Dneska už se tomu směju, aneb jak jsem se nerozkojila

O životě
  • Anonymní
  • 19.12.18

O tom, že né vždy všecko vyjde tak, jak bychom chtěli, ale hlavní je se z toho nezbláznit :)

S Tomáškem jsem zažívala naprosto ukázkové těhotenství. Ranní nevolnosti se mi vyhýbaly obloukem, všechna vyšetření a testy byly v pořádku a já se tak v klidu připravovala na svoji novou roli. Měsíc před porodem jsem nastoupila na mateřskou dovolenou a obklopila chytrými knížkami a brožurkami, které mě měly na příchod miminka co nejlépe připravit. Samozřejmě, že součástí všech těchto elaborátů byly i kapitoly o kojení a já z nich nabyla dojmu, že to není absolutně žádná věda, a když si nastuduji správné techniky kojení, bude mi mateřské mléko „téct i ušima“.

Takže jsem po večerech trénovala s panenkou „fotbalistu“, „tanečníka“ atp. a měla v hlavě onu kouzelnou formulku z Laktační ligy, která zní: KAŽDÁ ŽENA MŮŽE KOJIT. Když mě potom na mé poslední prohlídce gynekoložka upozornila na to, že se může stát, že se mi nepodaří rozkojit, a také, že v porodnicích je na matky stran kojení vyvíjen přehnaný tlak, nevěnovala jsem jejím slovům sebemenší pozornost.

Porod, oproti těhotenství, nebyl vůbec procházka růžovou zahradou. Bez mučení se přiznám, že jsem velký stresař, takže moje panikaření ve spojení s totální neempatičností a lhostejností personálu na porodním sále (do dneška si pamatuju na památeční odpověď porodní asistentky na mou otázku, jestli si můžu na hekárně lehnout: „No, to tedy nemůžete, tady se neodpočívá, ale rodí.“) mělo velký podíl na tom, že porod trval 12 hodin a Tomášek se narodil s nízkou glukózou a nízkým pH pupečníkové krve. Právě kvůli tomu putoval hned po porodu do inkubátoru (žádný rooming-in se nekonal) a navíc mu byla nasazena vysokoenergetická mléčná výživa. Ke mně se tak dostal až druhý den.

Žádná instruktáž ohledně kojení se nekonala. Zkrátka mi ten malý uzlíček dali do náruče, nafasovala jsem kojící polštář a dostala instrukce, že nejlépe bude, když budu kojit každé tři hodiny 20 minut. Po prvním kojení se z vážení zjistilo, že Tomášek „vycucnul“ sotva 5 ml. Když mě potom připojili k odsávačce, nevytekla mi z prsou ani kapka a já se cítila jako totální nula, máma, která nedokáže nasytit svoje dítě. Z porodnice jsme tak odcházeli s tím, že Tomášek byl na umělce a já se měla doma v klidu rozkojit.

Jenže doma začalo to pravé divadlo. Tomášek rozhodně nebyl žádné pohodové miminko, které by spinkalo 16 hodin denně a mezi spánky se jen kojilo. Byl hodně uplakaný, trpěl na bolení bříška (nebudu popisovat ty desítky kapek a mastí, které jsme vyzkoušeli) a v šestinedělí dokázal proplakat i 6 hodin v kuse. Kvůli bolení bříška špatně usínal a když už jsme ho já nebo manžel uspali, probudil se za 20 minut opět s pláčem. U prsa mi zásadně podřimoval v jakékoli poloze a když jsme ho po kojení zvážili, ukázalo se, že vypil třeba jen 20 ml, takže se musel dojíst mlékem z lahvičky.

Byla jsem vážně zoufalá, navíc jako prvorodička v obrovském stresu, což ve spojení se spícím Tomáškem u prsa vedlo k tomu, že jsem se zkrátka pořádně nerozkojila (co to ta moje gynekoložka tenkrát povídala? :-)). A věřte mi, že jsem se vážně dost snažila. Zkoušela jsem různé kojící polohy, pila kojící čaje, pozvala si domů laktační poradkyni…

Kromě toho, že jsem stresař, jsem ale taky dost tvrdohlavá, takže i když mi dost lidí v okolí říkalo, že mám kojení úplně odpískat, řekla jsem si, že vytrvám a budu se bít za každý ml svého mléka, který bych mohla do Tomáška dostat. Zvolila jsem si asi ten nejsložitější způsob krmení, tj. vždy jsem Tomiho nejdřív nakojila a potom jsem ho dokrmila mlékem. Abych věděla, kolik „umělky“ jsem mu cca měla připravit, musela jsem ho po každém kojení vážit. Navíc, naše dětská lékařka přišla s tím, že Tomášek může být alergický na laktózu (kvůli jeho bolestem bříška), a proto jsem byla cca tři týdny na bezlaktózové dietě. Jak běžel čas, postupně jsme si všichni na tenhle způsob krmení zvykli. Je s podivem, že ačkoli Tomášek rostl a jeho potřeba mléka vzrůstala, množství mého mléka zůstávalo prakticky konstantní a bylo to něco kolem 500 ml za den. Ačkoli mě dětská lékařka neustále strašila tím, že se Tomášek během pár týdnů sám odstaví, protože si zvykne na lahvičku, vydrželi jsme to společně pět měsíců.

A proč tenhle deníček vlastně píšu? Protože bych chtěla, aby maminky, které z nějakého důvodu nemůžou kojit své miminko a trápí se kvůli tomu, věděly, že nejsou jediné. Věřte mi, že i já se kvůli tomu trápila, brečela po nocích do polštáře, obviňovala se. Ale víte co? Bude lépe, vážně :-). Pokuste se smířit s tím, že ne vždy se zkrátka vše podaří tak, jak bychom chtěli, poučte se z chyb a příště to třeba vyjde podle vašich představ (já bych se např. už nikdy nenechala u porodu rozhodit nějakou protivnou porodní bábou). A také bych chtěla poprosit ty z vás, které své děti kojíte a veřejně odsuzujete ty hrozné matky, které miminku vrazily lahev, abyste se pokusily pochopit, že většina z nich si lahvičku pro svoje dítě nezvolila dobrovolně (a pokud ano, je to zkrátka jejich věc).

Mimochodem, kolikové záchvaty trápily Tomáška do šestého měsíce a jediné, co na ně zabíralo, bylo nošení „v klubíčku“, což byl v tom půlroce docela mazec :-). Na druhou stranu, Tomášek se v šesti měsících sám posadil, v osmi měsících začal obcházet kolem nábytku a tři týdny před prvními narozeninami se rozběhl do prostoru. Dnes je Tomáškovi patnáct měsíců a je to neskutečný divoch. Každou chvíli má na hlavě nějakou bouli a babičky ho odmítají hlídat s tím, že na něho nestačí :-). Jí hodně a rád a od narození ho trápila jen dvakrát slabá rýmička. Občas se na něj dívám a vzpomínám si na ten náš kojící boj. Vždycky se mi pak na tváři objeví takový sladkobolný úsměv. Jenže pak se ke mně Tomášek rozběhne, radostí mě povalí na zem a já si řeknu, že teď potřebuje veselou a pohodovou mámu. Někdy s manželem dokonce na téma moje kojení/nekojení vtipkujeme. Ano, abych citovala název knihy o mé oblíbené prvorepublikové herečce Adině Mandlové, DNESKA UŽ SE TOMU SMĚJU :-).

Váš příspěvek
elibro
Zasloužilá kecalka 756 příspěvků 19.12.18 00:25

.

Příspěvek upraven 19.12.18 v 00:30

Heivka
Závislačka 3995 příspěvků 19.12.18 01:33

Jo tímhle lživými tvrzením, že kojit může každá, kojící liga už dokázala hodně zavařit mnoha maminkám a v jejich nejslabších momentech je ještě kopnout. Já sama jsem dost racionální bytost a když si vzpomenu co s mou psychikou udělala kombinace hormonálních změn a neustálého tlaku na „podporu“ kojení tak zpětně nechápu co jsem dělala.

Kukacka123
Závislačka 3406 příspěvků 19.12.18 07:20

Kdo to odsuzuje, tak je blb.ka :nevim: jako proste kdyz to nejde, tak to nejde…ja treba kojim. Byla jsem na akutnim cisari (takze taky stres, stres…stres o malou, ze nedychala) a nastesti se rozkojila uplne v pohode, ac celkove porod byl taky sileny a tehotenstvi v pohode…na pokoji jsem byla s holcinou, co se fakt snazila sec mohla, kojila casto, porad prikladala, menila polohy, vazila, odsavala kdy slo, aby se mliko natahovalo a stejne mela mlika malo…porad brecela, mala ji brecela, sestry se u ni stridaly, laktacni poradkyne taky…dokrmovala UM…verim, ze psychika dela hodne, ale proste kdyz to nejde, tak to nejde…a radsi spokojene dite na UM nez uplakane a nenajedene z MM ;) i ja mela doma pro jistotu koupene UM, kdyby to neslo…hlavni je, ze je maly zdravy a stastny :hug: krasne Vanoce :kytka:

Příspěvek upraven 19.12.18 v 07:22

Kostroma
Kecalka 320 příspěvků 19.12.18 07:39

Uplne se v tom vidim,mela jsem to s kojenim stejne jako vy :) obrecela jsem to, boze to bylo slz… takovy dost tezky a zvlastni stavy mysli, pocit neschopnosti. Ted zpetne uz se nad tim jen pousmeju. Jedem na Hippu a je nam fajn. I moje mama kojeni obrecela u nas vsech tri sourozencu, jsou z nas ale normalni zdravy lidi. Hezky vanoce ;)

Citronkalekninka
Zasloužilá kecalka 927 příspěvků 19.12.18 07:40

Vzdyt si kojila 5 mesicu. To je super. Kazda trosicka mlika se pocita :-) ze jsi dokrmovala umelkem na to nesejde. Jo a bohuzel jakou ma dite imunitu poznas az ve skolce :-(. Nase dcerka do tri let nemarodila vubec. Byla kojena 10 dni. A ted je na hromade porad. Moje mamka mi porad rika ze je to tim ze nebyla kojena ale ja tomu neverim. Kdyz to vid kolem sebe …kojene deti,nekojene deti…jak to nastoupi do skolky vsichni jsou na tom stejne.

Jareach
Kecalka 131 příspěvků 1 inzerát 19.12.18 09:05

Jako by byl tenhle deníček o mě a prvním synovi. Narozen akutním SC, první dva dny jsem ho viděla v intervalech po několika hodinách na 20-30 minut. Kojila jsem ho nakonec necelých 6 měsíců s dokrmem.
Druhý nakonec narozen také SC, průběh prvních dní i šestinedělí o hodně klidnější, ale také částečně dokrmován. Už mě to tolik netrápilo, udělala jsem pro to maximum. Odstavil se sám v průběhu pátého měsíce.
Starší chodí do školky a není nemocný víc než ostatní.

Lejlinka88
Závislačka 2675 příspěvků 3 inzeráty 19.12.18 09:08

@Citronkalekninka jedno dítě jsem kojila 7zyrnu, druhé 13mesicu, do 7mi měsíců jen kojeny,pak jsme začali příkrmy. Nastoupili do školky a jsou na tom oba stejně… ;)

Meily
Zasloužilá kecalka 521 příspěvků 19.12.18 09:24

@Citronkalekninka
Přesně tak, je úplně jedno jestli kojené nebo ne, ve školce to schytají všichni. Já i s bratrem jsme vyrůstali bez kojení (u mě mamka 14 dní, brácha vůbec). A celé dětství jsme vyrůstali bez angíny, nějaké hrozné chřipky a jiné nemoce - jednou měl bráška chřipku s teplotami. Jinak sem tam rýma ale nic vážného a za pár dní zas jako rybičky. :D
Věřte, že na základce jsem měla nejlepší docházku ;)
A jsme sunarovci :srdce:

Oplatečka
Ukecaná baba ;) 1679 příspěvků 19.12.18 09:24

Problémy s kojením byly jsou a budou…A to i když nebylo na trhu umělé mléko..Dítě v případě potřeby dokojovala sousedka, někteří si platili kojné a hold se brzy dávalo mléko kravské..Za komunistů to byl extrém, ženský museli do práce a sunar vzkvétal..oproti tomu teď panuje opačný extrém-nekojíš-jsi hrozná matka-UM je jed! Taky mě problémy s kojením po předčasném porodu zaskočily, půl roku jsem pod tlakem veřejnosti stravila připojená na odsávačce. Připadalo mi že otázka Kojíš?? se používá místo pozdravu…Dnes už bych to určitě tak nehrotila ;)

Příspěvek upraven 19.12.18 v 09:27

lll14
Kecalka 213 příspěvků 19.12.18 09:43

U tebe to zvorali už v porodnici, první dny miminku skutečně stačí těch pár kapek, není důvod dávat umělku. Vážit před a po kojení je z principu špatně, maminku to stresuje a i později miminko může pít různě, my taky nemáme vždycky stejný hlad. A většinou jak se jednou začne s umělkou, tak logicky miminko míň vypije - míň mlíčka se tvoří, tj. málokdy se mamince podaří vrátit k plnému kojení, jiná cesta než postupně snižovat množství umělky není. Já plně kojím a myslím si, že kdyby tě nevystresovali a nedali příkrm už v porodnici, tam bys plně kojila. U nás se dokrmuje nezbytně dlouhou dobu (teba u té nízké glukozy) a mm stříkačkou a skutečně se většina maminek v pořádku rozkojí než jdou domů, je k dispozici i laktační poradkyně, která na zavolání přijde, pomůže s polohou atd. Mě osobně je jedno, kdo jak krmí svoje dítě a neodsuzuji maminky, které vzdaly kojení nebo třeba kojit nemohly či nechtěly, naopak mi přijde, že v poslední době spíš než že by se někdo navážel do nekojících čtu, jak se některé maminky navážejí do těch kojících a srovnávají umělku s mm, což skutečně nejde.

Basha3
Závislačka 4232 příspěvků 19.12.18 10:20

@Citronkalekninka Neboj, neni ja som starsu kojila 20 mes. a od 1,5 roka bola kazde 4 tydny nemocna s horuckami. u nas kombinace potvrzene nezrale imunity a hexy. druha kojena 17m a od odstaveni v zari edte nebola zdrava - aktualne zapal plic :-(

A autorko - pol litra mleka za den je malo? Ja myslim,zebje to pecka

Citronkalekninka
Zasloužilá kecalka 927 příspěvků 19.12.18 11:15

Nejhorsi je ze to slysim od vlastni mamky furt. A nechce mi verit ze jsou na tom skolkovy decka stejne at jsou nebo nejsou kojeny. Proste si mele furt to svoje. Deckam jsou 4 a 2 a bude mi to predhazovat snad jeste za 15 let :lol: . Pritom ja jsem kojit chtela. Holt bradavky to neustaly. Taky jsem si to obrecela.

rozand
Závislačka 4405 příspěvků 19.12.18 11:22

Pri prvnim kojeni je ale 5 ml UPLNE NORMALNI 8o . No nic. Nerikam kojit za kazdou cenu (a popisovany krkolomny zpusob bych, priznam se, asi nedala), ale tvrdit, jak jsem se vzdelavala a nacvicovala a ja nevim co, ale pak zpanikarit, kdyz dite den po porodu vypije 5 ml :roll: . Obavam se, ze nastala ta klasicka situace, kdy UM krmili tak moc, ze mu roztahli zaludek a mleko pisatelky mu logicky nestacilo.

sinapis.alba
Ukecaná baba ;) 1255 příspěvků 19.12.18 11:34

@Citronkalekninka blbost, já plně kojila všechny a všechny s nástupem do kolektivu chytají všechno, co kolem nich projde :zed: trochu pomáhá rybí tuk (ochucený pro děti), jenže jsem hlava děravá a zapomínám ho pravidelně dávat… ale kojením to stoprocentně není, navíc ta umělá mléka jsou teď už tak vymakaná, že bych se nebála, že nekojeným dětem něco chybí

Popokatepetla
Závislačka 3326 příspěvků 19.12.18 11:47

Není na místě vyčítat něco sama sobě. Vinu bych hledala v těch NEkojících radách, co ti daly v porodnici :-( (podání UM hned po porodu, tvrdit, že 5ml na první kojení je málo, kojit 20 minut co 3 hodiny atd.)

Citronkalekninka
Zasloužilá kecalka 927 příspěvků 19.12.18 11:47

@sinapis.alba diky :-) myslim si to stejne :hug: a rybi tuk mam v planu. Je to asi to jedine co jsem jeste nezkusila na posilneni imunity. A colostrum. Ale je priserne drahe.

Uživatel je onlinePenelopaW
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 4 inzeráty 19.12.18 12:52

Až do porodu, a ještě i nějakou dobu po něm, jsem byla naprosto v klidu. Měla jsem načteno, mlezivo ze mne teklo v těch nejneočekávanějších okamžicích už od 6. měsíce, zdravotní sestra na předporodním kurzu pořádaném porodnicí nás ujišťovala, jak podporují kojení a dávají poradenství… Z porodnice nás pouštěli po týdnu, kdy se nakonec nějaká jakože laktace spustila, ale jedno prso jsem měla jak medicinbal a druhé jako ucho jezevčíka, to už nikdo neřešil. Podpora kojení spočívala v tom, že nahnali maminky do jídelny a pustili jim video, žádné praktické ukázky správně přisátého dítěte či poloh při kojení, jako v jiných městech. A když už, každá říkala něco jiného. Ovšem za peníze jsem si pak tytéž sestry mohla pozvat domů, aby mi dělaly laktační poradenství. Celé šestinedělí jsem řešila jen svoje prsa a byla totálně na dně, vyčerpaná, nevyspalá, labilní, totálně mimo - pravý opak mého normálně stabilního já. Kojení se nakonec zadařilo, ale ty pocity zmaru, selhání a já nevím čeho ještě nás zažívalo vícero - potkala jsem náhodou jednu maminku z kurzu, která se mi v slzách svěřovala s tím, že jí v porodnici po několikáté probdělé noci, pumpování ruční odsávačkou a přikládání co 5 minut, personál řekl: „Ale to jste nám měla říct hned, že kojit nechcete!“
Souhlasím s tím, že kojení je fajn, je to i levnější a poholdnější varianta než UM, ale pokud to nejde, a nebo pokud maminka nechce (protože i to je její volba!), neměla by za to být pranýřovaná. Protože pocity vlastního selhání a méněcennosti jí rozhodně k šťastnému mateřství nepřispějí…
Jsem ráda, že už se dnes tomu smějete, já už o tom zpětně taky dovedu mluvit s větším nadhledem, ale stejně se jisté trpkosti nezbavím.

Díky za upřímný deníček! Snad pomůže jiným, podobně „stiženým“ maminkám :kytka: .

Izie
Kelišová 6991 příspěvků 19.12.18 13:38

Jako bych ten deníček psala já :mrgreen: , ale narozdíl od Tomáška bylo moje miminko hodňoučký, netrpělo na bříško a spalo fakt pořád :D . Taky jsem brečela, že nedokážu nakrmit svoje dítě, taky jsem vážila před a po kojení…no byl to očistec, ale vydržela jsem kojit 4 měsíce. Pak už malý odmítal tahat a chtěl svojí „flašku“. Teď jsem podruhé těhotná a už to nebudu „tolik hrotit“ :D . Buď to půjde nebo ne, nejdůležitější je spokojený miminko a maminka :srdce: . Já sama vyrostla na Sunaru a nějak se to na mě nepodepsalo :palec:

lecijasek
Závislačka 3997 příspěvků 19.12.18 13:59

jj, také se v tom poznávám, ale já se na to vykašlala tedy dřív. Někdy to prostě jinak nejde. A laktační liga je v tomhle hrozná. Mně laktační sestra v porodnici rozložila takovým stylem, že jsem měla skoro záchvat paniky, že mi dítě umře, když mu dám UM. U druhého porodu už jsem jí vypakovala s tím, že se jí na celé kojení můžu vyprdnout.
Mimochodem tvrdit, že první den stačí miminku pár kapek mléka, není absolutně pravda. Neplatí to pro všechny děti. Pokud vyjde v hodnotách z krve, že je to potřeba, tak co mají dělat :nevim: Já to viděla naživo u mladší, najednou začala být taková zvláštní, vzali krev a okamžitě dostala dokrm. Někdy to prostě jinak nejde a ne všechna miminka mají zásoby z bříška. Mladší byla prostě velká, porod náročný, takže se brzy vyhladověla…

Uživatel je onlineTejina
Kecalka 203 příspěvků 19.12.18 15:11

Já rodila dvojčata císařem, předčasně, kojila jsem cca rok (taky tímhle strašným způsobem zvazit-nakojit-zvazit-odsat-dokrmit) a děti jsou prakticky furt nemocný…tam hraje roli víc věcí než kojení, z toho nemějte těžkou hlavu. A když to nejde, tak co už…máme umělý mlíko, zaplať pánbůh :)

kyticka86
Ukecaná baba ;) 1151 příspěvků 19.12.18 15:39

@Citronkalekninka No to je teda matka ta Vase..

Barunkaska
Zasloužilá kecalka 915 příspěvků 19.12.18 16:11

Hrdinky ktere pisou ze to vzdy jde jen se clovek malo snazi, bych chtela videt ve stejne situaci. Nervy z nekojeni matce na laktaci nepridaj, miminko co ustavicne place taky ne a kdyz se pak hezky sejde vsechno se vsim, nerozkoji se ani kdyby se na hlavu stavela. Vim o tom sve mam za sebou dve deti z toho jedno kojene do 2.mesicu. Druhe 6.mesicu a stale kojim. Prvni dcera byla dost podobne miminko popisovane zde autorkou. Rvala snad furt. Spala 20minut a zas rev. Hned 2.tyden mi bylo receno ze malo pribrala a musim dokrmit, pak jsem ja blbec si rekla jeste o vahu a tim zacalo to co znicilo me kojeni. Stres proc to nejde pri vazeni me dostal jeste vic mimo koleje… Kazde kojeni kdy vypila malo jsem jen resila proc a kolik ji dat na dopiti. Nedokazala jsem se na ni napojit jen resila cisla. Achjo kdyby nekdo tehdy rekl vybodni se na tuhle saskarnu zacni verit svymu telu, i za cenu ze mozna dva tri tydny po sobe u dr nebude extremni prirustek, mozna bych starsi dcerku kojila. Protoze presne tohle jsem udelala u druhe dcery. Neexistovalo zadne malo mleka, ano sice prvni tri tydny moc nepribrala, ano dr mela kecy ale mleko jsem nedala. Kojila podle potreby treba i po pul hodine. Prenest se pres ty zákony doktoru ktere rikaji kojte po 3hodinach, proste napojit se na miminko a verit sama sobe v tom je vyhra. ;) naopak vetsina maminek kterym to nejde se snazi az moc, daji do toho vsechno, plna skrinka preparatu vseho druhu. Piti 4litru ruznych kojicich caju. Odstrikavani, vazeni. To vse je ritual. Jakysi rad ktery,, pry funguje" haha. Vseho s mirou, taky jsem pri druhe pila hodne a dala si jestrabinu a piskavici. Ale to bylo vse co jsem pro to delala.

Astyna88
Zasloužilá kecalka 565 příspěvků 19.12.18 16:20

@Citronkalekninka

Jsme 3 sestry. První ségru mamka kojila asi do dvou let, má astma, alergie na kde co a není chvíle, aby nebyla nemocná. Mě máma kojila jen 6 týdnů a mám zdraví jak řípa :lol: :mavam:

Citronkalekninka
Zasloužilá kecalka 927 příspěvků 19.12.18 18:44

@kyticka86 ona je jinak uzasna mama. Nemenila bych :-) a moc ji miluju. Ve spouste vecech je muj vzor :-) ale na to kojeni ma bohuzel takovej predpotopni nazor. Ona mi u prvniho ditka i strasne pomahala. snazila se aby to slo. Podporovala me jezdila k nam denne nekolik dni. Kupovala mi kojici kloboucky, vselijaky maste. Varila mi polivky aby se melo z ceho delat mliko. Udelala pro me moc. U druheho ditete uz jrn smutne respektovala ze mam zase bradavky na hadry a vzdavam to.@Astyna88 musim se zeptat jak dlouho vlastne kojila nas. Jsme taky tri holky. Ja jsem nejstarsi :-).

hartiepa
Závislačka 4980 příspěvků 77 inzerátů 19.12.18 19:47

500 ml mleka denne? O tom jsem si mohla nechat zdat. Pysne jsem zvladla kolem 100 ml. Vydrzela jsem to statecne 3 mesice. Jakmile to nebylo ani na jedno denni krmeni, tak jsem to vzdala.

Astyna88
Zasloužilá kecalka 565 příspěvků 19.12.18 20:27

Tak já jsem u prvního syna vzdala plné kojení po 6nedělí. To se nedalo, ze mě byla jen kojící mašina vypadající jako zombie pod neustálým strachem, že „to nedám“. To nebylo mateřství, to byl očistec. Když jsem začala mít halucinace, tlak na hranici únosnosti, několikrát jsem sebou flákla na procházce, utla jsem to. A najednou…hurááá konečně to štěstí, láska, jen myslet na nákup umělého mléka. U druhého předčasného syna to bylo úplně jiné - tahoun od začátku, najíst-spát-najíst-spát, nic jiného neznal, přírůstky i 500gr týdně 8o kojila jsem smetanu a z 2,3kg drobka vykojila 8kg 6m chlapáka. To bylo úplně jiné a já si to fakt užívala, jak říká laktační liga - vždy při sobě, bez problémů, bez přípravy. Takže já zažila obojí a pochopím oba tábory.

GabrielaC89
Nováček 6 příspěvků 19.12.18 20:32

@Citronkalekninka syn kojeny 18m a poslední dobou je nemocný pořád a to ještě nechodí do školky :) takže tím to nebude

RaynaW.
Kecalka 175 příspěvků 19.12.18 21:04

No, musím se přidat. Já jsem byla na všemožných předporodních kurzech, ale stejně jsem nakonec panikařila a trpěla a ještě k tomu na to s odstupem času s úsměvem vzpomínám :roll: :) pro prvorodičky je snadné podlehnout nátlaku na 6-ti nedělním, ale doma je doma. Závidím podporu v manželovi :srdce:

LaraA
Zasloužilá kecalka 810 příspěvků 1 inzerát 19.12.18 21:24

@lll14 neco podobneho jsem chtela napsat. nechapu, jak se mohli v porodnici chovat tak, jak se chovali :zed:

myslim, ze kojeni je opravdu nejlepsi a zcela prirozena vec, kterou ma od prirody danou (az na vyjimky) kazda zena - jinak bychom davno vymreli :mrgreen:

jenze vsechen ten humbuk a rady okolo pusobi naprosto opacne a kvuli tomu stresu to bohuzel spousta mamin makonec nezvladne…

zakladatelko, s tak spatnym zacatkem je 5 mesicu fajn :kytka:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.12.18 21:46

Moc díky za Vaše veskrze pozitivní komentáře k mému deníčku. Přesně takové mi před těmi 15 měsíci chyběly, tak doufejme, že jsme nějaké nekojící mamince alespoň trochu pomohly s jejím splínem :) . Pokud bych měla nějak shrnout můj názor na vše podstatné, co tady zmiňujete:
1. Nekojící rady v porodnici – Ano, ano a ještě jednou ano. Dnes už samozřejmě vím, že nějaký ,,kojící harmonogram“ má miminko až ve chvíli, kdy je starší a laktace dostatečně nastartovaná. Co se týče nasazení vysokoenergetické umělky, když byl Tomášek v inkubátoru, tak o tom se mnou prostě nikdo nediskutoval. Ostatně, to nikomu nezazlívám (kdo ví, jak by to s ním vypadalo bez ní…). Spíše lékařům a porodním asistentkám vyčítám to, že mě u porodu nechali totálně vyšťavit a Tomášek neměl z čeho brát energii. Když totiž ke mně po 11 hodinách kontrakcí přišla porodní asistentka, která mě nakonec za jednu hodinu odrodila, její první slova byla:,,Sakra, vy jste ale bledá. Okamžitě fýzák a glukózu.“ Do té doby si mě vlastně nikdo nevšímal, popř. jen sem tam utrousili nějakou jedovatou poznámku (viz. můj deníček). Ale což, můj porod by byl na samostatný deníček :) .
2. Význam MM na imunitu a jeho další výhody – Nevím, existují nějaké vědecky podložené studie, dokazující, že kojené děti mají lepší imunitu, než nekojené? Pokud ano, hoďte sem link, ráda si je přečtu. Jak jsem psala, mě hodně trápil pocit selhání z toho, že zkrátka nedovedu zajistit potravu pro svoje dítě, takže jsem jako máma selhala. A co si budeme povídat, nekonečné vážení a vyváření lahviček místo toho, aby člověk jen vytáhl prs, je taky celkem řehole. A v neposlední řadě je ta umělka zatraceně drahá (my frčíme na Nutrilonu Profutura) :) .
3. Laktační liga a laktační poradkyně – Jo, myšlenka je určitě fajn a vzhledem k tomu, že generace našich matek nás vesměs krmily Sunarem (i přesto, že by se třeba bez problémů rozkojily), je asi potřebné, aby tady něco takového bylo. Na druhou stranu, ta kojící masáž mi vážně přijde trochu přes čáru a zástupkyně laktační ligy by zkrátka měly uznat, že NÉ KAŽDÁ ŽENA MŮŽE KOJIT. Takže samozřejmě, kojme, pokud to jde. Ale svléknout se donaha, zavřít se s miminkem do větrané místnosti (aby nespalo) a strkat mu do pusy hadičku od suplementoru? Ufff…. 8o
4. Podpora rodiny – Tak ta je podle mě hrozně důležitá. Já měla zcela opačný problém, než Citronkalekninka. Moje máma mého bráchu nekojila vůbec a mě cca 3 týdny. Takže absolutně nevěřila, že já bych to mohla zmáknout a když měl Tomášek na první kontrole u doktorky malý přírůstek na váze, byla to voda na její mlýn. Každý den mi volala a nezapomněla se zmínit o tom, že bych se na to kojení měla vykašlat, sháněla moudra a rady od všech sousedek, které taky své děti nekojily a vyzdvihovaly tak všechna pozitiva umělé výživy. Dokonce jsem se dozvěděla, že moje mléko je ,,jalové“ (nejím příliš maso), takže Tomášek má hlad a proto stále pláče (i když měl na hmotnostní křivce 75% percentil) a ještě dnes je přesvědčená o tom, že Tomášek plakal kvůli mému mléku. Jasně, stejně jako máma od Citronkalekninka to i ta moje myslela dobře (zkrátka si myslela, že Tomášek pláče z hladu a umělkou se to vyřeší), ale znáte to, cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. Naopak manžel mě 100% podporoval, vážil, vyvářel. Asi proto, že ví, že jsem taková koza umíněná :) .

Lucie_Sx
Závislačka 3716 příspěvků 20.12.18 00:57

Hele, kojit MŮŽE skoro každá, KDYBY to nebojkotovaly úžasné české porodnice a jejich postupy :zed:. Dělala jsi co šlo, za těchto podmínek to prostě líp nebylo možné.

Příspěvek upraven 20.12.18 v 00:59

Vložit nový komentář