Cestování s lékárn(ičk)ou aneb Nikdy nemůžete mít léky na všechno

Jak brzy může mít žena těhotenské nevolnosti.

Cestování s lékárn(ičk)ou aneb Nikdy nemůžete mít léky na všechno Cestování s lékárn(ičk)ou aneb Nikdy nemůžete mít léky na všechno Zdroj: Canva.

Byla jsem asi tři měsíce po samovolném potratu a člověk začínal pochybovat víc a víc, jestli se dočkáme kompletní rodiny. Tak dlouho trvalo, než se ty dvě čárky ukázaly a pak to nedopadlo. I když vím, že se to děje často, tak mi to náladu nezvedlo. V každém případě nápad, že si žal trochu zaženeme exotickou dovolenou, byl tím pravým, co jsme oba potřebovali. Plavky-mám, tunu opalováků- mám, nabíječky, pasy- mám. Proběhnu koupelnou, tampony, bůhví, kdy zas přijde…, deodorant,… Mmmm ovulační testy, prohodím je mezi prsty. Tím se přece zaobírat na dovolené nebudu… No nic, beru je, ty se ještě do kufru vejdou. Dovolená začíná. Miluju ty dovolené, kde člověk může jíst a pít a nemusí vařit ani mýt nádobí. Nutno dodat i to, že v mimodovolenkovém životě jsem prakticky abstinent, ale jak se dostanu do spárů mořského vzduchu a mojita, jsem schopná mít „hladinku“ od rána do rána. Byla to opravdu nejkrásnější dovolená, k snídani šampáňo (No pravé asi ne, ale jako skoroabstinent se v tom nevyznám, perlí to a je po tom rozvázáný jazyk). K obědu aperitiv, ke svačině koktejl, jeden, druhý, desátý. Dny ubíhaly, já jedla, pila a užívala si ráje až do té doby, než mě v noci vzbudil bolavý žaludek. „Paráda, je to tady,“ povzdechla jsem si s úzkostí, „je mi blbě, mají tu mizerné zdravotnictví, zavřou mě do nějaké šílené nemocnice a budou tu na mě dělat pokusy a už mě nikdo nikdy nenajde.“ Moje katastrofické scénáře nabíraly na obrátkách, najednou se mi i špatně dýchalo. Začla jsem se přehrabovat ve zvláštním zavazadle, které obsahovalo více lékárenského zboží, než mělo celé jejich zdravotnictví na ostrově. Byla jsem připravená na všechny nemoci od malárie přes vymýcený mor. Alespoň jsem si to myslela! Přehazujíc jednu krabičku za druhou jsem vzbudila manžela, který nechápavě zíral na hodiny, které ukazovaly něco okolo čtvrté. „Je mi strašně blbě,…“ Vysoukala jsem ze sebe a zadržovala slzy před plánováním sepisováním své poslední vůle. Je to vskutku skvělý chlap a tak se vydal pro coca-colu na bar. Dle vyprávění vypadal jak blázen, co prostě chce využít all inclusive na maximum i v noci a tak si řídí budík. Cola trošku pomohla, jenže co teď? Naordinovala jsem si strouhankovou dietu, která spočívala v celodenním uždibování ranního rohlíku. Ale náladu si zkazit nenechám. Když třetí den mých nevolností nejistě padla otázka: „A nemůžeš být těhotná?“ Upřímně jsem se zasmála, pohladila ho a pošeptala, že FAKT nemůžu mít nevolnosti 5 dní po ovulaci. (I na ten ovulační test totiž před necelým týdnem přišel čas). Beztak přišlo jasné doporučení, abych se tedy alkoholu raději zdržela. No dobrá, nebudu, ale jen proto, že si myslím, že beztak toho alkoholu bylo na mě moc. Stejně je čas letět domů. Na palubě je mi těžko, ne od žaludku, ale tak nějak vnitřně, podobný pocit neznám. Letadlo se odlepilo od země a mně tečou slzy. Nechci odtud, nechci do toho života tam… chci zůstat tady, tady mě něco osvítilo, tady se cítím tak, jak nikde jinde. Vzduch tu voní, lidé se usmívají, peníze tu mají jiný rozměr. Je to tu chudé, ale zároveň tak obohacující… slzy tečou čím dál větším proudem. Nevím, co se se mnou děje, ale falešný úsměv letušky mě úplně vytočí. Jsem rozhodnutá. Vrátím se sem, tady zůstalo mé srdce, tady se cítím živá. Nechci řešit ovulace, nepovedená těhotenství, otázky okolí: „Kdy už jako bude to miminko?“ Nechci zpátky tenhle život. Je mi blbě od žaludku i na duši. Po návratu jsem úplně vyřízená, tělo bez duše, nic mě nebaví, nic nechci a je mi pořád na zvracení. Než půjdu k doktorce, tak si raději udělám test. Jakože, cože? Samozřejmě, že od půlky deníčku všichni tušíte to, co já ihned zavrhla. Ano! Test byl pozitivní?! Tak jsem pochopila, že jsem tam nenechala svoje srdce, ale naopak jsem si jedno přivezla. Štěstí, že si na letišti nevšimli, že zpátky na černo pašuju dalšího živého tvorečka. Protože to jejich zdravotnictví… No prostě - v zavazadle jsem neměla léky k porodu… a to jsem si myslela, že mám vždycky léky na všechno!

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
1629
3.12.21 08:33

Moc se mi deníček libil, je to svižné, vtipné a se super koncem :mrgreen: :P :* gratuluji :palec: :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
2378
4.12.21 20:10

Vtipně a hezky napsané, početla jsem si a za to děkuji! Moc mě pobavily ty vyhlídky na zdravotnictví jiného státu :-D, trochu mi to připomnělo Homera Simpsona, když vzpomínal, jak byl unesen mimozemšťany. (Homer: „Svlékli mě do naha a dělali na mě ponižující vyšetření!“ - Marge: „Homere, to jsi ale byl u doktora!“) :mrgreen: Gratuluji a doufám, že vše bude v pořádku a za rok touhle dobou si budeme číst o Tvých pokrocích v mateřské roli ;) :kytka:.

  • Zmínit
  • Nahlásit
644
5.12.21 10:27

@Bubllenka děkuji :srdce: konec byl super, ale nejlepší na tom skvělém konci byl ten začátek :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
644
5.12.21 10:35

@PenelopaW děkuji, jsem moc ráda, že se líbilo. S tím zdravotnictvím jsem trochu blázen, ale je to přesně tak jak s tím Homerem. :lol: Těhotenství mám již za sebou, dopadlo dobře, děkuji. Nicméně jestli dělám pokroky v mateřské roli o tom docela pochybuji. :lol:

  • Zmínit
  • Nahlásit
9.12.21 20:06

Dobrý den, mám otázku z přítelem se snažíme o miminko, a chtěla bych se zeptat jestli se dá otěhotnět kdyz se kluk vystříka holce do pusy. Ano vím je to divní ale chci se jen ujistit předem děkuji a budu ráda za spátečcný odpověď. :andel: :andel:

  • Zmínit
  • Nahlásit