Cesta za miminkem a jeho odchod do nebíčka

Jak jsem toužila a přišla o dítě.

*

Ahoj,
dlouho jsem uvažovala, kde se mohu podělit o svou bolest a trápení, i když jak to tu čtu, tak je to šílené, co si kdo z vás zažil. Tak snad to není ode mě sobecké, že se taky vypíšu.

Jelikož má můj muž mizerný spermiogram a je mi ho líto, protože si dává půlku věci za vinu, podstoupili jsme umělé oplodnění.

První IVF nevyšlo.

Z 2. IVF se nám narodil Davídek. V těhotenství jsem byla dost nachlazená a zjistili mi astma, ale i přesto se narodil úplně zdráv. Ve špitále odešla smolka, já se trápila s kojením, ale nevzdávala jsem to. Jen druhý den po porodu stále zvracel plodovou vodu, nechtěl se přisát, a tak ho krmili umělou výživou na stříkačce. Tak jsme odcházeli i domů. Doma vždy po dvou dávkách mléka zvracel, stolice nebyla moc často, pediatrička mi řekla, že se to může stát.

Dva týdny po porodu jsem skončila s malým v nemocnici kvůli mé pankreatitidě, pak jsme byli tři dny doma no a v jeho 18 dnech nás hospitalizovali pro neprospívani. Tam mi sestřičky řekly, že neumím držet své dítě, že ho neumím krmit – jsem zdravotní sestra – připadala jsem si hrozně. No a druhým den převoz do Fakultní Nemocnice na dětské ARO z důvodu neprůchodnosti střeva. Ten den byl 4 hodiny na sále a skočil se stomií… no to začalo koncem července. Davídek podstoupil 5 operací, o komplikacích a co mu vše dělali ani raději nepíšu… původně měl postižené jen tlusté střevo, bez toho se dá žít a my si s chlapem řekli, že stomii zvládneme. Jenže pak mu znekrotizovalo (uhnilo) tenké střevo a to už bylo hodně zle. Potvrdili nám DG. Syndrom krátkého střeva. Stále jsem věřila, že péči nějak zvládneme. Mezitím mi museli odoperovat žlučník, abych mohla i pro malého fungovat…

Když si vzpomenu, co vše jsme zažili… bylo to jak na houpačce. První operaci zvládl, jak mu odešlo to tenké střevo, tak mu naději na život dali minimální, a přesto se z toho dostal. 3 týdny jsme byli na kojencích a tam si to užívali, co jsme mohli, pak mi řekli, že má asi nádor za močovým měchýřem. To už jsem si řekla, že to neunesu. Dr. se ale zmýlili, byl to kousek střeva a tak mu provedli finální operaci, abychom mohli domů. Ten den, byl to pátek 5.10. jsem byla nejšťastnější, že mi syn žije a půjdeme domů a že mám milujícího chlapa. O tři dny později mu nastala další komplikace, to střívko (zbylých 20 cm) se mu rozpadlo a Davídek odešel…

Jsem šťastná aspoň za ty tři měsíce, co jsem s ním mohla být. Ale strašně moc mi chybí. Vím nebo tuším, že to pro něj bylo vysvobození. Celý život by nemohl nic jíst, jen by dostával jídlo do krve.

V únoru jsem po neúspěšném KET (kryoembryotransfer), teď po neúspěšném 3. IVF a máme ještě dva KETY. Asi to tělo není připravené… sociálka už mi nechce prodloužit nemocenskou, pokud neotěhotním, a musím do práce, do které se mi vůbec nechce…
Děkuji, že jsem se mohla svěřit.
Katka

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
20.5.19 05:44

Ahoj, moc mě mrzí čím sis musela projít :,( muselo to být hrozné přijít o svého syna :,( posílám spoustu sil do dalšího boje! Možná je právě teď nejlepším řešením jít do práce, mezi lidi, začít myslet na něco jiného… a časem ti tělo samo řekne, až bude připravené na další boj! držím všechny palce co mám! :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Ibi
2882
20.5.19 06:55

Upřímnou soustrast :hug:
Jestli chceš, přijď za námi do skupiny Prázdná náruč, tam najdeš holky s podobným osudem. A hlavně možnost popovídat si s někým, kdo zažil to samé…

  • Nahlásit
  • Zmínit
682
20.5.19 06:58

Ahoj Katko, to je moc smutný příběh. Tvůj chlapeček si toho hodně vytrpěl, určitě už mu je teď dobře. Držím vám palce ať se vám brzy zadaří zdravé miminko. Buď silná. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
TKR
1266
20.5.19 07:19

Mila Katko. Je mi to vse moc lito! Uprimnou soustrast. Ja prisla o prvorozenou holcicku ve 37. tt. Jak uz tu zaznelo…prijd do nasi uzavrene skupiny Prazdna naruc. Ac si tam kazda maminka prosla peklem, dokazeme se moc podporovat a povzbudit :hug: Hodne sily do dalsich pokusu :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
20.5.19 07:39

Je mi líto tvé ztráty. Muselo to být šílené peklo. Zažila jsem si něco " podobného". Můj maličký se narodil předčasně a měl taky veliké komplikace se střívky, nakonec nám po 40 dnech odešel. Bolí to doteď, už je to rok a 4m. Ale vytrpěl si svoje, stejně jako váš Davídek a věřím, že je jim teď dobře. Třeba se brzo narodí znovu ve zdravém tělíčku… přeju hodně štěstí na KET!

  • Nahlásit
  • Zmínit
21201
20.5.19 08:20

Prožili jste si těžké chvíle. Moc se natrápil, chudáček. Asi jedině to brát jako vysvobození. Aby člověk přežil tu bolest.

Já bych tu práci tolik nezatracovala. Šla bych někam, kde mě neznají a prostě jen pracovala. Trochu se odreagovala. Jestli to jde. Časem se určitě zadaří. Nedávno jsem se dozvěděla o chystaném miminku u někoho, kdo měl moc a moc smůly. Takže zázraky se dějí!

  • Nahlásit
  • Zmínit
926
20.5.19 09:27

Ahoj Katko. Moc mě tvoje ztráta mrzí. Bohužel také patřím mezi maminky :andel: loni jsem přišla o syna 4 dny po porodu kvůli sepsi. Přijď mezi nás do prázdné náruče, můžeš se nám vypovídat, pochopíme tě. Všechny tu bolest známe :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
220
20.5.19 10:03

Ahoj Katko, strašně moc mně to mrzí. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
20.5.19 11:27

Ahoj,
po přečtení tvého deníčku mě hrozně mrazí. Přesto jsme rád, že jsem četl a ty, žes to popsala. Neumím úplně přesně napsat proč, neumím najít slova útěchy, a tak alespoň měj na paměti, že s tebou cítím a věřím, že toho v životě ještě zažiješ, zažijete, spoustu hezkého.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1346
20.5.19 13:14

Nemam slov, jste silni! Vytrvejte, musi byt lepe :srdce: :srdce: :srdce: posilam mooooc sil! Strasne moc Vam drzim palce, aby jste byli stastni!

  • Nahlásit
  • Zmínit
662
20.5.19 15:23

To co popisuješ, znám z jiného příběhu. Mám jednu známou, stalo se jí totéž co Tobě. Její chlapeček se se střevy léčil asi rok a půl, pak zemřel. Přeji hodně sil. Ať máš v náručí brzy zdravé miminko.

  • Nahlásit
  • Zmínit
20
20.5.19 15:28

Mohu jen napsat upřímnou soustrast. Slova jsou myslím netřeba :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4421
20.5.19 17:30

Tyjo to je strasny, narodi se zdrave donosene miminko a behem par tydnu to vezme takovy obrat… :hug: Co dodat, drzte se, Davidek vam urcite pošle brzy brasku nebo sestricku… :hug: :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
722
20.5.19 18:48

U takovych denicku se mi vzdy uplne sevre hrdlo…co si lide musi prozit a zazit. Mam kamaradku mimo zdejsi forum, 6 let po CARech, nespocet potratu, nikdo nezna pricinu. Je to priserne.

  • Nahlásit
  • Zmínit
692
20.5.19 21:13

Poprvé reaguji na deníček. Takové věci by se prostě neměly dít. Upřímnou soustrast!!! :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
201
20.5.19 22:47

Ahoj, v prve řadě Ti chci napsat, ze mi je to všechno strasne líto. Ja jsem byla s malým v Motole se strevy 3 měsíce, naštěstí se snad vše podařilo srovnat, i když ma k tomu ještě nevyléčitelnou vážnou nemoc. Byla tam ale maminka s rocni holčičkou, která ma zavedenou centrální výživu primo do srdicka už rok, protože ji nezbylo skoro žádné střevo a je už po 12 operacích. Bojuje a je krásná, ale urcite to je strasne těžké a hodně se natrapi. Nemuze proste nikdy nic snist. Davídek už se netrapi, odpočívá a těší se, az se k Tobě vrátí v podobě dalšího miminka :) Kdybys chtěla, napis mi klidně soukromou zprávu. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
yse
836
21.5.19 00:39

Uprimnou soustrast. Preji ti, aby si vas miminko naslo a zacelilo co to pujde bolest po ztrate Davidka. Doufam v denicek, ktery nam vsem udela radost…

  • Nahlásit
  • Zmínit
199
5.6.19 21:16

@TKR ahoj, chtěla bych se zeptat, jak se k Vám do skupiny prázdná náruč dostanu? Jinak děkuji za podporu, tohle mi hodně pomohlo.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2312
7.7.19 09:52

Teprve ted jsem docetla :,( :,(
Je mi to tak lito… :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit