Nazdárek Filutkové, tak ta moje ségra skutečně není schopná napsat vám pár řádků, začala vždycky s jednou větou a to bylo asi tak všechno,momentálně sepisuje do školy cosi o mamince,jak je hodná a milá, vůbec se na nás nezlobí a ve volném čase nejraději spí :)
|
Filutové z Chytrálkova, částečný překlad z Vojtovštiny :-)
Rodičovství- Stanasek
- 05.05.04
A tak vám ke sdělení novinek z naší rodinky musí opět postačit moje maličkost.
Jakpak jste oslavili čarodějnice a první máj ? Já tedy v pátek viděl
jedinou čarodějnici a tou byla moje teta,bylo mi docela líto že jí na tom
ohýnku aspoň malinko nepřismahli, naši se totiž veškerých upalovacích
zábav vzdali, s nadšením odjeli sledovat hokej a nás zanechali ve spárách
té ukrutné čarodějkotety Byl jsem velmi protivný a ufňučený
chlapeček (ostatně jako vždycky,když nemám mámu za zadkem), udobřili si
mě až k večeru, dali mi sníst buřta a strejda mě naučil říkat „ty
vole“! Ráno jsem mamince nadšeně líčil jak jsem viděl „ty vole
měsíc“, měla ohromnou radost.
První květen byl celkem prima den,nádherné počasí,vyrazili jsme do parku
kde se mi podařilo vyráchat se v kašně a sníst pár kamínku z cesty,
v závěru nás přepadla bouřka, z mámy a Terky kapala voda jako
z konývky, já chtěl držet partu a tak jsem pod igelitem vyváděl jako ďas
a podařilo se mi alespoň umáčet si hlavu a ruce. Jenom táta musel do práce
a tak jsem dostal za úkol políbit holky za něj,bohužel jsem to díky tomu
dešti nestihl, snad nám obě do příštího roku vydrží
Jinak u nás doma se momentálně vše točí kolem hokeje, hokejku a puk
mám v pohotovosti, dokonce mám velkou papírovou helmu a vlaječky, takže
fandíme všichni, zejména já neustále vykřikuju „góóól“,
„hurá“, „hoši, jedem!“ a „hoši do toho!“ Hoši jedem se mi
zalíbilo nejvíc, dá se totiž použít kdykoliv, třeba když stojíme ve
frontě u pokladny,to je hned veseleji, občas to prokládám ještě výkřiky
typu „apríl“ a „pardón“. Máma si tuhle stěžovala,že už jí
z toho mýho věčnýho žvanění někdy bolí hlava a taky uvažuje
o výrobě slovníku Vojto-čekého. Já teda celkem rozumím jak česky,tak
Vojtovsky, ale ostatní mívají občas problém.Schválně zkuste přeložit
vše sami: Nejraději papám dudurt, dušu, dádu, tír, pojínku jím mící a
hambůrky napichuju hindličkou. Ze zvířátek mám kromě pejsků a kočiček
nejraději dudrum, noníčky, kochroch a bydy. Když chci mamince pomáhat,
musím si sám didit kocky, při vaření musím taky míkat a k zametání
používám toče, s tím se taky parádně dělá hody hody mámě na zadek
Na hlavě mám puši a na bříšku bukýk, na
nohy si obouvám boky. Venku čichám jak noní kytičky a taky jezdím na
kolce. Pak je mi taky občas mina a ze všeho nejraději dělám s maminkou
maži maži.
A to už je vážně nunec, zdraví vás Tojta ( 21 měsíců) s Tejí a mámou Šťáňou
P.S.: Zdravíme nemocného Filípka,ale předpokládáme, že už je skoro uzdravený.
Pa pa pa a kuju vám za pozornost
Ahoj Tojtíííí,
je vidět, že mládí má zelenou. Však my to za ty starý nějak
zvládnem.
Filípek se ani nemusel nějak moc uzdravovat, on je totiž zdravý až moc.
Tentokrát ta angína byla nějaká netypická. Žádná horečka, která by
mamce pomohla udržet ho v posteli. Ale bere ATB a nesmí na sluníčko, takže
ho máme pořád za zadkem. Taky mě pořád provokuje a bere mi všechny věci.
(A já ho za to mlátím, odstrkuju a řveme svorně oba). Když chce jít
mamka se mnou ven, poručí Filípkovi, aby šel spát (v poledne), a on,
nespavec, ji kupodivu poslouchá. Odpoledne mu pouští filmy na počítači, a
tak můžeme jít aspoň na písek před barákem. Stejně nás tam nechá
maximálně půl hodiny.
Ale s tím počítačem měl dobrou historku. Nešel nám jeden prohlížeč,
tak mamka spustila jiný a zjistili jsme (všichni 3), že při instalaci nám
ten strejda „instalatér“ šupnul takovej divnej film, spíš to byla
smyčka. Byly tam tři lidi, strašně řvali a Filípek hned poznal, že ten
pán dává té paní do bříška semínko.:o Mamka se to teda snažila rychle
vypnout, ale jak to naběhlo rovnou na celou obrazovku, zabralo to pár cenných
vteřin. No, večer zjistila, že ani taťka o tom nemá potuchy, ale po
shlédnutí naznal, že se Filípek teda DOST poučil. Filípkovi se to hrozně
líbilo, hlavně, jak ta ženská řvala. a ptal se mamky, jestli jí taťka to
semínko dával taky tak
První máj jsme strávili pod vlivem Filipové nemoci, tj. my s mamkou doba,
taťka na zápase. A ty čarodějnice se taky nekonaly. .
U nás doma se teď všechno točí kolem mého nového kočárku, jak jsem
psala do starého deníčku. Mamka si myslela, že dorasovaný byt mají jen
rodiče chlapečků, tak ji vyvádím z omylu. Ty zatáčky v té rychlosti
úplně dopře nevybírám.
Ještě si rozmyslím, jestli si novinky z mojí 18 měsíční prohlídky
nechám do nového deníčku, nebo vám je prozradím už tady. Když tak
příště.
Ahoj
Mějte se a pište
Verunka zrzečka (čerstvých 18m), Filípek (5r), mamka Jana
Ahojky Verunko, čerstvá osmnáctko
Teda teda, koukám že doma s mamkou a Fildou pěkně řádíte, jen tak
dál se sledováním takových prima filmů! Jen doufám že se Filípek
pořádně koukal a v pravý čas poučí všechny kámoše, nejlépe za
přítomnosti cizího dospěláka,hi hi. V těhle věcech má mít jeden hned
jasno aby si pak nedělal ostudu jako moje ségra, která si někdy na podzim
myslela že sex je, když jsou lidé nazí a čůrají na sebe
Tak se mějte a přeji ti mnoho zdaru při demolici vašeho obydlíčka.
Pa Vojta
Ahojky Vojto a filutové,
u nás se taky po večerech žilo jen hokejem, tedy do smutného včerejška,
dnes sice televize běžela, ale jen občas na ní mrknul taťka a pak přepnul
na pohádku. Hokej sledovaný u mamky na klíně mě vzrušoval natolik, že
ačkoli tam normálně do deseti minut usínám, při hokeji to nešlo, mamka se
nervozně vrtěla, já musela stále tleskat a juchat (když to dělaj ostatní
v telce, tak nemůžu být pozadu), takže jsem při „českých“ dnech
chodila spát mnohem později. No a včera jsem usnula příliš brzo, a tady
máte výsledek. Pak jsme s maminkou probrečely noc, ona nad hokejem, já nad
bolavým bříškem. Začínám totiž do sebe tláskat vše možné bez ohledu
na jídelníček nebo přání maminky. A mňamky si nadále prostě kradu
z ledničky, tašek s nákupem, z linky nebo špajzu. Preferuji bráchovy
chipsy, tátovy buřty a mámin taveňák. Taveňák miluju nejlépe samotný a
nejlépe celou krabičku, to se mi sice ještě nepodařilo, ale pracuji na
tom.
A vůbec jsem hrozně soběstačná a umím udělat vše, co vidím
u rodičů, bráchy nebo venku: šťourat se v nose, drbat se v plínce na
zadečku, nakrmit se, umýt se, atp.
Dnes jsem si sama zkoušela nalít mléko z krabice, sklenička byla krásně
vrchovatá (další půllitr byl na kredenci a v jejích šuplíkách mezi
příbory, utěrkami, starými novinami a sáčky). Také jsem zkusila se dnes
přebalit, mamka sice pořád otravuje s nočníkem, ale mně se ta příšera
nelíbí. Ale taky se mi nelíbí mít mokrou neřkuli pokaděnou plínu. A tak
jsem nejprv rozepla znečištěné plíny a pak začla stahovat i s kalhotama,
máma mě zastihla přesně v okamžiku, kdy se podařilo. Zrovna jsem hrabala
ve své skříňce a snažila se s hnědým zadkem dosáhnout na ubrousky a
čistou plínu. To jsem nestihla, ale zato jsem si vysloužila sprchování - to
je super záležitost. Když mě máma celou převlíkla, tak jsem zjistila, že
tričko bylo taky špinavé a šla jsem ho přemáchnout do umyvadla. Vyprala
jsem si ho moc hezky, máma zapomněla na umyvadle mýdlo. A odměnou mi bylo
další sprchování a převlíkání.
Vojtovština mi není cizí, už mám tolik Jokovýrazů, každý den jich
vymyslím hned několik. Ale protože s nimi nemám úspěch, na mamce je
zřetelně vidět, že jí nedocvaklo, tak další den to zkouším jinak. Ale
někdy minulý týden mě napadlo, jestli bych neměla mít s maminčinou
neinteligencí více trpělivosti a jestli bych neměla to slůvko několikrát
zopakovat a důrazně mamince ukázat. Je to sice nuda, vymýšlení nových
výrazů mě baví víc, ale už jsem to zkusila a funguje to. Takže když
sevřu několikrát ručičku a zahalekám Ej, ej (někdy i Dej), tak
ukazovanou věc i dostanu. Když se na písku začnu vzpouzet a křičet etě,
etě, tak máma ví, že se domů hned tak nedostaneme.
Tak už musím končit, máma mi tu ubližuje,
jeden speciální vzkazík v jokovštině:
jjjj frnsgmrmfrg,,,,r
zdraví Johanka a Romana
Teda Johanko, ty seš ale šikulka. Mám v tobě velký vzor. Zatím se
neumím sama přebalovat, ale když se pokakám, taky si přinesu plínku a
čistící ubrousky. A vůbec jsou moje historky převážně kakálkové. Jak
vykouklo sluníčko, rozhodla se mamka, že to zase zkusí - rozuměj nočník.
Tak mě nechává doma běhat bez plínky, jen v tričku a ponožkách. To se
mi ohromně líbí. Do nočníčku samozřejmě nic neudělám, i když mamka
zachytí, jak čůrám, a po:,–(í mě tam. Buďťo už je hotovo, nebo to
pěkně zadržím a dočurám (nebo vykakám) zase vklídku někde jinde. Takže
naše každodopolední skóre bývá: všechny ponožky, tak troje tepláky,
občas nějaké to bodíčko, a pak různé části bytu - stůl, koberec,
sedačka… Ale pozor, hrnec je pro mě důležitý strategický bod! Jakmile se
blíží mamka s plínkou, že už ji to nebaví, začnu křičet kaka a sedám
si něho. Mamka už mě prokoukla, a protože batolata ještě neumějí lhát,
na její otázku, jestli se mi chce čurat, odpovídám se smíchem „ne-e“.
Ale není jí to nic platné, plínku mi dá leda násilím za mého řevu
ka-ka. Někdy mě ještě ukecá, že jdeme ven, a tam plínečku mít
musím.
Nalívání a rozlívání mě taky hrozně baví, ale nalít si sama mléko, to
je výkon. No, uvidíme, co já za tři měsíce . Zatím rozlívám svoje pití na sedačku. Mám
tam svoje místečko a každý den si ho znovu namokřím, aby ten flek náhodou
nevyschl. Mamka je celá zvědavá, jestli dosáhnu kvalit brášky. Ten měl
taky svoje přelívací období (asi v našem věku). A když mamka všechny
dostupné tekutiny schovala a koupelnu zamkla, prostě si načural a přelíval
dál. (To měl ale výhodu, že už byl bez plínek. Mně by se to vsáklo.
).
Verunkovština zatím sestává z pár slůvek, podle mamky to ani nestojí za
řeč. Nejoblíbenější je „toto“ a „kolo“ a samozřejmě „ham“,
já jsem totiž otesánek. Dneska se to opět projevilo na oslavě dědových
narozenin. Obcházela jsem celý stůl a křičela ham takovou frekvencí, že
mamka ani nestíhala jíst.
Tak se mějte
Verunka zrzečka
Ahoj Johanko
Tak nevím, co mám obdivovat dřív, jestli tvojí zálibu v buřtech a chipsech, oblibu mléka, samostatné přebalování a dokonce praní prádla!!! Jsi skutečně žena činu, tolik zakázaných věcí najednou, máš můj neskonalý obdiv, rád bych brzy dosáhl tvých kvalit,ale do lednice je vysoko a sám jí neotevřu, všechny věci jsou na lince pěkně vzadu, když se pokakám tak s provinilým výrazem oznámím mámě že jsem „bee“ a nechám se nedobrovolně osprchovat, co bych se taky sám namáhal, od toho mám doma ženský hned dvě,ne? A vzhledem k mé pohodlnosti vůbec,ale vůbec neuvažuju o tom, že bych si dobrovolně sepral těch mých pár hadérků. No,asi se s tebou budu muset brzy seznámit osobně a trošku si tě obhlédnout, nějakou nevěstu asi budu jednou potřebovat. A jestli tvojí mamce nebude i nadále docvakávat tvá Jokovština, nic si z toho nedělej, ty budeš pracovat a já žvanit,co ty na to?
Pa pa Vojta
Verčo,
díky za inspiraci, to s tím vydíráním pomocí sezení na nočníku, to mě
ještě nenapadlo. Já sice při každém pokusu o přebalení zahajuji
indiánské tanečky, spočívající v naznačování útěku nebo v zápase
řeckořímském, kdy na lopatky mě nikdo nedostane, ale když se s mamkou
chvilku pohoníme a když mě přepere nesportovním lechtáním, tak už se
nechávám přebalit v klidu. Ale klidně s tebou hodlám soupeřit, pokud jde
o stav našich koberců, gauče, křesel i postelí - pro vyměšování
vybírám samozřejmě savé povrchy, na linu to hloupě cáká a navrch to
máma slyší.
Zato umím krásně vydírat pomocí mňam, mňam. Používám ho, kdykoli
strádám nedostatkem pozornosti. Naši totiž zjistili, že to je jediný
okamžik, kdy si nechám něco vsunout do úst bez protestů (poslední dobou mi
nějak nechutná), a hned začínají pobíhat a shánět něco dobrého. Díky
tomu nějaké pravidelné jídelní hodiny u nás nehrozí, jím tehdy, kdykoli
oznámím mňam, tj. cca 6× denně v různých intervalech. Poslední týden
na jídlo předložené v poledne, nebo ve tři bez mňam prostě nereaguju.
Mňam ohlásím většinou tak 10 minut poté, co to mamka vzdá a jídlo
odnese a nejlépe i vyhodí jako neuschovatelné
Ahoj
Joko
Vojto
to nesmíš tak nahlas, to víš, že se na srazíku vzájemně očucháme, ale
potichounku, aby to nezjistil Kubík, třeba je žárlivý. Nesmíš se mi
divit, mít za manžela pana starostu, to je hrozně lákavé. I když nějaký
ten tiskový mluvčí taky není k zahození
ahoj
Joko
Ahojky holky a ostatní Filutové,
dnes budu opět psát za Vojtu já. On má totiž tolik různých zájmů,
ale u každého vydrží tak maximálně minutu, asi jako skoro každej chlap,
že?
Tak máme konečně první nočníkový úspěch. Sice si ani na minutku
nemyslím, že by to bylo s Vojtovým vědomím, ale přeci jenom krůček
kupředu to je. Většinou před koupáním ho svlíknu do naha, sednem si spolu
do kuchyně a tam se snažím Vojtíška přemluvit, aby si alespoň na chvilku
sedl na nočníček. Běhat po bytě nahatého už ho vůbec nenechávám,
protože jeho nejoblíbenější činnost byla ta, že dělal loužičky všude
možně po cestě. Ne aby udělal jednu velkou zakázanou louži, on si to
prostě schovává jako pejsek. Takže v té kuchyni mám dva nočníky a
přemlouvám Vojtu, aby udělal hačí. On je velmi poslušný chlapeček , takže na nočníček si sice sedne, ale
vzápětí vstane, obejde kuchyň a sedne si na druhý nočníček. Takže
posazování bychom měli, teď ještě vymyslet, jak ho tam udržet alespoň po
tu dobu, než bude opravdu potřebovat čůrat, jelikož na povel to ještě
rozhodně nemá. Zatím jsem vysledovala, že vsedě ho udrží jedna knížka,
taková ta 3D, jelikož se snaží strkat prstíčky za ty obrázky. No, a
vzhledem k tomu, že Vojta vypije denně tak 3 litry čaje, tak se mi to
opravdu jednou podařilo. Potom jsem se snažila všemožně chválit, šli jsme
vylít nočník do záchodu, nechala jsem Vojtu spláchnout, ale setkala jsem se
pouze s nezájmem. Druhý den se mi už samozřejmě nepovedlo nic, ale aspoň
si můžu udělat čárku za jeden zdařený pokus.
U nás se čarodějnice zahajovaly lampiónovým průvodem. Říkala jsem si,
že se pojedem kočárkem podívat alespoň na náměstí, kde to mělo
začínat a chytali se tam taky čarodějnice, že takhle malý prcek ještě
průvod absolvovat nemusí. Jaké bylo moje překvapení, když celé náměstí
bylo ze tří čtvrtin zaplněno pouze kočárky. Takže u nás nebyl
lampiónový průvod, ale kočárkový. Jak jsem ovšem předpokládala, Vojtu
to stejně moc nebavilo a na místo určení jsme stejně nedorazili, jelikož
průvod vedl kolem ZOO, kterou Vojta moc dobře zná, takže ztropil trošku
scénu, že chce dovnitř, ale už stejně bylo pozdě, tak jsme jeli domů.
Na prvního máje jsme jeli všichni tři pod naší oblíbenou třešeň a tam
mě kluci pořádně zulíbali Nevím, jaký strom to má přesně být, každý
to má jinak, my s Mírou máme už sedm let jeden a ten samý, hlavně že byl
krásně rozkvetlý.
Taky jsem konečně dohonila dvouměsíční skluz v našem albíčku, tak se
můžete podívat na toho mýho hubenýho pejsáčka skolenýho mononukleózou,
jak pěkně přibírá, dokonce se nám při posledním vážení ukázalo
10,3 kg, takže jsme konečně pokořili tu nedostižnou desítku. Jsme sice
stále v rekonvalescenci, má prý být unavenější, ale myslím, že už je
v pořádku, žádnou únavu nesleduji, maximálně to, že spinká po obědě
dvě až dvě a půl hodiny.
Samozřejmě už taky začala letecká sezóna, tak vás bude Vojtíšek asi
zaplavovat svými leteckými zážitky. Tímto vás chci pozvat na Letecký den,
který se koná o víkendu 29.-30.5. v Liberci. Vím, že je to pro vás
většinou daleko, ale kdybyste měli náhodou cestu kolem, bude se tam
samozřejmě akrobaticky předvádět náš taťka
Tak se mějte hezky a snad už zase vysvitne sluníčko, zimu nemáme
rádi.
Zuzka + Vojtíšek pilůtek (skoro 18 m.)
Nazdárek pilůtkovci
Teda Vojto, já ti ti letadla tááák zavidím, jedno hezčí než druhý,
ty se ale máš, já ještě žádný pořádně neviděl zblízka. Budu asi
muset naše přemluvit a na nějaký letecký dny vyrazit. Zatím se musím
spokojit s popelářema, traktorama, bagrama, kamionama a s jinými podobnými
obr stroji. To potom jenom stojím, nadšeně koukám a nehnu se z místa,dokud
to auto nezmizí z dohledu.
Dej si pozor na mámy večerní nočníkové seance, snaží se tě spoutat a
udolat tak jako mě, já už musím čůrání nedobrovolně darovat do
záchůdku. Splachování je sice prima věc, ale sám si řeknu tak jednou za
dva dny, to musí mámě k radosti stačit. Takže příště zahoď knížku a
utíkej, jakmile zjistí že víš o co jde, už ti nikdy nedá
pokoj!!!!!!!!!!!!!
Ahojda Vojta a příště už k tomu mámu nepouštěj, musíš přeci vyzkoušet ten váš nový stroj osobně!
Ahojky Joko,
to víš že jsem na Kubíka myslel,ale přeci se nedám vzít holku jenom
proto, že je někdo starosta? Co bych to byl za chlapa? A tak doufám, že
jeho žárlivost vzbudím, třeba pak přijede na srazík a budeme se moct
o tebe poprat,hi hi, já už trénuju boxing, koping, kousing, štíping a
zavlasotahing na Terezce,ale pořád mi jde nejlíp ječing.
Pa Vojta
Hlásím novinky,
tak mi Johanka posledních pár dní různě ublinkávala, nechutnalo jí
jídlo, už jsem uvažovala o doktorovi. Ale dnes při napjatém sledování
Superstar a usilovném hryzání propisky se to stalo, konečně se po
třičtvrtě roce prořízla poslední trojka, opět boule jak hrom už přes
měsíc, opět u toho byla i troška krve, ještě jsem musela uspávat na
dvakrát, ale zub už je tam a už bude Johana vypadat zase o kousek
normálněji (bohužel jen vypadat ). Takže stav 17,5 - tj. vše do čtyřek,
jedna pětka má venku všechny plošky, jedna jen malý hrotík - taky už
přes půl roku. No doufám, že ty pětky už si dorostou nějak potichu -
Johana se ráda kartáčkem drbe vzádu na dásních, tak třeba to uspíší a
už bude klid.
Tak se mějte hezky
Romana
Ahoj všichni!
tak jsem strávila víkend u babičky na venkově. Taťkovi se to náramně
hodilo, z bytu se stala ubytovna pro přespolní baseballisty - už nám to
zase začíná . Ale my jsme se měli super!
Naučila jsem se jezdit na koštěti! Objezdila jsem celou zahrádku a moc mi to
šlo. I brácha se nechal zlákat. Babička pak byla nadšená, že zrušila
brambory a na zahrádce vy:,–(ili trávník. A taky jsem si dávala do nosu,
prostě, jak to u babičky má být. Řízeček (bez strouhanky) mi docela
chutnal, ale dneska jsem z něho měla bobky jako kamínky . Nejlepší ze všeho byly nakládané okurky,
těm jsem fakt přišla na chuť a myslím, že kdyby mě nechali, zvládla bych
celou sklenici.
Joko, to je dobře, že už ti ty zoubky dají trošku pokoj. Už se moc
těším na srazík, až budeme lumpačit spolu (doufám, že nebudeš jen lovit
ženichy!).
A Vojtíšci, na vás se taky těším. doufám, že mě jeden Vojtíšek
naučí nějaké působivé slovní obraty a Vojtíšek pilůtek by zase mohl
nějaké vzdušné tance.
Takže kamarádi, mějte se!
A vyhlížejte nový deníček!
Ahoj Verunka zrzečka.
Od Filípka:
Tak už mě ta hnusná angína neangína opustila a můžu zase řádit. Dokonce
mi brali krev a pěkně jsem paní doktorku převezl - čekala hysterickou
scénu a já jsem ani necekl!!! No, pak jsem jí prozradil, že jsem měl
slíbený Kinder vajíčko, ale stejně jsem překonal sám sebe a jsem hrdina.
Blbý je, že paní doktorce se nezdála moje štítná žláza a nechala mi
udělat i endokrinologické testy. A něco tam mám zvýšenýho, takže
zítra jdu na krev znovu. Tak to už mě fakt nebaví. Tady už mamka neuspěla
ani s Kinder vajíčkem. Ještě nevím, jestli si zítra zase pořádně
nezařvu. Ať ví, zač je toho loket. A to jdem s Verčou za týden znovu na
píchanec, tentokrát očkování. No kdo to kdy viděl, takhle trápit nevinné
děti?!
Dám vám vědět, jak jsem to přežil
Ahoj Filip
A mamka Jana
Nazdárek Filuťáci
Tady se o slovo hlásí Davídek nepřihlášený (já za to nemůžu, že máma je líná:o). Dnes vám toho moc nenapíšu, protože je málo časo. To je taky důvodem, že jsme dříve nestihli nic napsat. Máma se vymlouvá, že toho teď má hodně. Ale určitě brzo napíšeme víc, co děláme a jak se máme.
Teď ve čtvrtek jdeme k doktorce do poradny a jdu tam rovnou s bráškou, protože ten jde na pětiletku. Jsem teda zvědavej, jestli ho taky budou očkovat. Pak vám to napíšu.
Jsem rád, že se ozval opět Vojtíšek Pilůtek a že je mu už fajn. Dívali jsme se s mamkou na fotečky a supeer. Teda to letadlo vam opravdu zavidím:) A kdepak jsou ostatní kamarádi? Viki, Eden holky kde se touláte? Napište nějakou tu řádku. A navíc Eden bude mít sourozenečka a ani se nám nepochlubí jak se to vyvíjí.
Loučíme se pro dnešek s vámi ale určitě už brzo napíšeme víc. Tak papa David s mamkou Evou
Tak aby bylo jasno mezi námi Filuťáky
23.5. přijíždí Verunka a Filda s mámou do Prahy, nebudem tu
rozvádět, že vlastně hlavně jejich taťka na zápas do Krče, stejně to
není podstatné. Podstatné je, že si právě vybíráme z nějakých
hezkých, autem i MHD dostupných, prostor do sucha i do vodičky.
Takže zamyslemež se, kdo chce kam, Anaj jede z Moravy, Stanaskovci ze
uápadu, Pilůtek ze severu, kde se u nás v Praze chcete srazit? Máte
nápady, nebo mám vymýšlet něco u té Krče?
Ahoj
Romana
Předběžný návrh je srazík u hřiště v Krči a pak přesun někam
blízko do vhodnějších prostor - taky bude dost záležet na počasí.
Evi, Verčo - nepojedete? Iva s Viki se asi objeví. Budu se snažit
něco najít.
Všechny deníčky uživatele
Provozovatelem tohoto serveru je MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČO: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Společnost MAFRA, a.s., je členem koncernu AGROFERT.