Genetika je pěkná potvora

Snažení
  • Anonymní
  • 21.12.18

Trochu už tu naši cestu za miminkem nedávám. Objevují se stále nové a nové překážky. Nejnověji genetická vada...

Poslední dobou jsem začala uvažovat o návštěvě psychologa. Potřebovala bych prostě na někoho vychrlit všechny ty svoje příšerný myšlenky, které se mi honí hlavou. Asi bych dost ušetřila, kdybych to všechno vybalila na své kamarádky, ale jsem si takřka jistá, že by mě žádná z nich nedokázala tak úplně pochopit (buď mají děti na první dobrou, nebo jsou samy a děti neplánují), navíc v sobě mám odjakživa zakořeněný pocit, že je dost blbé otravovat jiné se svými problémy.

Ještě je tady samozřejmě má druhá polovička, ale nejsem si jistá, jestli mě ještě po těch letech plně poslouchá. Takže zkusím někoho, kdo je za to placený. Odhodlávám se už měsíce, ale konečně jsem už pokročila a vygooglila pár jmen.

A než se tam dostanu, tak to asi vypustím tady.

Už je tomu 2 a půl roku, kdy se marně snažíme o dítě. Jsme spolu 10 let, bez antikoncepce takových 6 let. Prvního půlroku, tři čtvrtě, jsem to neřešila, nepočítala plodné dny… nic, žádný stres. Moje druhá polovička dost cestovala, takže až jsem ty plodné dny řešit začala, ten stres se pomalu začal vkrádat do našeho vztahu. Byla jsem naštvaná, když nebyl doma, zrovna když měl. Když byl doma, kdy měl, z toho tlaku byl jaksi problém podat výkon. Takže nebylo nic a zase jsem byla naštvaná. A i když byl doma, kdy měl, a vše proběhlo v ty správné plodné dny, zase jsem byla naštvaná, protože se stále nedařilo. Pořád jsem čekala, kdy už, sledovala všechny možné příznaky a testy negativní.

Nechápala jsem, kde je problém. Vždycky jsem si myslela, že budu těhotná hned, jako všechny moje kamarádky. Menzes vždycky téměř na den pravidelný, ovulace podle všech indicií taky, tak kde je zakopaný pes?

Po roce snahy jsem se na preventivce zmínila gynekoložce a už to jelo. Ultrazvuky, krevní testy na hormonální profil, progesteron, pak hysteroskopie a průchodnost vejcovodů. Všechno na jedničku.

Zbývalo už jen prověřit partnera. Tak zakopaný pes se našel. Dost špatný spermiogram. V průběhu mého testování jsem začínala tušit, jestli ten problém nebude na jeho straně, a už do něj tlačila vitamíny. Ty samozřejmě s milionem výmluv nebral. Ten stres už tam byl a neodcházel.

Ještě teď si pamatuju na ten moment, kdy mi gynekoložka volala s tím, že má 7 miliónů, jen škoda, že spermíí a ne třeba korun nebo euro, říkala jsem si v tu chvíli… Projela jsem internet, začali jsme aplikovat všechny možné rady (speciální lubrikační gel, studené sprchy, nohy nahoru atd. atd.) a nakoupila hromady dalších vitamínů, které už teda bez kecání začal pravidelně brát.

Do CAR jsem se nehnala, když já jsem v pořádku, a řekli jsme si, že ještě budeme dál zkoušet. Trochu jsme podezřívali jeho autoimunitní onemocnění a další kupu prášků, které musí brát, že má vliv na ty jeho malé plavce.

Uběhl další rok, rezignovala jsem. Objednali jsme se do CAR. 3 měsíce jsme čekali na konzultaci. Tam jsem jim povyprávěla, co všechno už máme za sebou, a vzali nám zatím oběma jen krev a že bychom nejdříve zkusili inseminaci.

O 14 dní později jsem tam šla sama znovu na krev (hormonální profil) a jen tak se optala sestry, jestli jsou nějaké výsledky z posledně. Mrkla do počítače a jak projíždí výsledky, jen slyším, jak je vše ok a negativní… než dojde k jeho výsledkům, malinko se zarazí, genetika: chromozomální aberace: balancovaná relokace. Paní doktorka mi k tomu příště řekne víc. On mezitím venku sedí v autě a čeká na mě.

Nic jsem mu neřekla a po cestě domů přemýšlela, co mu mám říct. Doma opět googlím a nevypadá to dobře. Tohle asi bude pravá příčina naší neplodnosti. Jeho spermie jsou prostě geneticky špatné a pro otěhotnění máme 4 možnosti, z toho 2 z nich jsou takové, že dítě bude postižené nebo umře. Tak aspoň už vím, kde ten pes teda opravdu leží a na co umřel.

Už jsou to 4 dny, co googlím o párech s balancovanou rekolací a dočítám se o tom množství potratů, kterými si prošly. Takže vlastně můžu být ráda, že my jsme za 2 a půl roku neměli pozitivní těhotenský test, protože bych se dost pravděpodobně stejně neradovala dlouho a potratila, a to by pro mě bylo určitě ještě mnohem horší.

Jsou to 4 dny a ještě jsem mu to neřekla a chci se objednat k tomu psychologovi. Negativní zprávy prostě neberu moc dobře. Už ten jeho špatný spermiogram, nemoc, se kterou se léčí, a teď nově ta genetická vada. Vím moc dobře, že to není jeho vina. Není to ničí vina, prostě to tak je. Jenže strašně těžko se s tím smiřuju a nechci být na něj zlá, odměřená a chladná kvůli něčemu, za co on nemůže. Jen jsem si nikdy nedovedla představit, že bych šla do IVF (já jsem přece zdravá!), mám z něj strach, co všechno může v budoucnu způsobit. A s touhle tou balancovanou relokací je to navíc běh na ještě delší trať a často trvá několik kol IVF, aby se získalo aspoň jedno normální zdravé embryo.

Jasně, chápu, že pro něj to bude taky dost zdrcující, že je to jeho „vina“, ale přece jen, kdo si bude huntovat tělo? On jen předá materiál do kelímku. Jsem zase naštvaná a nechci být. Nechci si ten vztek vylévat na něm, ale prostě tu je a nevím, jak se ho zbavit a co s ním. Bojím se, jak to s námi ještě zamává a co dalšího nás ještě čeká. Před 3 lety a před vším tím jsme byli šťastný pár.

Uvidím, co řekne paní doktorka na konzultaci, a možná po Vánocích v sobě najdu sílu a srovnám si to v sobě a řeknu mu to…

Váš příspěvek
leisa
Kecalka 301 příspěvků 21.12.18 03:46

Nejsem odborník, ale jestli by nebylo v tomto případě lepší dárcovství ze sperma banky ?
Ať se nemoc nepředává v genech dál.
Jestli i on chce dítě, můžete mít svoje, i když ne biologicky jeho. Ale lásku mu může dát stejnou, ne-li větší. Bude mu stát po boku od prvních momentů, bude sledovat, jak ti roste v bříšku a bude to on, kdo sklidí první úsměvy a kdo uslyší slovo „táta“. Žádný jiný chlap, jen on.
Pokud spolkne vlastní ego, máte šanci vytvořit nádhernou a spokojenou rodinu :hug:

mau-mau
Závislačka 3894 příspěvků 21.12.18 04:35

Tedy osobně naprosto zírám, že jsi mu to hned neřekla. 8o To od tebe není moc hezké a být v takové situaci já, mrzelo by mě to na tebe. Ještě tak nějak přiznáváš, že jsi na něj teď hustá a on samozřejmě nemůže chápat příčinu. Řekni mu to a řekni mu k tomu taky, že to spolu zvládnete a že ho neopustíš. Zkusila bych možná nějaký pokus IVF a když by to nevyšlo, sperma od dárce je dobrá cesta :palec: Chápu, že jsi naštvaná, chápu, že kromě celého světa i na něj, ale musíš se ve vztahu k němu ovládnout a hlavně mu to říct. Je to těžká situace, ale kdo má na růžích ustláno? Dá se to řešit? Dá! Tak hlavu vzhůru :hug: Držím ti palce, protože to nevypadá na lehkou cestu, ale pokud si budete vzájemnou oporou, zvládnete to :palec:

Planetka85
Zasloužilá kecalka 576 příspěvků 21.12.18 07:32

Paaani, toho psychologa urcite zkus… My po roce snazeni sli na spermio, u muze nedopadlo dobre, pak presne jak ty - cekali jsme, ze vitaminama se to spravi, po dalsim trictvrte roce jsem zacali resit CAR, ani na vterinu me nenapadlo se na muze zlobit - ze je to jeho vina - jsem par, dite chceme spolu, je to preci nase spolecna vina… Ja vse ukazkove, az do prvniho UTZ v CAR (to bylo az po po horm. profilu), na UTZ dr. do vteriny odhalil endometriozu, takze se vse obratilo - „vina“ podle Tebe na me strane. Muz nic nenamital, ani mi nic nedaval „sezrat“… Jen po laparoskopii se mi, mozna diky tomu, snadneji slo do ivf… Vyslo na poprve, hrozny zazitek to nebyl, celou stimulaci jsem byla desne pozitivni, abych miminkum predala „pocit“, ze u nas stoji za to zustat…

Drzim palce, at se Vam co nejdriv zadari! Prvni krok jste udelali - v peci CAR uz jste, problem jste identifikovali :-) Po ivf by Vam udelali genetiku embyi, k Tobe by vraceli jen to zdrave embryjko… Popremyslej nad tim, zda tohle neni ta prava cesta jak si usetrit zklamani z pripadnych potratu… Ale nehrn se do ivf nasilim - az uzraje cas a sama budes chtit :-)

Pajka89
Ukecaná baba ;) 2381 příspěvků 21.12.18 07:33

No to je dneska bohuzel uplne bezny, ze zdrava zenska si huntuje telo u IVF kvuli tomu, ze je problem u chlapa :nevim: Tak bud ho milujes a tak moc dite chces, ze se obetujes. Nebo si musis hledat jinyho adepta na zalozeni rodiny… Nevim teda co znamena chrom. aberace, ale nechala bych definitivni soudy na tom, co rekne doktor v caru. Internet je taky casto plny nesmyslu a jenom tech nejhorsich story. A jestli je to vazne tak spatna diagnoza, ze neni temer zadna sance na vlastni dite, popremyslela bych, jestli radeji nespolknout vlastni ega a nevybrat si nejakeho darce…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.12.18 07:34

Určitě bych to muži řekla s tím, že jsou i jiné možnosti (dárce). I on poté bude potřebovat čas, aby to v sobě zpracoval. Takže až půjdete do CAR, tak už by jste tam mohli třeba dojít s variantou použít dárce.
My se chvilku po svatbě dozvěděli podobné, tudíž jsme se ani nesnažili a řešili to ihned dárcem přes CAR. I tak se mimino podařilo až po roce (6×IUI a pak IVF).

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.12.18 07:52

Jak ja To rozumim. X let snah, same neuspechy, na “vine” velmi spatny spermiogram. Na genetiku se tehdy nedostalo, driv asi nebylo az tak bezne delat kdejake testy… postupem casu jsme oba dospeli tam, kam jsme potrebovali - IVF a darce.

Dnes mame rocniho uzasnaka a planujeme dalsi, milujeme ho oba nade vse a je nam uuuplne jedno co si kdo mysli (jen teda tchyne by si mohla odpustit rypani ze malej neni podobnej na manzela 8o ).

Preju vam hodne sil, urcite vyhledej psychologa, je to tezke a je potreba to nejak prijmout, ani pro chlapa to nebude snadne, ale Vas problem resitelny je a celkem snadno :srdce: :hug: :andel:

Lentilkaaa83
Závislačka 3183 příspěvků 21.12.18 08:13

Manžel má spatny spermio a vůbec mě nenapadlo mu to davat za vinu. Ivf se povedlo na prvni dobrou a mame 18m dcerku. Bohužel nemáme zamrazeno a chceme sourozence. Ted mu navic zjistili varikokelu a stale nevidím důvod se na nej zlobit. Většinou má vse nejake reseni. Neprislo mi, ze si huntuji stimulaci telo. Za celý život mu člověk da podle me vic zabrat jak jednou stimulaci. To, ze jsi mu to neřekla, bych ti byt na jeho místě jjen tak neodpustila. Kdyz manzel odevzdal prazdny vzorek, bylo na mě mu to rict. Rekla jsem mu to hned.. Navic se i ptal. Každopádně držím palce

kruel
Kecalka 460 příspěvků 21.12.18 08:32

Teda chápu že je to pro tebe těžké…ale na jeho místě bych ti nikdy neodpustila, že jsi mu to neřekla!!! :zed: jak by bylo tobě na jeho místě, kdybyses dověděla že něco vé o tvém zdravotním stavu a neřekne ti to? Cítila by ses zrazená, cítila bys že důvěru totálně pošlapal?…Tak přesně tak to je… :roll:

Gritos
Zasloužilá kecalka 730 příspěvků 21.12.18 08:46

Psychologa určitě zkus, není to nic špatného a pomůže ti s tvým hněvem, který je asi přirozený, ale musí se s ním zapracovat, aby to neodnášel partner.
Znám taky jeden případ s relokací chromozomu, ale mají dvě krásné dětii. První přišlo samo, druhému předcházely tři krušné roky s několika potraty a IVF. Nakonec se povedlo přirozenou cestou, když tomu dali volný průběh a usilovali o adopci… Psychika je hrozná mrcha :)
Přeji hodně štěstí a hlavně síly do budoucna.

Micaella22
Ukecaná baba ;) 1460 příspěvků 21.12.18 09:26

No, popravde nechapu proc sedel v aute a cekal, misto toho, aby tam byl s tebou a verdikt slysel od doktorky, slo taky o jeho spermie.
Rekla bych mu to hned, nez to v sobe dusit Vanoce a svatky, cert vem. Si silna. Sla bych do umeleho, reprodukce, nevim ceho vseho, chces dite opravdu moc a proste si ho zaslouzis. Ja bych klidne sla do spermabanky pro klid. Nevim co vsechno ta jeho absence ok spermii znamena, ale pokud by dite mohlo byt nemocne, melo zbytecne trpet… to bych nezkousla

markytka3
Ukecaná baba ;) 2471 příspěvků 10 inzerátů 21.12.18 09:35

@Micaella22 nechapete, protoze nectete autorku poradne - nesla k doktorce, jen dat krev kvuli hormonalnimu profilu, kterou ji brala sestricka …

Příspěvek upraven 21.12.18 v 09:37

dana.dv
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 21.12.18 10:04

Treba by slo IVF s PGD. Geneticke vysetreni vajicek a spermii pred jejich spojenim. Detaily nevim, pohledejte na netu. Kamaradce z Nemecka to delali v Praze v Pronatalu. V Nemecku to neni povolene…

Astyna88
Zasloužilá kecalka 565 příspěvků 21.12.18 10:51

@leisa

souhlasím. :think: nepředávala bych takové geny dál…radši.

Astyna88
Zasloužilá kecalka 565 příspěvků 21.12.18 10:54

Autorku trošku chápu. Dozvědět se, že chlap, se kterým jsem přes 10 let, snažíme se o dítě, ale on je přesto neplodný, nebo má genetické anomálie, vědět, že mužská hrdost je mocná, chtít šetřit psychiku chlapa. Ne, já bych na něj hned nevypálila, že je neplodný. Nechala bych si to projít hlavou a při dobré příležitosti bych s ním probrala i jiné možnosti početí, zda by byl pro, poté bych mu vše řekla. :nevim: A teda hledali bychom asi jiného dárce, neriskovala bych, že moji vnuci budou řešit stejný problém. Co mi vadí na ivf, že se předává často vadný genetický materiál dál. :nevim: a nikomu nevadí, že to budou řešit jejich případní potomci později a v daleko větší míře.

Příspěvek upraven 21.12.18 v 10:55

rozand
Závislačka 4405 příspěvků 21.12.18 11:29

Uprimne bych nechtela dite s nekym, kdo by mou neplodnost nevnimal jako NAS problem. Ze v sobe porad dokola resis, ze TY jsi zdrava, podle me jasne ukazuje na nepevnost vztahu. Na IVF bys sla proto, ze TY tak touzis po diteti. Tipuju z denicku, ze muzova priorita to dite tolik neni… Mimochodem uz to, jak jsi ho stresovala plodnymi dny a vylevala si na nem vztek z neuspechu, je pro me neco, co bych absolutne neakceptovala 8o .

Ještě je tady samozřejmě má druhá polovička, ale nejsem si jistá, jestli mě ještě po těch letech plně poslouchá.
Nedivila bych se, kdyby ne.

Nechápala jsem, kde je problém. Vždycky jsem si myslela, že budu těhotná hned, jako všechny moje kamarádky.
:roll:

Nam se dite narodilo po 2 a ctvrt roce a jednom ZT. Na zadna vysetreni jsme ani jedem nesli a nehustili jsme do sebe navzajem sve frustrace, normalne jsme spolu stastne zili a nesli spolecne obtize.

Uživatel je onlineRusset
Neúnavná pisatelka 16521 příspěvků 21.12.18 12:48

Nečekala bych na nic a pověděla mu to. On by se stejně ptal, jak jsem dopadla. Takže bych to nedokázala dlouho tajit. Psychologa se nestyď vyhledat, řekla bych, že jsi na „dobré“ cestě začít to partnerovi vyčítat. Nevím, jestli bych chtěla s nemocným chlapem dítě a nejspíš bych nedokázala vzít si cizí sperma. Ale nedostala jsem se do té situace. Já chtěla jen vlastní dítě se svým mužem. Ne dítě za každou cenu.

Uživatel je onlinehistep
Závislačka 4828 příspěvků 21.12.18 12:59

Pravděpodobně se bude jednat o balancovanou translokaci, ne relokaci, že?
Pokud ano, a nejedná se o mozaicismus, kdy by některé buňky byly správné a jen některé s translokovaným chromozomem, tak to ale není ani na IVF s PGD, ale na darované spermie.
Bohužel s plnou chromozomální translokací jednoho ze dvou genetických materiálů nikdy nevznikne zdravé embryo.
Rozhodně bych to ale nedávala partnerovi za vinu, on za to fakt nemůže.

mrs.starbucks
Stálice 52 příspěvků 21.12.18 13:35

@histep Ano, balancovana translokace. Ve víru emocí jsem to špatně napsala. “Vím moc dobře, že to není jeho vina. Není to ničí vina, prostě to tak je. Jenže strašně těžko se s tím smiřuju a nechci být na něj zlá, odměřená a chladná kvůli něčemu, za co on nemůže.”

Příspěvek upraven 21.12.18 v 13:54

mrs.starbucks
Stálice 52 příspěvků 21.12.18 13:40

@Astyna88 Myslím, ze jsi jedna z mala, která můj příspěvek pochopila. Chtěla jsem si tuhle informaci nejdřív zpracovat sama v sobě, než ji budu schopna předat jemu. Potřebovala jsem načerpat sílu, abych pak mohla podpořit jeho.. Nenesu negativní zprávy moc dobre a holt nejsem vždycky ihned perfektní a vyrovnaná žena, která vše přijme okamžitě a s úsměvem.

kocourek88
Ukecaná baba ;) 1155 příspěvků 21.12.18 14:02

viš----můžu Ti říct názor z druhé strany barikády. Momentálně podstupujeme druhé IVF a to KVŮLI mě - protože já mám problém (endometrioza) a já jsem neplodná - přítel je naprosto v pořádku.
A Víš co? Není den, kdy bych si to já sama sobě nevyčítala, necítila se neschopně a strašně. A víšco? Je pro mě obrovská berlička to, že můj přítel mi absolutně nic nevyčítá, ale podporuje mě! Poslouchá moje nářky, když na mě padne depka, objímá mě a utvrzuje v tom, že to spolu zvládneme - a podle mě přesně tak by se měl partner nemocného člověka chovat - protože my jsme si to nevybrali víš :roll:
Chápu samozřejmě počáteční šok, naštvání na celý svět…ale to, že mu to nehodláš v nejbližší době říct, resp. žes mu to hned neřekla. To, že mu to vlastně dáváš za vinu - a on to na Tobě pozná to se neboj…to mi přijde opravdu smutné :,(

mau-mau
Závislačka 3894 příspěvků 21.12.18 14:26

@Astyna88 vadí ti na IVF, že se často předává vadný genetický materiál dál? WTF? To může říct jen někdo, kdo na něj nemusel nikdy jít a moc o tom neví. Lidé, co mají dítě z IVF, ho mají často kvůli špatnému spermiogramu muže, kvůli PCO ženy, endometrioze, atd.atd.. To nesouvisí s genetickým vadami. Často to souvisí s věkem. Přece není nikde dáno, že chlapec počatý z IVF bude mít spermiogram stejně naprd jako jeho otec, nebo že holčička počatá z IVF bude apiori neplodná :roll: Podotýkám, že mám všechny děti počaté přirozenou cestou ;)

tininas
Ukecaná baba ;) 1874 příspěvků 21.12.18 14:42

Ahoj.

Proč se do toho vůbec pleteš. Nech ty „neblahé“ informace na paní doktorce. :)

Ale samozřejmě Tvůj milý nesmí čekat v autě. :)

Držím palce.

Astyna88
Zasloužilá kecalka 565 příspěvků 21.12.18 15:19

@mau-mau

:nevim: no a jak bys to jinak nazvala?

„Bohužel s plnou chromozomální translokací jednoho ze dvou genetických materiálů nikdy nevznikne zdravé embryo.“

Nevztahuju to na všechny. Ale asi to tak vyznělo… :think:

kocourek88
Ukecaná baba ;) 1155 příspěvků 21.12.18 15:33

@Astyna88 nevím, jak zrovna tento případ - o genetických nemocechg toho moc nevím, ale právě díky IVF a genetickým vyšetřením se právě často podaří naprosto zdravé dítě, co v DNA nemá ani stopu do genetické nemoci. My laici si samozřejmě můžeme pouze domýšlet, co to znamená pro další generace, ale osobně si myslím, že když se teda udělá vyšetření DNA, tam zjistí, že plod tu danou vadu po rodiči nemá a je zdravý, tak logicky už přenášet tu danou vadu nemůže :think:

Sany80s
Kelišová 7343 příspěvků 21.12.18 15:37

Abych byla upřímná, dvakrát jsem to četla od začátku až do místa, kde on seděl v autě a čekal na tebe.
Moc nechápu, že čeká v autě, když jste k tomu doktorovi přijeli oba a ta záležitost se týká vás obou.
Ten zbytek už mě tím pádem nepřekvapil.

Příspěvek upraven 21.12.18 v 15:39

mrs.starbucks
Stálice 52 příspěvků 21.12.18 15:42

@Sany80s No šla jsem tam jen na krev, záležitost 10 minut, takže se mu se mnou nechtělo dovnitř, tak čekal venku. Tuhle informaci jsem se dozvěděla tak, ze jsem se ze zvědavosti zeptala sestry, jestli už jsou nějaké výsledky..

mrs.starbucks
Stálice 52 příspěvků 21.12.18 15:49

@kocourek88 “Vím moc dobře, že to není jeho vina. Není to ničí vina, prostě to tak je. Jenže strašně těžko se s tím smiřuju a nechci být na něj zlá, odměřená a chladná kvůli něčemu, za co on nemůže.” Nic mu nevyčítam ;) Moc mě mrzí, ze si prochazite něčím podobným, ale neni to to stejné. Přece jen ta úloha toho chlapa je v ivf trochu jiná a jednodušší, než ženy..

Sany80s
Kelišová 7343 příspěvků 21.12.18 15:54

@mrs.starbucks No právě, ty se na něco takového ptáš ačkoli on sedí venku v autě.
Je logické, že ti nějaká informace může být podána.
Já nevím, kde je nějaká morálka a domluva. Kdyby jste byli dopředu domluvení, že pro ty informace půjdeš jen ty, ale takhle.
Pak se člověk nemá, že lidem připadá normální žít sami za sebe, když ani v takovém případě nemají potřebu být u toho oba.

mrs.starbucks
Stálice 52 příspěvků 21.12.18 16:11

Díky vám, co nám držíte palce. Samozřejmě jsem to nevydržela, a po par dalších dnech mu to řekla. Potřebovala jsem tu informaci nejdřív vstřebat a přežvýkat, abych mu ji byla schopna sdělit co nejlíp. Nikdy jsem mu nic nevycitala, ale věřím, ze ti, co se snaží o dítě x let, pochopí, jak náročné to na psychiku je. Taky jsem mu to chtěla rict až po Vánocích… Vzal to nakonec celkem dobre, možná lip než ja.. Řekl mi, ze něco takového při našem štěstí čekal. Před rokem ten spermiogram, jeho nemoc, teď toto. Nad změnou partnera jsem neuvazovala ani na moment. Když jsem psala ten deníček, bylo to všechno čerstvé a potřebovala jsem všechny ty svoje myšlenky ze sebe dostat ještě předtim, než si o tom budu moct promluvit s nějakým odborníkem, psychologem. Jsme spolu víc jak desetiletí a troufám si rict, ze nás vztah pevný je a dítě chceme oba. Dokonce tak, ze on mi navrhl, ze bychom eventuálně šli do dárce. Mezitím proběhla konzultace v CAR, šla jsem tedy sama, protože on nemohl, a navrhuji ivf s genetickým vysetrenim embryí. Naděje na zdravé dítě tu je, teď se jen uvidí, kolik kol ivf bude potřeba a jestli konečně taky budeme mit štěstí…

Astyna88
Zasloužilá kecalka 565 příspěvků 21.12.18 16:18

@kocourek88

Ano, přímo takový případ máme i v rodině. Sestra kluka s autismem měla 55% pravd. narození stejně postiženého dítěte. Díky Car má zdravého kluka. Tady to fakt pomohlo, jinak by se trápili a bylo by to jako los do loterie. Já si myslím, že se ale příroda tak lehce očůrat nenechá a stejně se to někde projeví. Dobré články jsou na toto téma přímo v nome omen Tématu - připomnělo mi to článek s doktorkou z Caru, kde se zmiňovala i o císařských řezech (vzrůstá jejich počet a s tím spojené i vyšší číslo astmatu u batolet). Nicméně třeba ženy s PCO, to je už k zamyšlení, zda se to bude předávat i dál :think: já vím, že se mi to lehce mluví, že :lol: :nevim:

Astyna88
Zasloužilá kecalka 565 příspěvků 21.12.18 16:19

@mrs.starbucks

Věřím, že vám to vyjde. Dnes je už těch možností strašně moc a dočkáte se zdravého dítěte. :mavam: :kytka:

ShadowDancer
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.12.18 19:04

Snad tu za svůj názor nedostanu lynč. Nicméně mě hodně mrzí co se vám děje. Psycholog jistě pomůže, ale já bych promyslela, zda setrvávat ve vztahu, kde k sobě nejste upřímní a ty bereš to co se vám stalo tak sobecky, jakože “TY” si budeš huntovat tělo hormony, protože to “ON” je nemocný. Především jste to VY. Někdy špatné chvilky lidi více spojí, někdy zkrátka rozdělí.

Přeji ti, aby jste s partnerem našli znovu cestu k sobě, semknuli se a zvládli spolu tuhle těžkou situaci a odměnou vám bylo miminko. Hodně štěstí! :hug:

mau-mau
Závislačka 3894 příspěvků 21.12.18 20:07

@Astyna88 Jj, vyznělo to jako na všechny. ;) Nicméně i zakladatelka tady teď tvrdí, že to zdravé dítě možné je.. :nevim:
To by mě zajímalo, jak je to tedy doopravdy. Zřejmě se dá vyrobit zdravý nosič? Nebo jak to je, pls? @mrs.starbucks

mrs.starbucks
Stálice 52 příspěvků 21.12.18 20:22

@mau-mau Asi za týden a půl jsem se dostala na konzultaci k doktorce a pak krátce přímo i ke genetikovi, se kterým máme konzultaci v březnu, ale teď mě vmáčkl. Naše embrya- pokud nějaká budou a vydrží do toho 5. dne- půjdou na genetické vyšetření. Oni pak zhodnotí, jestli je nějaké zdravé nebo taky přenašečem te translokace (a ty by se pak zavedli) NEBO můžou mít ty chromozomy špatně- tj. dítě by bylo postižené NEBO opět špatne chromozomy a mělo by vadu neslucitelnou s životem a potratila bych ho. Takže naděje tu je. Z praxe čtu, ze kolikrát je potřeba více kol ivf než se podaří embryo zdravé/přenašeč. Ten přenašeč je zdravý, bohužel ho pravděpodobně v budoucnu čeká podobný osud- kluk neplodnost a holka potraty, ale to už je druhá věc :?

rozand
Závislačka 4405 příspěvků 21.12.18 22:30

@kocourek88 Ne, takhle fakt genetika nefunguje. U nekterych vad se umyslne vybiraji zenska embrya, protoze jsou to maximalne prenasecky, samy nemohou tu nemoc mit v aktivni forme. A nekteri lide, rekla bych celkem racionalne, uvazuji tak, ze pokud prirozene nelze pocit, prirozeny vyber prirody vi, proc to dela.

@Astyna88 Autismus neni prokazatelne geneticky a neni znama zadna metoda, jak ho prenatalne zjistit… :roll:

e008
Závislačka 3475 příspěvků 98 inzerátů 21.12.18 23:57

@mrs.starbucks stojite pred hodne hodne tezkym rozhodnutim. Dobre bych promyslela, jestli podstoupit ivf za takovych podminek. Pokud bych vedela, ze je 100%, ze dite bude tez neplodne, nevim, jestli bych do toho sla…

belladonna
Závislačka 3054 příspěvků 22.12.18 00:47

Zajímavý otevřený deníček. Máte pevný vztah, tak věřím, že to dobře dopadne.

leisa
Kecalka 301 příspěvků 22.12.18 02:18

@mrs.starbucks
" Ten přenašeč je zdravý, bohužel ho pravděpodobně v budoucnu čeká podobný osud- kluk neplodnost a holka potraty, ale to už je druhá věc"

Tenhle osud bych nikdy svému dítěti dobrovolně nepřipravila.
Opravdu bych řešila spermie od dárce.

mau-mau
Závislačka 3894 příspěvků 22.12.18 06:17

@mrs.starbucks hmm, tak to tedy opravdu není lehká situace. Určitě bych si nechala zavést jedině dítě zdravé. Manžel říkal, že by v této situaci šel do dárce rovnou, bez těch IVF pokusů. (Ovšem on před tou volbou nyní nestojí.) Shodou okolností znám dvě rodiny, kde jsou nějací nosiči chorob, a mají dítě s použitím dárců kvůli nepředání nemoci dál a jsou spokojení. :hug: Není to nic tragického, když do toho jdeš. Žádný z těch rodičů to nebere, že by snad dítě nebylo jeho. A znám i děti z darovaných vajec a matky je milují, protože jsou to jejich děti. :srdce: Takhle na první poslech se toho určitě děsíš, měla bych to stejně, ale myslím, že až dojde na věc, nebude ti to připadat divné. Hodně zdaru. :kytka: A pochvala, že jsi mu to už řekla. :hug: :palec:
Ještě dodávám, že v těch rodinách, co zmiňuji, jim předtím dítě kvůli nemoci zemřelo, v jednom případě dokonce 2 děti :,( , takže se rozhodli pro dárce. Ty to naštěstí víš dopředu a tak ti nikdo neumře. :hug:

Příspěvek upraven 22.12.18 v 06:21

Uživatel je onlineLeli_83
Ukecaná baba ;) 1818 příspěvků 8 inzerátů 22.12.18 21:40

@mrs.starbucks Stojíte před těžkým rozhodováním, držím pěsti, abyste to společně a pokud možno „bezbolestně“ zvládli. :hug:

Máme s manželem za sebou v podstatě něco podobného. Jemu byl po neúspěšném snažení o dítě diagnostikován velmi vzácný syndrom, který má původ v genetice. Já zdravá. Podstoupil dva roky léčby, čekání na zázrak. Výsledky jakési byly, ale nakonec nám genetička řekla, že bychom museli v rámci IVF absolvovat taky PGD, protože ten jeho syndrom je tak málo prozkoumaný, že nikdo nedokáže říct, zda může být přenesen na potomky či nikoliv. :nevim: Manžel to uzavřel s tím, že jeho geny zjevně nejsou takové terno, aby je šířil dál, notabene když by to muselo být formou IVF, které je zatěžující hlavně pro ženu. A navrhl dárce. Já se s tím trošku prala, ale nakonec ta touha po dítěti byla silnější, než moje původní obavy. Takže jsme podstoupili několik inseminací v nativních cyklech (bez jakýchkoliv hormonů), z nich máme 2 kousky. :-)

Manžel je skvělý táta, já si zažila porod, kojení a vše kolem. A prcci jsou prostě NAŠI. ;-)

Pokud bys chtěla nějaké info, klidně napiš do soukromé zprávy. Už si tu takhle s pár holkama ohledně dárcovství píšu…

Vložit nový komentář