Jak jsem potkala svého manžela

Partnerské vztahy

Krátký deníček o o tom, jak jsem poznala svého manžela a otce svého 2měsíčního syna 3

Bylo to v létě před 10,5 lety. Bylo mi tehdy 15 let a já se naštvala ten den na své rodiče a odjela raději k babičce. Sjížděli jsme autem z kopce k babičce a já viděla fotbalové hřiště, kde se pohybovalo nějak moc lidí najednou. Babička bydlí hned u hřiště, tak jsem se ptala, co se to tam děje. Babička naštvaně odvětila, že zase tam jdou kopat. Jednalo se tehdy o malou kopanou (cca 100 mladých kluků). Musím říct, že mě fotbal fakt nebaví, ale co jsem měla u babičky jako dělat? Vždyť jsem tam odjela naštvaná. Pravda, vzala jsem si knížku (Její titul si už nepamatuji. Vím, že to bylo něco milostného – no, nikdy jsem ji nečetla :-D), ale v tu chvíli jsem si řekla: „Chce se mi číst nebo se mám jít podívat na hřiště, kde bude spousta kluků?“ O:-) Zahodila jsem knížku, řekla: „Ahoj babi, jdu na hřiště,“ a vyšla.

Zastavila jsem se hned na kraji hřiště, ale moc dlouho jsem tam nevydržela. Měla jsem pocit, že se mám přemístit jinam. Ten pocit nedokážu vysvětlit, ale tehdy jsem si byla naprosto jistá, co mám dělat. Přesunula jsem se tedy na druhý okraj hřiště a tam zůstala. Koukala jsem na ty kluky, jak tam kopou do míče a furt jsem si je prohlížela a někteří si prohlíželi mě. Asi po 20 minutách, co jsem tam tak stála, jsem ho uviděla. Setkali jsme se očima a mně v tu chvíli prolétlo hlavou – to je ON. Jo, hned jsem si řekla, co to je za blbost. Vůbec ho neznám, předváděl se tam a to má být jako on? Jo, je pěkný, ale vždyť je mi 15. Vždyť za mnou ani nepřijde… Pokukoval tam po mně, ale x minut se nic nedělo a bylo takové vedro, že jsem se šla k babičce napít a přemýšlela jsem, zda tam mám vůbec ještě jít…

Co kdyby tam ale za mnou ten pěkný kluk přišel? Napila jsem se a odešla jsem zpět na hřiště. Do pár minut opravdu ten hezký kluk a nějaký jeho kamarád šel mým směrem. Dělala jsem jako že nic, ale v duchu jsem si říkala, třeba jde ke mně. O:-) Za chvíli na mě někdo zezadu zavolal: „Ahoj!“ Otočila jsem se (no, byl to on O:-)) a říkám: „Ahoj!“ Hned se zeptal, co tam dělám, a když jsem mu řekla, že jsem se přišla jenom podívat, že tam mám babičku, poprosil mě o telefonní číslo. Úplně se mi rozzářily oči, ale okamžitě taky pohasly, když dodal: „Pro kamaráda.“

No, teď jsem si úplně vybavila ten pocit před 10,5 lety, jak jsem tam stála totálně zklamaná. Nevěděla jsem v tu chvíli, co mám dělat, ale udělala jsem tu nejlepší věc v mém životě (ano, nejlepší, protože ostatní krásné chvíle, věci a hlavně můj syn by nevznikl, kdybych tehdy udělala něco jiného.) Zeptala jsem se, pro koho chce to číslo. Když zavolal přes celé hřiště na kluka, který opravdu neodpovídal mým romantickým představám, spolkla jsem knedlík v krku a řekla: „Dobře, dám ti ho.“ Tajně jsem doufala, že si ho třeba nechá. No, nic, tak toho nehezouna budu ignorovat.

Chvíli poté, co odešel (cca 5 až 10 min), mi přišla SMS – Jak se jmenuji, odkud jsem, atd. No, dala jsem si na čas (hlavně jsem neměla kredit :-D), než jsem odpověděla. Mezitím mi přišly další 2 SMS z jiných čísel. Postupně jsem zjistila, že ta první SMS byla od mého budoucího manžela, jenže ten „blbeček“ si to číslo nenechal pro sebe, ale dal ho i tomu svému kamarádovi a dalším klukům z mančaftu. Dva měsíce jsme si psali, než jsme si dali rande, na kterém jsme se dali dohromady.

Dodnes si říkám, jak jsem to mohla vědět, že ten den mám jet k babičce, jít na fotbal (na ten jsem fakt nechodila – už se to samozřejmě změnilo :-)), jít tam sama? U spousty rozhodnutí si říkám, že jsem je mohla udělat jinak, ale tento den byl plný dobrých rozhodnutí. A jak jsem poznala, že to byla dobrá rozhodnutí? Můj manžel je mi velkou oporou. Je mi dnes už 26 let a jsem s ním neskutečně šťastná. Máme spolu pejska, který zničil strom, jenž můj muž zasadil, postavil mi dům a zplodil syna. :-) :srdce:


Deníček vyhrál v deníčkové soutěži eMimina »

Váš příspěvek
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1964 příspěvků 27.01.19 06:16

Hezký deníček, jen ta poslední věta vyznívá tak, že pes zničil strom, postavil ti dům a zplodil syna. :mrgreen:

aknadar
Kecalka 415 příspěvků 27.01.19 11:07

Přesně :mrgreen: ta poslední věta - ještě tak věřím, že pes zničil strom, ale že býpostavil dům? O společném plození syna nemluvě :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: pobavilas

MartinaIrena
Extra třída :D 10866 příspěvků 30.01.19 19:13

Já jsem teda bez problémů pochopila, kdo zničil strom a kdo postavil dům a zplodil syna. Úplně ho vidím, rošťáka. Náš tehdy štěňák nám ukousnul tříletou vinnou révu, těsně pod roubem :P a vlekl šťastně svůj úlovek přes celou zahradu. Ten dvoumetrový slahoun za ním půvabně vlál a mého muže málem trefilo. No co, zasadili jsme nové víno a v dalším bydlišti ještě další a dnes máme už krásné hrozny, které nám hafan občas pomáhá zalévat :mrgreen:

Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Není Ti něco?