Doktorka mé problémy zlehčovala. Skončila jsem v kómatu a je zázrak, že žiju
- Zdraví
- Anonymní
- 14.06.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda bych se svěřila se svým příběhem, který mě utvrdil v tom, jak moc je zdraví důležité. Není to klišé přát někomu zdraví. Když ho nemáte, nezáleží na tom, kolik máte peněz nebo jak se vám daří v práci. Bez zdraví si totiž nic z toho neužijete.
Před několika lety jsem začala trpět silnými bolestmi hlavy a problémy se zrakem. Občas jsem viděla rozmazaně, jindy se mi před očima objevovaly podivné skvrny. K tomu se přidala únava, kterou jsem nedokázala vysvětlit. Bylo mi teprve pětatřicet a do té doby jsem byla zdravá.
Pamatuji si, kolikrát jsem seděla v ordinaci své praktické lékařky. Nejdřív mé potíže zlehčovala. Pak mě poslala na různá vyšetření, která nic neprokázala. Když se obtíže vracely a já si dál stěžovala na bolesti hlavy, doporučila mi psychiatra. Podle ní mohlo jít o stres nebo psychosomatické potíže.
Začala jsem pochybovat sama o sobě. Možná má pravdu, říkala jsem si. Jenže moje problémy se zhoršovaly. Začala jsem zapomínat běžné věci, pletla jsem si slova a několikrát jsem měla pocit, že nejsem schopná soustředit se ani na jednoduchý rozhovor. Stávalo se mi, že jsem uprostřed věty zapomněla, co jsem chtěla říct. Rodina si všimla, že jsem zmatená a někdy působím úplně jinak než dřív.
Pak přišel den, na který nikdy nezapomenu. Udělalo se mi náhle zle, zkolabovala jsem a sanitka mě odvezla do nemocnice. Další dny si už nepamatuji. Upadla jsem do kómatu.
Když jsem se po několika týdnech probudila, dozvěděla jsem se, že lékaři zjistili závažný zánět mozku. Podle specialistů jsem měla velké štěstí. Některé podobné případy končí trvalými následky, jiné bohužel nepřežijí vůbec.
Návrat do běžného života nebyl jednoduchý. Musela jsem znovu trénovat paměť, soustředění i běžné každodenní činnosti. Několik měsíců jsem byla odkázaná na pomoc rodiny. Dodnes mám chvíle, kdy se rychleji unavím nebo mě potrápí bolesti hlavy.
I když jsem se uzdravila, do původní práce už jsem se vrátit nemohla. Působila jsem na manažerské pozici a tempo, ve kterém jsem dříve fungovala, pro mě už nebylo možné. Lékaři mi doporučili zpomalit a najít si práci, která pro mě nebude tak psychicky náročná.
Nakonec jsem ale našla novou cestu. Začala jsem hlídat děti a zjistila jsem, že mě tato práce naplňuje víc, než bych si kdy dokázala představit. Každý den mi připomíná, že život se může během okamžiku změnit a že někdy nás nečekané okolnosti dovedou na úplně jiné místo, než jsme si plánovali.
Celá zkušenost mi dala jednu důležitou lekci. Pokud cítíte, že s vaším tělem není něco v pořádku, nenechte se odbýt. Nikdo nezná vaše tělo lépe než vy sami. Kdybych tehdy své potíže dál přehlížela nebo uvěřila tomu, že jsou jen v mé hlavě, možná bych dnes svůj příběh vůbec nevyprávěla.
Přečtěte si také
Tchýně mi doporučila zamrazit vajíčka. Mám už dvě děti a další neplánujeme
- Anonymní
- 07.09.26
- 3163
Mám mou tchýni celkem ráda, je pravda, že nějaké životní situace nebyly nejlehčí, ale všechno jsme ustály a teď jsem ráda, že je z ní skvělá hlídací babička. Když za mnou nedávno přišla s...
Syna neposadili ve škole vedle kamaráda. Jeho matka si to prý výslovně nepřála
- Anonymní
- 07.09.26
- 6168
Syn se těšil, že bude ve škole sedět se svým nejlepším kamarádem. Místo toho ho učitelka posadila na druhý konec třídy. Později mi přiznal, že si to přála kamarádova maminka. Můj syn má na její...
Kamarádka mi hlídala děti. Pak sepsala všechno, co podle ní dělám špatně
- Anonymní
- 07.09.26
- 5163
Kamarádka mi na víkend pohlídala děti a já jí za to byla opravdu vděčná. Po návratu mi ale poslala dlouhý seznam chyb, kterých se prý ve výchově dopouštím. Možná má v něčem pravdu. Přesto nevím,...
Dcera dostala horečku a zůstala doma. Pak po ní škola chtěla potvrzení od lékaře
- Anonymní
- 07.09.26
- 3026
Dcera jednoho rána přišla s tím, že jí není dobře. Naměřila si horečku a bylo jasné, že do školy nepůjde. Je už plnoletá, takže si absenci omluvila sama. Já jsem to dál neřešila. Byla nemocná,...
Manžel tvrdí, že na rodičovské odpočívám. Nechala jsem mu děti na víkend
- Anonymní
- 07.09.26
- 24215
Manžel se každý večer vrací unavený z práce a očekává teplou večeři i klid. Já podle něj nárok na únavu nemám, protože jsem celý den doma. Když mi to řekl znovu, sbalila jsem si věci a nechala ho s...
Tchyni je 80, ale celé léto nás honila po své zahradě. Makali jsme jak diví
- Anonymní
- 06.09.26
- 11566
Tchyni je sice osmdesát, ale pořád je bohužel při síle. Když k ní přijedeme, stává se z ní doslova generál. Než stačíme vystoupit z auta, už ví, co budeme dělat. Jeden pleje záhony, druhý stříhá...
Byt byl psaný na exmanžela. O peníze jsem pak bojovala roky
- Anonymní
- 06.09.26
- 6964
Když jsme se s manželem před lety rozhodli koupit byt, vůbec mě nenapadlo, že jednou budu stát před otázkou, jestli z něj vůbec něco dostanu zpátky. Byli jsme manželé, měli jsme společný účet,...
Moje dcera má novou učitelku. Byla zvyklá na vstřícný tón, teď jí čeká křik
- Anonymní
- 06.09.26
- 5234
Moje dcera právě nastoupila do druhé třídy. K našemu překvapení nás všechny čekala velká změna. První školní den nám představili novou učitelku. Bez předchozí informace, bez debat, prostě tam byla...
Pětileté dítě bez angličtiny? Podle rodiny mu prý ničím budoucnost
- Anonymní
- 06.09.26
- 2335
Začalo září, děti nastoupily do školky a já šílím. Být mámou v dnešní době totiž znamená, že musíte mít z dítěte už v pěti letech pomalu olympionika a diplomata. Pokud vaše dítě nemá na každý den...
Nesnáším září. Končí letní pohoda a začíná chaos, vstávání, výdaje a kroužky
- Anonymní
- 06.09.26
- 1832
Nevím, jak to mají ostatní rodiče. Některé mé kamarádky se na září dokonce těší. Ale já patřím mezi ty, kteří by si přáli, aby prázdniny nikdy neskončily.