Hříšná Angelika IV

„Copak? ‚P‘ chtěl obejmout a poňuňat?“ začal se Michal smát. Moc dobře věděl, jak to má Lucie ráda, a rád ji na tohle téma popichoval. Měl totiž rád to samé co ona, o sexu se dokázali bavit celé hodiny… Věděli, že by se navzájem dokázali dokonale uspokojit… a přesto spolu nic neměli. Byli zkrátka nejlepší přátelé, znali se až příliš dobře.

*

Hříšná Angelika I, Hříšná Angelika II, Hříšná Angelika III

„Nojo, ale má jiný kvality.“ odpověděla Lucie a plácla Michala přes svalnatou paži. „Lucie, dokud nebude schopnej tě ohnout jako poslední couru, tahat tě za vlasy a narvat ti do pusy kalhotky, abys nebyla slyšet až o dvě patra níž, tak to není kvalitní!“ řekl ji s nadzvednutým obočím a pohledem, který ji naprosto provrtal skrz naskrz.

„Já vím, máš pravdu. Ale, nemám moc možností na výběr,“ ušklíbla se.

„Co to meleš? Pracuješ v baráku asi tak se šedesáti mladýma vocasama?!“ * „No právě Mišane, mladýma. Moc mladýma. Mladí kluci jsou dost povrchní a jde jim především o pevné, mladé, svěží a hlavně štíhlé tělo. Podívej se na mě. Je mi přes třicet, jsem po děcku a obézní. Mladí kluci chtějí mladé holky co mají mezi prsama řetízek a né pupík.“

„Si blbá,“ smál se Michal „Lucie, o tom to přece vůbec není.“

„No já to vím, ale ti pětadvacetiletí kluci ještě ne.“

Když dorazila domů manžel už spal. Jako vždy, v obýváku. Nesdíleli lože už nějaký rok. Z praktických důvodů. On vstával hodně brzy tak aby ji nebudil, a ona v noci dost skřípe zubama a to budilo zase jeho. Zjistili, že jim to takto vyhovuje lépe. Neuvědomovali si jak plíživě se přibližovalo vzájemné odcizení.

„Zlato? Zítra je ve městě akce pro děti. Chci na ní jít s malou. Užijeme si jako rodina, co ty na to?“ navrhla Lucie manželovi jako ten tonoucí co se stébla chytá. „Jojo, můžeme.“

Měla radost, uvědomovala si, jak málo času spolu tráví jako rodina a chtěla to napravit. To, bylo to co jim chybělo a co moc potřebovali. Byli zvyklí chodit se bavit každý zvlášť. Čas s dcerou brali spíš jako hlídání v době, kdy se jde bavit ten druhý. Nechodili nikam společně. Když dceru hlídali prarodiče tak pokaždé navrhovala manželovi, aby někam vyrazili, ale on jakoby už neměl zájem. Kino je drahé nebo nedávají nic co by ho zajímalo, večeře je zbytečná když je doma navařeno, na procházku je moc unavený a přece spolu nebudou sedět v hospodě jen sami dva. To byly jeho odpovědi na její všemožné návrhy.

„Zlato, kde jsi? Chystáme se s malou na tu akci,“ volala mu ve čtyři hodiny když nepřišel hned po práci domu jak byli domluveni. „Ježiš, já jsem na to zapomněl. Jsem v hospodě s kolegou, byl týden pryč tak jsme se neviděli. Zvládnete to beze mě holky?“ dostalo se jí odpovědi, která ji vehnala slzy do očí. „Jasně, že zvládneme, proč bychom to bez tebe nezvládly. Já jen… víš co jsem chtěla a jak jsem to myslela,“ řekla smutně a začala se opět smiřovat s obvyklou situací. „Já vím, ale…“ odpověděl manžel aniž by plánoval dokončit větu. Z jeho hlasu byly sice cítit výčitky, ale žádná snaha o to situaci napravit.
Položila telefon, dcerce řekla, že tatínek musí být ještě v práci, a že si mejdan spolu užijí jako holky.

„Ahoj, jak dneska s tebou?“ napsal jí Michal.

„Jsem s holkou ve městě na akci. Stav se na pivo.“

„Nechci rušit rodinnou idylku, užívejte.“

„Do té máme daleko, koukej přijet.“

„Aha, manžel to zase vzdal? Tak já se na vás přijedu na chvilku podívat.“

Bylo jí z toho smutno, bylo jí smutno z toho, že si na ni najde víc času nejlepší kamarád než vlastní manžel.

„Ahoj, nestavíš se na kafe?“

„Ahoj, Jíťo, jasně, za chvíli jsem u tebe.“

Jitka byla Luciina kámoška od střední školy. Byla to taková ta šedá myška. Nenápadná oplácaná holka sedící v rohu, čekající až ji někdo adoptuje. Jitka vždy na Lucii obdivovala, jak je upovídaná, jak se umí bavit s lidmi a nemá problém navázat kontakt. A úplně nejvíc ji fascinovalo, jaká je Lucie ve vztahu k mužům. Říkala jí „profesionální koketa“. Lucie na sebe vždy dokázala strhnout veškerou pozornost všech mužů v místnosti a Jitka se to chtěla naučit, něco okoukat, nějaké fígle. Lucie ji měla moc ráda a chtěla jí pomoci. Nechtěla ale Jitku nijak měnit, nutit ji nosit oblečení, ve kterém se necítí dobře nebo ji líčit přes její nevoli. Jitka na tyhle věci zkrátka nebyla a Lucie to plně respektovala. Šla na to jinak. Začala brát Jitku mezi své přátele, seznámila ji s klukama, s kamarádama, kterým předem řekla, jaká Jitka je, ať se jí věnují a naučí ji nebát se s klukama mluvit. Jitka se postupem času tak otrkala, že byla schopná jít na rande, které jí domluvila Lucie s kamarádem. Nakonec z toho byl Jitčin první vztah. I přesto, že nedopadl dobře, trval čtyři roky a pro Jitku to byla cenná zkušenost. Od té doby ale bohužel nebyla schopná navázat vztah nový. Chlapi o ni neměli takový druh zájmu, jaký by si Jitka představovala.

„Koupila jsem dům,“ vybalila Jitka na Lucii první větu mezi dveřmi.

„COŽE?!“ Lucii spadla brada o tři patra níž. „Jak… jak to?“

„No spíš je to taková pidi chatička. Je potřeba totální rekonstrukce, de facto jsem koupila jen pozemek, ta chajda je na zbourání. Bude s tím spousta práce,“ mlela Jitka neuvěřitelnou rychlostí s jistou dávkou obav.

„Jako, že jsi divná, jsem věděla vždycky, ale že jsi magor, jsem neměla tušení,“ smála se Lucie.

„Budu stavět barák!“ zajíkala se Jitka nadšením.

„Sama? Proboha Jitko nemáš chlapa, rodiče mají svůj věk a peněz taky nemáš nazbyt,“ začala Lucie počítat na prstech fakta.

„Já vím, nebude to jednoduché, ale to půjde. Musím začít něco dělat, postavit se na vlastní nohy. Ve dvaatřiceti bydlím u rodičů, nemám chlapa a už mě nebaví na něj čekat. Jdu do toho sama. Zvládnu to, vím to.“

Lucie věděla, že Jitka je jedna z mála žen natolik silných a zvyklých žít bez partnerské opory, že má reálnou šanci to zvládnout. Jitka ano. Je to holka z vesnice a nesesype se z rozlitého mléka nebo zadřené třísky. „Miláčku, jestli tohle všechno nějaká ženská sama zvládne, tak jsi to právě ty.“

Píp
Milan Novotný Vám napsal zprávu: „Příští středu?“
Na chvíli jakoby se jí zastavilo srdce. Najednou se lekla, už to nebylo jen o psaní, ale domlouvali konkrétní datum setkání. Setkání, na kterém nemělo dojít k romantické večeři, aby se navzájem poznali, ale rovnou k vášnivému a drsnému sexu bez zbytečných slov. Bylo to tak sprosté, laciné a vulgární… přesně po tom Lucie toužila.

Přečtěte si pokračování příběhu: Hříšná Angelika V.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
Smazaný anonym
20.6.18 11:27

Super, super, chci pokračování :* :*

  • Upravit
Anonymní
20.6.18 12:12

Vážené čtenářky,
Hříšná Angelika původně vznikla jako jistá forma terapie „vypsání se“. :oops:

Nebylo v plánu to takhle rozjíždět, ale Vaše pozitivní reakce mě natolik potěšili, že mám napsanou V a pracuji na VI

Jen si nejsem jistá rychlostí, jelikož to „píše život“ a ten bývá někdy nuda :mrgreen: :kytka:

Děkuji moc za zájem a přízeň.
autorka - Lucie

  • Nahlásit
Anonymní
20.6.18 12:16

*fuj ta hrubka, hned mě to praštilo do oka… pardon. :oops:

  • potěšily

autorka - Lucie

  • Nahlásit
5373
21.6.18 04:56

:palec: :palec: :palec: . Zase parada :palec: .

  • Nahlásit
  • Zmínit
5373
21.6.18 04:58

Ano ano, pokracuj. Pises uzasne! :palec: . To je na knihu! A ja si ji 100% koupim. :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1379
21.6.18 09:42

Já teda osobně na BDSM úplně nejsem, ale hrubší praktiky mi tak úplně proti srsti nejsou, takže jistou frustraci hrdinky (autorky?) dokážu pochopit ;) . Přidávám se proto k těm, co deníček chválí, musím říct, že stylistika je naprosto výborná, čte se to plynule, lehce a samo :potlesk: , jen na můj vkus děj vždy skončí v tom nejzajímavějším :mrgreen: . Jsem zvědavá na vývoj příběhu, jestli si „Angelika“ přijde na své a skončí to happy endem, což bych jí přála.

  • Nahlásit
  • Zmínit
855
21.6.18 09:45

vyborny cteni, tak sup sem s tou V :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
21.6.18 10:05

@PenelopaW
Děkuji za milá slova. :andel:

To, jestli si Lucie přijde na své , a s kým vlastně? 8o … se dozvíte už brzy.

autorka - Lucie

  • Nahlásit
1379
21.6.18 10:37

Mimochodem, vzpomněla jsem si při čtení téhle části na článek, který mi svého času unikl, ale je docela trefný. Sice je to plné vulgarismů, ale jádro je myslím (beru podle sebe) vystihnuto výborně. Akorát mi sem nejde vložit odkaz (asi protože i ten obsahuje sprostá slova) :? . Nicméně je to o tom, co by ženy chtěly zažít v sexu, a jakých chyb se muži dopouštějí (šetří hrubostmi, nevydávají žádné zvuky, neřeknou ani jednou za čas nějakou čuňačinu, nechávají veškerou kontrolu nad průběhem na ženské, apod.) V případě zájmu o přečtení mohu zkusit poslat odkaz do soukromé zprávy :) .

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.6.18 12:27

@PenelopaW jako happyendem, že je během manželství opakovaně nevěrná? :roll: myslela jsem, že je to pouze „jako“. No nic, strhly by se na mě davy, radši dál nekomentuju… :poblion:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
21.6.18 12:39

@Bubla_Bučková

Děkuji za reakci
Máte pravdu v tom, že v tomto případě by byl happy end poněkud zvláštní :think: I když - na druhou stranu je to výzva. Zkusím se s tím nějak poprat. :palec:

A příběh je skutečně „jako“ :kytka:
Samozřejmě je reálným životem hodně inspirován… ale v čem konkrétně? :think: ;)

autorka - Lucie

  • Nahlásit
1379
21.6.18 12:59

@Bubla_Bučková Happy endem jsem v tomhle případě myslela, že by si hrdinka našla někoho, s kým by si sedla (myšleno nejen v posteli), a s kým by ten vztah fungoval, přestože by vyženil cizí dítě. Příběh jako takový na mne působí, že manželství je už skoro odepsané - samozřejmě happy end by mohl být i v tom, že k sobě pár zase najde cestu… Samotná nevěra jako taková, ať je manžel jakýkoli, a ať jsou důvody k ní jakkoli pochopitelné a „legitimní“, za mne taky moc „hepáč“ není, přestože by v rámci ní mohlo dojít k nějaké seberealizaci. Uvidíme, kam se bude příběh ubírat ;) .

  • Nahlásit
  • Zmínit
25486
21.6.18 22:42

super, těším se na pokračování ;-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
5373
22.6.18 05:33

@Bubla_Bučková Když se ti to nelibi, tak to necti. Nikdo te nenuti :nevim: . A blici smajliky si nech. Na to neni nikdo zvedavy.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3479
22.6.18 12:59

@PenelopaW já prosím o odkaz do zprávy. :kytka: Jinak se už těším na pokračování, protože takovej život už je. Krásně se to čte. :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4917
22.6.18 22:41

Tak už chápu, proč se 50 odstínů braku tak prodává ;-).
Je to takový šroubovaný, začátečnický sloh, no. Ale proti gustu…

Jinak mi přijde, že hlavní hrdinka má docela prázdný život, žádné koníčky, žádné zájmy, žádnou radost ze života, ani odpoledne s dcerkou si neužije, a chce tu prázdnotu zaplnit skvělým sexem bez citů :nevim: .

  • Nahlásit
  • Zmínit
1726
5.7.18 11:44

„Dneska přijdu pozdě, jdeme s klukama na pivo“ … znám to dobře :? jsem napnutá jako kšandy, jak to bude pokračovat, kdyby se mi podařilo najít takhle čtivou knihu, tak ji neodložím :D těším se na další díl

  • Nahlásit
  • Zmínit
11.7.18 20:21

Každým dnem očekávám V. díl a nějak se nemůžu dočkat, kdy už to bude? Lucie, napište knihu, budu další, kdo si ji koupí, hezky se to čte :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
12.7.18 08:23

@rybářka
Já taky… posílala jsem asi dva dny po tom co vyšla IV :D
Vždycky jsem napnutá jak kšandy co vy na to a jaké budou komenty :D

Lucie

  • Nahlásit