Co jsem se definitivně naučil v minulém roce

Nevím, jak to máte vy, ale já se na přelomu roků vždy dostanu do takové hodnotící a nostalgické nálady. Vzpomínám, co mi rok přinesl a co vzal, jaké jsem udělal chyby a jak je neopakovat, a co mi naopak dávalo největší radost. Tentokrát jsem si pro sebe, a nyní vlastně i pro vás, definoval čtyři věci, které jsem se v roce 2019 definitivně naučil.

*

1) Když si určíš správný cíl, cesta je radostí.

Překvapuje mě, kolik lidí vlastně neví, co by chtělo. Anebo naopak vzhlíží k představám úplně mimo realitu. Neříkám, že najít si dosažitelný cíl, který by člověka naplnil, je lehké. Je třeba nejprve poznat sám sebe, co nám opravdu dává radost a po čem v životě toužíme. Co pro nás znamená žít spokojeně, a co je jen přežívání.

Mým názorem je, že když si člověk určí cíl, který je v jeho silách, a daří se mu postupně jednotlivé kroky naplňovat, dá to člověku docela dobrý důvod každý den vstát a zase se o kousíček přiblížit. A mít dobrou náladu. Připomíná mi to pocit, když se jede nebo letí na dovolenou. Jakmile se dáte do pohybu, každou chvílí se posouváte k cíli blíž, až ho nakonec máte už jen na dohled. A to bývá fajn pocit.

Sám vím, jak chci mít uspořádaný svůj život během pár let. A přestože budu tou dobou starší a děti už volný čas tatínka tolik neocení (spíš naopak :-) )těším se na to.

2) Aby byli šťastní mí blízcí, nesmím se bát být šťastný sám.

V práci jsem měl dlouhá léta pocit, jak šidím dlouhou pracovní dobou rodinu, a při čase tráveném s rodinou mi zase přišlo, jak šidím práci. A tak jsem jen věčně lítal mezi prací a rodinou, až se zcela vytratil prostor na vlastní radosti. Přitom žena mi nikdy nevyčetla čas strávený zábavou, která není společná. Sám jsem poznal, jak takové dobití baterek blahodárně působí na vnitřní klid, jak je hezké se po čase sobecky ukradeném pro sebe zase těšit domů.

Stavy vyčerpání, kdy jsem se snažil maximum energie dělit mezi rodinu a firmu, začaly být pro okolí patrné. Naučil jsem se s rozumnou mírou ukrást si nějaký čas sám pro sebe. Ať je to sport, cestování nebo noční tah po barech. Štěstí blízkých přeci nespočívá v tom, že se pro jejich dobro uštveme. Pro lidi, kteří nás mají opravdu rádi, je důležité vidět, že jsme sami spokojení.

3) O tom, jak moc nás ovlivní či oslabí minulost, rozhodujeme sami.

Každý z nás má ve svém životě okamžiky, na které není pyšný. Jsou to zároveň místa pro nás citlivá. Jenže jak velikou sílu minulost má? Jenom takovou, jakou ji sami dovolíme. I chyby byly tím, co z nás udělalo lidi, kterými nyní jsme. Nebýt chyb, neměli bychom se z čeho poučit a stát se lepšími. Některé chyby jsme udělali z nerozumu či nedostatku zkušeností, jiné proto, že jsme nevolili z možností dobro x zlo, ale jen mezi větším a menším zlem. Není tedy namístě mít v sobě úzkost z věcí, co se nám nepovedly. To už nezměníme. Důležité je umět se z chyb poučit a stejné neopakovat. A to je plně v naší moci. A v tom nám chyby minulé mohou být dokonce prospěšné. Posílit nás.

4) Co udělají, řeknou nebo napíší jiní, to neovlivníme. Důležité je, jak své jednání obhájíme sami před sebou.

Nežije-li člověk jako poustevník, pak je nucen skoro každý den být v interakci s ostatními. S rodinou, kolegy, přáteli, ale i lidmi, ke kterým má jen profesionální, nebo dokonce i záporný vztah. Zcela lhostejný k tomu, co si myslí ostatní, dokáže být jen málokdo. A tak nás některé věci dokáží ranit. Ať už se jedná o věci vyřčené, či napsané. Stejně tak se někdy stane, že nás zamrzí nebo přímo zklame chování jiného člověka. Jak to jen mohl udělat? zní otázky v naší hlavě a občas to přeroste do stavu, kdy se až sami začínáme za slova či činy jiných obviňovat. Hledáme chyby či příčiny v sobě.

Jenže za chování, slova, statusy jiných nejsme ani nemůžeme být zodpovědní. Zodpovídáme jen sami za sebe. Jediné důležité je obhájit si svá slova a činy sám před sebou.

Co naučil rok 2019 vás?

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
4392
6.1.20 14:04

Hezky shrnuto :palec: Ty to vzdycky vystihnes!

  • Nahlásit
  • Zmínit
6.1.20 14:38

@Jahudka82 Děkuji!

  • Nahlásit
  • Zmínit
4392
6.1.20 15:27

@Premek_Orac NZ, pěkný čtení k zamysleni… Ja děkuju taky ;) :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1379
6.1.20 16:55

Hezky napsáno :potlesk:. Možná bys mohl jít koučovat? ;)

V roce 2019 jsem se naučila, že když mám blbou náladu, muž mne neutěšuje, ale prudí ještě víc než já, takže je-li mi mizerně, je nejlepší nebýt protivná na všechny kolem, nějak si to zpracovat a neprudit. A ejhle, doma máme od té doby mnohem větší pohodu, zajímavá zpětná vazba, že jsem vlastně za dusno kolikrát mohla já sama svým vnitřním nastavením :).

Narození třetího dítka mne pak naučilo znovu oceňovat to nejstarší, se kterým jsem po narození druhého hodně bojovala. Z původně jedináčka a prince se najednou stala bytost, na níž se valily různé požadavky, a jak to předtím bylo růžové, tak najednou vše bylo na ostří nože. Po narození třeťátka jsem ale znovu začala vnímat, jak je super, že se mnou syn vůbec chce sdílet své chápání a vnímání světa, cenit si jeho postřehů a poznámek, vidět vše opět čistě a nezakaleně jeho dětskýma očima.

A do třetice, jak jsem vždy s nadsázkou říkala, že si dobrými skutky čistím karmu, zjistila jsem, že to fakt funguje 8o. Občas někoho pustit ve frontě před sebe, prohodit pár milých slov s paní za přepážkou, usmát se, pozdravit,… a ono se to fakt vrací zpátky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Waterfall
6.1.20 19:17

Že mám komu věřit, kdo mi pomůže a díky tomu se mi uzdravuje zbytek života a to je neskutečně krásné :)

  • Nahlásit
303
6.1.20 23:59

Pred, vice nez rokem jsme se odstehovali z cr do jednoho maleho mesta ve spanelsku kde se vsichni znaji. Prijali me mezi sebe a ja se diky tomu mela moznost naucit mluvit spanelsky a poznat jejich kulturu. Doted jsem byla zvykla zit predevsim v cr a v anglicky mluvicich zemich, takze me jejich druznost a schopnost spolu vychazet trochu prekvapila. Vazim si jich za to, jak kazdeho hned prijmou a ze me vzali mezi sebe. Libi se mi, ze je uz tak dobre znam, ze vim, co ma kdo za dobre i spatne vlastnosti, ze uz vim, ze ty dobre vetsinou prevazuji a ze jim mohu duverovat. Nyni mam zase rada lidi!

  • Nahlásit
  • Zmínit
5912
7.1.20 08:43

1. Někdy i cesta je cíl. Často se nám stává, že za něčím jdeme, makáme na tom, blížíme se k cíli. A když dosáhneme kýženého výsledku, neuspokojuje nás to tolik, jak jsme si mysleli. Myslím, že je to tím, že nás právě těší to, že na něčem pracujeme „TADY A TEĎ“. Je to přesně ten život v přítomnosti, o kterém se všude mluví - ale neuvědomujeme si to.

2. Mít čas pro sebe není sobecké! Je to přímo nutnost pro zachování duševního zdraví.

3. :palec:

4. „Zcela lhostejný k tomu, co si myslí ostatní, dokáže být jen málokdo“ - kdybychom tohle všichni uměli, tak je svět neuvěřitelně happy :D Nikoho by nic nerozházelo.

Ranní káva splněna, díky :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7.1.20 09:08

@PenelopaW Ahoj, moc děkuji. Víš, že to mám jako jednu z doporučených profesí podle osobnostního testu na zaměstnání? A že nejsi ani první, kdo mi to říká? Problém je, že si nějak neumím představit brát od lidí za pomoc peníze. Tak pomáhám napůl, ale zdarma :-)
Náš take hezká zjištění. Ono opravdu hlavní je si některé věci uvědomit, protože už tím předejdeme chybám.
Co jsem od léta začal s podobným přístupem jako ty, tak mám mnohem intenzivnější vztah s dětmi (neměli jsme vztah nikterak špatný, ale jsem teď vůči nim klidnější, nechci po nich, aby se chovali jak dospělí a kdykoliv to jde, tak chci, aby měli hezké zážitky).
S tou karmou to vnímáme zcela stejně…
Měj s moc hezky!

  • Nahlásit
  • Zmínit
7.1.20 09:10

@Waterfall To je moc krásné a mám radost, že to tak máš!

  • Nahlásit
  • Zmínit
7.1.20 09:12

@lisatka Ahoj, to je hezká zkušenost. Já si všímám, že lidé jsou většinou k sobě srdečnější tam, kde si vlastně fakt nemají co závidět (anebo závist jako takovou prostě neznají). Asi k tomu pomáhá i typický španělský přístup k životu, kdy nic neuteče… Každopádně pokud vám to tam vyhovuje, je moc fajn, že jste si takové místo našli a žijete podle svých představ. To se hodně lidem za celý život nepodaří.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7.1.20 09:13

@MeloryNox Tak snad byla káva ze spolku :-). Děkuji, ano, některé věci jsi vystihla méně slovy lépe než já :-). Hezký den a děkuj za komentář.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1944
7.1.20 16:30

@Premek_Orac moc pěkně napsané :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
654
7.1.20 16:31

Moje poznatky z 2019:

1. Metoda plodnych a neplodnych dnu neni dobra antikoncepce. I kdyz to bylo nejlepsi selhani meho zivota :mrgreen:

2. Ze jsem uzasna, kolik toho dokazu a co moveho jsem se naucila - nejen starat se sama o dvojcata (mami, dekuju za veskerou pomoc :srdce:, ale jake je s tim spojeno mnozstvi lasky, kterou jsem nikdy necitila…

3. Ze uz nechci pracovat pro mene chytre a schopne lidi, kteri se dostali do vedoucich kresel diky mlceni ve spravnou dobu, ze uz nechci travit cas neproduktivnim resenim chyb, ktere by nenastaly, kdyby ti s rozhodovaci pravomoci meli i potrebne schopnosti.

A tyhle tri body mi do 2020 davaji to, ze chci rozjet vlastni podnikani, ktere mi da financni svobodu zajistit hezky zivot mym blizkym a casovou svobodu byt s mrnouskama. A verim, ze to zvladnu :D

A Tobe, @Premek_Orac, preju vse nej do tohoto roku, a at je na jeho konci bilancovani velmi prijemne :*

Příspěvek upraven 07.01.20 v 16:56

  • Nahlásit
  • Zmínit
8.1.20 09:22

@Zuzi79 Ahoj, no pane jo, to jsou velké zkušenosti a velká odvaha s tím vlastním podnikáním. To ti budu držet palce, ať ti to vyjde. A s tou antikoncepcí jsi mne pobavila… ale někdy z těch,,drobných" selhání vzejde hodně radosti.
Děkuji za přání, Tobě také dobrý rok!

  • Nahlásit
  • Zmínit
303
9.1.20 00:49

@Premek_Orac ono take kdyz maji k sobe lide blizko tak snadneji zjisti, ze kazdy ma sve problemy, takze vlastne neni co zavidet. Kdyz kazdy den travite na hristi dve hodiny se stejnymi lidmi, tak zjistite, ze to vase ditko, ktere v obchode na vsechno neustale chmata, vlastne je docela hodne, protoze zase nemlati ostatni deti a rado se deli o hracky. Nebo ze sice ma caste zanety stredniho ucha, zato ale nema pri kazde chripce vysoke horecky jako sousedky holcicka.
Jinak spanele jsou neskutecne pozitivni lide, oni si na nic nestezuji, proste to neni jejich zvykem. Problem je v tom, ze oni tim svym pristupem zapricinili, ze je zamestnavatele zneuzivaji kde jen to jde :-(

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.1.20 06:41

@lisatka Opet mas pravdu, ze k detem byvame kriticti, dokud nepozname deti cizi.
Postrehy ze Spanelska mas zajimave, nenapises denicek o tom, jske to je odejit do cizi zeme a tam zacit zit?

  • Nahlásit
  • Zmínit
303
9.1.20 16:54

@Premek_Orac Uprimne jsem nad tim hodne premyslela a rozhodla se ze ne, protoze nemam zajem, aby me mistni kriticky vseho roztrhaly na kusy, pritom psat docela umim a bylo by i o cem. Zato tebe obdivuji, ze mas silu se do toho poustet :-) pokud ale chces, tak se me muzes na cokoli zeptat v soukrome zprave.

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.1.20 22:17

@lisatka Ahoj, prijde mi, ze pod denicky jsou komentare vlidnejsi. Alespon vetsinou.
Dekuji za ochotu sdiket zkusenosti privatne.

  • Nahlásit
  • Zmínit