Být ženou aneb dávat vše a nedostávat nic

Můj příběh o tom, jak jsem byla šťastná, měla dokonalého partnera a děkovala za každý skvělý den. Tedy do chvíle, než jsem zjistila nejen těhotenství, ale že žiji v bublině a asi také v úplně jiném alternativním vesmíru.

*

Pokud se narodíte jako člověk, je velmi pravděpodobné, že nebude život jednoduchý (pokud se nenarodíte s plným zdravím, předpokladem dožít se 106 let, do bohaté rodiny, s IQ 140, jistou budoucností, úžasným protějškem a štěstím jako v pohádce). Pravděpodobnost se ještě zvyšuje, pokud se narodíte jako žena. Jsme problematická stvoření, a ač si své trable vytváříme dost často samy, hlavním podílem na všem štěstí i neštěstí mají muži. To, že se v našich a jejich hlavách točí kolečka snad úplně jiným směrem, je známé a omílané tak často, že to není třeba opakovat.

Určitě se mnohé z nás stala ta krása, kdy jste potkaly dokonalý protějšek. Chlapa, který se za vás postavil, miluje vás, nosí kytky na nádraží, skládá básničky a dělá koláže z fotek. Chlapa, jež myslí pouze a jen na vaše dobro a navíc je krásný, usměvavý, chytrý, vtipný a skvělý milenec. Když vás požádá takový muž o ruku a řekne, že jste ta pravá a nejúžasnější ženská na světě, kterou nikdy neopustí a udělá pro vás vše. Že spolu vše dokážete a jste ten nejúžasnější pár. Taková láska je jen jedna a zní to skoro jako nějaké klišé z bláznivé romantické komedie.

Je samozřejmostí udělat pro společnou budoucnost vše, co je třeba a pro svou milovanou polovičku se skoro přetrhnout. Jste pyšní a nejšťastnější stvoření v celém vesmíru. Tomu druhému věříte a dmete se pýchou, když všichni kolem závidí, jak jste skvělý páreček. Vztah je o to krásnější, když máte společné zájmy, cestujete, podnikáte různá dobrodružství a vše vám společně vychází. A vy se sice bojíte budoucnosti, ale věříte, že když spolu vše tak skvěle zvládáte, zvládnete vždycky všechno.

Přesně tohle jsem zažívala já se svým partnerem. Troufám si říct, že naše láska byla osudová a příběh o tom, jak jsme se dali dohromady vždycky každého dojal. Po předchozím příšerném vztahu jsem si byla jistá, že je on ten dokonalý muž. Nikdy jsem si nepředstavila, že po těch letech co se milujeme, by to někdy mohlo být jinak. Cítím se zamilovanější a zamilovanější, jsem na něj pyšná za cokoliv, co se mu povede, podporuji ho v těžkých chvílích, když se naopak něco nevede. Abych mohla být s ním, odmítla jsem plno pracovních příležitostí, ale není to má prohra ani oběť, vnímám to tak, že je to chci a je to správné. Beru jako samozřejmost za ním jít kamkoli na světě a ve všem mu být oporou. Dělá mi to radost a jsem šťastná, když je šťastný on.

I když beru antikoncepci, zjistila jsem, že jsem těhotná. Vnímala jsem podivné pocity a stavy, které jsem před tím nikdy neměla. Ani mě to nenapadlo, ale po konzultacích s kamarádkami, kterým jsem si stále stěžovala, jak mi je blbě, jsem naběhla do lékárny a pro jistotu se otestovala. Mělo to být jen pro jistotu, pro klid. Test byl ale pozitivní i přes to, že jsem menstruovala. Je pravda, že místo 5 dní silného krvácení proběhlo něco jako drobné jednodenní začervenání a pak nic. To už mi bylo divné. Myslela jsem, že se mi splašily hormony a co, vždyť u nás ženských je to normální. Po prvním záchvatu paniky jsem se uklidnila a řekla si, že tohle zvládneme. Věk máme oba akorát, a i když nemáme ještě VŠ ani společné bydlení, stejně jsme spolu chtěli být a rodinu jsme plánovali. Strašně jsem se tedy bála reakcí našeho okolí, hlavně tedy ze strany rodičů, ale v 25 to snad nebude problém.

Nechtěla jsem ale nikoho plašit. Vím, že nic není jisté a začátky těhotenství, nemusí dopadnout dobře. Chtěla jsem tedy počkat co nejdéle, abych si byla jistá. Naznačovala jsem ale podobné hovory a ptala se, jestli si mě vezme, znáte to… Řekl, že ano a že mě miluje. Dokonce jsme se bavili o tom, jak by naše děti mohly vypadat. Zároveň jsem ho viděla hrát si s šéfovo dcerkou a celý zářil, malá taky. Navrhl, že bychom jí mohli společně hlídat a jaká je malá zlatá. Rozplývala jsem se nad fotkou s mým milovaným a tou maličkou a začala si říkat, že je to vlastně štěstí a měla bych to s ním probrat a co nejdříve mu to říct.

Měli jsme krásný víkend, plánovali, co budeme dělat a jaké dobrodrůžo podnikneme tentokrát. Zatímco byl ve sprše, zapnula jsem počítač a snažila se najít jedno video na facebooku, co sdílel jeden z mých přátel. Byly na něm super tipy na víkend ve městě, kde zrovna jsme. Celá natěšená, jak mu udělám radost, znáte to. Už možná tušíte, na co jsem narazila po načtení fcb stránky. Kdyby to bylo porno, tak bych byla šťastná. Otevřel se přede mnou jeho profil a tam rozepsaných několik chatů s holkami. Normálně by to bylo v pohodě, vždyť já mám taky kamarády, se kterými si píšu. Ale bohužel na první pohled bylo jasné, že to není normální konverzace.

Po přečtení pár řádků toho, jak by támhletu a támhletu naplácal po zadečku. Jak jsou krásné a ať pošlou fotky, aby si mohl udělat dobře, mi začalo být zle. Tohle bych ještě snesla, ale jedna z konverzací byla přeci jen jiná. Zjistila jsem, že půl roku si dopisuje se slečnou, vyměňují si fotky a vzájemně se chválí - jaká je ona zlaťonká a on fešáček. Přemlouvání, aby s ním šla do kina a že by mi to určitě nevadilo. Vážně o mě nepsal vůbec hezky, spíš jako kdybych byla otravná kráva, kterou nesnáší. Byla jsem v tranzu a četla dál. Posílal jí fotky, které jsem fotila já, dokonce mou oblíbenou s tou malou holčičkou. U téhle fotografie se zeptal, zda už by mohl být tatínkem a že škoda, že ještě nenašel tu pravou a vyjádření, že ona by ta pravá mohla klidně být. Skončilo to domluvou, že až bude svobodný, tedy až se se mnou konečně rozejde, půjdou spolu do kina a poplácá jí po zadečku. Po přečtení téhle věty jsem v šoku notebook zaklapla a utekla.

Šla jsem na balkon a začala příšerně brečet. Protože jsem nic nehledala, neměla žádné podezření a i kdybych měla, nikdy bych mu neprohlížela takto soukromí, byl šok o to větší. Měla jsem v hlavě úplně prázdno a nevěděla, co mám dělat. Nadávala jsem si, že jsem neměla vůbec pokračovat ve čtení a ihned to zaklapnout, že jsem pitomá. Mám mu říct, že to vím? Nebo dělat, že nic? Co se děje pro Boha, že o mě píše takhle hnusně? Je to blbost co prostě chlapi dělají a nemám to řešit? No tak co, píše si s nějakýma buchtama, vždyť to nevadí… Ale vadí, on mě normálně podvádí a nesnáší mě. Měla jsem okolo sebe a v hlavě bublinu. Nebyla schopná dýchat a cítila se hrozně.

Když vyšel z koupelny, byl vyděšený a stále se ptal, proč pláču a co se děje. Nebyla jsem schopná nic říct. Nakonec jsem se zeptala, jestli mě miluje a je mezi námi vše v pořádku a on že samozřejmě a tvářil se ustaraně. Tak jsem řekla, co se stalo a co jsem viděla. V tu chvíli by se v něm krev nedořezal. Řekl, že je debil a je to jen taková blbost, která mu pomáhá, když je třeba nervózní a nebo jsem daleko od něj a on je sám. Omlouval se a objímal mě. Nakonec z něj vylezlo, že se už dlouho trápí a bojí se budoucnosti, abychom jí zvládli. Že nechce, abych se kvůli němu něčeho vzdávala a ničila si život. Dlouho jsme si potom povídali a snažili se nějak situaci vyřešit. Po několika omluvách a ujištění, že jsem skvělá, krásně se o něj starám a opravdu mě miluje, jsme se šli projít a změnili téma.

Od té doby jsme se o tom nebavili a je milejší, snaží se. Bohužel mu nějak nevěřím a stále se peru s tím, co dělat a jak se zachovat. Na každý pád si připadám jako největší kráva a vyvrhel na světě, ale stále ho miluji. Pokaždé, když je sám si představuju, jak píše další hnusné věci o mě a krásné o té druhé. Nemohla jsem spát, zvracela a stále brečela. Asi je vám jasné, jak to dopadlo. Včera se mi udělalo hodně špatně a dneska ráno jsem dostala MS. Dozvědět se ve stejnou chvíli, že jste těhotná a váš partner vás podvádí je opravdu skoro jako z blbého filmu. Tuplem v případě, že kvůli tomu o těhotenství přijdete a tím pádem vlastně o jedinou věc, ze které jste i přes to všechno měla velikou radost.

Nikomu jsem to neřekla, takže nikdo z mého okolí nic netuší. Ani on. Nikdy se to ani nedozví. Jsem zvědavá na další vývoj. Na každý pád už nejsem nejšťastnější a nejopečovávanější ženou v celém vesmíru. Jsem jen další praštěnkou, co uvěřila, dávala všechno a nakonec nedostala nic.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
Anonymní
12.3.18 03:57

Moc mě mrzí konec tvého těhotenství :( Nevím, jestli Ti to pomůže, ale zažila jsem na chlup to stejné- akorát jsem tedy nebyla těhotná, ale den předtím, než jsem to zjistila, jsme se dohodli, že se začneme snažit o dítě- opravdu ideální načasování. 3 roky si spolu psali o tom, že kdyby byl teď s ní, tak už na sobě ona nemá tričko. Úžasná moderní technika a sociální sítě, které celý svět sbližují- bohužel často rozdělují ty nejbližší :( Mě se zatmělo před očima, v slzách, pyžamu a s mastnými vlasy jsem dojela ke své duši na vyzpovídání. Byla jsem přesvědčená, že je konec. Nakonec jsme to nějak ustáli. Prý by to měl spravit čas- no nevím. Je to pár měsíců a já jsem akorát podezíravější a žárlivější- vlastnosti, které partner nesnáší, ale vlastně si za ně u mě může sám. Takže je zatím toleruje, všechno se mi snaží vysvětlit, s kým si píše, kdo to byl atd… No a já se modlím, abych to co nejdřív zase byla já. A moc se bojím, že se to nikdy nestane. Jen si opakuju, že „s tím, čeho se na nás dopustili ostatní, se už nějak vyrovnáme; horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami“. A říkám si, co bych si asi tak musela provést, aby to tohle trumflo…

  • Nahlásit
21369
12.3.18 05:10

Skoro se přetrhávat pro svou druhou polovičku není potřeba. Ani být zamilovaná do toho, že jsem zamilovaná. Byla jsi prostě v bublině, nevšímala sis nějakých věcí, viděla jen to, co jsi vidět chtěla. To se stává. Zvlášť po „příšerném vztahu“, jak píšeš. Nevím, jestli by mě jeho výmluvy o tom, proč to dělá, přesvědčily. Prostě rád píše druhým a vyloženě mu to dělá dobře. Jinak by to nedělal, mrknul na pár cizích nahatých bab a bylo to. O otěhotnění „přes“ antikoncepci se toho tady napsalo už dost. Je mi líto, že těhotenství skončilo dřív než začalo, ale možná přišlo v pravý čas, aby sis uvědomila, co od života chceš. A chlápek s rukama v kalhotách u fotky jiné holky to asi nebude.

  • Nahlásit
  • Zmínit
6259
12.3.18 05:24

Když si to představím, tak to, že si píše s jinou lechtivé zprávy bych možná ještě překousla, ale za ty hnusné řeči o mně bych ho nakopla s rozběhem. Potrat je smutná věc, ale buď ráda, že to tak skončilo. Mít dítě s takovým materiálem by asi nebyl žádný med.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
12.3.18 07:44

Rizni do toho a odejdi… taky se mi to stalo. Ten potrat měl znamenat druhou šanci pro me… ale já neposlechla…

  • Nahlásit
5043
12.3.18 07:48

No… píšeš, že bys mu „nikdy takto nelzela do soukromí“, nicméně jsi to udělala. Jsem přesvědčená, že řada z těch šťastných mamin, co tady teď Tvého přítele odsoudí, by taky našla ošklivé věci, kdyby trochu hledala. Ale je normální, tohle nedělat, že. Vztah je o důvěře dvou lidí, ne o prolézání profilů a slídění. Ani to, že má nějakou stránku otevřenou, není omluva pro to, aby ses začetla. Osobně si myslím, že vzhledem k tomu, jak se k Tobě ten Tvůj chová, by tu „nevěru“ nedotáhl. Spíš si honí ego (a dost možná taky něco jiného :D ) při konverzaci s holkama, které mu říkají, jak je skvělý. Kdo tohle nechce slyšet? Nechci se ho vyloženě zastávat, ale přijde mi, že jsi ho odepsala předčasně. Dost možná, že po tomhle jeho faux-pas s tím i přestane. Na druhou stranu - jsi svobodná, nemáš děti (Tvá ztráta mě samozřejmě mrzí, ale možná to tak mělo prostě být). Můžeš si dělat, co chceš, poslat ho k vodě a najít si jiného. Ale na 90% budeš u svého nového protějšku zas něco řešit. Možná něco jiného, ale princové jsou jen v pohádkách.

  • Nahlásit
  • Zmínit
12.3.18 07:58

Kopla bych ho do zadele. neztracej s nim drahoceny cas a mladi.

  • Nahlásit
  • Zmínit
17307
12.3.18 07:58

Pro me je cely tvuj pribeh a zivotni postoj k nepochopeni. Jednak si myslim, ze si muze moc idealizujes, viz ten uvod z cervene knihovny. A pak moc nechapu, proc jsi muzi o tehotenstvi nerekla. Ano, zacatky jsou nejiste, ale proc je nesdilet s tim nejblizsim? Zpetne mu to rikat nechces, takze jiz ted je mezi vami neuprimnost, dost mozna budes i muze (diky tomu, co jsi nasla) vinit za to, co se ti stalo. Ten vztah ukonci a pred dalsim si rozmysli, co od zivota chces.

  • Nahlásit
  • Zmínit
12.3.18 08:29

Obavám se, ze pokud mu to nereknes a necháš vyhnít, tak mu to budeš mít za zle víc a víc. Jinak bych myslela víc na sebe a méně na chlapa. Tech po světe běhá tuna, ale sebe mas jen jednu

  • Nahlásit
  • Zmínit
5138
12.3.18 08:36

S miminkem mě to mrzí. Ale můžu Tě ujistit, že pravý chlap se nepozná toho, že dělá koláže z fotek a nosí na nádraží kytky. Mně by právě ta přílišná dokonalost byla podezřelá. Můj na to nikdy nebyl a už jsme spolu v pohodě 20 let. A v těžkých chvílích byl vždy při mně.

  • Nahlásit
  • Zmínit
5138
12.3.18 08:38

@Motýlice Myslím, že normální sebevědomý chlap nepotřebuje, aby mu nějaké anonymní kikiny na facebooku psaly, jak je skvělý.

  • Nahlásit
  • Zmínit
8100
12.3.18 09:37

To je zvláštní deníček, přijde mi jako vytržený z reality. Zvlášť ten úvod.
Normální skvělý chlap nic z toho, co píšeš na začátku, nedělá. Zato vážně nepotřebuje někoho, kdo by se o něj staral.

  • Nahlásit
  • Zmínit
278
12.3.18 09:55

Ja se obavam, ze pokud spolu zustanete a casem se budete snazit o rodinu a nepujde vam to, tak ze se k teto udalosti vratis a zacnes mu to vycitat… a to bez ohledu na to, jestli mu to tedka jeste reknes anebo si to nechas jako tajemstvi… stejne tak nevim, kdy se ti to stalo, jak moc je to cerstve, ale evidentne nejsi stale srovnana s tim jeho dopisovanim a je otazka, jestli nekdy budes a jestli mu budes jeste nekdy verit anebo ho budes uz jen stale podezrivat, coz muze vest ke konci vztahu… no nezavidim ti to, bude zalezet jen na tobe, jak si vnitrne silna a jestli ti ten tvuj exemplar stoji za to…

  • Nahlásit
  • Zmínit
12.3.18 10:01

…„Určitě se mnohé z nás stala ta krása, kdy jste potkaly dokonalý protějšek. Chlapa, který se za vás postavil, miluje vás, nosí kytky na nádraží, skládá básničky a dělá koláže z fotek…“

  • s tímto nesouhlasím. Nepotřebuji, aby mi chlap dokazoval lásku tímhle způsobem, co se týče básniček a koláží bych si naopak myslela, jestli není divnej nebo gay… pro mě je důkaz lásky to, když mi udělá večeři, donese mi kafe, po probdělé noci vezme syna vedle, abych se prospala, když mě jen tak obejme a dá mi pusu nebo když po mých úspěšně složených zkouškách koupí víno a steaky na oslavu. Prostě úplné maličkosti. V normálním dlouhodobém vztahu prostě není třeba se každý den ujišťovat o vzájemné lásce, to za nás dělají naše činy.

Jinak deníček pěkný. Je mi líto, co se stalo a snad to nějak vyřešíte.

Příspěvek upraven 12.03.18 v 10:02

  • Nahlásit
  • Zmínit
1458
12.3.18 10:26

Utíkej!! 8o Tohle opravdu NENÍ normální a pokud Ti zde někdo tvrdí že jo tak je mi ho / jí skutečně líto.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7026
12.3.18 11:25

Je mi to líto a držím palce abys to zvládla :hug: řekni mu co se stalo, i tohle může vyjasnit situaci, třeba přijdeš na to, že ti není ani oporou. Ale aspoň to v sobě nebudeš dusit.
Jinak se neobviňuj, že žárlíš a podezíráš, ale možná podvědomě víš, že díky tomu bude mít zase výmluvu k tomu s někým si psát. Já tuhle zničenou důvěru neustála. Řešení moc není…buď na jeho chování zapomeneš, uděláš tlustou čáru anebo zvedneš kotvy a každý půjdete svou cestou. Ať se rozhodneš jakkoliv, přeji štěstí :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1169
12.3.18 12:04

Souhlasím s tím, že ten pravý se nepozná podle okázalých gest, ale podle skutků. Naopak, mám zkušenost, že ten, kdo na tu romantiku zas tak moc není, může být o to spolehlivější partner pro život, ale to bude asi hodně individuální. Můj bývalý byl právě ten typ na koláže z fotek a kytice a popravdě řečeno, je to sice milé, ale já na to v dlouhodobém vztahu moc nejsem, tak mi spíš vyhovuje chlap, co se umí postarat - postaví dům :lol:, zablbne s dětmi… Nicméně myslím, že´s tím spíš chtěla říct, že on byl skutečně ten pan Dokonalý a o to víc tě ranilo, že má druhou tvář, kterou do té doby neznala´s.
Bude to znít krutě, ale možná by ztráta miminka nastala i v jinak harmonickém soužití (prý se uvádí spontánní potrat až v 30% případů???) a takhle máš aspoň šanci bez závazků a odpovědnosti za život děťátka přemýšlet, co dál se životem, partnerem, sama sebou. A i když je rozhodnutí na tobě a nikdo nemá právo ti říkat, co máš a nemáš dělat, stát se to mně, asi bych se s partnerem rozešla, možná později, ale pravděpodobně ano. Protože ještě (velmi, velmi) možná dokážu pochopit, pokud je s tím druhým člověk xx let a začnou si lézt na nervy, mají závazky, skomírající sex, společnou minulost a všechno, tak zblbnou a honí si ego jinde, i když i tak je to hnus, ale co probůh drží svobodného kluka bez závazků s holkou, o které se takhle příšerně vyjadřuje? Možná jakási jistota, ale rozhodně ne respekt a úcta. Buď s někým chci být a nebo ne a podle toho o něm smýšlím i vyjadřuji se před ostatními, a to, že chlapovi spadl rozum do trenek, není omluva. Protože pokud je schopen chovat se takto teď, co bude dělat za pár let? Podle mě je to ubohé.
Btw. Zarazilo mě, že´s partnerovi o těhotenství neřekla a čekala´s, jak se to dál vyvrbí… Promiň, ale to mi připadá jako jasné znamení hlubokého podvědomí, že zas tak velkou důvěru v něj vložit nemůžeš. Protože neříct o těhotenství okolí je ze začátku (dejme tomu 3 m.) v pořádku, ale partner by to měl vědět co nejdřív, aspoň tak to cítím já.

Hodně štěstí!!! :kytka:

Příspěvek upraven 12.03.18 v 12:05

  • Nahlásit
  • Zmínit
12.3.18 16:26

Jsi svobodna mlada holka, nevidim duvod proc dal setrvavat v tomto vztahu :nevim: akorat se pripravis o dalsi moznosti. Chapu, kdybys s nim zustavala kvuli diteti a je mi to moc lito, ze jsi o tehotenstvi prisla :( ale nic te u toho chlapa nedrzi. Duvera uz se obnovit neda, a dost pochybuju ze on s tim vypisovanim prestane, nejspis to ma proste v sobe a dokonale se pretvaruje. Doporucuju odchod, sebrat se z toho vseho, odpocnout si, nabrat novy dech a prehodnotit trochu svuj pohled na vztahy - zadny vztah ani chlap neni dokonaly, vzdy je to o kompromisech, o vzajemne ucte a o komunikaci. A pro nikoho se pretrhnout rozhodne nemusis, prave cim vic se clovek nekdy snazi, tim min si toho ostatni vazi ;) preji jen to dobre :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
12204
12.3.18 18:08

No, ne nadarmo se zpívá, že v lásce vyhrává ten, kdo má rád míň. :,( A hřbitovy jsou plné hrdinů., kteří se obětovali pro druhé.

Ale nejlepší nevědět. Já bych teda nechtěla číst, co si manžel, kde píše a ani to neřeším. Nehledě na to, že si myslím, že takovéhle kecy většině mužů jen dělají dobře a přitahují pozornost. Myslím, že jsi za svou zvědavost zaplatila tu největší cenu, i za cenu toho, že bys pak s dítětem zůstala sama.

  • Nahlásit
  • Zmínit
791
12.3.18 19:57

Kdybych na něco takového přišla v době „bez závazků“, ihned bych vzah ukončila, tím jsem si naprosto jistá. A jak už tu psalo víc holek, opravdu jsou důležitější projevy lásky než koláže a květiny (i když zrovna ty potěší vždycky ;)).

  • Nahlásit
  • Zmínit
208
12.3.18 21:11

Děvče. děvče. Hlavně bys k sobě měla být upřímná. Mě se prostě fakt nezdá, že se to odehrálo vše tak jak jsi to tu uvedla. Pokud je to pravda, omlouvám se. Přijde mi ale hodně nerealistický tvůj postoj a očekávání od vztahu, neplánované těhotenství počaté jak jinak - skrz antikoncepci. Navíc tvé rozhodnutí, nikomu o něm neříct, ani partnerovi? Který v tom byl s tebou, Vždyť bylo těhotenství neplánované, kdy jsi mu to jako chtěla oznámit. Až budeš v šestém měsíci, aby neměl možnost mít na něj jiný názor? Tvoje náhodné nejspíš v uvozovkách podívání se na jeho profil na sociální sítí? To jsi před tím nikdy neudělala, nebo jak dlouho vlastně ta konverzace s různými holkami trvala, den dva, týdny? Ach jo. Nechci ti brát iluze o přeštastném vztahu, ale ten váš už je dávno ztracený. Problém nemá jen tvůj přítel ale i ty a jestliže on si není jistý, že s tebou chce být, fakt ti ke štěstí nepomůže ani nahrané těhotenství.

  • Nahlásit
  • Zmínit
6898
12.3.18 21:41

@Ajaalka Asi tak.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
12.3.18 22:27

Stalo se mi něco podobného, ale to už jsme měli děti a vztah byl tou dobou už stejně v háji, byl to despota, manipulátor, nedalo se to. Ale toto byla tak nějak poslední kapka. Taky se neodhlásil z fb, já to napoprvé zavřela, že mu tam nepolezu, a pár dní na to se to stalo znovu - brala jsem to jako „znamení“ ;-) (vždy se přepečlivě odevšad odhlašoval), že to mám vidět. Taky konverzace, dlouhodobé se dvěma slečnami, které znal osobně a miloval je, akorát ani jedna ho nechtěla, tak byl holt se mnou… Neřekla jsem mu to, že to vím, ale od té doby už jsem fungovala tak, že s ním nebudu.
I kdyby to vysvětloval jakkoliv, nezmění se, a postrádá k tobě to zákládní - úctu, respekt vůči druhému, základní slušnost. Nevěřím, že toto dělá člověk, kterému na tobě záleží. A normální chlapi existují, chce to jen hledat.

  • Nahlásit
12.3.18 23:02

Páni, silný příběh. Nevím jestli Vám to k něčemu bude, ale můj manžel to dělá už léta a dělat to nepřestane. Něco jim to dává, pocit síly bez risku. Net je anonymní a tím je to tak lákavé. Vzala jsem si ho s tím, protože druhý by mě třeba rovnou podváděl. Prostě vím, co mám doma. Buď se rozejdete, nebo se s tím naučíte žít. Horší je, že budete podezírat i další partnery, v člověku to zanechá jizvu. Ztráty je mi líto, je to to nejhezčí, co může žena zažít. Bohužel jsem o své první také teď přišla v 6tt. Stává se to i běžně. To zvládnete. Přeji hodně sil a odvahy :srdce: :srdce: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
586
13.3.18 00:09

@robinka myslím, že jsi to vystihla naprosto přesně, všechno co jsi psala mi po přečtení taky padlo na mysl :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1169
13.3.18 10:58

Promiňte, dámy, každý máme právo na vlastní názor, takže to neberte jako rýpání, ale… Opravdu je takový zločin, když se podvedená podívá do konverzace svého milého s jinými slečnami? Fakt byste vydržely se nepodívat? Vím, že existuje něco jako soukromí každého z nás a nikdo nemá právo číst si naše osobní věci, ale pokud je ten chlap takový trotl, že si ani nedá práci s odhlášením z PC? Dřív by ženská našla lístek od hotelu při praní manželových kalhot (v béčkové detektivce najala soukromé vočko) :lol: a dneska by z vás byla taková hromada ochotna tolerovat liebesbriefy s cizíma ženskýma? To jste buď skutečně morálně hodně vysoko, nebo se řídíte heslem co oči nevidí… Protože pokud mě partner podvádí, a ženské instinkty jsou v tomhle poměrně spolehlivé, snížila bych se klidně na jeho úroveň a do konverzace, kterou se přede mnou ani neobtěžoval skrývat, klidně nahlídla. Lepší se podle toho zařídit, než žít v nevědomosti. :think:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
13.3.18 15:09

Je to jako bych četla velmi podobný příběh jako je ten můj… 8o… akorát já čekala druhé dítě… o které jsem přišla…
Jsi bez závazků, mladá… utíkej pryč… nemyslím si, že se změní… teď se třeba chytnul za nos, ale za pár let se mu to vrátí…
je lepší mít nedokonalý vztah, kde si ale budete věřit… :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:… nekaz si život…

  • Nahlásit
1038
15.3.18 16:31

Taky jsem se v den těhotenství dozvěděla, že si se svou „sestřenicí“ píše ne uplně nevinně… já o to přišla o 10 týdnů později…co se má stát to se stane…dnes už s ním nejsem a nelituju toho.. dřžím pěsti, aby jsi se vždy rozhodla správně.

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.3.18 10:20

Dospělý, vyzrálý, inteligentní muž si nepotřebuje takto dokazovat, jaký je machr a ublížit tím manželce, partnerce, běžte od něj najdete lepšího, tento si Vás nezaslouží

  • Nahlásit
  • Zmínit
5043
20.3.18 13:48

@robinka : „Lepší se podle toho zařídit, než žít v nevědomosti.“
Tak to je věc názoru. Jsem toho názoru, že dobře utajená a kontrolovaná nevěra může být pro vztah i přínosem. Odhalená nikoli.

  • Nahlásit
  • Zmínit