Najednou mi skočili na břicho, ani jsem nestačila zareagovat

Chtěla jsem, aby moje mamka za mnou dojela do Španělska před termínem, aby poznala maličkou od narození, ale to jsem ještě nevěděla, že bude všechno jinak kvůli koronaviru.

Najednou mi skočili na břicho, ani jsem nestačila zareagovat

V létě jsme si řekli, že už by byl čas na druhé dítě. Zadařilo se hned. Můj syn mě začal hladit po břichu a říkal, že tam je miminko. Večer mi vadilo když si na mě lehl, abych ho uspala, v práci jsem se nemohla ohnout, bylo mi to nepříjemné. Už jsem měla tušení, tak jsem si 19. 9. 2019 udělala těhotenský test. Termín porodu vycházel na 27. 5., ale moje maličká se rozhodla, že vykoukne na svět už 19. 5.. To jsem si ještě dělala srandu, kdyby se narodila toho 19.5.. Stejný to bylo u prvního dítěte 13. 3. těhotenský test a 13. 11. Se narodil.

Druhé těhotenství už nebylo bezproblémové. Dost mi tvrdlo břicho. Když jsem byla ve 32. týdnu na ultrazvuku, měla jsem tlak 150/80, musela jsem čekat a měřili ještě dvakrát a když pořád neklesal, poslali mě do nemocnice. Tam jsem měla tlak v pořádku, miminko bylo taky v pořádku, ale zjistili mi kontrakce. Já to cítila, jako by mi tvrdlo břicho. Vzali mi krev a moč. Dali mi nějaký prášek na zastavení kontrakcí a později mě přišli zkontrolovat.

Pořád stejný, některý kontrakce už byly teda cítit víc. Tak mi dali jiný prášek. Celou dobu jsem byla na monitoru. Už jsem se bála toho, že tam budu muset zůstat, říkala jsem si, jak to přítel zvládne s tříletým synem. Vyšetřily mě a dostala jsem čípky a diazepam na zastavení kontrakcí, to jsem měla brát až do 36. týdne. Zjistili mi chudokrevnost a zánět močáku a to jsem žádný potíže neměla. Poslali mě domů s tím, že mám měřit tlak každý den. Od 36. týdne jsem jedla datle, prý by měly usnadnit porod. Pořád jsem měla ten tlak vyšší, ale prášky mi nedali, jen jsem měla měřit každý den tlak, nohy oteklý jak slon.

Den porodu jsem ráno ještě umývala nádobí, tvrdlo mi sem tam břicho. U věšení prádla mi to přišlo, že to je dost častý, tak jsem si lehla a měřila čas. Syn mě otravoval, že chce telefon, aby se mohl koukat na ty jeho videa, lepší chvíli fakt vybrat nemohl. Bylo to už po 4 až 5 minutách, zatím to byla pohoda, tak jsem si šla dát sprchu, to už byly ty kontrakce silnější a zkrátily se na 3 minuty. Říkala jsem příteli, že vyrazíme do porodnice a on, že se jde taky ještě rychle osprchovat. Já myslela, že ho někde kopnu… Vyjeli jsme skoro ve dvě hodiny odpoledne v tom největším provozu, už jsem myslela, že to nestihnem a porodím v autě. Naštěstí stihli. Dojeli jsme ve tři, prohlídli mě, byla jsem na 4 cm otevřená. To zas bude trvat, než se otevřu celá, jsem si říkala. Po vyšetření mi udělali test na covid19, no fakt chuťovka mezi kontrakcemi. Slzy mi vyhrkly bolestí.

Doktor řekl, že správně provedený test na covid musí bolet. To mu teda pěkně děkuji. Odvedl mĕ na porodní box, kde to teprve připravovali. Na křesle jsem si prodýchávala kontrakce, které sílily a mezitím psala mojí sestře, že už rodím, a že to bude na dlouho. Najednou se to už nedalo vydržet, když mi porodník nasazoval pásy na monitor, řekla jsem si o epidural, jsem fakt cíťa. Zkontroloval, řekl, že už je pozdě, že jsem otevřená a jde se rodit. Cože? Tak rychle? Od příjmu uběhlo jen 30 minut. Ani mi nestačili napíchnout kanylu. Přišla doktorka, píchla mi vodu. Drtila jsem příteli ruce při každém tlačení. Vtipný byl teda můj přítel s tím, že mu je vedro. Co jsem měla říkat já v tom vedru a v roušce rodit. Najednou mi skočili na břicho, ani jsem nestačila zareagovat.

Moje maličká se narodila v 16:25. Hned mi ji dali, mezitím trochu sešili. Pak jí měl už přítel, snažili se mi snížit vysoký tlak, měla jsem 180/98. Narvaly do mě 4 prášky. Už mi napíchla kanylu, aby mi dala něco žilnĕ, ale konečně trochu klesl. Maličkou jsem měla celou dobu u sebe, jen jí vzali na vyšetření. Ani ji nekoupali kvůli covidu. Z porodnice nás pustili po dvou dnech, i když se ptali, jestli chci jít nebo raději zůstat kvůli vysokému tlaku. Nejlíp je doma, navíc mě čekal můj první syn. Musela jsem užívat léky na tlak třikrát denně dva prášky najednou. Několik dní jsem dopoledne nemohla být dlouho na nohou, bylo mi slabo na omdlení, docela jsem se bála, že spadnu i s maličkou. Naštěstí se to nestalo a tlak už mám v pořádku.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
978
15.5.21 09:57

Super, ze to slo rychle a jste v
poradku :srdce: ale proc skakali na to bricho?! kvuli tomu vysokemu tlaku?

  • Zmínit
  • Nahlásit
32
16.5.21 07:04

Hrozila dystokie ramen, tak proto skakaly na bricho

  • Zmínit
  • Nahlásit
5384
18.5.21 00:31

@Yasmin2 Pri dystokii ramen je to naprosto nelegitimni zakrok (ostatne Kristellerova exprese je i mimo ni). V takovem pripade by ti totiz dite narvali nekam, kudy neprojde, vetsi silou. Dystokie se resi jinak.

  • Zmínit
  • Nahlásit
19902
21.5.21 09:09

@Yasmin2 I kdyby hrozila dystokie, která se mimochodem řeší jinak, tak je to mnohem menší problém než prasklá děloha, utržená placenta atd. Kamarádce taky skočili na břicho. Ona skončila s masivním krvácením na dva dny na JIPu za minutu dvanáct totálně roztrhaná. Po porodu musela opět na sál, protože jí tam zůstal kus placenty. Miminko to málem nepřežilo.

KE je totální prasárna a důvod, který ti řekli, prasacky ještě víc. Už by dávno měli na stole mojí stížnost.

  • Zmínit
  • Nahlásit

Všechny deníčky uživatele