Vedoucí na táboře chce mít peníze mé dcery u sebe. Přijde vám to normální?

Letos jede moje dcera poprvé na tábor. V pokynech je doslova napsáno: „Kapesné pouze do rukou vedoucího“, ale má dcera chce mít peníze u sebe. Bojí se, že by musela za cizím člověkem přijít a říkat si mu o peníze.

Vedoucí na táboře chce mít peníze mé dcery u sebe. Přijde vám to normální? Vedoucí na táboře chce mít peníze mé dcery u sebe. Přijde vám to normální? Zdroj: Canva

Je to dnes už dobrý půl rok, kdy dcera sama přišla s tím, že by chtěla s kamarádkami na tábor. Nebyla jsem proti. Sama si moc dobře pamatuji, jak mohou být dětské letní tábory skvělé. Často se usměju, když si na některé z těch vzpomínek vzpomenu. Přestože s kamarády z táborů, které jsem tak dobře znávala, už se dnes nevídám.

Společně s manželem jsme si tak dělali malý průzkum mezi letními tábory, které nejsou příměstské, ale „echtovní“, jak je označil můj manžel. Podle něj letní tábor znamená, že se člověk musí tísnit minimálně s dalšími dvě spolunocležníky ve stanu a hygienu zásadně vykonávat jen v řece.

Na jeho pojetí tábora jsme se ale nakonec neshodli a vybrali „něco mezi“. Spaní v chatkách s přilehlou budovou s umývárnami a sociálním zařízením si i dcera uznale pochvalovala, takže byl výběr schválen.

Týdny plynuly a tábor se blížil. Dcera se neskutečně těšila a s kamarádkami plánovala, co budou hrát v chatkách za hry, jaké časopisy si s sebou zabalí a jaké oblečení si vezmou na cestu vlakem. Pomalu nadešel čas, abychom vytáhli seznam a začali balit.

Společně s dcerou jsme si sedli do obýváku a já nahlas předčítala. Dvoje plavky, patery trička, mikina… Seznam byl na můj vkus až příliš dlouhý, ale nenarazili jsme na nic, co bychom doma neměli nebo co by se za pár korun nedalo dokoupit v Decatlonu.

Dcera si pak seznam vzala do ruky a začala si ho procházet sama ještě jednou. Po chvíli se ale zarazila.

„Mami, tady píšou, že kapesné budou mít vedoucí u sebe pro případ, že bychom si něco chtěli koupit.“

Nechápala jsem, proč mi to cituje. Samozřejmě, že peníze budou u vedoucích. Za našich mladých let tomu nebylo jinak. Ale dcera protestovala a vytasila na mě argumenty, které jsem vážně nečekala.

Řekla mi, že se stydí chodit za cizím dospělým škemrat o peníze, byť jsou její vlastní. Dodala pak, že se i bojí, že by musela vždycky trapně vysvětlovat, na co je potřebuje a navíc, co kdyby jí je odmítl dát.

Přiznám se, že takové obavy mě vůbec nenapadly, ale dávaly mi smysl. Pro mě to sice bylo běžné a ze začátku jsem to nechápala, ale když jsem se nad tím zamyslela, vlastně mi došlo, že má pravdu. Jede přeci na tábor poprvé. Člověka, za kterým by musela jít a požádat ho o peníze by viděla poprvé v životě a já jsem jí přece od malička vštěpovala, že s cizími lidmi se má bavit minimálně a vždy má být ostražitá. Vybudovala jsem v ní přirozenou nedůvěru, která je podle mě velmi užitečná, ale tady se to trochu rozchází s pravidly a zvyklostmi.

Napadlo mě jediné řešení. Ačkoliv jsem se dceři snažila vysvětlit, že peníze se takto vybírají, aby se neztratily a byly v případě potřeby vždy dětem k dispozici, nabídla jsem jí kompromis. Část peněz si bude moci nechat u sebe. A myslím, že je to správně. Nedám jí mnoho, ale pro její lepší pocit to bude stačit. Přeci jen to bude její první odloučení s cizími lidmi a jestli jí to v jejích obavách pomůže, pak je takové malé porušení pravidel podle mě ku prospěchu věci.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Jahudka82
18303
17.7.26 09:07

Taky bych to tak udělala. Naše děti měly na táboře peníze normálně u sebe, učí se tím zodpovědnosti si na ně dávat pozor podle mě, dostali tak akorát na zmrzliny apod. Dávali jsme jen léky zdravotníkovi.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
18.7.26 15:42

Přijde mi to normální. Jezdím na tábor jako vedoucí a všechny nejmenší oddíly mají peníze u hlavní vedoucí v trezoru. Jinak řešíme ztráty a díky tomu to, že když už se na tu zmrzlinu jde, tak půlka oddílu nemá peníze, protože je ztratila a pak se řeší zda tam vůbec jít, protože děti co je ztratily jsou nešťastné, že na tu zmrzlinu nemají. Nikdy se nestalo, že bychom dítěti odmítli vydat jeho hotovost.

  • Upravit
teroonka
3447
19.7.26 20:44

Taky to tak bylo na táboře- letním i zimním pobytu pro děti zaměstnanců podniku, kde manžel pracuje. Jenže to dodržely jen ty mladší děti, starší už měly peníze normálně u sebe a dcery byly tak na rozhraní - chodily ve volnu ven se staršími děvčaty, ale neměly ani na tu zmrzlinu. Každý tábor je ale jiný a pokud jsou děti malé a chodí utrácet jen hromadně s vedoucími, respektovala bych pokyn. Oni vědí, proč to dèlají a čemu tím předcházejí.

  • načítám...
  • Zmínit
Potooczech
7
20.7.26 13:35

O penězích mého nezletilého dítěte rozhodujeme my jako jeho rodiče a pokud kapesné dítěti dáme, tak je to jeho odpovědnost, jak s nimi naložit. Někdy se to dítě prostě musí naučit odpovědnosti s penězi. Od toho tu není táborový vedoucí. Pokud svému dítěti já jako rodič dám důvěru nakládat s penězi, tak jsou to peníze mého dítěte, bude je mít u sebe moje dítě a pokud s nimi naloží špatně, tak je to jeho problém, jeho poučení a naše ztráta. Vedoucímu tábora do toho vůbec nic není.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář