Ahoj Tojtíííí,
je vidět, že mládí má zelenou. Však my to za ty starý nějak zvládnem.
Filípek se ani nemusel nějak moc uzdravovat, on je totiž zdravý až moc. Tentokrát ta angína byla nějaká netypická. Žádná horečka, která by mamce pomohla udržet ho v posteli. Ale bere ATB a nesmí na sluníčko, takže ho máme pořád za zadkem. Taky mě pořád provokuje a bere mi všechny věci. (A já ho za to mlátím, odstrkuju a řveme svorně oba). Když chce jít mamka se mnou ven, poručí Filípkovi, aby šel spát (v poledne), a on, nespavec, ji kupodivu poslouchá. Odpoledne mu pouští filmy na počítači, a tak můžeme jít aspoň na písek před barákem. Stejně nás tam nechá maximálně půl hodiny.
Ale s tím počítačem měl dobrou historku. Nešel nám jeden prohlížeč, tak mamka spustila jiný a zjistili jsme (všichni 3), že při instalaci nám ten strejda „instalatér“ šupnul takovej divnej film, spíš to byla smyčka. Byly tam tři lidi, strašně řvali a Filípek hned poznal, že ten pán dává té paní do bříška semínko.:o Mamka se to teda snažila rychle vypnout, ale jak to naběhlo rovnou na celou obrazovku, zabralo to pár cenných vteřin. No, večer zjistila, že ani taťka o tom nemá potuchy, ale po shlédnutí naznal, že se Filípek teda DOST poučil. Filípkovi se to hrozně líbilo, hlavně, jak ta ženská řvala. a ptal se mamky, jestli jí taťka to semínko dával taky tak
První máj jsme strávili pod vlivem Filipové nemoci, tj. my s mamkou doba, taťka na zápase. A ty čarodějnice se taky nekonaly. .
U nás doma se teď všechno točí kolem mého nového kočárku, jak jsem psala do starého deníčku. Mamka si myslela, že dorasovaný byt mají jen rodiče chlapečků, tak ji vyvádím z omylu. Ty zatáčky v té rychlosti úplně dopře nevybírám.
Ještě si rozmyslím, jestli si novinky z mojí 18 měsíční prohlídky nechám do nového deníčku, nebo vám je prozradím už tady. Když tak příště.
Ahoj
Mějte se a pište
Verunka zrzečka (čerstvých 18m), Filípek (5r), mamka Jana

Ahojky Verunko, čerstvá osmnáctko

Teda teda, koukám že doma s mamkou a Fildou pěkně řádíte, jen tak dál se sledováním takových prima filmů! Jen doufám že se Filípek pořádně koukal a v pravý čas poučí všechny kámoše, nejlépe za přítomnosti cizího dospěláka,hi hi. V těhle věcech má mít jeden hned jasno aby si pak nedělal ostudu jako moje ségra, která si někdy na podzim myslela že sex je, když jsou lidé nazí a čůrají na sebe 

Tak se mějte a přeji ti mnoho zdaru při demolici vašeho obydlíčka.
Pa Vojta

Ahojky Vojto a filutové,
u nás se taky po večerech žilo jen hokejem, tedy do smutného včerejška, dnes sice televize běžela, ale jen občas na ní mrknul taťka a pak přepnul na pohádku. Hokej sledovaný u mamky na klíně mě vzrušoval natolik, že ačkoli tam normálně do deseti minut usínám, při hokeji to nešlo, mamka se nervozně vrtěla, já musela stále tleskat a juchat (když to dělaj ostatní v telce, tak nemůžu být pozadu), takže jsem při „českých“ dnech chodila spát mnohem později. No a včera jsem usnula příliš brzo, a tady máte výsledek. Pak jsme s maminkou probrečely noc, ona nad hokejem, já nad bolavým bříškem. Začínám totiž do sebe tláskat vše možné bez ohledu na jídelníček nebo přání maminky. A mňamky si nadále prostě kradu z ledničky, tašek s nákupem, z linky nebo špajzu. Preferuji bráchovy chipsy, tátovy buřty a mámin taveňák. Taveňák miluju nejlépe samotný a nejlépe celou krabičku, to se mi sice ještě nepodařilo, ale pracuji na tom.
A vůbec jsem hrozně soběstačná a umím udělat vše, co vidím u rodičů, bráchy nebo venku: šťourat se v nose, drbat se v plínce na zadečku, nakrmit se, umýt se, atp.
Dnes jsem si sama zkoušela nalít mléko z krabice, sklenička byla krásně vrchovatá (další půllitr byl na kredenci a v jejích šuplíkách mezi příbory, utěrkami, starými novinami a sáčky). Také jsem zkusila se dnes přebalit, mamka sice pořád otravuje s nočníkem, ale mně se ta příšera nelíbí. Ale taky se mi nelíbí mít mokrou neřkuli pokaděnou plínu. A tak jsem nejprv rozepla znečištěné plíny a pak začla stahovat i s kalhotama, máma mě zastihla přesně v okamžiku, kdy se podařilo. Zrovna jsem hrabala ve své skříňce a snažila se s hnědým zadkem dosáhnout na ubrousky a čistou plínu. To jsem nestihla, ale zato jsem si vysloužila sprchování - to je super záležitost. Když mě máma celou převlíkla, tak jsem zjistila, že tričko bylo taky špinavé a šla jsem ho přemáchnout do umyvadla. Vyprala jsem si ho moc hezky, máma zapomněla na umyvadle mýdlo. A odměnou mi bylo další sprchování a převlíkání.
Vojtovština mi není cizí, už mám tolik Jokovýrazů, každý den jich vymyslím hned několik. Ale protože s nimi nemám úspěch, na mamce je zřetelně vidět, že jí nedocvaklo, tak další den to zkouším jinak. Ale někdy minulý týden mě napadlo, jestli bych neměla mít s maminčinou neinteligencí více trpělivosti a jestli bych neměla to slůvko několikrát zopakovat a důrazně mamince ukázat. Je to sice nuda, vymýšlení nových výrazů mě baví víc, ale už jsem to zkusila a funguje to. Takže když sevřu několikrát ručičku a zahalekám Ej, ej (někdy i Dej), tak ukazovanou věc i dostanu. Když se na písku začnu vzpouzet a křičet etě, etě, tak máma ví, že se domů hned tak nedostaneme.
Tak už musím končit, máma mi tu ubližuje,
jeden speciální vzkazík v jokovštině:
jjjj frnsgmrmfrg,,,,r
zdraví Johanka a Romana

Teda Johanko, ty seš ale šikulka. Mám v tobě velký vzor. Zatím se neumím sama přebalovat, ale když se pokakám, taky si přinesu plínku a čistící ubrousky. A vůbec jsou moje historky převážně kakálkové. Jak vykouklo sluníčko, rozhodla se mamka, že to zase zkusí - rozuměj nočník. Tak mě nechává doma běhat bez plínky, jen v tričku a ponožkách. To se mi ohromně líbí. Do nočníčku samozřejmě nic neudělám, i když mamka zachytí, jak čůrám, a po:,–(í mě tam. Buďťo už je hotovo, nebo to pěkně zadržím a dočurám (nebo vykakám) zase vklídku někde jinde. Takže naše každodopolední skóre bývá: všechny ponožky, tak troje tepláky, občas nějaké to bodíčko, a pak různé části bytu - stůl, koberec, sedačka… Ale pozor, hrnec je pro mě důležitý strategický bod! Jakmile se blíží mamka s plínkou, že už ji to nebaví, začnu křičet kaka a sedám si něho. Mamka už mě prokoukla, a protože batolata ještě neumějí lhát, na její otázku, jestli se mi chce čurat, odpovídám se smíchem „ne-e“. Ale není jí to nic platné, plínku mi dá leda násilím za mého řevu ka-ka. Někdy mě ještě ukecá, že jdeme ven, a tam plínečku mít musím.
Nalívání a rozlívání mě taky hrozně baví, ale nalít si sama mléko, to je výkon. No, uvidíme, co já za tři měsíce . Zatím rozlívám svoje pití na sedačku. Mám tam svoje místečko a každý den si ho znovu namokřím, aby ten flek náhodou nevyschl. Mamka je celá zvědavá, jestli dosáhnu kvalit brášky. Ten měl taky svoje přelívací období (asi v našem věku). A když mamka všechny dostupné tekutiny schovala a koupelnu zamkla, prostě si načural a přelíval dál. (To měl ale výhodu, že už byl bez plínek. Mně by se to vsáklo. ).
Verunkovština zatím sestává z pár slůvek, podle mamky to ani nestojí za řeč. Nejoblíbenější je „toto“ a „kolo“ a samozřejmě „ham“, já jsem totiž otesánek. Dneska se to opět projevilo na oslavě dědových narozenin. Obcházela jsem celý stůl a křičela ham takovou frekvencí, že mamka ani nestíhala jíst.
Tak se mějte
Verunka zrzečka

Ahoj Johanko

Tak nevím, co mám obdivovat dřív, jestli tvojí zálibu v buřtech a chipsech, oblibu mléka, samostatné přebalování a dokonce praní prádla!!! Jsi skutečně žena činu, tolik zakázaných věcí najednou, máš můj neskonalý obdiv, rád bych brzy dosáhl tvých kvalit,ale do lednice je vysoko a sám jí neotevřu, všechny věci jsou na lince pěkně vzadu, když se pokakám tak s provinilým výrazem oznámím mámě že jsem „bee“ a nechám se nedobrovolně osprchovat, co bych se taky sám namáhal, od toho mám doma ženský hned dvě,ne? A vzhledem k mé pohodlnosti vůbec,ale vůbec neuvažuju o tom, že bych si dobrovolně sepral těch mých pár hadérků. No,asi se s tebou budu muset brzy seznámit osobně a trošku si tě obhlédnout, nějakou nevěstu asi budu jednou potřebovat. A jestli tvojí mamce nebude i nadále docvakávat tvá Jokovština, nic si z toho nedělej, ty budeš pracovat a já žvanit,co ty na to?

Pa pa Vojta

Verčo,
díky za inspiraci, to s tím vydíráním pomocí sezení na nočníku, to mě ještě nenapadlo. Já sice při každém pokusu o přebalení zahajuji indiánské tanečky, spočívající v naznačování útěku nebo v zápase řeckořímském, kdy na lopatky mě nikdo nedostane, ale když se s mamkou chvilku pohoníme a když mě přepere nesportovním lechtáním, tak už se nechávám přebalit v klidu. Ale klidně s tebou hodlám soupeřit, pokud jde o stav našich koberců, gauče, křesel i postelí - pro vyměšování vybírám samozřejmě savé povrchy, na linu to hloupě cáká a navrch to máma slyší.
Zato umím krásně vydírat pomocí mňam, mňam. Používám ho, kdykoli strádám nedostatkem pozornosti. Naši totiž zjistili, že to je jediný okamžik, kdy si nechám něco vsunout do úst bez protestů (poslední dobou mi nějak nechutná), a hned začínají pobíhat a shánět něco dobrého. Díky tomu nějaké pravidelné jídelní hodiny u nás nehrozí, jím tehdy, kdykoli oznámím mňam, tj. cca 6× denně v různých intervalech. Poslední týden na jídlo předložené v poledne, nebo ve tři bez mňam prostě nereaguju. Mňam ohlásím většinou tak 10 minut poté, co to mamka vzdá a jídlo odnese a nejlépe i vyhodí jako neuschovatelné
Ahoj
 Joko

Vojto
to nesmíš tak nahlas, to víš, že se na srazíku vzájemně očucháme, ale potichounku, aby to nezjistil Kubík, třeba je žárlivý. Nesmíš se mi divit, mít za manžela pana starostu, to je hrozně lákavé. I když nějaký ten tiskový mluvčí taky není k zahození
ahoj
 Joko

Ahojky holky a ostatní Filutové,

dnes budu opět psát za Vojtu já. On má totiž tolik různých zájmů, ale u každého vydrží tak maximálně minutu, asi jako skoro každej chlap, že?
Tak máme konečně první nočníkový úspěch. Sice si ani na minutku nemyslím, že by to bylo s Vojtovým vědomím, ale přeci jenom krůček kupředu to je. Většinou před koupáním ho svlíknu do naha, sednem si spolu do kuchyně a tam se snažím Vojtíška přemluvit, aby si alespoň na chvilku sedl na nočníček. Běhat po bytě nahatého už ho vůbec nenechávám, protože jeho nejoblíbenější činnost byla ta, že dělal loužičky všude možně po cestě. Ne aby udělal jednu velkou zakázanou louži, on si to prostě schovává jako pejsek. Takže v té kuchyni mám dva nočníky a přemlouvám Vojtu, aby udělal hačí. On je velmi poslušný chlapeček , takže na nočníček si sice sedne, ale vzápětí vstane, obejde kuchyň a sedne si na druhý nočníček. Takže posazování bychom měli, teď ještě vymyslet, jak ho tam udržet alespoň po tu dobu, než bude opravdu potřebovat čůrat, jelikož na povel to ještě rozhodně nemá. Zatím jsem vysledovala, že vsedě ho udrží jedna knížka, taková ta 3D, jelikož se snaží strkat prstíčky za ty obrázky. No, a vzhledem k tomu, že Vojta vypije denně tak 3 litry čaje, tak se mi to opravdu jednou podařilo. Potom jsem se snažila všemožně chválit, šli jsme vylít nočník do záchodu, nechala jsem Vojtu spláchnout, ale setkala jsem se pouze s nezájmem. Druhý den se mi už samozřejmě nepovedlo nic, ale aspoň si můžu udělat čárku za jeden zdařený pokus.
U nás se čarodějnice zahajovaly lampiónovým průvodem. Říkala jsem si, že se pojedem kočárkem podívat alespoň na náměstí, kde to mělo začínat a chytali se tam taky čarodějnice, že takhle malý prcek ještě průvod absolvovat nemusí. Jaké bylo moje překvapení, když celé náměstí bylo ze tří čtvrtin zaplněno pouze kočárky. Takže u nás nebyl lampiónový průvod, ale kočárkový. Jak jsem ovšem předpokládala, Vojtu to stejně moc nebavilo a na místo určení jsme stejně nedorazili, jelikož průvod vedl kolem ZOO, kterou Vojta moc dobře zná, takže ztropil trošku scénu, že chce dovnitř, ale už stejně bylo pozdě, tak jsme jeli domů.
Na prvního máje jsme jeli všichni tři pod naší oblíbenou třešeň a tam mě kluci pořádně zulíbali Nevím, jaký strom to má přesně být, každý to má jinak, my s Mírou máme už sedm let jeden a ten samý, hlavně že byl krásně rozkvetlý.
Taky jsem konečně dohonila dvouměsíční skluz v našem albíčku, tak se můžete podívat na toho mýho hubenýho pejsáčka skolenýho mononukleózou, jak pěkně přibírá, dokonce se nám při posledním vážení ukázalo 10,3 kg, takže jsme konečně pokořili tu nedostižnou desítku. Jsme sice stále v rekonvalescenci, má prý být unavenější, ale myslím, že už je v pořádku, žádnou únavu nesleduji, maximálně to, že spinká po obědě dvě až dvě a půl hodiny.
Samozřejmě už taky začala letecká sezóna, tak vás bude Vojtíšek asi zaplavovat svými leteckými zážitky. Tímto vás chci pozvat na Letecký den, který se koná o víkendu 29.-30.5. v Liberci. Vím, že je to pro vás většinou daleko, ale kdybyste měli náhodou cestu kolem, bude se tam samozřejmě akrobaticky předvádět náš taťka 

Tak se mějte hezky a snad už zase vysvitne sluníčko, zimu nemáme rádi.
Zuzka + Vojtíšek pilůtek (skoro 18 m.)

Nazdárek pilůtkovci

Teda Vojto, já ti ti letadla tááák zavidím, jedno hezčí než druhý, ty se ale máš, já ještě žádný pořádně neviděl zblízka. Budu asi muset naše přemluvit a na nějaký letecký dny vyrazit. Zatím se musím spokojit s popelářema, traktorama, bagrama, kamionama a s jinými podobnými obr stroji. To potom jenom stojím, nadšeně koukám a nehnu se z místa,dokud to auto nezmizí z dohledu.
Dej si pozor na mámy večerní nočníkové seance, snaží se tě spoutat a udolat tak jako mě, já už musím čůrání nedobrovolně darovat do záchůdku. Splachování je sice prima věc, ale sám si řeknu tak jednou za dva dny, to musí mámě k radosti stačit. Takže příště zahoď knížku a utíkej, jakmile zjistí že víš o co jde, už ti nikdy nedá pokoj!!!!!!!!!!!!!

Ahojda Vojta a příště už k tomu mámu nepouštěj, musíš přeci vyzkoušet ten váš nový stroj osobně!

Ahojky Joko,
to víš že jsem na Kubíka myslel,ale přeci se nedám vzít holku jenom proto, že je někdo starosta? Co bych to byl za chlapa? A tak doufám, že jeho žárlivost vzbudím, třeba pak přijede na srazík a budeme se moct o tebe poprat,hi hi, já už trénuju boxing, koping, kousing, štíping a zavlasotahing na Terezce,ale pořád mi jde nejlíp ječing.
Pa Vojta

Hlásím novinky,
tak mi Johanka posledních pár dní různě ublinkávala, nechutnalo jí jídlo, už jsem uvažovala o doktorovi. Ale dnes při napjatém sledování Superstar a usilovném hryzání propisky se to stalo, konečně se po třičtvrtě roce prořízla poslední trojka, opět boule jak hrom už přes měsíc, opět u toho byla i troška krve, ještě jsem musela uspávat na dvakrát, ale zub už je tam a už bude Johana vypadat zase o kousek normálněji (bohužel jen vypadat ). Takže stav 17,5 - tj. vše do čtyřek, jedna pětka má venku všechny plošky, jedna jen malý hrotík - taky už přes půl roku. No doufám, že ty pětky už si dorostou nějak potichu - Johana se ráda kartáčkem drbe vzádu na dásních, tak třeba to uspíší a už bude klid.
Tak se mějte hezky
 Romana

Ahoj všichni!
tak jsem strávila víkend u babičky na venkově. Taťkovi se to náramně hodilo, z bytu se stala ubytovna pro přespolní baseballisty - už nám to zase začíná . Ale my jsme se měli super!
Naučila jsem se jezdit na koštěti! Objezdila jsem celou zahrádku a moc mi to šlo. I brácha se nechal zlákat. Babička pak byla nadšená, že zrušila brambory a na zahrádce vy:,–(ili trávník. A taky jsem si dávala do nosu, prostě, jak to u babičky má být. Řízeček (bez strouhanky) mi docela chutnal, ale dneska jsem z něho měla bobky jako kamínky . Nejlepší ze všeho byly nakládané okurky, těm jsem fakt přišla na chuť a myslím, že kdyby mě nechali, zvládla bych celou sklenici.
Joko, to je dobře, že už ti ty zoubky dají trošku pokoj. Už se moc těším na srazík, až budeme lumpačit spolu (doufám, že nebudeš jen lovit ženichy!).
A Vojtíšci, na vás se taky těším. doufám, že mě jeden Vojtíšek naučí nějaké působivé slovní obraty a Vojtíšek pilůtek by zase mohl nějaké vzdušné tance.
Takže kamarádi, mějte se!
A vyhlížejte nový deníček!
Ahoj Verunka zrzečka.
Od Filípka:
Tak už mě ta hnusná angína neangína opustila a můžu zase řádit. Dokonce mi brali krev a pěkně jsem paní doktorku převezl - čekala hysterickou scénu a já jsem ani necekl!!! No, pak jsem jí prozradil, že jsem měl slíbený Kinder vajíčko, ale stejně jsem překonal sám sebe a jsem hrdina. Blbý je, že paní doktorce se nezdála moje štítná žláza a nechala mi udělat i endokrinologické testy. A něco tam mám zvýšenýho, takže zítra jdu na krev znovu. Tak to už mě fakt nebaví. Tady už mamka neuspěla ani s Kinder vajíčkem. Ještě nevím, jestli si zítra zase pořádně nezařvu. Ať ví, zač je toho loket. A to jdem s Verčou za týden znovu na píchanec, tentokrát očkování. No kdo to kdy viděl, takhle trápit nevinné děti?!
Dám vám vědět, jak jsem to přežil
Ahoj Filip
A mamka Jana

Nazdárek Filuťáci

Tady se o slovo hlásí Davídek nepřihlášený (já za to nemůžu, že máma je líná:o). Dnes vám toho moc nenapíšu, protože je málo časo. To je taky důvodem, že jsme dříve nestihli nic napsat. Máma se vymlouvá, že toho teď má hodně. Ale určitě brzo napíšeme víc, co děláme a jak se máme.

Teď ve čtvrtek jdeme k doktorce do poradny a jdu tam rovnou s bráškou, protože ten jde na pětiletku. Jsem teda zvědavej, jestli ho taky budou očkovat. Pak vám to napíšu.

Jsem rád, že se ozval opět Vojtíšek Pilůtek a že je mu už fajn. Dívali jsme se s mamkou na fotečky a supeer. Teda to letadlo vam opravdu zavidím:) A kdepak jsou ostatní kamarádi? Viki, Eden holky kde se touláte? Napište nějakou tu řádku. A navíc Eden bude mít sourozenečka a ani se nám nepochlubí jak se to vyvíjí.

Loučíme se pro dnešek s vámi ale určitě už brzo napíšeme víc. Tak papa David s mamkou Evou

Tak aby bylo jasno mezi námi Filuťáky

23.5. přijíždí Verunka a Filda s mámou do Prahy, nebudem tu rozvádět, že vlastně hlavně jejich taťka na zápas do Krče, stejně to není podstatné. Podstatné je, že si právě vybíráme z nějakých hezkých, autem i MHD dostupných, prostor do sucha i do vodičky.
Takže zamyslemež se, kdo chce kam, Anaj jede z Moravy, Stanaskovci ze uápadu, Pilůtek ze severu, kde se u nás v Praze chcete srazit? Máte nápady, nebo mám vymýšlet něco u té Krče?
Ahoj
 Romana

Předběžný návrh je srazík u hřiště v Krči a pak přesun někam blízko do vhodnějších prostor - taky bude dost záležet na počasí.
Evi, Verčo - nepojedete? Iva s Viki se asi objeví. Budu se snažit něco najít.