Dovolená na kolech - Tauernská cyklostezka

Něco málo o naší dovolené na kolech na těžko s šestiletým dítětem. Třeba to pro někoho bude inspirace, jak aktivně prožít dovolenou.

*

Nápad na dovolenou na těžko v cizině se zrodil vloni v létě, kdy kluk dostal 20´´ kolo s přehazovačkou a hned při první jízdě ujel několikanásobně víc, než jsme čekali. A hlavně ho to začalo neskutečně bavit.

V ČR není moc dálkových cyklotras, které by většinou vedly po samostatné cyklostezce, takže jsme se rozhodli pro Rakousko. Na internetu jsem našla cestopis Tauernské cyklostezky a hned se do ní zamilovala. Od té chvíle začala příprava. Kromě kol jsme neměli nic. Chlap neměl ani to kolo, které si nakonec pořídil až týden před odjezdem.

Takže Ježíšek mi donesl brašny, klukovi nosič, spacáky (hurá moderní spacáky jsou oproti mému starému lehoučké a krásně se balí), nafukovací karimatky a další potřebné věci.
Necelé dva měsíce před plánovaným odjezdem jsem šla koupit jízdenky na vlak. Chudák paní na pokladně málem zavařila tiskárnu. Pro zpáteční cestu vlakem na trase Praha – Linz – Salzburg musela vytisknout 22 jízdních dokladů.

1. den


Ve čtvrtek prvního června konečně nastává den D a my můžeme vyrazit. Hned na pražském hlavním nádraží narážíme na problém. Na našem nástupišti jako na potvoru nefungují výtahy. Takže to znamená sundat všechny brašny z kola a postupně vše odnosit po schodech. Nadávám jak špaček, takhle jsem si začátek dovolené nepředstavovala.

Na nástupišti najdeme náš vlak a na dveřích cedulku s číslem vagónu. Vytáhneme kola hezky po schůdkách nahoru, zavěsíme je na háky a spokojeně se usadíme. Po chvíli nás překvapí průvodčí, který nám oznámí, že sedíme ve špatném vagónu. Vysvětluju mu, že na dveřích má ale cedulku s naším číslem. Jen nad tím mávne rukou, že cedulky na dveřích neplatí a měli jsme sledovat elektronickou tabulku na boku vlaku. Naštěstí nás nenutí přesednout do správného vagónu.

Zbytek cesty už probíhá bezproblémově (i přestup v Linzi na který máme 25 minut), takže po cca 6 hodinách strávených ve vlacích vystupujeme v Salzburgu. Vydáváme se na menší prohlídku města, ale s naloženými koly se necpeme mezi davy turistů do úzkých uliček. Usazujeme se v krásných Mirabellských zahradách a dáváme si svačinu. Pak se přesunujeme na kraj města do kempu Nord Sam, který je vybavený i bazénem.

2. den


Ráno nám počasí nepřeje a prší. Takže se zdržujeme oproti plánu v kempu až do 11. A to nás má čekat nejdelší přesun. Vymotat se ze Salzburgu je celkem oříšek, a i když mám vytištěné celkem podrobné mapy, tak musím neustále zapínat internet a navigaci na mobilu, abychom našli správnou cestu.

U jezírka u Leopoldskron si chceme dát svačinu, ale neskutečně drzé kachny a labutě nás donutí k ústupu, tedy spíš k útěku. Cesta ubíhá rychle a až na pár menších úseků většinou po rovině a vlastní cyklostezce. Část trasy vede přes Německo, kde je opět hůř značená a tak nás zavede u Bad Raichenhall ke schodům – naštěstí směrem dolů.

Kousek před cílem se začne zatahovat a uslyšíme hrom. V té chvíli kluk dokáže neskutečně zrychlit a do kempu v Unkenu přijíždíme právě včas. Jen co postavíme stan, tak začíná pršet. V kempu jsme úplně sami, i majitel na noc odjíždí domů. Tenhle den jsme zvládli 47 km.

3. den


Po deštivé noci sušíme na sluníčku stan a vydáváme se na pohodovou cestu. Čeká nás nejkratší přesun – „jen“ 27 km. Takže si v klidu užíváme krásné alpské scenérie, kdy se nad námi tyčí zasněžené kopce a do toho krásně svítí sluníčko. V cíli trasy zjišťujeme, že kemp je obsazený nějakým táborem, a tak hledáme ubytování v penzionu. Velice milý personál nám umožní nechat přes noc kola u nich v garáži. Už jen s koly bez zátěže vyrážíme na prohlídku soutěsky Seisenbergklamm.

4. den


Předpověď počasí pro tento den není vůbec dobrá. Po pár kilometrech jízdy nás dostihuje vítr, kdy musíme sundat klukovi vlajku z kola – má strach, že uletí. A po dalších pár kilometrech zastavujeme v Saalfeldenu místo u bobové dráhy v McDonaldu, kde se dvě hodiny schováváme před lijákem. Když trochu poleví, nasazujeme pláštěnky a pokračujeme v cestě. Kluk je spokojený, zato chlap pořád nadává. Kousek před Zell am See se počasí konečně umoudří a stan stavíme za svitu sluníčka.

5. den


Vzhledem k ne moc příznivé předpovědi počasí se rozhodujeme zůstat následující dva dny v Zell am See a podnikat odtud výlety bez kol. Tento den jedeme úzkokolejnou lokálkou na Krimmelské vodopády – nejvyšší vodopád v Rakousku. K našemu překvapení mají na této soukromé železnici ve státní svátek speciální cenu, a tak nás zpáteční lístek stojí jen 17 EUR místo téměř 50.

Vodopády jsou překrásné. Vede kolem nich turistická stezka s vyhlídkami. Ještěže s sebou máme pláštěnky - většina vyhlídek je v těsné blízkosti valící se masy vody, a tak člověka zmáčí dopadající vodní tříšť.

6. den


Ráno mě budí divný zvuk. Po stanu nám pochoduje několik vrabců a následně zjišťujeme, že nám z předsíňky ukradli z tašky ještě nerozbalený toastový chleba, který jsme měli v plánu na snídani my.

Tentokrát vyrážíme autobusem do Kaprunu a odtud třemi lanovkami na ledovec Kitzsteinhorn. Hned v první kabinovce kluk uvidí na prudké skále kamzíka, o čemž pak vypraví zbytek dne. Dostáváme se do vyhlídky ve výšce 3029 m. n. m. Počasí není úplně ideální, takže máme trochu omezený rozhled, ale i tak je to skvělý zážitek. Všude je možnost půjčit si za poplatek teplé oblečení. Kdyby bylo o trochu líp, tak bych se nechala zlákat krásně upravenými a téměř prázdnými sjezdovkami. Takhle jsme vzali za vděk alespoň malou půjčovnou sáněk. Bohužel nás při cestě zpátky dostihla předpověď počasí a začalo pršet. Celou noc nám propršelo.

7. den


Při placení pobytu nás paní na recepci obdivuje – prý v noci byly teploty kolem 3 stupňů a podle předpovědi má následně sněžit i v nížinách (máme spacáky na komfort kolem 12 stupňů). Takže se rozhodujeme, že radši další noc strávíme v teple penzionu a rychle jeden na naší trase rezervujeme.

Protože neprší a občas vyleze i sluníčko, tak si užíváme celkem pohodovou jízdu. Kluk neustále slyší obdivné pokřikování ostatních cyklistů – především Italů. Nakonec nás ale opět dohání mraky, a tak se k penzionu v St. Johann im Pongau radši kousek přesunujeme vlakem.

V první chvíli mě vyděsí umístění penzionu vedle kasina a u rušné silnice. Vypadá, že svou největší slávu má už asi dávno za sebou. Ale vše vynahrazuje velice příjemný majitel, čistota a především skvělé jídlo. Ráno musíme kluka v 9 budit na snídani.

8. den


Ráno jsme chtěli jít na prohlídku soutěsky Liechtensteinklamm, ale bohužel zjišťujeme, že tam pár dnů před naším příjezdem došlo k sesuvu, a tak je pro celou sezonu 2017 uzavřená.
Konečně je zase opravdu hezké počasí. V Bischofshofenu se zastavujeme podívat na skokanské můstky – zázemí pro diváky nám přijde o dost slabší než u nás v Harrachově.

Následuje prohlídka hradu Werfen. Na první pohled hrad není jako obvykle umístěn na nejvyšším kopci, i když v tomto případě je to jasné. Nejvyšší jsou skalnaté hory a tam nikdo nic nepostaví ani nepůjde, a tak jeho umístnění na kopečku uprostřed údolí dává dokonalý smysl.

I když v porovnání s alpskými horami v okolí je kopeček malý, pro cestu nahoru s koly je vysoký dost. Ještě že z parkoviště dole pod hradem vede příjemná pozemní lanovka. Po prohlídce zjišťuji příjemnou věc – nekrade se tu. Zapomněla jsem si totiž v kapsičce na kole mobil a překvapivě tam zůstal, stejně tak i brašny s oblečením. Následuje asi 12 km po silnici přes Pass Lueg.

Kluk už je unavený a hlavně se bojí motorek, kterých kolem projede celkem dost. Ale naštěstí nikdo nepředjíždí nebezpečně, v zatáčkách apod., jsou na cyklisty zvyklí a chovají se k nim ohleduplně.

Přijíždíme do příjemného rodinného kempu Martina v Gollingu. Paní majitelka mi ukazuje nejlepší místo na rozbalení stanu a následně mě posílá zaplatit pobyt za svou ráznou tchyní, která spravuje rodinnou kasu. Kolem stanu nám poskakuje králík, který si z celého areálu udělal výběh (naštěstí neměl potřebu nám překousat provazy od stanu). Ačkoliv těsně kolem kempu vede dost rušná železniční trať, spíme všichni jak zabití. Jen v 6 ráno mě budí zvony z nedalekého kostela.

9. den


Zastavujeme se u Gollingského vodopádu. Většina cesty do městečka Hallein je vedená po málo frekventované úzké silnici. Zde přichází asi nejhorší zážitek. Ve výběhu se pasou lamy a kluk u nich zastavuje, po úzké cestě projíždí auto a on se lekne a spadne do plotu výběhu a na něj kolo. Ošklivě si zaklíní nohu. Pomáhají nám další cyklisté a zároveň uklidňují řidiče, že nijak do kluka nedrcnul. Naštěstí s ní nic nemá, i když je z toho chvíli v šoku (a víc asi tatínek).

Po pauze pokračujeme dál do Hallein, kde plánujeme návštěvu solných dolů. Bohužel k nim vede šílený kopec, takže je vynecháváme a dáváme si na náměstí výborné zmrzlinové poháry. Kluk je ale naštvaný, na doly se těšil z celého výletu nejvíc a moc se mu nechce jet. Do toho si chlap poškodil kliku kola, a tak se ploužíme hlemýždím tempem.

V té chvíli dostávám spásný nápad (který o pár minut později proklínám) a kluka lákám na bazén v kempu v Salzburgu. V té chvíli nasazuje vražedné tempo, kdy mám co dělat, abych mu s plně naloženým kolem stačila. Do kempu přijíždím naprosto odrovnaná, ale máme hodinku času na koupání. Pak ještě následuje krátká zastávka na nedalekém dětském hřišti.

10. den


V noci opět pršelo, takže ráno balíme mokrý stan a vyrážíme na vlak domů. V Linzi opět nastupujeme do špatně označeného vagónu. Na dveřích je opět naše číslo a tentokrát radši světelná tabulka na boku vlaku nefunguje. Až po rozjetí vlaku se na informační tabuli objevuje skutečné číslo vagónu a pro velký úspěch není naše. Naštěstí stejnou chybu udělali i další cyklisté a nikdo to neřeší.

Po příjezdu do Prahy jsme byli rozladěni z fungování cyklistických tras u nás (kterého inteligenta napadlo vést cyklostezku po náplavce mezi davy chodců? Apod.)

Celkově jsme se šestiletým dítětem, které si vezlo na nosiči spacák, karimatku a v přední brašničce nepostradatelné plyšáky, absolvovali cca 270 km na kole. Po návratu nehodil kolo někam do kouta, ale dál aktivně jezdí a už plánuje do budoucna nějakou podobnou akci.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
119
14.6.17 00:31

Úžasné, krásné, super :palec: Uložila jsem si to, až to budu jednou hledat jako inspiraci. Máte štěstí na dítko, bohužel naše mladá by to v 6 nedala ani náhodou, vedeme ji ke sportu od mala, my by jsme jeli hned, ale ona je ufrflaná a ukňučená. Každopádně už jsem byli prárkrát jezdit kolem rakouských jezer a to buď ty u Salzburgu myslím Salzkammergut nebo tak nějak je nazývají, snad solná jezera do překladu a taky u Wörthersee - nádhera :-)

Příspěvek upraven 14.06.17 v 00:31

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
14.6.17 05:57

Parada fakt, synek je tedy borec :palec: Skoda to pocasi… Preji vic takovych cestovatelskych zazitku :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4444
14.6.17 06:22

:palec: :potlesk: Jste borci a nejvic mladej, to tedy fakt klobouk dolu - tohle by nedalo lecktere dite ani v 10!

  • Nahlásit
  • Zmínit
barrbucha
14.6.17 06:35

Jééé to je nádhera!! Doufám, že taky budeme mít takového nadějného cyklistu :) Pro příště doporučuji i Ennskou cyklostezku, taky nádhera ;)

  • Nahlásit
17299
14.6.17 07:33

Je, Tauernska stezka, take jsme ji jeli. A take je nam vzdy po prijezdu do CR smutno, ze u nas cyklistika neni na urovni Rakouska. Jak rada bych nechala auto v garazi a jezdila vic na kole, ale podminky jsou u nas nesrovnatelne.

  • Nahlásit
  • Zmínit
14.6.17 08:11

Konečně super deník, pěkně napsaný a inspirující. Děkuji :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1862
14.6.17 08:12

To je super, syn je vážně třída! Ta moje pětiletá cacorka by mi kolo hodila do příkopu už po pár kilometrech ???? Jste dobří a odvážní! :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
14.6.17 08:23

Super denicek, necham se inspirovat az mne ty moje mimina vyrostou :) to by me zajimalo, jestli jste tenovali nejak predem, treba vikendovky, nebo jestli jste to dali z voleje rovnou deset dni v sedle :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
39738
14.6.17 08:31

@Laureatka @barrbucha na Salzkammergut a Ennskou se chystáme taky… někdy v budoucnu. Strašně jsem si to tam zimalovala.

  • Nahlásit
  • Zmínit
39738
14.6.17 08:34

@La Consentida měla jsem v plánu nějakou víkendovku, ale nakonec jsme ji kvůlů nedostatku času nezvládli. Takže trénink byl minimální. Asi měsíc před odjezdem jsem si dali jednodenní cyklovýlet a já tedy jezdím pravidelně do práce.

Takže jsem měla tu trasu naplánovanou tak, že celá druhá polovina cesty vedla kolem železniční trati, abychom si to kdyžtak mohli zkrátit, kdyby se nám už nechtělo na kola.

  • Nahlásit
  • Zmínit
10319
14.6.17 09:38

To je krása! Náš kluk už nějakou dobu jezdí na 20´´ kole s přehazovajdou, bude mu 5 v srpnu, už v květnu nás uhnal neskutečným tempem na 40km trase 8o Něco takového bysme taky rádi podnikli, dokud je mladší dítko ještě v sedačce. Dalo by se v této oblasti jet nalehko? Dá se tam sehnat ubytko?

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
14.6.17 09:42

:potlesk: :palec: Super dovča! Díky za krásný deníček.

  • Nahlásit
  • Zmínit
39738
14.6.17 09:50

@unuděná tak to jsem ráda, že má někdo podobného cyklistického blázna :D

Ubytování tam bylo po celé trase hodně. Je tam i dost penzionů přátelských pro cyklisty, takže mají úschovnu na kola. Když jsme potřebovali ubytování mimo kemp, tak jsme v pohodě vybrali něco na místě. Oba penziony, kde jsme byli, tak měly víc jak polovinu kapacity neobsazenou.

  • Nahlásit
  • Zmínit
16231
14.6.17 10:19

Hurá cestovatelský deníček, jaké příjemné počtení :palec: :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
10319
14.6.17 10:25

@lucenka No tak to zní přímo ideálně! Díky moc za pěkný tip a taky za deníček, pod kterým se snad konečně nestrhne hnusná debata :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1274
14.6.17 13:37

Záviděníhodná dovolena! Pri cteni se tam uplne vidim. A klobouk dolu pred synem.
Krásný deníček :potlesk:

Příspěvek upraven 14.06.17 v 13:46

  • Nahlásit
  • Zmínit
2148
14.6.17 14:44

Dobrodružství :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
kazda.m
14.6.17 16:37

Super ukládám. Po Tauern Radweg jsme taky jezdili, jen ve dvou teda kdysi a jen kousek kolem Maria Almu. A bylo tam krásně.

  • Upravit
4444
14.6.17 19:04

Musim jeste dodat, ze je denicek moc pekne napsany…uvedomila jsem si, ze vsechny ty nazvy, co jsou tady v nem zminene, znam spis - a mozna nejsem jedina - jen z cest autem po dalnici (Tauern Autobahn), kdyz jezdime pres Salzburg na dovcu do Slovinska…na doly v Salzkammergut bysme radi nekdy s malym, byli jsme v Rakousku jen jednou nedaleko v oblasti Dachsteinu a Halstattsee, ale to byla peso-turisticko-ferratova dovolena, nase 1. spolecna, jeste bezdetna…bylo tam krasne, az si vzdycky rikam, jestli si tam nekde priste nenaplanovat zastavku s prespanim, cesta pak neni tak dlouha…kazdopadne mate muj obdiv za tu vypravu vlakem, kdyz si vzpomenu co vzdycky tahnem veci…jak velky jste treba meli stan, jen Acko? Ale on kdyz clovek vi, ze to poveze vlastnim pohonem nebo ponese na zadech, rozmysli si asi kazdou „zbytecnost“, kterou jinak „auto uveze“! Za me jeste jednou opravdu :palec:, je pravda, ze kdyz se vyjede za hranice, clovek nestaci zirat, na jake urovni ta cyklistika jinde je, a ze to nemusi byt o zivot jen po silnici mezi smradlavyma nakladakama nebo se vyhybat davum, kocarkum, bruslarum, pejskarum a detem na odrazedlech, jako u nas na peso-cyklostezkach, ktere si lidi pletou s lazenskou promenadou…mne stacila stezka kolem Lipna, hroznej Vaclavak…naopak pekna a ne moc frekventovana mi prisla ta kolem Otavy ze Susice, nebo v Lokti u K.Varu…ale treba s Holandskem se vubec nemuzeme merit, tam je to kolem tech kanalu parada:-) A myslim, ze diky tem rovinkam ideal i s detma. My jsme spis slapaci, tatka na kole nema rad kopecky, radsi jezdi na kolobezce :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3541
14.6.17 21:48

No to je nádhera, skládám obdiv synovi a všem vám příště přeju o trochu lepší počasí.
S partnerem jsme ještě za svobodna navštívili Bischofshofen a vše v okolí jmenované + Salzburg. Tvůj deníček mě naladil na cestu, ale my teda ne pod stan.
Krásný, díky za počtení :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
29386
14.6.17 22:24

Paráda… bezva zážitky a super dovolené… :palec: holt jenom to počasí je dost nevyzpytatelné… nám většinou začalo pršet v tu chvíli, co jsme si našli místo a začali chystat spaní a dělat večeři… ale přes noc se většinou vypršelo, přes den bylo hezky… dojeli jsme jinam, začali chystat stan a už to začalo…

  • Nahlásit
  • Zmínit
15013
14.6.17 22:37

Me by taky zajimala „technicka“ stranka veci - jak jste resili jidlo, jaky stan jste meli, jak jste vse sbalili jen do brasen na kola…

Syn je sikovny, ale muj obdiv mate hlavne vy dospeli. Ja bych to pod stanem a jen s par vecmi nedala. I kdyz pred x lety jsem putak na kole (ubytovani penziony) absolvovala taky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
39738
14.6.17 23:25

Jsem moc ráda, že se vám deníček líbí :oops: :kytka:

K těm technickým věcem. Stan jsme měli High Peak Kira 3 - chtěla jsem lehký stan s předsíňkou, kam se na noc naházely brašny. Já měla nepromokavé zadní brašny od Sport Arsenal + „spacákovou“ brašnu, ve které jsem vezla půlku stanu + spacák a hlavně na výlety se z toho dal udělat batoh. A pak brašnu na řidítkách, kde jsem měla nejdůležitější věci. Jinak do brašen se toho vešlo překvapivě celkem dost - sportovní oblečení je naštěstí dost skladný :mrgreen: takže jsem tam zvládla narvat i dvoje sandály (ty se hodily, když se ukázalo, že kluk má potřebu dobržďovat botama a prodřel tenisky :zed:) A pak jsem tam ještě nacpala malý plynový vařič + dva ešusy + kempovací nádobí, co se složí do pidi velikosti. Celkem jsem vezla necelých 20 kg.
Chlap si vezl svoje věci v brašnách z lidlu, pláštěnky, kus stanu, mojí karimatku, nářadí, plachtu na noc přes kola. A kluk si vezl svůj spacák a karimatku.
Ve všech kempech byla pračka + sušička, takže jsme je v půlce cesty vužili.
Jídlo nebylo úplně nejzdravější, ale těch pár dnů se na tom přežít dalo. Takže jsem si ráno dělali instatní kafe 3v1, klukovi čaj. Kempy v Zell am See a Salzburgu měly obchůdek. Tam jsme si ráno kupovali jogurty, čerstvé pečivo a něco k tomu. Jinak to byla instantní kaše, a jednou snídaně v penzionu. Obědy jsme většinou řešili nějak za pochodu obloženou houskou (ty tam měli v každém supermarketu čerstvě udělané). A večeře jsem se snažila něco uvařit. Takže jsme měli třeba instantní bramborovou kaši se sýrem a nějakou jejich klobáskou, tarhoňu s nějakou místní červenou omáčkou, plněnou papriku (měli ji v konzervě) a k tomu jsem dodělala zbytek tarhoni. Párkrát jsme jedli někde v restauraci, ale to spíš na večeři, abychom se nezdržovali a taky to nebylo úplně nejlevnější. Obchody měly téměř na každém kroku a splňovaly normy, aby byly otevřené i v neděli a ve svátek. Takže v nich jsme doplňovali prakticky každý den zásoby, na večer kupovali nějaké ovoce, zeleninu, ovocné kapsičky.
Mobily a foťák jsme nabíjeli v kempech v koupelnách - skoro všude jsme byli téměř sami, takže jsme se je tam nebáli nechat bez dozoru.
Co se mi třeba líbilo, tak ve všech kempech měli v koupelně i fén.

A jak tu někdo píše, tak při balení jsem hodně přemýšlela, jestli tu věc budeme opravdu potřebovat. Mělo to i výhodu, že jsme snad poprvý z dovolený nedotáhli žádnýho plyšáka nebo hromadu jiných blbostí :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
39738
14.6.17 23:32

@Jahudka82 s tou dálnicí jsi to napsala přesně :palec: Vybavuju si z cest po ní hrad a teď se mi konečně povedlo zjistit, co je to zač a navštívit ho (jeho návštěvu jsem původně v plánu neměla, vzhledem k množstív hradů u nás mi to přišlo zbytečný, ale pak na místě jsme neodolali).

  • Nahlásit
  • Zmínit
594
15.6.17 12:57

Teda! Klobouk dolu pred vasim synem, mam osmiletou neter a neumim si predstavit, ze by ujela za den deset km, natoz skoro padesat! :potlesk:
Krasny denicek, dekuji za inspiraci!

  • Nahlásit
  • Zmínit
15013
15.6.17 21:31

@solip 10 km nic neni :nevim: Dcera ujela uz jako petileta 30 km na detskem kole bez prehazovacky (rovna cyklostezka). 10 km jezdime pozde odpoledne jako kratkou vsednodenni vyjizdku.

  • Nahlásit
  • Zmínit
35224
16.6.17 05:55

Gratuluji a rovnou nasbiram informace. Ceka nas Praha-Drazdany. Prosimte jake jste meli plastenky a jake kalhoty a jeli jste vubec v desti v plastence, jde to? Naposledy jsem radeji jela v desti v kratasech, nez prilepene kalhoty na nohach.

Chystame se na Labskou cela rodina (jen do Drazdan).
Mam take bobky z cesty vlakem, protoze budeme mit dva voziky, ktere budem muset jiste do vlaku vyprazdnit, musim asi vzit i nejake ikea tasky, protoze s dvaceti igelitkama by to ve vlaku nebylo moc dobre.

Obdivuji, ze kluk vezl svoje veci, nas nejstarsi desne prska, kdyz mu dame brasnu. Samozrejme je dostane, neda se nic delat.

  • Nahlásit
  • Zmínit
35224
16.6.17 06:08

@unuděná no sice nesi asi nedokazeme odpustit :-) hnusna debata, ale vytahovaci okenko, ci ditko toho ujede vic, si asi nedokazeme odpustit :-)
Pokusim se vydrzet a nepochlubit se :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
39738
16.6.17 06:21

@Pudloslava Labskou - tedy část od hranic do Míšně jsme dělali vloni při jednodenních výletech. Klukovi se strašně líbila zahradní železnice v Kurort Rathen.
To odstrojování věcí z kol mě vytáčelo ty tašky jsou dobrý nápad :potlesk:

V dešti se jet dalo, ale nemůžu říct, že bych z toho byla nadšená a chtěla to opakovat. Já se přiznám, že jsem na sebe pláštěnku nevzala a jela jsem v sandalech (uschnou rychleji než promáčené tenisky :)), kratasech a cyklistické lehké bundě z lidlu. Ta byla super, že měla u kapuci i něco jako mini kšilt. Kluk měl taky tu bundu, sofshellové kalhoty (@Tiger-lily moc děkuju :kytka: ) a klasickou pláštěnku. Na nicto si nestěžoval. Chlap si taky nestezoval, ale chtělo by to typ pončo, aby měl víc kryté nohy.

To je sranda, jak jsou ty děti úplně jiný. Kkuk prskal, že na jeho nosič nejdou klasické brašny a tak toho veze málo :lol:

  • Zmínit
  • Upravit
10319
16.6.17 11:55

@Pudloslava A to se klidně pochlub, coby ne? :mrgreen: Pořád lepší než se chlubit, že dítě už je v 356 levelu nějaký šílený Candy crush saze a podobných :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
35224
16.6.17 12:31

@unuděná to nekdo dela? to bych se stydela :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
594
16.6.17 19:53

@Ukulina je super, kdyz lide vedou sve deti ke sportu. Moje sestra na kole nejezdi, takze neter jezdi jen po meste kratke trasy a kdyz dojede z domova do parku (to jsou tak dva km), tak uz knuci, ze zpatky pujde radsi pesky. Tak proto obdivuji zakladatelcina syna, v porovnani s ni je opravdu frajer.

  • Nahlásit
  • Zmínit
15013
16.6.17 20:02

@solip Ano, mas pravdu, kluk se s tim popasoval vyborne. Ono to neni jen o tom ujet jeden den x km, ale ujet to tech dnu deset i za deste…

A jako u vseho, z casti je to povahou, z casti pristupem rodicu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
35224
17.6.17 07:15

@Ukulina myslim, ze to je hodne pristupem rodicu. POkud rodice chteji jezdit, tak jednak davaji osobni priklad, jednak nenabizeji zadnou alternativu. Rodina chce jet na cyklovylet, tebe nema kdo doma hlidat, smula, jedes taky. Nas nejstarsi nejezdi nijak rad, ale ty kilometry ujede a proste pojede, ten vykon poda a vlastne ani moc neremca. To same pesky. V jinych smerech se to treba az tak nepovedlo, treba nenidobre vychovany- asi jsem nemela takovou motivaci, jako abych zase mohla jezdit na dlouhe cyklovylety :-)
U prostredniho jsme museli zase prezit rok, kdy kazde odepnuti z tyce doprovazel kontinualni 70 dB rev („nechci“), slzicky strikaly - ted naopak jezdi velmi rad a je na svuj vek a vzrust velmi zdatny. Bezny rodic by to v te rvaci fazi vzdal, nebo odlozil na pozdeji.
Ale povaha hraje jiste take roli, u nas v ulici je spousta deti, ktere jezdi sami od sebe rady, nevsimla jsem si, ze by nekam vyrazeli s rodici. Oni si jezdej jen tak nahoru a dolu, nase ne, paradox :-)

Příspěvek upraven 17.06.17 v 07:16

  • Nahlásit
  • Zmínit
35224
17.6.17 07:20

Teda kazdej na to neni, ze nekdo nejezdi, neznamena, ze nesportuje. ja sama musim uznat, ze na kole je oser tahat s sebou tu tezkou lokomotivu, ktera je navic vulnerabilni, kazdou chvili se neco opravuje. Nastoupit s tim do vlaku je pro me vzdycky stres.

Kolo si ale asi neoblibi zadny z tech mestskych lidi, ackoli je videt rada cyklistu, kteri se pohybuji od hospody k hospode, protoze s sebou maji brasnicku, kam se vejde max penezenka. Ale i ti musi mit radi prostor.

  • Nahlásit
  • Zmínit
15013
17.6.17 23:25

@Pudloslava Souhlasim s tebou.

  • Nahlásit
  • Zmínit
4444
20.6.17 02:25

@lucenka A jak se ten hrad jmenoval?

  • Nahlásit
  • Zmínit
39738
20.6.17 20:31

@Jahudka82 hrad se jmenoval Hohenwerfen

  • Zmínit
  • Upravit
4444
21.6.17 20:54

@lucenka Diky, bohuzel tenhle nazev mi moc povedomy neni, ale urcite stal hrad za videni!:)

  • Nahlásit
  • Zmínit
3.7.17 12:32

Smekám, dovoléná nádherná. :palec: :potlesk: Mohla bych se zeptat z čeho jste čerpala informace na plánování cesty? Co Vás stál vlak? Předem děkuji Míša

  • Nahlásit
  • Zmínit
39738
7.7.17 10:07

@mmiissaa11 vlak nás vyšel cca na 5,5 tisíc (měli jsme včasnou jízdenku do Rakouska, nejdražší byly povinné místenky). Jízdenky jsem šla kupovat asi 2 týdny po zahájení prodeje na dané období a i tak už jsem nesehnala místenky pro kola na jeden předvybraný spoj (rychlík z Prahy pojme jenom 10 kol, spoj mezi Linzem a Salzburgem jen 5… ale zase jezdí víc často).

Jinak z webovek mi hodně pomohly tyhle stránky:
www.nakole.cz tam jsem hodně nabrala informace o vybavení a pak sem i tam líbil deníček o paní, která s malými dětmi absolvovala cestu do Benátek. To byla strašná motivace.

základní informace o trase jsem nabrala tady http://www.cyklistikakrnov.com/…-Taurska.htm

pak mi hodně pomohl cestopis jiných cyklistů… a hodně jsme se drželi jejich trasy. http://www.carfreerodina.cz/…ostezka.html

a pak profily jednotlivých etap jsem hledala tady https://www.outdooractive.com/de/suche/?…

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.8.17 20:41

Díky za inspirující deníček. Syn je fakt pašák :palec: :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
42339
17.1.18 08:34

@Jahudka82 píšu sice pozdě, ale Hohenwerfen se nachází těsně u dálnice směrem ze Salzburgu na Villach, jezdí okolo miliony lidí dolů k moři, přesto ho neznají :) A stojí to za to. Doporučuju najít si na internetu, kdy tam probíhá přehlídka dravců. Je úplně zdarma (v ceně vstupenky) a je to neskutečný zážitek pozorovat velké dravé ptáky na pozadí vysokých hor. Našim dětem se vryl hluboko do paměti :srdce:

Příspěvek upraven 17.01.18 v 08:34

  • Nahlásit
  • Zmínit
4444
17.1.18 10:17

@Moise Diky, uvidime :D :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele