že otvor je prostě hodně malý a prosila lékaře, aby mi udělali císaře. Bohužel byl malý už v porodních cestách a musel jít přirozeně. Pochopila jsem a prosila o nastřihnutí. Lékař mě nastřihl, ale cítila jsem jak hodně jsem se natrhla, ale štěstí, že vidím malého bolest nulovalo.

Malý počůral sestřičce všechny jmenovky a kartičky:-D a manžel to stihl ještě vyfotit. Zážitek na celý život.

Když mě lékař šil, schválně jsem počítala počty stehů:-/ 3 uvnitř a 6 venku. Těšila jsem se, až bude mít hotovo a já půjdu konečně do sprchy. Poslední, co si pamatuji je, jak mě manžel vedl do sprchy a já ležím na zemi a sestřička mě sprchuje ledovou vodou. Probudila jsem se až na pokoji po dvou hodinách. Nasnídala jsem se, ale sotva jsem zvládla držet rohlík. Malého jsem půl dne neviděla a na záchod jsem sama nebyla schopna dojít.

Druhý den mi ráno byly nasazeny krevní transfúze kvůli vysoké ztrátě. Dostala jsem 5 dávek, poté mi bylo lépe a konečně jsem měla malého na pokoji. Šití začalo přicházet k sobě a bolest se den ode dne zhoršovala. Několikrát jsem byla za lékařem, aby se na mě podíval. Verdikt zněl stále stejně, nic tam nevidím. Zvykejte si. Říkala jsem si, že jsem asi citlivá a musím to prostě vydržet.

Po 4 dnech nás pustili domů a já tu noc doma vůbec nespala. Bolely mě záda a celé pozadí na dotek. Nemohla jsem ani ležet, sedět, stát nic. Bolestí jsem se nemohla hýbat. S pláčem jsem volala na gynekologii. Měla jsem ihned přijet. Lékař mě prohlédl a já vřeštila bolestí při prohlídce, vzal mi krev a píchl injekci proti bolesti. Druhý den jsem k němu jela zase. Píchl mi znovu injekci a naordinoval antibiotika. Verdikt zněl: „Obrovský hematom ve stezích“, který se zanítil. Crp 46. Lékař nechápal, jak mě mohli v nemocnici pustit domů.

Po týdnu, kdy jsem každý den chodila na injekce, mi lékař vzal znovu krev a bohužel došlo ještě ke zvýšení crp na 74. Nasadil další antibiotika a já se modlila, aby vše bylo už v pořádku. Začalo se mi dělat lépe a pomalu jsem byla schopna posadit se na gauč bez kruhu.

Po léčbě a dobraných antibiotikách se mi začala dělat kvasinková infekce v oblasti prsou. Dny a noci neskutečných bolestí, kdy mi při kojení tekly proužky krve z bradavek, které se nakonec zanítily a já musela zastavit laktaci.

Dnes jsme oba zdraví a šťastný. Přes to všechno, co jsem zažila, si dokážu představit zažít to pro svoje dítě znovu.

Ať už bude, nebo byl váš porod jakýkoliv, vždy hledejte to dobré. Děti za to vždycky stojí.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
4138
31.12.20 00:42

Ahoj, koukám si si to též vyžrala. Je dobře že jsi to sem napsala, všude se píše většinou o tom jak jde vše hladce a šup hup a je to. Sice je to víc strašidelné ale zase pravdivé a maminky co mají potíže alespoň vědí že i toto je normální a stává se to :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
971
31.12.20 03:32

@Leviatan
Právě, že okolo mě to měli všichni hladce a já si říkala co jsem komu udělala, že jsem si to takhle vyžrala. Jen mě mrzí, že jsem malého připravila o mateřské mlicko.

  • Zmínit
  • Nahlásit
3618
31.12.20 10:28

@petasp Ty jsi malého určitě o nic nepřipravila a bude prospívat i na umělém mléce. Hlavně že jsi to zdravotně zvládla a nemáš následky na zbytek života. Mám už prcky 3 a všechno šlo bez problému, porody bez farmak či zranění, i tak si té bolesti okolo mateřství člověk zažije hromadu. Drž se a snad další mimčo bude mít hladší start :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
94
31.12.20 15:02

Děkuji za pozitivní závěr :-) :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
64
31.12.20 15:18

Vždy když tohle čtu, tak je mi to hrozně líto. Je potřeba si zjistit co nejvíc informací a nenechat si líbit vše, co Ti doktoři dělají. Porod bolí, ale nemusí to bolet víc, nez je nutné. A i tak to může být krásný zážitek, na který bude člověk s láskou vzpomínat. Přeji Ti, ať je takový ten další :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
971
1.1.21 03:09

@Apsalar
Moc děkuji :srdce: Hodně mě to zklamalo a to hlavně z toho důvodu, že jsem jela na nemocnice hodně daleko kvůli recenzi a platila si ještě nadstandard a že doktoři pořádně tu maminku neprohlednou. Chápu, že některé jsou precitlivělé a mají nízký práh bolestí, ale když si někdo stěžuje 3 dny v kuse, že se bolest zhoršuje a postupuje přes záda až pomalu k lopatkam, tak je asi něco špatně. :( bohužel v tomhle je lékařství na pytel, nebo respektive někteří doktoři. Nebýt jedné úžasné sestřičky tak mi nedali ani nic na bolest. Sestřička se nade mnou vždy slitovala a donesla mi něco. Ještě teď mám v děloze nějakou tekutinu a čekáme co se bude dít a to jsem půl roku po porodu, chození na velkou je jedna kapitola zase sama o sobě, zřejmě budu muset časem na operaci :zed:

  • Zmínit
  • Nahlásit
971
1.1.21 03:13

@Dracunculus
Doufám v to, malý je dost nemocný, ale je šťastný a krásně hamá:-)
Následky nějaké jsou, ale už jsem si na to asi spíš zvykla. Jen a konecnikem a močovodem to bude bez na dlouhou trať :? @Mellam
Bez toho by to snad ani nešlo :) vždy když ho vidím tak na všechno zapomenu. Děti jsou štěstí samo o sobě, sice někdy na láhev vína, ale ten náš září jako sluníčko :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
18361
1.1.21 17:12

@petasp jejda co za šílenou porodnici to bylo?
vypadá to, že lékaři dělali jeden kopanec za druhým, hrůza
na to vše, co jsi zažila, jsi neskutečně optimistická :palec: :srdce: :hug:
přeji ať už se tvé problémy všechny rychle vyléčí

  • Zmínit
  • Nahlásit
18802
1.1.21 17:35

Doufám, že jsi napsala pořádně dlouhou stížnost. Tohle je fakt humus a rozhodně bych to neodbyla tím, že ne všechny mají fajn porod. :zed:

  • Zmínit
  • Nahlásit
971
2.1.21 07:29

@stinga
Děkuji, ono to asi jinak nejde :) když ho vidím tak jsem neskutečně šťastná, že je tu s námi
Rodila jsem v Jičíně, hrozně hezké recenze a zkušenosti od okolních kamarádek.
@P4ja
Nenapsala jsem nic i když jsem prvních 14 dní opravdu chtěla. Místo abych si užívala s malým a byli jsme doma, tak jsme lítali pp doktorech :(

  • Zmínit
  • Nahlásit
18802
2.1.21 08:31

@petasp Právě proto. Dokud si tohle zacházení necháme líbit, pak to bude všem procházet.

  • Zmínit
  • Nahlásit
527
2.1.21 10:09

@petasp
Držím palce, aby byl malý v pořádku. Když je hodně nemocný. Aby bylo vše už jen dobrý. ;)

  • Zmínit
  • Nahlásit
18802
2.1.21 12:46

@Leviatan Dokud k tomu bude takový přístup, tak se to nikdy nezmění. Nevidím důvod proč by vůbec nějaká žena měla tohle podstoupit.

Ano, nikdo ti nezaručí, že porodíš za hodinu a skoro bezbolestně. Že se nic nestane. Ale tohle je do nebe volající humus. :zed:

  • Zmínit
  • Nahlásit
4138
3.1.21 02:35

@P4ja to ne ale nemá cenu se nervovat dopředu. Stresem akorát porod jde hůř. Řešit je potřeba po té chybě ideálně. Tedy to že ji poslali se zánětem domu.

  • Zmínit
  • Nahlásit
18802
3.1.21 08:46

@Leviatan Tak nervovat určitě ne. Ale je potřeba mít, co nejvíc informací před porodem. Vědět, do které porodnice jdeš, co tam čekat. A opravdu vědět, co a jak. Mít tam chlapa nebo doprovod, který tě podrží a vědět, proč s něčím souhlasit nebo ne.

A ne čekat, co tam s tebou doktoři provedou. A pak si říkat, že je vlastne vše ok a jak tebe i miminko pěkně zachránili. Protože nejvíc komplikací vzniká právě tím, že do porodu zasahují víc než je třeba. A neinformovaná žena a doprovod si to nechají líbit. :nevim:

  • Zmínit
  • Nahlásit
971
3.1.21 12:52

@P4ja
Tojo :( jenže on si to člověk uvědomí většinou až dýl, že začátku si prvorodicka myslí, že to takhle má každý :(
@Baruunečka
Děkuji, má pořád jen rýmu a kašel. Doufám je, že mu to tolik neublizily ty antibiotika že začátku :think:
@Leviatan

Já tam manžela měla, ale původně u porodu nechtěl být, protože mu je špatně už jen v lékařském prostředí. Nakonec když to viděl tak zůstal téměř do konce, odešel na posledních 10 minut (samotný porod a šití). Byl semnou prvních 14 dní doma,.protože sama bych to určitě doma nedala. Nedokázala jsem malého pomalu ani vykoupat. Pouze mi ho nosil na kojení a potom ležel semnou v posteli a kojila jsem ho v leže.

  • Zmínit
  • Nahlásit
18802
3.1.21 13:26

@petasp To já ti vůbec nevyčítám. A vůbec to není tvoje chyba, že to takhle dopadlo. :hug:

Můj první porod byl celkem v pohodě, protože se mně povedlo nenechat se rozhodit celou dobu být ve vlastní bublině. A chyby mně docvakly až při přípravě na druhý, kdy jsem se do toho mnohem víc ponořila.. A to jsem měla pocit, že jsem si dost informací zjistila, a i tak by mě stejně utáhli na vařené nudli.

Jen mě berou všichni čerti, když jedna žena řekne druhé, že to takhle vlastně je, a že to taky měla. A že je to vlastně v pořádku, když se k tobě doktoři chovají jak hov..da, a že oni ví nejlíp, jak máš rodit a dýchat.. A že jsem podobné věci slyšela i od vlastní mamky. :?

  • Zmínit
  • Nahlásit
971
3.1.21 18:48

@P4ja
No právě, já sice byla v pohodě a jela ještě nějakých 10 hodin porodu s úsměvem, když se mě manžel zeptal jestli dobrý, ale pro příště vím, že je mám poslat někam.
No proto si chci u druhého zjistit opravdu hodně informací a rozhodně nechci jít rodit tam co teď :zed:

  • Zmínit
  • Nahlásit
18802
3.1.21 19:55

@petasp Doporučuji třeba jemné zrození nebo i vyhledat nějakou dulu, případně PA. Ty tě provedou těhotenstvím a případně i porodem, pokud je tam pustí. Ono to není o tom odmítnout vše, ale spíš vědět výhody a nevýhody a případná rizika. A mít podklad pro to, když se budeš muset rozhodovat. A úplně nejlepší asi je si to nastavit tak, abys porodila v podstatě sama a personál tam byl jen pro případ, že se stane něco, co sama nezvládneš. Nebo třeba pro případ CS.

  • Zmínit
  • Nahlásit
4138
3.1.21 22:46

@P4ja abych byla připravená a věděla úplně všechno tak bych musela mít vystudovanou medicínu alespoň. Bohužel jsem neměla nastudované všechny varianty například že mi odešla zelená voda ani jaké varianty postupu atd Tak jsem důvěřovala personálu. Také jsem nevěděla že je možné mít kontrakce 3 dny.
Já bych byla třeba vděčnější za víc zásahu a víc péče než naopak. Všude se píše jak zdravotníci zasahují do porodu špatně a já jsem měla pocit spíš opačný. Nikdo mi pomalu nic neřekl, nevysvětlil, pravidelně mi nikdo neříkal co se děje, nikdo mi nevysvětlil co to znamená jaká jsou rizika a vůbec nic kolem zelené vody atd… Takže zase odezdi ke zdi. individuálně. Opravdu jsem nebyla dopředu schopná bez jakékoliv zkušenosti vědět, že budu mít informaci málo, když se všude píše jak zdravotníci se věnují až moc. A taky mi jejich zásahy a chemie vždy pomohly. Tak mě se zase nelíbí když každý brojí za to že chemie je špatná a zdravotníci by neměli se ani ukazovat. Příště bych si zaplatila vlastní PA

  • Zmínit
  • Nahlásit
18802
3.1.21 23:07

@Leviatan A to je druhá věc. To, že k rodičce přistupují jako k někomu, kdo jim ani nestojí za vysvětlení a prostě jedou podle svého. Pak je to o tom, že to ženy prostě donutí si ty informace zjišťovat a div ne studovat medicínu. A pokud máš pokažený první porod, pak se sakra začneš zajímat. Teda pokud ti nějaká hodná duše neřekne, že je to vlastně normální.

Za mě je ideální, když nechají porod běžet a v případě problémů pomůžou. Nikdy nemůžu vědět, že to nakonec neskončí CS. Ale vím, co se mnou udělala změna polohy, která mně byla opravdu nepříjemná.

A medikace je přesně něco, co by nemělo být paušalizováno jako apriori špatně, protože není. Ale měla bys k tomu mít právě ty informace proč ano, proč ne, aby ses mohla rozhodnout. Ne, že ti to někdo píchne bez varování klidně už při příjmu. To si myslím, že je ten největší problém.

  • Zmínit
  • Nahlásit
971
4.1.21 02:50

@Leviatan
Tenhle přístup jako že abych konečně odešla mi vlastně byl ukázán hned po porodu, kdy mi den a půl po té řekli, že klidně můžu domů :zed: hned po krevní transfúzi. V neděli mi řekli, že jdeme domů ráno ale už komunikovali s dětským oddělením a já byla zbalena, ale domů se šlo až v pondělí po 3 hodině :? Což by měli také komunikovat.

  • Zmínit
  • Nahlásit